Přehled ověřených výroků

Dopis zmiňovaný Petrem Fialou se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích najít, obrátili jsme se proto na Zastoupení Evropské komise v ČR s dotazem, zda předsedkyně Evropské komise obdržela od premiéra Petra Fialy dopis s žádostí, o které mluví Fiala.

Vedoucí tiskového oddělení Zastoupení Magdaléna Frouzová nám potvrdila, že předsedkyně Evropské komise Von Der Leyenová dostala dopis od Fialy: „Ano, můžeme potvrdit, že předsedkyně Komise obdržela dopis od českého premiéra, ve kterém formuluje pozici české vlády podporující včlenění plynu a jaderné energie do taxonomie EU, v plném souladu s rezolucí přijatou oběma komorami českého parlamentu 15.12.2021.“

Petr Fiala se ve výroku zmiňuje také o usnesení českého Parlamentu. Dne 14. prosince 2021 došlo v Poslanecké sněmovně k hlasování o Usnesení PS k nezbytné úloze jaderné energetiky v dekarbonizaci ekonomiky. Jedná se o usnesení, podle kterého Poslanecká sněmovna:

• konstatuje, že se Česká republika přihlásila k závazkům obsaženým v Pařížské dohodě i v Zelené dohodě pro Evropu,
• oceňuje, že EU uznává právo členských států svobodně si vybrat složení energetického mixu,
• zdůrazňuje, že Česká republika vzhledem ke svým geografickým podmínkám není schopna splnit závazky bez využití jaderné energie,
• připomíná, že důležitou roli jaderné energetiky potvrdila i předsedkyně Evropské komise,
• konstatuje proto, že jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako „přechodovou“ kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformaci hospodaření „umožňuje“ a činí ji dlouhodobě ekonomicky a sociálně udržitelnou. Kritéria její udržitelnosti nízkouhlíkové transformace hospodaření mají být technologicky neutrální a nesmí rozlišovat ani podle generací jaderných zařízení, ani podle technologie reaktorů,
• konstatuje také, že ČR hodlá ve svém mixu dočasně využívat zemní plyn,
• vyzývá EU, aby zahrnula plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako udržitelný zdroj,
• pověřuje Andreje Babiše, předsedu vlády v demisi, aby toto stanovisko přednesl Evropské radě na jejím zasedání 15. prosince 2021.

Pro tento návrh se vyslovila většina poslanců s výjimkou zástupců SPD. Usnesení Sněmovny podpořil den poté také Senát.

V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovoří Petr Fiala také o návrhu (.pdf) na zmrazení platů ústavních činitelů. Premiér přitom s tímto návrhem souhlasí, avšak označuje za špatné znění původního návrhu, který 27. října 2021 senát zamítl.

Nová vláda chystá (video, čas 26:59) vlastní znění novely, které má podle premiérových slov být „odpovědnější a rozumnější“. Návrh by pak měl ve zrychleném řízení vejít v platnost již 1. února s tím, že se bude týkat zmrazení platů ústavních činitelů na úrovni minulého roku. 

Premiér pak ve svém výroku upozorňuje na možnost, že některé poslanecké kluby (jako například kluby SPD a ANO) by tento zrychlený legislativní proces mohly blokovat. V takovém případě by pak mohlo dojít na slova bývalé ministryně financí Aleny Schillerové, která uvedla, že by při schvalování návrhu v klasickém legislativním procesu mohlo dojít k zmrazení platů ústavních činitelů s účinností až od 1. července 2022. 

Pravidla jednání Poslanecké sněmovny určuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle něj může navrhovatel zákona Sněmovně navrhnout, aby návrh přijala již v prvním čtení. Takto předložený návrh musí zároveň obsahovat odůvodnění v důvodové zprávě. Návrh však nelze ve zrychleném režimu projednat v případě, kdy je proti návrhu před ukončením obecné rozpravy vznesena námitka, kterou mohou vznést dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců. 

Zákon lze také projednat zrychleně, pokud vyhlásí předseda Poslanecké sněmovny stav legislativní nouze. V takovém případě sice nelze projednávání zablokovat vznesením námitky 2 poslaneckými kluby nebo 50 poslanci, ale takový stav lze vyhlásit, jen pokud jsou „zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody“. 

Neprojednání zákona, který by zmrazoval platy ústavních činitelů, zjevně nemůže zásadně ohrozit práva, svobody ani bezpečnost občanů. Jeho zrychlené projednání tudíž opravdu mohou zablokovat dva poslanecké kluby, a výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý. 

