Přehled ověřených výroků

Výrok poslance Paroubka je zavádějící. I když se policie skutečně zabývá konáním 2 poslanců zvolených za stranu VV, u poslance Petráně není jisté, zda jej policie nakonec obviní, jak o tom mluví Jiří Paroubek.

Poslanci Otto Chaloupka a Miroslav Petráň, kteří byli zvoleni za stranu VV, čelí podezřením ze spáchání trestných činů. V případě poslance Chaloupky již policie požádala Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání, v případě poslance Petráně jde prozatím o vyšetřování jeho činností.

U poslance Miroslava Petráně (narozdíl od poslance Chaloupky) tak není jisté, bude-li obviněn, jak to tvrdí poslanec Paroubek, tudíž je jeho výrok zavádějící.

Výrok hejtmana Běhounka hodnotíme jako pravdivý, neboť i přes výhrady mají nemocnice v kraji dohromady v posledních 2 letech ziskové hospodaření.

Kraj Vysočina zřizuje celkem 5 nemocnic. Jedná se o nemocnice v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Novém Městě na Moravě, Pelhřimově a Třebíči.

Nemocnice Havlíčkův Brod - výroční zpráva nemocnice (.pdf - str. 16) za rok 2011 v části Ekonomika jsou data, která hodnotí hospodaření nemocnice za roky 2010 a 2011 jako ziskové (4,125 mil., resp. 1,8 mil. Kč.). Nemocnice Jihlava - výroční zpráva jihlavské nemocnice (.pdf - str. 33) za rok 2011 v části Finance uvádí hospodaření nemocnice za roky 2007-2011. Z této části vyplývá, že v letech 2010 a 2011 nemocnice skutečně byla v zisku, konkrétně šlo o 27,4 mil., resp. 10,3 mil. Kč.

Nemocnice Nové Město na Moravě - tato nemocnice měla v roce 2010 kladné hospodaření ve výši 538 tisíc Kč. a v roce 2011 ve výši 92 tisíc. Tyto informace vyplývají z Přehledu hospodaření (.pdf - str. 9).

Nemocnice Pelhřimov - výroční zpráva pro rok 2011 (.pdf - str. 3) uvádí, že tato nemocnice měla v roce 2011 kladný hospodářský výsledek (konkrétně ve výši 254 tisíc Kč.), nicméně v roce 2010 byla nemocnice ve ztrátě - a to ve výši 18, 157 milionu Kč.

Nemocnice Třebíč - v roce 2010 (.pdf - str. 11) byla nemocnice ve ztrátě a to ve výši 5,8 milionu. V loňském roce pak nemocnice dosáhla zisku 274 tisíc.

Celkově tak byly nemocnice v obou letech dohromady v zisku, při pohledu na jednotlivé nemocnice to již neplatí. Navíc byl zisk nemocnic dosažen dotacemi ze strany kraje, bez nichž by nemocnice byly ztrátové. Nicméně fakticky má hejtman pravdu, jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Bohuslava Sobotky je nepravdivý, neboť podobné demonstrace (co do počtu účastníků odhadovaných organizátory) již proběhly v České republice dvě.

Demonstrace odborů 21. dubna 2012, která se uskutečnila v Praze (nejvýznamnějším místem akce bylo Václavské náměstí) se zúčastnilo podle odhadů organizátorů 120 tisíc lidí (odhad policie 80 - 90 tisíc). Bohuslav Sobotka zmiňuje fakt, že tato demonstrace byla první, na kterou se dostavilo 100 tisíc lidí, a ti demonstrovali proti vládě. Server ceskenoviny.cz však vydal přehled největších odborářských demonstrací, ze kterého je patrné, že podle odhadu organizátorů již obdobná demonstrace (co do rozsahu) proběhla v roce 1997 (odhad pořadatelů až 120 tisíc lidí, odhad policie poloviční).

