..zákon o DPH, kdy zdravotnictví přichází o pět miliard korun ročně..
Snížená sazba DPH byla zvýšena z deseti na čtrnáct procent od 1. ledna 2012 Novelou (.pdf) zákona o dani z přidané hodnoty č. 307/2011 Sb.
Ačkoliv existují některé odhady, zveřejněné již v roce 2011, nebo na počátku roku 2012 (např. Ministerstvo (.doc, str. 5) zdravotnictví zmiňuje odhadované zvýšení nákladů o 3,5 miliardy korun, Česká lékárnická komora potom 4-5 miliard korun), které se snažily přibližně vyčíslit dopad změny DPH na finanční situaci zdravotnictví, celkové dodatečné náklady ve zdravotnictví v důsledku zvýšení snížené sazby DPH za rok 2012 nejsou ještě známy. Na základě těchto faktů hodnotíme výrok Soni Markové jako neověřitelný.
Veškeré projekty byly adresovány úřadu Regionálního operačního programu, které všechny ty žádosti obodoval a bodují to cizí odborníci, nejen úředníci toho ROPu, ale tyto projekty jsou rozdávány k posouzení cizím odborníkům. (jde o evropské fondy)
Programový dokument k Regionálnímu operačnímu programu regionu soudržnosti Střední Čechy 2007-2013 (verze k 26. listopadu 2010) vydaný Regionální radou regionu soudržnosti Střední Čechy uvádí, že "... Do výběru projektů mohou být zapojeni externí posuzovatelé, jejichž posudek má formu doporučení." (dostupný zde, pdf dokument s názvem "Programový dokument ROP Střední Čechy k 1. 11. 2011" - str. 127). V jaké míře jsou externí posuzovatelé využíváni se nám ovšem dohledat nepodařilo.
Vzhledem k tomu, že výběr projektů v regionu soudržnosti Střední Čechy nepodléhá povinnosti být hodnocen externě a jelikož se nepodařilo zjistit, kdo opravdu předložené projekty boduje, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Ten zákon (upravující s-karty, pozn.) byl přijat na sklonku roku 2011.
Zákon ze dne o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů byl schválen 13. října 2011. O sociálních kartách se hovoří na straně 3975, parafraf 19.
Zaměřili jsme se na kampaň, která nemá rysy takových těch mítinků a rysy papalášství. Je to kampaň, která je víceméně skoro zadarmo, je to kampaň, která sází na hravost lidí, na to, aby lidé přemýšleli, aby to bylo svěží.
Ověřujeme, zda je Franzova kampaň “víceméně skoro zadarmo”. Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Vycházíme tedy z toho, že náklady i příjmy kampaně musejí být uvedeny na zmíněném účtu. U Vladimíra Franze jde o dva účty u banky Fio. Pokud sečteme veškeré příjmy prvního i druhého Franzova účtu, dobereme se částky 177 177 Korun. Podobně sečtené výdaje dosahují výše 161 452 Korun. Franzova kampaň tedy nákladnou být ani nemůže. Dodejme srovnání s jinými prezidentskými kandidáty: J. Fischer získal již v prvním měsíci existence svého transparentního účtu přes 10 mil. Korun, M. Zeman přes 1 milion.
Z toho rozpočtu 60 procent (rozpočtových opatření, pozn.) je na výdajové stránce státního rozpočtu. Pouze 30 procent těch opatření je děláno na příjmové stránce státního rozpočtu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto že procentuální vyjádření rozpočtových opatření není zcela přesné, avšak poměr 2:1 v rámci rozpočtových opatření na výdajové a příjmové stránce je dodržován od roku 2010, což je ve vládní zprávě doloženo následující tabulkou.
20102011201220132014kumulovaněpoměrÚspory ve výdajích (včetně vázání)15,558,5100,196,4115,0385,568%Daňová opatření (včetně změn pojistného) -18,337,047,175,8178,232%
Tam je i v těch kontrolních vzorcích poměrně hodně lidí, kteří byli ministerstvem tzv. ztotožněni, to znamená, že existují – jejich jméno, jejich datum narození. Vylučme ty, kteří se podepsali dvakrát, ale třeba udělali nějakou chybu v adrese nebo uvedli špatně přechodné/trvalé bydliště.