Na úvod dejme tento výrok do kontextu. Premiér Fiala hovoří o návrhu zákona předcházející vlády, který měl zmrazit platy politiků v nadcházejících 5 letech (.pdf, str. 1). Těsně před volbami, 5. října 2021, schválila tuto novelu zákona o platech představitelů státní moci Poslanecká sněmovna. Všichni přítomní poslanci tehdy hlasovali pro, pouze jeden se zdržel. Senát však s návrhem nesouhlasil a při projednávání jej 27. října zamítl. Konkrétně proti němu v horní komoře hlasovalo 57 z 68 přítomných senátorů.

K dalšímu schvalování návrhu novely již poté nedošlo, protože v té době skončilo volební období tehdejší Sněmovny. Ta se tak nemohla znovu sejít a Senát případně přehlasovat.

Uveďme, že platy ústavních činitelů se každý rok podle zákona počítají automaticky. Jejich výše se přitom odvíjí od tzv. platové základny, která odpovídá 2,5násobku průměrné hrubé mzdy za předminulý rok, u soudců dokonce 3násobku. Pokud by tedy došlo ke zmrazení platů politiků až do konce roku 2026, jak předpokládala výše zmiňovaná novela (.pdf, str. 1), závisela by následující rok výše těchto platů na průměrné mzdě z roku 2025. Pokud by se tedy průměrná mzda v roce 2025 oproti roku 2020 zvýšila, došlo by skutečně ke „skokovému“ navýšení.

Bývalý premiér Andrej Babiš pak stejnou novelu (.pdf, str. 1) předložil i v novém volebním období. Současný kabinet Petra Fialy ji ale odmítl podpořit (.pdf). Ve svém nesouhlasném stanovisku nová vláda poukazuje například na to, že předložený návrh neřeší, jak se navýší platy v roce 2027, a zmiňuje mimo jiné právě skokové navýšení platů po roce 2026: „V důsledku růstu průměrné mzdy by tak pravděpodobně došlo ke skokovému navýšení platové základny představitelů státní moci, a to zřejmě nesrovnatelně vyššímu, než k jakému dojde od roku 2022 podle stávající právní úpravy.“ (.pdf, str. 2)

Předně uveďme, že ověřujeme pouze faktické části výroku, tedy zda vláda Petra Fialy skutečně navýšila platy učitelů o 2 % a zda zástupci vlády v minulosti slíbili, že se průměrné platy učitelů budou pohybovat nad hranicí 130 % průměrné mzdy.

Zmiňované zvýšení platů pedagogů o 2 % oznámila vláda Petra Fialy na tiskové konferenci po jednání vlády 29. prosince 2021. V tento den vláda také vydala nařízení, jehož prostřednictvím změnila kromě jiného i platové tabulky pro pedagogické pracovníky. Oproti původním hodnotám se tak všechny platové tarify pedagogických pracovníků – ve všech platových stupních i platových třídách – zvedly právě o 2 %.

Co se týče druhé části výroku, vláda Petra Fialy skutečně v minulosti slíbila, že platy pedagogických pracovníků udrží „minimálně na úrovni 130 % průměrné mzdy“. Uvádí to například koaliční smlouva koalic SPOLU a PirSTAN z listopadu 2021 (.pdf, str. 29). ODS také například v červnu 2021 podpořila návrh zákona, podle něhož měly být platy pedagogů vázány právě na 130 % průměrné mzdy. Ke schválení zákona ve Sněmovně však nakonec nedošlo.

Jelikož tedy vládní pětikoalice opravdu navýšila platy učitelů o 2 % a dříve slíbila udržet tyto platy nad 130 % průměrné mzdy, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro zajímavost ještě doplňme, že podle našich dřívějších zjištění měl v roce 2021 průměrný plat učitelů odpovídat zhruba 48,2 tis. Kč, v případě všech pedagogických pracovníků pak cca 45,5 tis. Kč. Pokud bychom tedy pracovali s nárůstem o 2 %, měl by v roce 2022 průměrný plat učitelů činit zhruba 49,2 tis. Kč a průměrný plat pedagogických pracovníků 46,4 tis. Kč. Jestliže vezmeme v úvahu, že podle posledních informací ČSÚ je průměrná mzda v České republice 37 499 Kč, odpovídaly by odhadované platy učitelů po uvedeném 2% navýšení 131,1 % průměrné mzdy, průměrné platy všech pedagogů pak 123,8 % průměrné mzdy.

Poslední aktuální informace o státním rozpočtu dostupné v době rozhovoru zveřejnilo Ministerstvo financí 1. prosince 2021. Podle těchto dat činil schodek státního rozpočtu v období od ledna do konce listopadu 2021 401,5 mld. Kč. Jednalo se tak o nejvyšší hodnotu od vzniku České republiky.

