Přehled ověřených výroků

V rámci Evropského fondu regionálního rozvoje (.pdf, str. 27 a 33) či Kohezního fondu, také nazývaném Fond soudržnosti, je možné mimo jiné získat dotace na prodloužení a modernizaci tramvajových tratí či nákup tramvají. 

Několik měst napříč členskými zeměmi EU získalo za poslední roky výraznou finanční podporu tramvajové dopravy právě z těchto evropských fondů. Jako příklad můžeme uvést slovenské město Košice, které v roce 2015 získalo 38,6 milionů eur na nákup 33 tramvají z České republiky. Mezi další města patří například bulharská Sofie, která z Fondu regionálního rozvoje v roce 2018 získala 46,6 milionu eur na modernizaci tramvajové infrastruktury. Zmínit můžeme také lotyšskou Rigu, která na stejné účely získala v roce 2017 z Fondu soudržnosti 65,5 milionů eur.

Zmiňme, že záměry těchto dotací souvisí mimo jiné se snahou o dekarbonizaci hromadné dopravy.

Brněnská předvolební koalice ODS a TOP 09 vyjadřuje ve svém programu, v sekci „Bydlení a rozvoj města”, na prvním místě podporu družstevního bydlení, které považuje za „nejlepší a nejlevnější formu bydlení, především pro mladé rodiny s dětmi”.

Hned jako druhý bod je skutečně zmíněna spolupráce se soukromými developery, která by měla fungovat na základě Zásad (.pdf) pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury. Ve spolupráci s developery plánuje koalice například investice do brownfieldů.

Areál Nové Zbrojovky vlastní společnost CPI Radovana Vítka. Šéf projektu Ladislav Všetečka v roce 2019 pro Blesk.cz uvedl (video 01:10), že ve čtvrti Nová Zbrojovka by mohlo najít bydliště až 10 000 lidí. Tehdy však mluvil pouze o odhadu s odkazem na změnu územního plánu. Bytovou výstavbu CPI plánovalo podle Všetečky zahájit v roce 2023 až 2025. Kapacitu pro deset tisíc lidí zmiňoval v roce 2018 např. i web Českého rozhlasu.

Územní plán pro oblast Nové Zbrojovky byl nakonec změněn (.pdf) v roce 2021, novější informace o aktuálně plánovaném počtu bytů se nám nicméně nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. Výrok Marka Lahody proto na základě vyjádření Ladislava Všetečky hodnotíme jako pravdivý.

Celkový bytový fond v Brně v současné době činí, podle náměstka primátorky Jiřího Olivy, cca 190 tisíc bytů. Z nich město Brno vlastní zhruba 28 tisíc bytů, tedy přibližně 14,7 %. Doplňme, že v roce 2016 činil podíl městských bytů 15,6 % (.pdf, str. 72), v roce 2011 dokonce 19,7 %. Celkový počet bytů ve vlastnictví města se pak dlouhodobě pohybuje kolem 30 tisíc.

Celkový bytový fond v Brně v současné době činí, podle náměstka primátorky Jiřího Olivy, cca 190 000 bytů. Z nich město Brno vlastní zhruba 28 000 bytů, tedy přibližně 14,7 %. Doplňme, že v roce 2016 činil podíl městských bytů 15,6 % (.pdf, str. 72), v roce 2011 dokonce 19,7 %. Celkový počet bytů ve vlastnictví města se pak dlouhodobě pohybuje kolem 30 tisíc.

Vzhledem k tomu, že město Brno vlastní 14,7 %, a nikoli Janou Drápalovou zmíněných 20 %, z celého bytového fondu v Brně, hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Město Brno aktuálně připravuje výstavbu družstevních bytů v šesti lokalitách, kterými jsou Kamenný vrch v Novém Lískovci, Francouzská v městské části Brno-střed, bývalý dřevopodnik Rumiště, Přízřenice, Alej v Holáskách a Na Kaménkách v Černovicích. V rámci těchto projektů by mělo v Brně vzniknout přibližně 1 600 nových městských bytů. Podle slov brněnského náměstka pro bydlení Jiřího Olivy z července 2022 již probíhají projekční práce, a to v pěti z těchto oblastí (kromě Černovic). Nejdále aktuálně pokročila příprava projektu v lokalitě Kamenný vrch, kde budoucí výstavbu již schválili brněnští radní.

