Přehled ověřených výroků

Předně uveďme, že moderátorka hovoří o situaci z letošního dubna, kdy se uskutečnilo jednání tripartity, tedy zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů, po kterém předseda největší odborové centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že chce s vládou vyjednat zvýšení platů a růst minimální mzdy. Podle odborářů by toto mimořádné zvýšení platů mělo kompenzovat zdražování, jelikož spotřebitelské ceny v březnu meziročně vzrostly o 12,7 %.

Dvě největší české odborové centrály následně hrozily generální stávkou, případně i blokádou Prahy. Předseda druhé největší odborové centrály Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek 21. dubna připustil (video, čas 0:56) možnost konání blokády Prahy i generální stávky. Předseda ČMKOS Josef Středula k tomu však dodal: „Náš cíl je dohodnout se, nikoli mít generální stávku.“

Ke konci dubna se pak konal osmý sjezd ČMKOS, kde proběhla volba nového vedení. Post předsedy obhájil Josef Středula. Redaktor deníku Právo se znovuzvoleného předsedy zeptal na to, zda je generální stávka reálná. Josef Středula na dotaz reagoval slovy: „Jestli (vláda, pozn. Demagog.cz) konat nebude a lidé budou nespokojeni, dá se očekávat, že některou z možných aktivit použijeme.“ Během sjezdu také prohlásil, že odbory kvůli inflaci požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun.

V rozhovoru pro server iDNES.cz poté Josef Středula řekl, že generální stávka i blokáda Prahy jsou variantami, které „jsou reálně ve hře při každém jednání, pokud nedojde ke shodě. Je tomu tak vždy při vyjednávání o kolektivní smlouvě a bude to tak i při zítřejším jednání s vládou."

Předseda ČMKOS Josef Středula po obhajobě své funkce tedy opakovaně připustil možnost uskutečnění generální stávky či blokády Prahy. Podle něj by odbory k takovým akcím přistoupily v případě, že by jednání s vládou nebylo úspěšné a požadavky odborů nebyly vyslyšeny. Výrok prezidentského kandidáta tak hodnotíme jako nepravdivý.

Kandidát na prezidenta Josef Středula reaguje na dotaz moderátorky, proč už odbory nejsou schopny naplňovat náměstí tak, jako tomu bylo dřív. V odpovědi naznačuje, že současné početné demonstrace jiných pořadatelů jsou podle jeho názoru důsledkem činnosti odborů, jež „naučily lidi protestovat“. Zmíněním odborové demonstrace z roku 1995 se pak snaží dlouhou historii odborových demonstrací podložit.

Historie odborářských demonstrací

Web Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) mapuje historii činnosti organizace, tedy včetně pořádání demonstrací, od jejího ustanovení v roce 1990. ČMKOS první demonstraci pořádala již v březnu 1994. Tehdejším motivem byla kritika způsobu projednávání zákoníku práce, návrhu zákona o státní službě a o základním důchodovém pojištění. Podle údajů organizátorů se tehdy na Staroměstském náměstí sešlo přibližně 40 tisíc lidí.

V pořadí druhá demonstrace odborů, tedy ta, kterou Josef Středula zmiňoval, se konala v březnu 1995. Jejím hlavním tématem byla podpora změny nových sociálních zákonů. Demonstrace se konala opět na Staroměstském náměstí a podle organizátorů se jí zúčastnilo přibližně 90 tisíc lidí.

V dubnu 2012 se na popud ČMKOS uskutečnila další demonstrace, jejímž cílem bylo přinutit tehdejší vládu Petra Nečase k demisi. Protest pořádaly odbory spolu s dalšími organizacemi a podle policie se akce zúčastnilo asi 80 až 90 tisíc lidí. Dodejme, že tehdejší předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil na demonstraci kritizoval vládu za „lhostejnost k občanům, neplnění slibů či zvyšování daní“.

Současné demonstrace

Moderátorka námi ověřovaného rozhovoru při kladení dotazu také podotýká: „Teď už je (náměstí, pozn. Demagog.cz) zaplňuje někdo jiný.“ Poukazuje tak na skutečnost, že demonstrace kritizující vládu, která byla svolaná odbory na 8. října 2022, se podle policejních odhadů účastnilo „několik tisíc“ protestujících.