V době tzv. Opoziční smlouvy nastal také moment, kdy v čase tzv. "Krize v České televizi" demonstrovalo (3. ledna 2001) na Václavském náměstí podle odhadů tehdejších organizátorů 130 tisíc lidí (pořádáno iniciativou Děkujeme, odejděte). Jedním z jejich hlavních požadavků (mimo výzev směřující ke změnám v České televizi) bylo zrušení tzv. Opoziční smlouvy, která fakticky umožňovala fungování vlády Miloše Zemana. Na této zmíněné demonstraci vystoupil za iniciativu Děkujeme, odejděte Igor Chaun a konkrétně vyzval (filmový dokument "Vládneme, nerušit" - čas 43:30) ke zrušení tzv. Opoziční smlouvy, a také k odchodu Miloše Zemana a Václava Klause z politiky, což by zapříčilo konec tehdejší vlády a tudíž lze tuto demonstraci chápat jako protivládní.

Rozsudek se jednoznačně přiklání k tvrzení Bárty, že šlo o půjčky.

Na str. 22 odůvodnění rozsudku (.pdf) soud uzavírá zcela jasně: " verze obžalovaného Víta Bárty o půjčkách [...] nebyla žádným přesvědčivým způsobem vyvrácena či aspoň zásadně zpochybněna [...] skutková verze obhajoby byla mimo jakoukoli důvodnou pochybnost prokázána, zatímco verze obžaloby byla provedenými důkazy spolehlivě vyvrácena. "

Soud již v úvodu odůvodnění (str. 5) připouští pouze dvě verze událostí: "verzi o úplatcích" a "verzi o půjčkách". Přiklání se tedy, mj. na základě svědeckých výpovědí, k tomu, že šlo o půjčky. Dodejme, že i tyto půjčky vzhledem k tomu, že z nich plyne neoprávněné obohacení příjemců, soud považuje za úplatky (str. 23). Bártovo tvrzení o tom, že se v rozsudku jasně ukázal charakter půjček, je ovšem pravdivé.

Tento výrok označujeme za pravdivý.

Půta má totiž na mysli zákon o střetu zájmů 159/2006 Sb., jehož návrh byl tehdejší vládou (premiér Jiří Paroubek za ČSSD) předložen sněmovně 26. července 2005. Návrh byl přijat 25. ledna 2006 s účinností od 1. ledna 2007.

Pro doplnění: Pro návrh zákona hlasovala jak vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, tak opoziční ODS i KSČM. Přestože se několik poslanců zdrželo hlasování, nikdo z přítomných nebyl proti.

Na základě informací MPSV, serveru aktuálně.cz a některých dalších zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Současná vláda byla jmenována 13. července 2010, přičemž každý rok jejího působení (2011, 2012) docházelo k úsporným opatřením, která se dotkla všech skupin zmiňovaných poslancem Zaorálkem. Další úsporná opatření se plánují i pro rok 2013.

Co se týče zdravotně postižených, zde došlo ke snížení některých příspěvků již k lednu 2010, tedy ještě před jmenováním vlády Petra Nečase (např. snížení příspěvku na provoz motorového vozidla). Pro rok 2011 se již Nečasova vláda rozhodla ponechat většinu těchto příspěvků ve stejné, tedy snížené výši. V rámci sociální reformy 2012 pak ke změnám ve výši dávek pro zdravotně postižené došlo v důsledku sjednocení dosavadních osmi dávek do dvou- tzv. "příspěvku na mobilitu" a jednorázového "příspěvku na pomůcky".

V případě důchodců se úsporná opatření promítají především do podoby valorizace, přičemž v praxi každoročně dochází k nepatrnému snižování státních penzí v porovnání s průměrnou mzdou, kdy průměrná mzda roste rychleji než důchody. Zásadní změnu v otázce valorizace pak vláda připravuje pro rok 2013, od kterého by se po dobu tří let měly penze valorizovat o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. Dosud se důchody zvyšovaly v případě inflace o celou její míru.

Rodin s dětmi se v roce 2011 dotkly především změny v porodném (nově vypláceno pouze na první dítě, a to jen rodinám, jejichž příjem je menší než 2,4 násobek životního minima) a ve čtyřleté variantě rodičovského příspěvku (pokles o 1/5 až 1/6 oproti předcházejícímu roku). V roce 2012 pak mezi nejvýraznější patřily změny v tříleté variantě rodičovského příspěvku (pokles až o téměř 16 tisíc korun).