Doplňme, že podle informací zveřejněných Ministerstvem financí 6. ledna 2022 odpovídá výše schodku státního rozpočtu za celý rok 2021 hodnotě 419,7 mld. Kč.

Termín Babišova drahota Petr Fiala skutečně použil (video, 54:53) v předvolební debatě Česko hledá premiéra na stanici CNN Prima NEWS. Ta proběhla 26. září 2021. Tímto termínem označil období vlády Andreje Babiše, které bylo, podle současného premiéra, obdobím zdražování, zvyšování státního dluhu a neefektivní komunikace s EU. Zároveň jsme v žádných Fialových vystoupeních nedohledali, že by nynější premiér spojení Babišova drahota použil již předtím.

Tehdejší reakce Andreje Babiše však popisu Petra Fialy neodpovídá. V debatě totiž následně Andrej Babiš na slova předsedy ODS nereagoval, o 3% inflaci ale mluvil v jiných momentech.

Předseda hnutí ANO v různých předvolebních debatách několikrát zmínil inflaci okolo 3 %. Nicméně vždy v úplně jiném významu, než tvrdí současný premiér. Uveďme třeba předvolební debatu na CNN Prima NEWS z 3. října. Andrej Babiš v ní sice mluvil (video, čas 18:57) o inflaci v hodnotě 3,1 %, nicméně interpretoval ji pouze jako údaj z Eurostatu o jejím současném stavu. Zároveň zmínil, že průměr v EU činí 3,2 %, což je nepatrně vyšší číslo. Stejnými statistikami argumentoval v předvolební debatě na Nově (video, čas 35:41), v Blesku (video, 46:15) nebo Deníku (video 7. Debata, čas 9:50). Vždy však čísla uváděl jako aktuální stav inflace v České republice. Doplňme, že tyto údaje skutečně vychází (.pdf) z oficiálních dat Eurostatu.

Babišovy predikce

Kromě stavu inflace v Česku ale Andrej Babiš před sněmovními volbami mluvil i o její budoucí výši. Například přímo v té samé debatě o které mluví Petr Fiala, ale o něco dříve, řekl (video, čas 44:14): „No a samozřejmě si myslíme, že ta inflace bude klesat, protože už dnes jsou signály, (…)“. Babiš tedy sice zmínil, že inflace bude klesat, o 3% hranici ale nic nezaznělo. Z výroku navíc není úplně zřejmé, od kdy by k poklesu cen mělo dojít. Pro kontext dodejme, že v té době měla veřejnost k dispozici údaje o inflaci za měsíc srpen. Český statistický úřad ji tehdy vypočítal na 4,1 %.

Bývalý premiér předvídal vývoj cen i 16. září, tedy předtím, než Petr Fiala poprvé použil výraz Babišova drahota. „A všechny výhledy jsou takové, že ta inflace půjde dolů,“ řekl Andrej Babiš na interpelacích ve Sněmovně. „Já říkám, že predikce jsou, že to bude klesat, bude to klesat,“ dodal o trochu později. Na poslední schůzi poslanců v minulém volebním období pak ve svém projevu zmínil toto téma znovu. „Ale dobrá zpráva je to, že jde o přechodný stav a že to podle ekonomů odezní,“ řekl tehdy na plénu Sněmovny o inflaci. Andrej Babiš ale pokles cen nekonkretizoval a nemluvil tedy o maximálně 3% inflaci.

Ačkoliv Petr Fiala použil během debaty na Primě spojení Babišova drahota, hodnotíme výrok jako nepravdivý. O tom, že by měla inflace činit maximálně 3 %, totiž Babiš před volbami do Poslanecké sněmovny veřejně nemluvil. I tak jsme se 6. ledna 2022 obrátili na tiskové oddělení Úřadu vlády a ODS s dotazem, kde měl tato slova Andrej Babiš pronést. Doposud jsme odpověď neobdrželi.

Alena Schillerová na jaře roku 2021 mluvila o zmrazení platů státních zaměstnanců. Platy se podle bývalé ministryně financí měly v rámci konsolidace veřejných financí zvýšit pouze učitelům, zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách. V dubnu sice několikrát uvedla, že nechce snižovat platy hasičů a policistů, o navyšování jejich platů však nemluvila.

Doplňme také, že v červnu 2021 schválila vláda Andreje Babiše návrh státního rozpočtu, který počítal s tím, že se zmrazení platů bude týkat nejen úředníků, ale právě i policistů, hasičů nebo vojáků. Jedinou výjimkou měly být platy učitelů. Alena Schillerová k tomu tehdy uvedla, že si vláda kvůli vysokému schodku státního rozpočtu nemůže zvyšování platů státních zaměstnanců dovolit.

