Jiří Pospíšil
Tak to funguje v jiných státech Evropské unie, ty mají na rozdíl od nás tu rozšířenou působnost NKÚ nebo tamních orgánů, těch nejvyšších kontrolních úřadů, které mají možnost do té samosprávy vstoupit.
Pravomoci kontrolovat samosprávné celky jako jsou obce atd., mají například kontrolní instituce v sousedním Polsku, Slovensku a Německu.
Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské republiky
Úřad kontroluje hospodaření s prostředky rozpočtů, které dle zákona schvaluje NR SR nebo vláda[1]; majetkem, majetkovými právy, finančními prostředky, závazky a pohledávkami státu, veřejnoprávních institucí, Fondu národního majetku SR, obcí, vyšších územních celků, právnických osob s majetkovou účastí veřejnoprávních institucí...
Dále pak Spolkový účetní dvůr(.pdf - str. 177 - působnost a pravomoci) v Německu kontroluje účetní správnost, hospodárnost a řádnost hospodaření. Dvůr kontroluje veškeré hospodaření spolku včetně podniků a hospodaření se zvláštními prostředky. Kontrolováno je i hospodaření veřejnoprávních subjektů založených spolkem. Kontrola je zaměřena na příjmy, výdaje, závazky, aktiva a pasiva, záměry mající za následek příjmy či výdaje, prozatímní účetní položky příjmů a výdajů a použití prostředků v samostatné správě.
Nejvyšší kontrolní komora v Polsku
Komora v prvé řadě kontroluje (.doc - str.40 - 41) hospodaření orgánů státní správy, Polské národní banky, právnických osob zřízených státem a jiných organizačních jednotek státu... Komora může kontrolovat též hospodaření orgánů územní samosprávy, právnických osob zřízených územní samosprávou a organizačních jednotek územní samosprávy...
Vojtěch Filip
Ale já připomenu paní vicepremiérce její slova, když jsme se tady bavili v roce 2010 o tom, jestli není potřeba se podívat na trestní zákoník a promlčení trestných činů v privatizaci. Dal jsem jí na to půl roku. Za půl roku vláda neudělala vůbec nic. Tak jsem to předložil, ten návrh zákona mi tam leží dodnes. Dodnes mi leží neprojednaný návrh zákona, novely trestního zákona o nepromlčitelnosti.
Podle serveru Parlamentní listy se o tomto tématu Vojtěch Filip a Karolína Peake skutečně bavili v OVM, 15.1.2012 (debata o tématu začína zhruba ve 23 minutě), nikoli v roce 2010, jak říká Vojtěch Filip.
Vojtěch Filip v pořadu mimo jiné řekl: "Tak musím říct, že budu čekat jenom velmi krátkou dobu. A potom to předložím (..)" (- je míněn návrh zákona o prodloužení promlčecí lhůty u trestných činů v privatizaci).
Vojtěch FIlip tedy Karolíně Peake půl roku neslíbil výslovně, nicméně po půl roce začal jednat a se skupinou poslanců předložil pozměňovací návrh (.pdf) trestního zákoníku, který byl připraven dne 26. září 2012 a zaváděl by nepromlčitelnost trestných činů v době privatizace. Návrh zákona je stále v prvním čtení a je tedy neprojednaný.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož posunutím o dva roky více do minulosti přidává na významu části výroku: "Tak jsem to předložil, ten návrh zákona mi tam leží dodnes. Dodnes mi leží neprojednaný..". Tento návrh zákona neleží neprojednaný více než dva roky, ale zhruba půl roku.
Karolína Peake
Já mám pocit, že jsme tady nedávno ještě měli 29 letého, nebo 30 letého ministra dopravy. Není to tak dlouho, co jsme měli, nevím, jak starého premiéra. 31 letého.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z životopisů daných osob jako zavádějící. Pavel Dobeš, bývalý ministr dopravy, se dostal do funkce už ve věku 29 let. Dále má Karolína Peake na mysli Stanislava Grosse. Ten se stal premiérem ČR až ve věku 34 let, ale i přes tuto odchylku hodnotíme výrok jako pravdivý - Stanislav Gross byl opravdu velmi mladý na pozici premiéra - byť mírně nepřesný.
