Vůbec jsme nevěděli, jestli se ty podpisy najdou nebo ne – a našlo se 80 tisíc podpisů.
Podle tiskové zprávy z webu Táni Fischerové podepsalo petice za kandidaturu Táni Fischerové 80 tisíc občanů, z nichž pak byly petičním výborem promazány neúplné či jinak potenciálně neplatné podpisy a na Ministerstvo vnitra tak bylo odesláno přes 72 tisíc podpisů.
Václav Moravec: Nemůže se stát, že premiér Petr Nečas využije toho, že Ludmilu Müllerovou nevydala ke stíhání svého času Poslanecká sněmovna, tudíž tam může být jistá pochybnost, byť se většina poslanců před několika lety postavila za Ludmilu Müllerovou? Tak to je záležitost víc než 10 let stará. Podle mých informací to trestní řízení potom pokračovalo, protože v něm byl zaangažován i jednatel té společnosti a ten jednatel byl tenkrát osvobozen. To znamená, pokud Ludmila Müllerová tam působila ve funkci ekonomické náměstkyně, tak i zpětně po těch 10 letech je jasné, že se ničeho závažného nedopustila.
Výrok ministra Drábka je hodnocen jako zavádějící, neboť to, že se Ludmila Müllerová ničeho nedopustila, není možné tvrdit, protože nezávislé orgány nedostaly šanci o této věci rozhodnout z důvodu nevydání exposlankyně k trestnímu stíhání. V otázce časového vymezení je pak ministr zcela přesný.
Poslanecká sněmovna hlasovala o vydání tehdejší poslankyně KDU-ČSL Ludmily Müllerové 12. července 2000, šlo tedy o 26. schůzi Sněmovny v období 1998-2002. Pro její vydání k trestnímu stíhání hlasovalo 33 poslanců, 100 bylo proti. Tohoto výsledku bylo dosaženo napříč politickým spektrem. Celé jednání o tomto bodu je také dostupné ve formě stenoprotokolu na stránkách dolní komory Parlamentu.
Ministr Drábek uvádí, že v této kauze byl zaangažován i jednatel společnosti. Toto konstatování lze dokládat na slovech poslance Bendy z ODS, který na zmíněné schůzi předkládal stanovisko Mandátového a imunitního výboru. Doslova uvedl: "... kterého se měla dopustit tím, že jako bývalá ekonomická náměstkyně společnosti BRUMEDA, s. r. o, Bruntál spolu s jednatelem této obchodní společnosti v úmyslu snížit základ daně z příjmu právnických osob uzavřela jako zástupkyně této firmy dne 24. 1. 1995 fiktivní smlouvu o řízení firmy se společností DELL, s. r. o..." Nelze však dohledat, jak pokračovalo další trestní řízení s jednatelem této společnosti. Ministr Drábek uvádí, že osvobození jednatele společnosti (které se nám však nepodařilo dohledat) je jasným důkazem, že se exposlankyně ničeho závažného nedopustila. Tohle ovšem může posoudit pouze nezávislý soud, který tuto možnost díky hlasování však nedostal. Nelze tak s určitostí tvrdit, že se Müllerová ničeho nedopustila.
Výrok ministra Drábka je hodnocen jako zavádějící. Má pravdu v tom, že je to kauza více než 10 let stará (konkrétně 12). Nepodařilo se nám bohužel dohledat další postupy orgánů činných v trestním řízení v této věci. Nicméně pokud ministr tvrdí, že se Müllerová ničeho nedopustila, je třeba uvést, že k nezávislému posouzení nedošlo a ani dojít nemohlo, protože byla schována za svou imunitu.
Tady skutečně čtvrté krajské volby v řadě, kdy vždycky vládní strana prohrála v roce 2000, v roce 2004, v roce 2008 i v roce 2012.
V každých volbách do krajských zastupitelstev utrpěly vládní strany porážku. Výrok premiéra Nečase tedy hodnotíme jako pravdivý.
První volby do zastupitelstev krajů se konaly v listopadu 2000, tyto volby celkově vyhrála ODS. V té době fungovala menšinová vláda (.pdf, str. 1), jejímž předsedou byl Miloš Zeman (ČSSD).
Volby do krajských zastupitelstev z listopadu 2004 vyhrála opět ODS. Premiérem byl Stanislav Gross (ČSSD), vládu (.pdf., str. 1) tvořila koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.
V říjnu 2008 vyhrála krajské volby celkově ČSSD. Vládla druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), koalice (.pdf, str. 1) byla tvořena ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených.
Prozatím poslední krajské volby z října 2012 vyhrála ČSSD. Premiérem je Petr Nečas (ODS), v současnosti vládu tvoří ODS, TOP 09 a LIDEM.
Zisky hlasů vybraných stran ve volbách do krajských zastupitelstev:
2000
2004
2008
2012
4Koalice
22,86 %
x
ČSSD
14,66 %
14,03 %
35,85 %
23,58 %
KDU-ČSL
10,67 %
6,65 %
5,82 %
KSČM
21,14 %
19,68 %
15,03 %
20,43 %
ODS
23,80 %
36,35 %
23,57 %
12,28 %
TOP 09 STAN
6,63 %
(zdroj: volby 2000, volby 2004, volby 2008, volby 2012)
Ale my přece s veřejným ochráncem práv o tom diskutujeme rok a půl a řadu věcí jsme změnili podle těch diskusí, i v Poslanecké sněmovně jsme o tom diskutovali v druhém pololetí roku 2011, kdy se dělal legislativní úprava s-karet a řadu věcí jsme změnili.