Za účelem realizace výstavby by podle Memoranda o spolupráci mělo vzniknout družstvo, jehož zakladateli by kromě města byly také Teplárny Brno a CD Centrum Coms, tedy společnosti, které město Brno ze 100 % vlastní.

Město Brno momentálně vlastní zhruba 28 000 městských bytů různých typů. Nejčastějšími jsou běžné byty, které tvoří zhruba 90 %, další typy bytů jsou určené např. pro seniory. Doplňme, že z celkového počtu městských bytů je podle informací z června 2022 volných bytů zhruba tisíc, ty jsou ovšem často ve velmi špatném stavu či neobyvatelné. Nejvíce volných bytů pak mají městské části Brno-střed a Brno-sever. Uveďme, že Petr Hladík neuvádí počet městských bytů zcela přesně, stále se nicméně pohybuje v rámci naší 10% tolerance, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Kajnar byl primátorem Ostravy mezi lety 2006 a 2014, ve funkci tedy skutečně zažil ekonomickou krizi po roce 2008. V rámci ověření jeho výroku se zaměříme na klíčové roky 2009 a 2010, kdy se v Česku recese výrazněji projevila. Rozpočty z těchto let bohužel nelze dohledat na oficiálních webových stránkách Ostravy ani v jiných veřejně přístupných zdrojích, a tak budeme vycházet z mediálních a jiných zmínek.

Na úvod zmiňme, že příjmy měst a obcí v Česku do značné míry dlouhodobě závisí na daňových příjmech z výnosů daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Celostátní výnos ze zmíněných daní se přerozděluje mezi více úrovní veřejných rozpočtů. Obcím se dle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-243#f2061845">zákona o rozpočtovém určení daní uděluje 25,84 % z celostátního hrubého výnosu zmíněných daní. Tento zákon o rozpočtovém určení daní také https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-243#p4-5">popisuje algoritmus, kterým se určuje procentní podíl jednotlivých měst a obcí na celkovém daňovém výnosu.

Vzhledem k tomu, že v roce 2009 meziročně poklesly daňové příjmy (.xls) u zmíněných daní, logicky musely klesnout i příjmy obcí včetně statutárního města Ostravy.

V listopadu 2009 (25. listopadu, 13:08) Český rozhlas uvedl, že „hospodářská krize stále více doléhá na obecní rozpočty. Rozpočtové schodky se prohlubují, protože daňové příjmy letos klesají o 15 %. (…) Příští rok to může být ještě horší. Očekává se až 20% výpadek." O hospodaření Ostravy za rok 2009 pak v červenci 2010 psal s odkazem na ČTK Deník. „Město muselo snížit rozpočet a potýkalo se, stejně jako celá Česká republika, s poklesem daňových příjmů, které byly o 874 milionů korun nižší než v roce 2008,“ řekl ČTK finanční náměstek primátora Lukáš Ženatý. Pro rok 2010 Ženatý plánoval přibližně o dvě miliardy nižší rozpočet než v roce 2009: „Letošní snížení rozpočtu je vyvoláno opět především předpokládanými nižšími příjmy z daní, a to zhruba o 600 milionů korun.“

Právě za rok 2010 již jsou dostupná data v Monitoru státní pokladny provozovaném Ministerstvem financí. Z nich vyplývá, že i v tom roce došlo k dodatečné úpravě rozpočtu, skutečné daňové příjmy na konci roku ale za rozpočtem zaostaly „jen“ cca o 350 milionů Kč. Vícero dodatečných změn rozpočtu ale proběhlo již v roce 2009. Moravskoslezský deník např. 11. srpna popisoval (str. 2) dvojité snížení některých položek městského rozpočtu.