Oproti tomu jiná protivládní demonstrace s názvem „Česká republika na 1. místě“ přilákala lidí podstatně více –⁠ dle odhadu policie se jich na Václavském náměstí sešlo na 70 tisíc. Doplňme, že akci organizovali Ladislav Vrabel a Jiří Havel. Stejní organizátoři stáli i za demonstrací 28. září 2022, které se podle policejních odhadů účastnily „nižší desítky tisíc“ lidí. V obou případech byly tedy demonstrace aktivistů Vrabela a Havla schopny přilákat podstatně více lidí než říjnová demonstrace ČMKOS.

Závěr

Josef Středula nepřesně datuje počátek odborářských demonstrací. První taková demonstrace proběhla již v roce 1994, nikoliv v roce 1995. Nicméně vzhledem k tomu, že demonstrace v roce 1995 byla výrazně početnější, a především s přihlédnutím ke kontextu hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou. Podstatou tvrzení bylo totiž především poukázání na dlouhou historii odborářských demonstrací, která skutečně sahá až do 90. let. 

Kandidát na prezidenta Josef Středula v kontextu výroku reaguje na otázku, proč o podpisy k podpoře své kandidatury požádal senátory i přesto, že dle svých slov nasbíral přes 60 tisíc podpisů občanů. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Středula poukazuje na to, že při podepisování petičních listin občany dochází k chybám a senátory oslovil proto, aby měl jistou kandidaturu v případě, že by Ministerstvo vnitra neuznalo část podpisů právě kvůli případným chybám.

Dodejme, že Josefa Středulu nakonec nominovalo 11 senátorů, na Ministerstvo vnitra však odevzdal také petici s podpisy občanů.

Náležitosti petice

Náležitosti týkající se odevzdání kandidátní listiny, náležitosti petice i celého procesu prezidentské volby uvádí zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, a s tím související vyhláška. Dodejme, že kandidátní listinu musí podepsat buď 20 poslanců, 10 senátorů, nebo 50 000 občanů.

Jestliže chtějí občané svým podpisem (.pdf) podpořit určitého kandidáta, na podpisový arch musí uvést jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu (případně údaj, že trvalý pobyt na území České republiky nemá), a číslo buď občanského průkazu, nebo cestovního pasu (.docx).

Doplňme, že pokud kandidáta nenavrhuje občan prostřednictvím petice, ale navrhují jej poslanci či senátoři, uvádějí na kandidátní listinu kromě svého podpisu pouze jméno, příjmení a údaj, zdali se jedná o poslance nebo senátora.

Kontrola kandidátních listin Ministerstvem vnitra

Kandidátní listiny registruje Ministerstvo vnitra. Pro nadcházející prezidentské volby museli uchazeči o Hrad podat přihlášku nejpozději do 8. listopadu, do 16:00. Resort vnitra poté do 25. listopadu rozhodl o registraci či případném odmítnutí podaných kandidátních listin.

Ověřování správnosti údajů na peticích probíhá namátkově, výběrem náhodného vzorku 8 500 podpisů. Jestliže u některých z nich nalezne nesrovnalosti, mohou nastat dvě situace: 

V případě, že jsou údaje uvedeny nesprávně u méně než 3 % podepsaných občanů, nezapočítává ministerstvo tyto chybové podpisy do celkového počtu podpisů a v dalším přezkumu už nepokračuje. 

Jestliže však Ministerstvo vnitra zjistí nesprávné údaje u více než 3 % podpisů, provede kontrolu dalšího vzorku o stejné velikosti. Pokud v něm chybovost nedosahuje 3 %, nezapočítává ministerstvo chybové podpisy z prvního ani druhého vzorku do celkového počtu podpisů. Jestliže je ale u druhého kontrolního vzorku chybovost větší než 3 %, resort „odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích.“

Ministerstvo vnitra letos odmítlo celkem 13 kandidátních listin. Ty byly odevzdány pozdě, případně neobsahovaly potřebný počet podpisů. Kandidáti Karel Janeček, Karel Diviš a Pavel Zítko avizovali, že se odvolají k Nejvyššímu správnímu soudu. Tomáš Březina se nakonec rozhodl, že se proti rozhodnutí neodvolá.