Veřejný ochránce práv Varvařovský pravidelně a jednoznačně kritizoval některé problematické body sociální reformy, např. odstupné nebo veřejnou službu, Ministerstvo však konkrétně tuto kategorickou kritiku nebralo vůbec v potaz. Jedná se proto o zavádějící tvrzení, protože řada věcí mohla být sice změněna, ale zásadní výtky ombudsmana k reformě nebyly reflektovány v nové legislativě.
Pochopitelně nelze bezpečně ověřit veškeré způsoby jednání, ale jak vyplývá ze zpravodajství, minimálně jistá mediální a připomínková komunikace mezi vládou, respektive Ministerstvem práce a sociálních věcí a Veřejným ochráncem práv o sociální reformě přesto probíhala po celou dobu její přípravy. Již v roce 2010 navrhoval ombudsman Varvařovský poslancům některé úpravy týkající se podmínek neposkytnutí podpory v nezaměstnanosti, které by zabránily situaci, kdy by nezaměstnaný nedostal odstupné a následně ani státní dávku v hmotné nouzi. Tato obava, na kterou upozorňovala i Legislativní rada vlády se nakonec potvrdila hned na začátku roku 2011. Ministerstvo na ombudsmanovu kritiku legislativně nereagovalo, teprve poslanci v roce 2012 změnili spornou část týkající se odstupného. Navíc kritizovaná podoba současné veřejné služby se dosud nezměnila.
K úplnému zákazu (hracích automatů) však přistoupila v Ostravě třeba jenom Moravská Ostrava a Přívoz a myslím ještě Polanka.
Výrok Josefa Babky hodnotíme na základě vyhlášky statutárního města Ostravy 11/2011 jako pravdivý. Podle této vyhlášky platí úplný zákaz hracích automatů na území pouze dvou městských obvodů, kterými jsou Moravská Ostrava a Přívoz a Polanka nad Odrou. Dále jsou automaty zakázány už pouze na vybraných ulicích některých dalších obvodů.
Já tady mohu říct, že samozřejmě my máme v programu přímo spojení pražské integrované dopravy se středočeskou integrovanou dopravu.
Na základě volebního programu Strany zelených pro Středočeský kraj hodnotíme výrok jako pravdivý.
V bodě Doprava se konkrétně píše: "... Pohodlné a snadné cestování veřejnou dopravou v celém kraji včetně dojíždění do Prahy na jednu cenově výhodnou jízdenku bez ohledu na přestupy a použitý dopravní prostředek. Chceme je zajistit zřízením společného integrovaného dopravního systému podle úspěšného vzoru Jihomoravského kraje. "
Formulace (použití jedné jízdenky), stejně jako odkaz na vzor Jihomoravského kraje (kde je Brno nedílnou součástí krajského integrovaného systému dopravy) naznačuje propojení obou systémů integrovaných doprav a potvrzuje slova Lukáše Tůmy.
Více než ústavní většina v Senátu i Sněmovně to odsouhlasila... (přímou volbu a prováděcí zákon - pozn. Demagog.cz)
Pro přijetí ústavního zákona o přímé volbě prezidenta byla nutná tzv. ústavní většina (120 hlasů v PSP a 49 v Senátu) a pro zákon hlasovalo 186 poslanců a 49 senátorů.
Pro přijetí prováděcího zákona byla nezbytná prostá nadpoloviční většina přítomných senátorů a poslanců. Pro zákon hlasovalo 178 poslanců a 44 senátorů - tento zákon tedy neměl podporu ústavní většiny v Senátu.
To dochází drobné sponzorské dary občanů po tisícikoruně a na to jsou samozřejmě všechno smlouvy.
Finanční dary na volební kampaň od jednotlivých občanů se pohybují v řádech stovek až tisíců korun. Jako nejvyšší darovaná částka je na účtu Vladimíra Franze uvedeno 10.000,- Kč, nejnižší sumy jsou 100,- Kč.
Co se týče smluv ohledně sponzorských darů, podle informací ze stránek Vladimíra Franze je darovací smlouva nutná u darů nad 3.000,- Kč. V případě neuzavření darovací smlouvy se tento finanční dar vrací zpět odesílateli. O darovacích smlouvách v případě nižší částky není zmínka.
Je pravda, že pan Bendl vyčerpal 0,9 miliardy z těch 4 miliard korun toho konkrétního úvěru.
Z tabulky (.xls) o čerpání rozpočtů Středočeského kraje v letech 2001-2011 vyčteme, že v roce 2008, který byl posledním rokem vlády Petra Bendla v kraji, byl přijat úvěr 920 milionů korun, čili 0,9 miliardy korun.
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako pravdivý. Pro úplnost pouze dodáváme, že zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun byl dle informací Komerční banky podepsán 12. září 2007.
pokr. předchozího výroku: A vy sám? KS: Já jsem dal jeden milion a jeden milion dal můj syn.
Karel Schwarzenberg vložil na svůj transparentní účet 1 milion korun jako počáteční vklad 17. 9. 2012 a další milion korun přispěla rodinná společnost ORLÍK NAD VLTAVOU, s.r.o., jejímž jednatelem je Schwarzenbergův syn Jan. Seznam dárců je k dispozici také na jeho oficiálních webových stránkách.