Byť nemáme k dispozici detailní rozpočty či výsledky hospodaření ani zápisy z jednání rady či zastupitelstva, na základě mediálních zmínek můžeme hodnotit výrok Petra Kajnara jako pravdivý. Během jeho času v křesle premiéra skutečně Ostrava vícekrát upravovala svůj rozpočet v důsledku 15–20% výpadku daňových příjmů od státu.

Nejdříve uveďme, že Petr Kajnar (ČSSD) byl primátorem Ostravy v letech 2006 až 2014. Po volbách pořádaných v říjnu 2014 ho na tomto postu vystřídal Tomáš Macura (hnutí ANO), který funkci primátora moravskoslezské metropole zastává doposud.

Tzv. umořovací fond, jejž ve výroku Petr Kajnar zmiňuje, má spojitost s emisí dluhopisů ve výši 100 milionů eur, které Ostrava v roce 2004 vydala, aby získala přibližně tři miliardy korun na investice do rozvoje města. Popisovaný fond městu konkrétně sloužil ke střádání finančních prostředků, z nichž mělo na konci doby splatnosti dojít k jednorázovému vyplacení dluhopisů. 

Upřesněme, že majitelé dluhopisů každý rok dostávali určitý výnos z toho, že cenný papír vlastnili. V roce 2014 jim poté Ostrava měla dluhopisy plně vyplatit, na což potřebovala 2,5 mld. Kč (.docx, str. 11). Do umořovacího fondu proto město každý rok odkládalo více než 300 milionů korun. V roce 2009 v tomto fondu bylo např. již 1,8 mld. Kč, na konci roku 2013 poté více než 2,4 mld. Kč (.pdf, str. 3).

Ke splacení dluhopisů (.pdf, str. 16) a využití 2,5 mld. Kč nastřádaných v umořovacím fondu došlo 28. července 2014 (.docx, str. 11), tedy ještě před komunálními volbami v říjnu téhož roku. V době, kdy vedení města přebíral Tomáš Macura tak tyto prostředky ve fondu již nebyly.

Dále zmiňme, že v roce 2013 dosahovala zadluženost města Ostravy k 6,7 mld. Kč. V prosinci roku 2014, tedy až po vyplacení dluhopisů, poté zadluženost výrazně klesla na 3,8 mld. Kč. Dluh Ostravy se tak na tuto úroveň snížil především díky použití umořovacího fondu. 

Město Ostrava tedy v roce 2014 nebylo v tak dobré finanční kondici, že by dlužilo necelé 4 mld. Kč a k tomu disponovalo téměř 3 miliardami ve fondu, jak uvádí Petr Kajnar. Z uvedených důvodů proto jeho výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Nadační fond Pravda o vodě na základě výročních zpráv a webů jednotlivých vodáren vypracoval přehled o cenách vody v letošním roce ve více než 300 městech. Do konečné ceny vody se započítává cena vodného a stočného.

Z krajských měst je voda nejlevnější v Českých Budějovicích (87,02 Kč/m³). Druhá nejlevnější cena vody je v Brně (87,11 Kč/m³) a třetí v Ostravě (88,46 Kč/m³).

Společnost Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK), která v Ostravě zajišťuje provoz vodohospodářské infrastruktury, má ohledně ztráty vody data k dispozici od roku 1996. V tiskové zprávě firmy stojí, že v roce 1996 úroveň ztráty vody dosáhla výše 36 %, což odpovídalo 16 milionům m³. Podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) ztráty vody v Ostravě loni dosáhla 1,246 milionu m³, tedy 7,4 procent, což činí historické minimum. 

Nízká cena vody v Ostravě také částečně souvisí právě s nízkou ztrátovostí vody. Jak totiž uvádí například Deník veřejné správy, mezi faktory ovlivňující cenu vodného a stočného patří i ztráty vody v potrubní síti.

Nejlevnější vodu z krajských měst mají České Budějovice, následované Brnem. Ostrava se nachází na třetím místě. Na ceně vody v Ostravě se projevila také nízká ztrátovost vody, která je výrazně pod českým průměrem. Tomáš Macura z výčtu měst s nejlevnější vodou opomenul České Budějovice, ostatní údaje ovšem uvádí správně. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.