Jaromír Drábek
...když se podíváte například do zákona, tak tam nikde není napsáno, že klient je povinen tu sKartu převzít, to znamená, ta karta je skutečně dobrovolná, co se týká převzetí, je tam široká škála toho, jak s těmi finančními prostředky nakládat, je tam jasná ochrana proti exekuci.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť chystaná úprava zákona navrhuje zavedení povinného převzetí sKarty Nicméně v platném právním řádu není přímé převzetí sKarty zavedeno.
Proti exekuci by měly být dávky připsané na účet sKarty chráněny stejně jako před zavedením karet, tj. měly by exekuci podléhat pouze zčásti (zejm. dle § 279 a § 299 Obč. soudního řádu). Obavy, že účet sKarty bude možné, jako je tomu u jiných účtů, obstavit, pak definitivně vyvrací novela Obč. soudního řádu, která obstavení účtu sKarty (nový § 303, odst. 3) zakazuje.
Současná zákonná úprava povinnost kartu převzít neobsahuje, přestože zákon o státní soc. podpoře říká že dávka se vyplácí "prostřednictvím karty sociálních systémů". Odsud pramení již dřívější tvrzení poslance Drábka (ČT) či premiéra Nečase (Aktuálně) o dobrovolnosti používání karty.
Pro informaci dodáváme, že zároveň je Ministerstvem práce a sociálních věcí připravena novela (.docx) zákona o Úřadu práce ČR, která povinnost kartu převzít zavádí (Čl. I, b.3), a to s lhůtou 6 měsíců po výzvě (např. Čl IV, b.2), byť neuvádí sankci za porušení této povinnosti. Převzetí karty, jejíž využití předpokládá už zákon o státní sociální podpoře, je tedy dobrovolné zřejmě pouze dočasně.
Milan Štěch
Tady se pořád mluvilo, jako kdyby Senát, Senát od roku 2010, kdy je teda středolevicový, odmítal panu bývalému prezidentovi Klausovi návrhy, ale pokud se nepletu, tak byly pouze dvě jména, dvě jména.
Že Senát je od r. 2010 "středolevicový", chápeme pouze tak, že v něm senátoři navržení ČSSD mají většinu. Potvrdit to můžeme ze souhrnných výsledků senátních voleb v r. 2010 (Lidovky.cz) a 2012 (Aktuálně.cz).
Kolik kandidátů na pozici ústavního soudce Senát projednal, zjistíme vyhledáním v databázi senátních tisků. Pro funkční období 2010-2012 a 2012-2014 najdeme až do nástupu prezidenta Zemana opravdu pouze dva návrhy, a to Jana Sváčka a Zdeňka Koudelky. Oba byli v tajném hlasování odmítnuti.
Jiří Dienstbier
To, co tady navrhuje iniciativa těch několika občanských sdružení kolem Rekonstrukce, Rekonstrukce státu, to jsou z velké části věci, které jsem já osobně dlouhodobě prosazoval. A dokonce je máme v programových dokumentech i v sociální demokracii a ledacos z toho jsme navrhovali. Například majetková přiznání.
Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme jako zavádějící, neboť i přes jistý průnik mezi programem ČSSD a návrhy projektu Rekonstrukce státu se tyto subjekty liší v pojetí koncepce majetkových přiznání.
Shoda mezi programem ČSSD (.pdf) a návrhy Rekonstrukce státu panuje například v postoji na zrušení tzv. anonymních akcií či odpolitizování státní správy. Co se však týče návrhu majetkových přiznání, tak zde se záměry ČSSD a Rekonstrukce státu principielně liší. Zatímco ČSSD v minulosti prosazovala návrhy na majetková přiznání zaměřená na prokázání vlastnictví pro občany s vysokými příjmy, Rekonstrukce státu požaduje vyplnění majetkových přiznání pouze pro poslance, senátory a členy vlády. Zároveň Rekonstrukce státu požaduje vyplnění majetkových přiznání elektronickou formou, o čemž se však ČSSD ve svých dřívějších návrzích ani programu nezmiňovala.