Ministerstvo vnitra skutečně vyřazovalo i podpisy reálně existujících občanů. V rozhodnutí (.pdf) o odmítnutí kandidatury Vladimíra Dlouhého Ministerstvem vnitra se uvádí, že “v případě, že na podpisovém archu petice chybí některý z požadovaných údajů nebo je uveden neúplně, do celkového počtu se nezapočítá. Takto nebylo možné v souladu s citovaným ustanovením započítat celkem 870 občanů.” Podrobný výčet v daném dokumentu pak uvádí konkrétní důvody pro vyškrtnutí daného podpisu, často se objevuje jako důvod chybějící adresa či podpis. Václav Henych pak také na tiskové konferenci uvedl, že v řadě případů byli nalezeni lidé, kteří měli své udaje vyplněny vzorně, ale např. ulice, ve které bydleli, vůbec neexistovala. Na základě tohoto lze předpokládat, že řada signatářů skutečně existovala a byli vyřazeni pouze na základě uvedení nesprávných či neúplných údajů. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Možnost upravit v kolektivní smlouvě je (výši procenta na důchodové připojištění, pozn.), daňová úleva je, tečka.
Dle šetření, které uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, obsahovalo v roce 2011 58,8% kolektivních smluv také ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění (tj. třetí pilíř důchodového systému). Šetření se uskutečnilo na vzorku 1301 podnikových kolektivních smluv. Možnost upravit podmínky pro poskytování tohoto příspěvku zaměstnavatelelm v kolektivní smlouvě tedy existuje.
Daňová úleva se v souvislosti s penzijním připojištěním umožňuje jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli. Asociace penzijních fondů na svých stránkách uvádí možnosti slev na dani z příjmů fyzických osob. Část z ročně naspořených příspěvků nad 6000 korun lze uplatnit jako odpočet ze základu daně z příjmů až do výše 12 000 korun.
Komplexní přehled podmínek penzijního připojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele a jejich změn od 1.1. 2013 podává server PenízeNavíc. Zaměstnavatel je osvobozen od platby daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění z příspěvků, které poskytl na penzijní připojištění a to až do výše 24 000 ročně.
Na základě dohledaných veřejných informací tedy hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý.
Nicméně pro to hlasovala i pravice, protože bylo před volbami a všichni hlasovali pro pastelkovné.
Takzvané pastelkovné bylo součástí novely zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře. Tato novela byla po vrácení senátem odsouhlasena 14.3.2006 a téměř všichni přítomní poslanci hlasovali pro její přijetí, nebo se zdrželi. Za ODS tehdy zákon podpořil například Petr Nečas nebo Vlastimil Tlustý. Jak bylo řečeno během Interview, Táňa Fischerová se na toto hlasování odhlásila.
Billboardy v žádném případě, já jsem už dopředu řekla, že pro mě je to spíše povrchní záležitost takto utrácet miliony a nic to o tom kandidátovi neřekne.
Ve stejném duchu se Táňa Fischerová vyjádřila už v červenci letošního roku pro portál iDNES.cz. I podle serveru Novinky.cz nepoužívá Fischerová pro svoji prezidentskou kampaň billboardy.
my jsme přistoupili k tomu, že řešíme problematiku Ředitelství vodních cest, které chceme integrovat do ministerstva dopravy a následně do jednotlivých povodí. To je její (Karoliny Peake, pozn.) vlastní materiál, který předložila vládě za spolupráce s panem Mejstříkem.
Výrok Pavla Dobeše hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní informace. Na webových stránkách vlády můžete v knihovně RIA (Hodnocení dopadů regulace) najít položku věnující se novele zákona o vnitrozemské plavbě, jméno jejího předkladatele zde však nenaleznete. Naleznete zde ale dokument Stanovisko Komise RIA k novele vodního zákona final (.pfd), z něhož vyplývá, že pan Mejstřík je předsedou komise, která návrh hodnotila. Podle Plánu legislativních prací vlády však měl návrh této novely zákona předložit v květnu 2012 ministr dopravy.