Závěr

Na základě zákona o volbě prezidenta republiky musí petiční listina občanů skutečně obsahovat adresu trvalého pobytu a číslo občanského průkazu, případně cestovního pasu. Kromě toho musí občan uvést také své jméno, příjmení a datum narození. Výrok prezidentského kandidáta Josefa Středuly tak hodnotíme jako pravdivý.

DOPLNĚNÍ: Dostali jsme odpověď z poslanecké kanceláře Evžena Tošenovského. Informace o jeho angažmá v odborech jsme proto doplnili do odůvodnění.

Josef Středula se snaží poukázat na to, že i z odborářů se mohou stát úspěšní vysoce postavení politici. O účasti nynějšího europoslance Evžena Tošenovského (ODS) v odborové organizaci mluvil Josef Středula i v minulosti, například už v roce 2014 či 2021. Tošenovský měl mezi lety 1975 a 1991 pracovat ve společnosti Vítkovice, a.s. (dříve státní podnik Vítkovické železárny). Dodejme, že nynější kandidát na prezidenta Josef Středula se místopředsedou základní organizace odborů ve Vítkovických železárnách stal v roce 1990. 

Vzhledem k tomu, že se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat žádné informace o tom, jestli Evžen Tošenovský působil ve vítkovické odborové organizaci, obrátili jsme se s dotazem na jeho poslaneckou kancelář. Europoslanec Tošenovský nám potvrdil, že skutečně „byl na jedné schůzi odborové organizace v roce 1989 nebo začátkem 1990. Jako nejmladší člen naší tehdejší kanceláře ve Vítkovicích jsem byl vybrán jako zástupce našeho týmu a formálně vyslán na odborářskou schůzi“. Po 6 měsících však Tošenovský podle svých slov ve Vítkovicích skončil a odešel do soukromé firmy.

Bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) byl podle Josefa Středuly v roce 1990 delegátem ustavujícího sjezdu Odborového svazu KOVO. Dodejme, že tato organizace sdružuje více než 81 000 členů, primárně z kovoprůmyslu. Informace, které by tvrzení Josefa Středuly o bývalém předsedovi Senátu potvrzovaly, se nám nicméně ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. 

Ačkoliv Evžen Tošenovský skutečně ve vítkovické odborové organizaci krátce působil, s ohledem na chybějící informace ohledně odborářské minulosti Jaroslava Kubery hodnotíme Středulův výrok jako neověřitelný.

Josef Středula v rozhovoru poukazuje na to, že dle vlastních slov umí vyjednávat, což podle něj může být důvod, aby ho jakožto odboráře volili nejen dělníci, ale například také živnostníci. Výrokem se pak snaží ilustrovat, že dokáže jednat se širokou škálou institucí.

Předseda ČMKOS Středula je také jedním z pěti viceprezidentů Evropské odborové konfederace (ETUC). V říjnu roku 2021 se Josef Středula účastnil např. jednání tripartity na úrovni EU, kterého se účastnila i předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. V proslovu tehdy vyzýval EU k lepší komunikaci mezi odbory, zaměstnanci a zaměstnavateli. V prosinci 2021 pak Středula diskutoval s místopředsedou EK Fransem Timmermansem.

Josef Středula pak zastupuje odbory také v rámci českého tripartitního jednání mezi odbory, zaměstnavateli a vládou. Jedná tak se členy vlády například o zvyšování platů či růstu minimální mzdy. Dodejme, že Středula v minulosti s vládou jednal například také o Zelené dohodě pro Evropu.

ČMKOS rovněž jedná se členy Poslanecké sněmovny. „ČMKOS jedná s každou demokraticky zvolenou a demokracii podporující stranou a usiluje o prosazování pozměňovacích návrhů k projednávaným normám a snaží se přispět ke zlepšení schvalovaných zákonných předloh,“ stojí na webu konfederace. Odbory tak například kontaktují i konkrétní parlamentní kluby za účelem podpory odborových stanovisek.

V roce 2014 Josef Středula jednal s tehdejším předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD). Předmětem schůzky bylo mj. omezení prodejní doby obchodů o státních svátcích. Nynější kandidát na prezidenta Středula se pak v roce 2017 sešel např. s tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD) či ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD).