Celkovou výši úsporných opatření dopadajících na výše zmiňované skupiny obyvatel se nám nepodařilo dohledat. Již ze samotné tiskové zprávy MPSV (pdf.) o vývoji sociálních výdajů v roce 2011, v níž se mimo jiné uvádí, že „Na dávky státní sociální podpory bylo v roce 2011 uvolněno cca 36,0 mld. Kč, což bylo o 4,8 mld. Kč méně než v roce předchozím, přičemž tento meziroční pokles souvisí převážně s úspornými legislativními úpravami účinnými od počátku roku 2011…“ je však patrné, že úspory se skutečně budou pohybovat v řádu miliard korun.

Výrok Bohuslava Sobotky je pravdivý. Dokládá to jeho řeč (a návrh) ve sněmovně ze dne 12. června 2012.

Poslanec Sobotka konkrétně 12. června 2012 navrhl: " Dovolte mi, abych navrhl také jeden bod do programu schůze Poslanecké sněmovny. Je to téma, které se týká hospodaření Lesů České republiky, což je státní podnik, který je ve stoprocentním vlastnictví České republiky." Dále pak pokračuje: " Musím říci, že mě zaráží, že vláda žádným způsobem na tento kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu doposud nereagovala. ...tak chci navrhnout zařazení nového bodu, který by zněl Informace předsedy vlády České republiky o reakci vlády na kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se hospodaření Lesů České republiky." Vzhledem k tomuto návrhu předsedy ČSSD v Poslanecké sněmovně je jeho výrok pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Hodnocení je provedeno stejným způsobem jako u výroku vztaženého na Českou republiku. Avšak je zde nutné zmínit, že nejnovější dohledatelné údaje pro Slovensko jsou pro rok 2010 (ty jsou však potvrzeny a úplné). Zdrojem je v tomto případě Evropský statistický úřad (u České republiky údaje chybí) či Výskumný ústav ekonomiky poľnohospodárstva a potravinárstva Bratislavě (.pdf).

V případě Slovenska tedy pro rok 2010 platí, že se celkový podíl výroby vepřového masa k jeho celkové spotřebě rovná 52%.

Vzhledem k dalšímu poklesu výroby v roce 2011 (ten je na stránkách Statistického úřadu SR dohledatelný - nepodařilo se však nalézt údaje o spotřebě, importu či exportu vepřového masa), lze dále předpokládat, že se sledované údaje podílu drží skutečně kolem 50%.

Tak jako v případě Česka je však samozřejmě číslo skutečného podílu slovenské výroby na domácí spotřebě nižší. Po odečtení exportu činí pouhých 35,71 %.

Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (.doc), hovoří následovně: dle § 20 ods. 1 "Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, 11) jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice;[...]."

O občanských sdruženích tento zákon nehovoří.

Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických straných a v politických hnutích (.pdf), který definuje politické strany a politická hnutí, se podle §1 ods. 3 písm. a) tento zákon nevztahuje na sdružování občanů " v občanských sdruženích."

Občanské sdružení nemůže podat kandidátní listinu do voleb do krajských zastupitelstev, jelikož má jiný právní status než politické hnutí, proto je výrok Víta Bárty hodnocen jako zavádějící.

Údaje ministerstva pro místní rozvoj potvrzují slova poslance Petrů, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Dle monitorovací zprávy (.pdf) ministerstva pro místní rozvoj bylo ke 4. lednu 2012 skutečně alokovaných 798 miliard Kč, přičemž certifikované/vyčerpané prostředky činily k tomuto datu 138,7 miliard Kč, což je 17,4 %. Dle monitorovací zprávy (.pdf) k 5. lednu 2011 činila výše certifikovaných prostředků 89,1 miliardy Kč. Porovnáním těchto údajů tedy zjistíme, že během roku 2011 došlo k vyčerpání 49,6 miliard Kč, na základě čehož hodnotíme výrok jako pravdivý.