Vít Bárta
Ten německej toustovací bílej chleba je, když odečtete rozdíly ve výši DPH, přesto o 12 % levnější než v České republice.
Výrok hodnotíme jako jako zavádějící, jelikož může existovat jedna konkrétní značka, u které tento výrok platí, obecná pravda to však není.
Toastový chléb bílý Penam (500g) stojí v ČR běžně 19,20 Kč včetně DPH. Bez DPH, které od 1. ledna 2013 činí 15%, je cena výrobku 16,69 Kč.
V Německu pak lze toastový bílý chléb (500g) pořídit v cenovém rozmezí od 0,49 do 1,65 € včetně DPH podle výrobce produktu. Bez DPH, které v Německu činí 7%, se ceny pohybují v rozmezí od 0,46 do 1,54 €. V přepočtu podle kurzu ze dne 12. 2. 2013 (25,563) jsou německé ceny následující:
s DPH: 12,53 - 42,18 Kč bez DPH: 11,76 - 39,11 Kč
Porovnáme-li tedy tyto ceny produktů, dojdeme k závěru, že ve srovnání s nejnižší německou cenou je německý výrobek o 29,5% levnější. Ovšem ve srovnání s cenou nejvyšší je německý výrobek naopak o 134,3% dražší. V tomto rozmezí tedy může existovat toastový chléb levnější o 12%, rozhodně to však není pravda o všech, a to ani přibližně.
Jan Mládek
Počkejte, co se, co se týká tady toho, tak jsme deklarovali, že dáme speciální programové body do konce června tohoto, tohoto roku.
Jan Mládek se již v březnu letošního roku vyjádřil, že ČSSD svůj konkrétní plán ohledně změn v oblasti OSVČ představí do letních prázdnin, tedy do konce června. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Jan Kubice
Ale jako ušetřilo se skutečně ve všech směrech. K té největší úspoře asi došlo na rušení škol, protože těch škol bylo prostě hodně a ušetřilo se zhruba 145 milionů ročně jenom na školách.
Od 1. ledna 2013 došlo k reorganizaci systému policejních škol v tom smyslu, že původně šest samostatných institucí (vyšší policejní školy v Praze, Brně, Jihlavě, Holešově a školské účelové zařízení v Praze - Ruzyni) bylo administrativně sloučeno na tři vyšší policejní školy (v Praze s odloučeným pracovištěm v Jihlavě, Opatovicích s odloučeným pracovištěm v Praze Ruzyni, Holešově s odloučeným pracovištěm v Brně).
Problematickou částí výroku je však odhad výše úspor. Konkrétní analýzu dopadů tohoto opatření se nepodařilo dohledat. Podle vyjádření tiskové mluvčí ministerstva vnitra z 24. července 2012 byl odhad úspor vyčíslen zhruba na 144 milionů korun. Nicméně v září 2012, tedy období přijetí nové koncepce vládou, byla ministerstvem vnitra výše úspor odhadována na 115 milionů korun ročně.
Jelikož poslední dostupné odhady finančního dopadu těchto úsporných opatření uvádějí znatelně nižší částku, hodnotíme výrok jako zavádějící.
Andrej Babiš
A když jsme koupili Vodňanské kuře, tak, to byl náš konkurent, tak řetězce začaly masivně nakupovat kuře v Polsku a ztratili jsme společně obchodní podíl 10 %.
Společnost Agrofert Holding koupila v dubnu 2009 Agropol Group, čímž získala mj. také společnost Vodňanské kuře, která se zabývá zpracováním drůbeže. Co se týká zaměření, obě společnosti se pohybovaly v zemědělském, respektive potravinářském sektoru: od výkupu obilovin, olejnin nebo průmyslových hnojiv až např. po zpracovatelský průmysl jako jsou mlékárny, pekárny apod. Jednalo se tedy v zásadě o konkurenční společnosti. (viz ČT)
Podíl na trhu zpracování a obchodu drůbeže se měl podle očekávání Andreje Babiše po fúzi v roce 2009 pohybovat až kolem 40 %. Reálným výsledkem za rok 2011 bylo však podle Agrofertu 24 %. Do jaké míry za to může masivní nákup řetězců u Polských výrobců, se nám bohužel nepodařilo zjistit.