Proti zmrazení platů policistů a hasičů se dlouhodobě vymezoval tehdejší ministr vnitra Hamáček, který naopak navrhoval růst platů u těchto skupin o 3,5 %.

Bývalá ministryně Schillerová ale v září 2021 nakonec otočila a souhlasila se zvýšením platů všech státních zaměstnanců včetně hasičů a policistů, i když se nadále vedly debaty ohledně míry navýšení. ČSSD se vymezovala proti procentnímu navýšení a navrhovala pevnou peněžní částku. Vláda Andreje Babiše nakonec v polovině listopadu schválila plošné navýšení platů státních zaměstnanců o více než tisíc korun, a to od ledna 2022.

Vláda Petra Fialy schválila 29. prosince 2021 zvýšení platů jen některým státním zaměstnancům. Nová vláda již dříve avizovala, že s plošným navýšením nesouhlasí. Platy pracovníků v sociálních službách tak mají od ledna 2022 stoupnout o 700 korun, platy zdravotníků o 6 % a pedagogů o 2 %. Vláda také schválila růst platů vojáků, hasičů a policistů o 700 korun. Platy státních úředníků na ministerstvech a na dalších úřadech se vláda Petra Fialy rozhodla od ledna zmrazit.

Alena Schillerová na jaře minulého roku veřejně prohlašovala, že chce v rámci konsolidace ušetřit na platech státních zaměstnanců. Platy chtěla navýšit pouze učitelům, zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách. V září pak navrhovala platy zvýšit úplně všem státním zaměstnancům. Ani jeden postoj nicméně neodpovídá kroku Fialovy vlády. Ta přistoupila k navýšení u více skupin zaměstnanců, než navrhovala Alena Schillerová na jaře, zároveň ale nový kabinet zvýšil platy méně, než plánovala tehdejší ministryně v září. 

Petr Fiala tak nesprávně uvádí, že jeho vláda udělala přesně to, co Alena Schillerová navrhovala. Premiér navíc poukazuje na údajné pokrytectví bývalé ministryně tím, že upozorňuje na její relativně restriktivní postoj z jara, ale už opomíjí její rozpočtově uvolněnější pozici ze září 2021.

Podle premiéra Fialy se podařilo ušetřit více než 7 miliard tím, že vláda od nového roku nezvýšila platy plošně všem státním zaměstnancům, nýbrž pouze některým profesím. Plošné navýšení původně plánoval Babišův kabinet, nová vláda ale na konci roku 2021 rozhodla o tom, že se platy zvýší pouze zdravotníkům, učitelům, policistům, hasičům, vojákům a pracovníkům v sociálních službách.

V tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí se píše (.pdf), že „valorizace platových tarifů si vyžádá dodatečné náklady ve výši cca 2,49 mld. Kč ze státního rozpočtu, cca 0,57 mld. Kč z rozpočtů územních samosprávných celků a cca 2,46 mld. Kč z rozpočtů zdravotních pojišťoven, což oproti nákladům předchozí vládou schválené valorizace znamená úsporu cca 4,76 mld. Kč ze státního rozpočtu, cca 2,28 mld. Kč z rozpočtů územních samosprávných celků a cca 0,5 mld. Kč z rozpočtů zdravotních pojišťoven“.

Další úsporu oproti plánu Babišovy vlády pak představuje nižší navýšení platů vojáků, policistů a hasičů. Ti dostanou v roce 2022 přidáno o 700 Kč oproti plánovaným 1 000 Kč. Úspora 300 Kč na hlavu pak při celkovém počtu více než 25 tisíc (.xls) vojáků, přibližně 10 tisíc (.pdf, str. 50) hasičů a cca 40 tisíc policistů pak představuje dalších přibližně 270 milionů Kč za rok.

Po sečtení výše uvedených plánovaných úspor dojdeme k přibližné hodnotě 7,81 mld. Kč.

Pro kontext nejdříve uveďme, že se Česká republika od 1. ledna tohoto roku nachází v rozpočtovém provizoriu. Předcházející vláda Andreje Babiše sice návrh státního rozpočtu na rok 2022 předložila ve Sněmovně v listopadu 2021, nová vláda Petra Fialy jej však chce změnit. Předložený rozpočet totiž počítal se schodkem 377 miliard Kč (.pdf, str. 1), s čímž současný kabinet nesouhlasí. Chce jej snížit na maximálně 300 miliard Kč.

