Přehled ověřených výroků

Na stránkách města Frýdek-Místek se lze dočíst, že v rámci projektu "MHD zdarma" je osobám, které uhradily své dluhy vůči městu, umožněno zakoupit si kartu v hodnotě 299 korun a kupón s roční platností za 1 korunu, které dohromady umožňují jízdu zdarma v rámci městské hromadné dopravy. Na těchto stránkách se také jasně píše, že v roce 2010 uhradilo město společnosti ČSAD Frýdek-Místek a.s. prokazatelné ztráty 33 milionů korun. V roce 2011 to pak bylo ještě o 33 milionů více, což je zdůvodňováno mimo jiné nákupem 4 nových autobusů. Počty cestujících skutečně rostou. Tržby za prodej karet klesají - v roce 2010 to bylo 23 700 511 korun, v roce 2011 17 589 861. Lze také očekávat, že dojde k jejich dalšímu propadu - mimo jiné i kvůli tomu, že řada lidí už karty vlastní a v dalších letech tedy budou muset koupit pouze kupón za 1 korunu. Je tedy pravděpodobné, že město bude muset ztráty ve větší míře sanovat dotacemi. Informace, kterou tedy uvádí Lukáš Černohorský, se vztahuje k situaci, která se týká pouze jednoho roku. I přes tuto výhradu je výrok hodnocen jako pravdivý, neboť zdroj ze stránek samotného města konstatování lídra Pirátů potvrzuje.

Na základě dohledaných informací z webu města Česká Třebová hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jaroslav Zedník je starosto u města Česká Třebová. Podle informací z webu města bylo k realizaci výstavby terminálu (.pdf) přistoupeno v roce 2004 (záměr a příprava projektu; výstavba od roku 2009) a jeho výsledná cena byla 331 milionů. Podle tiskové zprávy (.pdf), která informovala o zapojení tohoto terminálu do soutěže Stavba roku 2011, byl skutečně projekt dokončen a terminál zprovozněn v roce 2010. Výrok Jaroslava Zedníka je tak přesný a hodnotíme jej jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle aktuálně.cz by se skutečně měla částka pohybovat kolem jedné miliardy eur, tedy zhruba kolem 25-ti miliard korun. V článku se píše, že informaci potvrdilo i ministerstvo pro místní rozvoj. Avšak není zde zcela jasně popsáno, kde server aktuálně.cz tuto informaci získal. Navíc další státní orgány, jako např. ministerstvo financí tuto částku zatím nepotvrdilo ani nevyvrátilo. V článku se rovněž píše, že tato částka nemusí být konečná. Obecně je pak situace kolem stanovení výše této korekční částky poměrně nepřehledná.

ROP Severozápad, pod který patří i Ústecký kraj v současnosti odvolal vazebně stíhaného ředitele Pavla Markvarta, na jehož místo nastoupila Jana Havlicová. Proplácení dotací je však zatím stále pozastavené.

Ačkoli jsou dle analýzy serveru Stone & Belter stropy zdravotního pojištění v ČR nejvyšší v Evropě, tak dle stejné analýzy byly celkové odvody pro nejbohatší obyvatelstvo ČR v roce 2011 stejné jako v roce 2010. Příjmy zdravotního pojištění se tedy nesnižovaly. Dále dle schválených úsporných opatření vlády z 11. dubna 2012 bude toto zastropování v letech 2013 - 2015 zcela zrušeno a příjmy do zdravotního pojištění se tedy zvýší.

Podle zákona o krajích (zákon č. 129/2000 Sb.) patří schvalování programu územního rozvoje do kompetence krajského zastupitelsta (§ 35).

Výrok Karla Šidla, že daňové příjmy kraje nepřesahují 3,5 miliardy korun, hodnotíme na základě dat zveřejněných krajským úřadem Plzeňského kraje jako pravdivý.

Na stránkách Plzeňského kraje je ke stažení Schválený rozpočet na rok 2012 (.pdf), který obsahuje i data pro roky předešlé. V roce 2010 činily skutečné daňové příjmy 3 360 198 120 Kč, pro rok 2011 byly schváleny daňové příjmy 3 434 265 000 Kč a pro rok 2012 byly schváleny daňové příjmy ve výši 3 430 000 000 Kč.

Výrok Josefa Babky je pravdivý, v Moravskoslezském kraji podle dohledaných informací skutečně nefunguje koalice ČSSD KSČM TOP 09, ale pouze koalice vítězné sociální demokracie s komunisty.

Do Zastupitelstva kraje bylo zvoleno celkem 31 členů ČSSD, 18 členů ODS, 11 členů KSČM a 5 členů KDU-ČSL. Složení Rady je podle stránek Asociace krajů 8 ku 3 ve prospěch sociální demokracie. TOP 09 (jejímž zástupcem je v Zastupitelstvu dřívější lidovec Pavol Lukša) do krajské koalice nepatří. Ještě jako člen KDU-ČSL v roce 2008 nabídku trojkoalice od sociální demokracie odmítl.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jihočeský kraj je zřizovatelem osmi nemocnic. Údaje v jejich výročních zprávách ukazují na kladný hospodářský výsledek v letech 2010 a 2011 (data za rok 2011 chybí pro nemocnice v Jindřichově Hradci a Dačicích) u všech osmi jihočeských nemocnic.

Přehled hospodářských výsledků za rok 2011 (ve formátu pdf.):

Nemocnice Český Krumlov - 221 000 Kč (str. 13), Nemocnice České Budějovice - 80 251 Kč (str. 19), Nemocnice Jindřichův Hradec a Nemocnice Dačice (za rok 2010) - 81 000 Kč (str. 23), Nemocnice Prachatitce - 18 180,89 Kč (str. 29), Nemocnice Písek - 592 000 Kč (str. 12), Nemocnice Tábor - 1 620 000 Kč (str. 12), Nemocnice Strakonice - 987 000 Kč (str. 23 a 24).

Slováček má na mysli průmyslovou zónu Český Těšín-Pod Zelenou, jejímiž investory jsou Kovona System a Donghee Czech.

Web Moravskoslezského kraje bohužel nenabízí žádné bližší informace o pracovních místech. Uvítáme upozornění na jakékoliv další veřejně dostupné informace.

Pavol Lukša (do roku 2009 členem KDU-ČSL, poté TOP 09) byl v roce 2008 v krajských volbách zvolen zastupitelem kraje. Co se týče jeho účasti na jednáních Zastupitelstva kraje, podle zápisů ze zasedání dostupných na webových stránkách kraje, se Josef Babka ve svém výroku mýlí.

Na základě těchto zápisů a seznamu omluvených či neomluvených absentujících zastupitelů v úvodu každého dokumentu lze vysledovat absenci Pavola Lukši. Z celkového počtu 25 zasedání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje chyběl Pavol Lukša 12x (z toho čtyřikrát omluvená neúčast a osmkrát neomluvená). Přítomen byl tedy na 13 zasedáních.

Z časového hlediska byl Pavol Lukša ve své účasti na jednání Zastupitelstva lepší v první polovině volebního období. Ze 13 zasedání (poslední z nich bylo 22. září 2010) chyběl dvakrát. Naopak ze zbývajících 12 zasedání (poslední 5. září 2012) se účastnil dvou. Lze si všimnout, že tyto absence začaly po volbách do Poslanecké sněmovny PČR z 28. a 29. května 2010, kde byl Pavol Lukša zvolen za poslance.