Šéf odborů a prezidentský kandidát se jako viceprezident evropských odborů účastnil jednání se zástupci Evropské komise. Pravidelně jako předseda ČMKOS vede tripartitní jednání s vládou a zástupci zaměstnavatelů. V minulosti se sešel také s tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem či tehdejším předsedou Senátu Milanem Štěchem. Josef Středula tedy skutečně opakovaně jednal se zástupci politických institucí a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Josef Středula v rozhovoru tímto výrokem poukazuje na to, že nedělá celý život jen odboráře. Podle informací serveru iRozhlas.cz Josef Středula po ukončení svých studií na Střední průmyslové škole v Opavě pracoval ve Vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati. Magazín Czech Business Weekly v roce 2009 uvedl (vydání ze dne 14. září 2009, str. 22), že Josef Středula začal ve Vítkovických železárnách pracovat v roce 1986 jako dělník a po absolvování vojenské služby se v roce 1988 přesunul na pozici technika.

Místopředsedou základní organizace odborů ve Vítkovických železárnách se Josef Středula stal v roce 1990 ve svých 22 letech (Czech Business Weekly, 14. září 2009, str. 22). Následně byl v roce 1991 zvolen členem rady Odborového svazu KOVO. Mezi roky 2005 a 2014 Josef Středula OS KOVO vedl a od roku 2014 je předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová v kontextu výroku uvádí, že se od ostatních kandidátů liší svou kontaktní kampaní. Následně reaguje na poznámku novinářů, že Andrej Babiš také ve velké míře jezdí do regionů. Bývalá rektorka nicméně poukazuje na rozdíl, jakým způsobem se oproti Andreji Babišovi rozhodla splnit podmínky prezidentské kandidatury. Tvrdí, že zatímco ona sbírala podpisy od běžných občanů, předseda hnutí ANO Andrej Babiš šel cestou podpory z řad poslanců.

Nejprve tedy přibližme, jakým způsobem mohou uchazeči o prezidentský post získat podpisy potřebné ke kandidatuře. Zákon o volbě prezidenta republiky stanovuje, že kandidátní listinu musí podepsat buď 20 poslanců, 10 senátorů, nebo 50 000 občanů.

Danuše Nerudová potvrdila záměr sbírat občanské podpisy na twitteru v den oznámení své kandidatury, tedy 31. května 2022. Po vlastní předběžné kontrole jich na Ministerstvo vnitra dne 2. listopadu 2022 odevzdala přes 82 tisíc.

Andrej Babiš svou kandidaturu na prezidenta oznámil 30. října 2022 ve vysílání televize Nova. Tehdy uvedl (video, čas 1:20), že bude shánět podpisy poslanců svého hnutí. Kandidaturu na Ministerstvu vnitra podal 4. listopadu a dle svých slov získal 56 podpisů členů dolní komory Parlamentu.

Dodejme, že kandidátní listiny registruje Ministerstvo vnitra. Pro nadcházející prezidentské volby museli uchazeči o Hrad podat přihlášku nejpozději do 8. listopadu do 16:00. Resort následně do 25. listopadu rozhodl o registraci a případném odmítnutí podaných kandidátních listin.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tedy skutečně nesbíral podpisy občanů a pro svou kandidaturu má podporu poslanců. Bývalá rektorka Danuše Nerudová naopak podpisy občanů sbírala. Podle svých slov jich na Ministerstvo vnitra doručila přibližně 82 tisíc. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Danuše Nerudová zmiňuje tuto prezidentskou pravomoc ve spojitosti s tím, jak podle ní může prezident ovlivňovat přijímání zákonů a reforem.

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí vlády i Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo účastnit se schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí“. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá“.

Zároveň má prezident také „právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman se schůze vlády zúčastnil např. v září 2018 a září 2019, kdy vládní kabinet jednal o schvalování návrhu státního rozpočtu. Na jednání Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu pak vystoupil například v listopadu 2020 či v únoru 2022.

Danuše Nerudová ve výroku hovoří o výdajích na důchody, které jsou podle jejího vyjádření v České republice ze 70 % hrazeny z vybraného pojistného, pojistné tedy podle ní kryje tyto celkové výdaje ze 70 %.