Tento záměr potvrzují také například slova Petra Fialy ze 17. října 2021 v pořadu Otázky Václava Moravce. Tehdy nynější premiér mluvil (video, čas 27:26) o tom, že by bylo možné v plánovaném rozpočtu na rok 2022 najít úspory ve výši asi 82 miliard Kč. Na dotaz, zda chce snížit rozpočtový schodek pod 300 miliard, tehdy Petr Fiala jasně odpověděl (video, čas 28:49): „To bychom určitě měli.“ 

V listopadu pak tento cíl zmiňoval i ministr financí Zbyněk Stanjura a Petr Fiala jej zopakoval i na svém twitterovém účtu:

Petr Fiala hovoří o poměru mezinárodních a domácích vlivů, které se podílí na zvyšování inflace. Žádné studie, které by přesně určovaly, jak se jednotlivé složky na růstu inflace podílí, podle všeho provedeny nebyly (video, 9:02).

K mezinárodním vlivům na zdražování řadí ekonomové jako Jan Švejnar (video, 0:46) a Štěpán Jurajda (video, 8:57) například zpřetrhání dovozních řetězců, tedy zpoždění či nedostatek některých surovin. Zdražit mohou také některé vstupní suroviny, mezi ty hlavní v poslední době patřily energie, křemík, čipy nebo stavební materiály, jako je dřevo (video, 3:08). Rostly pak také náklady na lodní i pozemní dopravu. Proto se tento způsob inflace nazývá inflací nabídkovou (video, 3:08), která je způsobena zvýšením cen vstupů do výroby.

Co se týče domácích vlivů, které se na této vlně rostoucí inflace podílí, můžeme zmínit například slova šéfky Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové: „Souvislost mezi inflací a dědictvím předchozí fiskální politiky je zřejmá, ostatně jsme na tento fakt opakovaně upozorňovali. Určitě nelze problém inflace smést ze stolu s tím, že jde o čistě globální dovezenou inflaci.“

O vlivu vlády na zdražování mluví například ekonomka Helena Horská. Ta uvádí, že při znovuotevření ekonomiky většina restauratérů, hoteliérů a obecně poskytovatelů služeb své ceny zvýší, aby vyrovnali ztráty z období lockdownu a dostáli zvýšené odložené poptávce. Dodává také: „Tuhle poptávku ještě nafukují další faktory. Konkrétně zrušení superhrubé mzdy, zvyšování důchodů nad rámec valorizace, zrušení daně z nabytí nemovitostí a další kroky, které rozvolnily rozpočtovou kázeň natolik, že i po odeznění pandemie má ve státní kase chybět v době ekonomického boomu téměř 400 miliard korun.“ Vládní politiku nicméně Helena Horská nevidí jako hlavní příčinu inflace.

Výlučně vládních vlivů se pak týká krátká citace Petra Kříže v deníku E15, který mezi příčiny řadí vysoké schodky státního rozpočtu nebo růst důchodů. Podobná vyjádření jsou však výjimkami. Dle zbytku článku a ostatních zde citovaných ekonomů však vládní politika není hlavním viníkem současné inflace. 

ČNB pak příčinu momentální vysoké inflace spatřuje jinde, než ve „špatném hospodaření státu“. Jednou z hlavních příčin je podle ní „vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření“, které vede k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží, jak uvádí také Helena Horská. K tomuto efektu však dle ČNB dochází i v ostatních státech. Za další výraznou příčinu inflace ČNB označila „vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích, k němuž se přidává výrazné zdražování mnoha surovin a materiálů“. V závěru svého komentáře ČNB píše o „nečekaně silných a plošných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky“. Na to, že rozpočtová politika vlády alespoň zčásti způsobuje dnešní výši inflace, již dříve upozornil guvernér ČNB Rusnok. Naopak radní ČNB Aleš Michl uvedl, že za inflaci vláda „fakt nemůže“.

Petr Fiala ve svém výroku zdůrazňuje, že ekonomové i ČNB přisuzují mezinárodním faktorům i hospodaření předešlé vlády stejnou zásluhu na stoupající inflaci. Vyjádření některých ekonomů mohou být s premiérovým výrokem v souladu, byť jde zjevně o menšinový postoj. Publikované postoje představitelů České národní banky jsou však s premiérovým tvrzením zcela v nesouladu – ČNB přisuzuje hlavní odpovědnost za růst inflace mezinárodním vlivům. Fialův výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme, že v listopadu (.pdf) 2021 byla výše inflace v České republice pod průměrem Evropské unie, a to na hodnotě 4,8 procenta. Na závěr také uveďme, že výroky Petra Fialy o inflaci jsme ověřovali již v minulosti.