Danuše Nerudová zde pravděpodobně vychází z dokumentu, který v říjnu 2019 zveřejnila Komise pro spravedlivé důchody, jíž Nerudová v letech 2019 a 2020 předsedala. Daný materiál (.pdf, v souboru str. 204, 141) totiž v souvislosti s výdaji na důchody zmiňuje, že „ČR aktuálně kryje pojistným téměř 80 % všech výdajů“, nicméně jde o statistiku popisující výdaje na celý systém sociálního zabezpečení. Ten kromě důchodů zahrnuje i další dávky, například dávky nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek atd. (.pdf, str. 1‒3). Doplňme, že podle přehledů Ministerstva financí v roce 2018 pokrývalo pojistné na sociální zabezpečení 79,8 % „sociálních výdajů a služby zaměstnanosti“ (.pdf, v souboru str. 120, 128).

Data Ministerstva financí také ukazují (.pdf, v souboru str. 128), že v roce 2021 stát na dávky důchodového pojištění vynaložil celkem 530,74 miliardy korun. Příjmy z pojistného na důchodové pojištění přitom činily 534,8 miliardy korun (.pdf, v souboru str. 120). Příjmy tedy v tomto případě převyšovaly výdaje a pojistné tak krylo 100 % výdajů na důchody.

Pro rok 2022 Ministerstvo financí podle dokumentu ze září 2022 (.pdf, v souboru str. 120) počítá s tím, že z pojistného na důchodové pojištění vybere 568,3 mld. Kč. Výdaje pak očekává ve výši 590,48 mld. Kč (.pdf, v souboru str. 128). V roce 2022 by tak pojistné mělo pokrýt celkem 96,2 % výdajů na důchody. Návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá s podílem 91,7 % (.pdf, v souboru str. 120, 128). 

Na závěr shrňme, že Danuše Nerudová v rozhovoru poukazuje na to, že je podíl příjmů z pojistného na výdajích důchodového systému ve srovnání s jinými státy příliš vysoký. Ve výroku nicméně uvádí číslo, které neodpovídá datům Ministerstva financí. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Výdaje na důchody v současnosti

Nejprve se zaměříme na to, jak velký podíl HDP vydává Česko na důchodový systém. Nejnovější data Ministerstva financí ukazují, že v minulém roce odpovídalo české HDP 6,108 bilionu Kč. Výdaje na dávky důchodového pojištění přitom ve stejném roce podle dokumentů (.pdf, v souboru str. 197) ministerstva činily 530,7 miliardy Kč. Podíl těchto výdajů na HDP byl tak v roce 2021 přibližně 8,7 %.

V případě roku 2022 předpokládá aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí, že HDP bude činit 6,674 bilionu Kč. Podle informací ze září resort financí očekává (.pdf, v souboru str. 128), že stát vynaloží za rok 2022 na dávky důchodového pojištění celkem 590,5 miliardy Kč. Tyto hodnoty odpovídají 8,8 % HDP.

Doplňme, že podle přehledu (.pdf) Českého statistického úřadu tvoří výdaje státu na dávky důchodového pojištění každoročně cca 8 až 9 % přibližně od roku 2009.

Husákovy děti

Pojem „Husákovy děti“, který zmiňuje Danuše Nerudová, označuje silnou populační vlnu ze začátku sedmdesátých let, jež byla vyvolána propopulační politikou za vlády tehdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. Vysokou porodnost měly podpořit zvýšené přídavky na děti, novomanželské půjčky či nově vystavěné panelové domy.

Postupný odchod Husákových dětí do penze se očekává po roce 2035. Poslední prognóza (.pdf, str. 1) očekávaného vývoje obyvatelstva od Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazuje (.pdf, str. 11), že do roku 2041 se má počet obyvatel starších 65 let zvýšit o více než 700 tisíc lidí z cca 2 milionů v roce 2018. V roce 2059 má tento počet dosáhnout vrcholu, a to na úrovni 3,205 milionu. 65 let je přitom od roku 2018 nejvyšší věk, v němž vzniká nárok na starobní důchod.

Projekce výdajů na penze

Předpovědi vývoje výdajů na důchodový systém v minulosti vydalo více institucí, jmenovitě Ministerstvo práce a sociálních věcí, Národní rozpočtová rada a Ministerstvo financí. V následujících odstavcích se proto na jejich predikce zaměříme podrobněji.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo (.pdf) v roce 2019 zprávu o stavu důchodového systému, ve které uvádí (.pdf, str. 70), že vrchol procentuálního podílu výdajů na důchody v poměru k HDP nastane těsně před rokem 2060, kdy bude toto číslo zhruba na úrovni 14,5 %. Z toho kolem 85 % (.pdf, str. 73) má jít na starobní penze, zbytek na důchody invalidní a pozůstalostní. Novější zpráva od ministerstva není k dispozici, jelikož vychází (.pdf, str. 4) v pětiletých intervalech.

V září 2022 publikovala Národní rozpočtová rada (NRR) Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, ve které se předpokládá (.pdf, str. 26), že podíl výdajů na důchodový systém k HDP dosáhne v roce 2062 zhruba 12,9 %. Ze zprávy NRR také vyplývá, že deficit důchodového systému, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji, může v roce 2059 dosáhnout téměř 4 % HDP. Letošní saldo penzijního systému má přitom čítat 0,5 % HDP. Současný šéf NRR Mojmír Hampl řekl, že takto vysoký deficit může omezit investice v jiných oblastech veřejného sektoru. Dřívější předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v roce 2018 varovala, že s odchodem ročníků narozených v sedmdesátých letech do důchodu nastane pro veřejné finance problém.

Národní rozpočtová rada vydává svou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí každoročně, a to od svého vzniku (.pdf, str. 4) v roce 2018. Tehdy NRR odhadovala (.pdf, str. 22), že v roce 2060 dosáhnou výdaje na důchodový systém 14,3 % HDP. V následujících letech tento odhad změnila nejprve na 13,2 % (.pdf, str. 28) a poté na 13,7 % (.pdf, str. 30). V dokumentu z roku 2021 je uveden (.pdf, str. 30) údaj pro rok 2061, kdy by výdaje na penzijní systém měly činit 13,9 % HDP.

Začátkem roku 2021 vydalo (.pdf) Ministerstvo financí ve spolupráci s Evropskou komisí projekci důchodového systému na příští desetiletí. Podle kalkulací (.pdf, str. 11) by měl v roce 2050 podíl výdajů na penze činit 11,4 % HDP, o deset let později 11,8 %. Tato projekce je součástí tzv. Ageing Report (Zprávy o stárnutí populace), kterou Evropská komise vydává každé tři roky. V předešlém vydání resort financí uváděl (.pdf, str. 11), že v roce 2050 má tento podíl činit 10,8 % a o deset let později 11,6 % HDP.

Dodejme, že Danuše Nerudová se v letech 2019 a 2020 jako předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody zabývala teoretickou přípravou důchodové reformy. Nerudová v lednovém rozhovoru pro portál České důchody například uvedla, že Komise pod jejím vedením navrhla „zavedení minimálního důchodu vyššího než 10 tisíc korun“ (.pptx, str. 5). Zmínila také, že stojí za „zkrácením potřebné doby (důchodového pojištění, pozn. Demagog.cz) pro vznik nároku z 35 na 25 let a (…) za oceněním péče 500 korun za každé dítě“ a podporuje tyto kroky.

Závěrečné hodnocení

Danuše Nerudová správně uvádí, že stát vydává na penzijní systém „zhruba 8,5 % HDP“. V minulém roce se na důchody podle údajů Ministerstva financí vynaložilo 8,7 % HDP. Tento podíl se pohyboval přibližně mezi 8 a 9 % již od roku 2009.

Odborné predikce odhadují v příštích desetiletích nárůst osob v penzijním věku, a to především v souvislosti s postupným odchodem silné generace tzv. „Husákových dětí“ do starobního důchodu. Počet obyvatel starších 65 let by měl kulminovat kolem roku 2060, kdy budou výdaje na důchodový systém podle zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí čítat přibližně 14,5 % HDP. Toto číslo bere v potaz kromě starobních penzí, které mají tvořit naprostou většinu výdajů, i invalidní a pozůstalostní penze.

Ostatní odhady Národní rozpočtové rady či Ministerstva financí uvádějí podíl nižší než 14,5 %, významný nárůst oproti dnešnímu stavu je nicméně patrný i z nich. Odhad Ministerstva práce a sociálních věcí sice pochází z roku 2019, novější zpráva ministerstva ale zatím neexistuje, protože ji resort plánuje zveřejnit až v roce 2024. I na základě posledních dostupných dat Ministerstva práce a sociálních věcí proto výrok hodnotíme jako pravdivý.