Přehled ověřených výroků

22. prosince 2020 schválil Parlament daňový balíček, jehož prostřednictvím došlo kromě jiného také ke zvýšení základní slevy na poplatníka v následujících dvou letech. V roce 2021 tak základní sleva na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč. Součástí schváleného návrhu bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022. 

Pro tento balíček jako celek hlasovalo 70 ze 104 přítomných poslanců. Pro byli poslanci hnutí ANO, ODS a SPD. Proti byli především poslanci vládní ČSSD a Pirátů. Návrh nepodpořily ani TOP 09 či hnutí STAN.

Pro úplnost doplňme, že Poslanecká sněmovna původně v listopadu 2020 odsouhlasila návrh, který počítal se zvýšením slevy na 34 125 Kč, a to už v roce 2021. Poslanci ODS tehdy hlasovali pro pozměňovací návrh (.pdf) pirátského poslance Ferjenčíka, který právě zvýšení slevy na poplatníka navrhl, a následně i pro balíček jako celek. Senát však s touto verzí nesouhlasil a dolní komoře ji vrátil s pozměňovacími návrhy, které obsahovaly právě postupný nárůst o 3 000 Kč na zmiňovaných 30 840 Kč. Po odsouhlasení těchto změn Sněmovnou byl daňový balíček 31. prosince 2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Sleva na poplatníka je základní daňová sleva, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Týká se tedy nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. Zaměstnanci běžně uplatňují slevu na poplatníka měsíčně, díky čemuž je jim vyplácena vyšší čistá mzda.

V roce 2020 činila výše této slevy 24 840 Kč, o rok později došlo k jejímu zvýšení na částku 27 840 Kč. Od roku 2022 je sleva na poplatníka nastavena na 30 840 Kč, tedy o další 3 000 Kč více než v předchozím roce. Toto plošné zvýšení znamená, že každý poplatník daně získá každý rok navíc 3 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se nejedná o procentuální částku, nýbrž o částku stejnou pro všechny, dá se říci, že zvýšení slevy na poplatníka více pomáhá osobám s nízkými příjmy. Částka 3 000 Kč pro ně totiž představuje větší procentuální podíl příjmů než pro vysokopříjmové poplatníky. 

Sociolog Daniel Prokop k tomu v rozhovoru pro Český rozhlas Plus zmiňuje (video, čas 11:19), že zvýšení slevy na poplatníka by mohlo pomoci také chudším regionům. „Ta daňová progrese, kterou my v čase ztrácíme tím, že rostou mzdy a ta sleva na poplatníka, kterou každý dostane zpátky, stagnuje, tak my ztrácíme tu daňovou progresi, a to dál poškozuje ty chudé regiony, protože jim se samozřejmě vyplatí, aby byla nějaká velká sleva na poplatníka, aby z těch relativně nižších mezd platili méně a aby se danilo někde jinde,“ upřesňuje Prokop.

Je však nutné upozornit také na to, že ačkoliv je vyšší sleva obecně výhodnější pro lidi s nižšími příjmy, všem lidem s nízkými příjmy nepomůže. Pokud je například příjem tak nízký, že daň nedosahuje výše slevy na poplatníka, případně v součtu s dalšími slevami, takový poplatník neplatí žádnou daň a zvýšení slevy na něj nemá (.pdf, str. 2) žádný efekt.

Na závěr tedy shrňme, že plošné zvýšení slevy na poplatníka o stejnou částku, tedy 3 000 Kč, má u nízkopříjmových zaměstnanců relativně výraznější efekt, jelikož tato částka pro ně představuje vyšší procentuální podíl mzdy než pro vysokopříjmové poplatníky. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Policejní prezident Jan Švejdar zveřejnil 16. prosince 2021 na svém twitterovém účtu příspěvek, v němž oznámil, že 3. ledna 2022 odešle žádost o propuštění z pracovního poměru k datu 31. března 2022. Podle svých slov nechce komplikovat „věcné řešení současných policejních a bezpečnostních témat“, a tak se rozhodl z funkce odejít.

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy včetně Víta Rakušana 17. prosince 2021. Jan Švejdar oznámil, že plánuje rezignovat na funkci policejního prezidenta, již o den dříve. Lze tedy nadneseně říci, že ministr Rakušan měl na stole jeho výpověď dříve, než se oficiálně stal ministrem vnitra. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Premiér Petr Fiala se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vyjádřil k českému předsednictví Rady EU. Předsednictví se Česká republika ujme historicky podruhé, a to od 1. července 2022. V této pozici pak ČR setrvá následujících šest měsíců. Trojici předsedajících států tvoří opět společně s Francií a Švédskem, stejně jako v minulém případě.

Podle webu vlády představuje předsednictví Rady EU „jeden z nejdůležitějších nástrojů, jakým může členský stát ovlivnit každodenní chod, dlouhodobé směřování i vnější tvář EU“. Přípravy na české předsednictví byly zahájeny v roce 2018, standardně probíhají pod vedením předsedy vlády, jehož prostřednictvím se na přípravách podílí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR.

Petr Fiala ve svém výroku zmiňuje bývalého tajemníka pro evropské záležitosti, ekonoma a úřadujícího prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzu. Jeho výroky týkající se českého předsednictví zmiňují například Deník N, Seznam zprávy či Hospodářské noviny.

Tomáš Prouza se podle serveru Seznam zprávy negativně vyjádřil především vůči původnímu rozpočtu (1,24 mld.), komentoval jej takto: „Za třetinu původní částky budeme vypadat jako velmi chudí příbuzní, kteří si nemohou dovolit ani dát lidem najíst a napít.“ Dále uvedl, že šetřit se dá vždy. Narážel tím na některé zbytečné provozní náklady z roku 2009, vzápětí však dodal: „Avšak investovat do předsednictví a ukázat, že Česko na to má, je důležitá věc.“ 

Obdobnou reakci Tomáše Prouzy ohledně původně plánovaného rozpočtu uvádějí také Hospodářské noviny: „S takovým rozpočtem a s tak málo lidmi nemáme šanci profesionálně zvládnout ani půlku toho, co nás čeká.“

V souvislosti s českým předsednictvím se Tomáš Prouza vyjadřoval také na svém twitterovém účtu. Upozorňoval například na jazykovou nepřipravenost nových ministrů a na to, jak Českou republiku vnímá zahraniční web POLITICO s ohledem na názory prezidenta Zemana a střety zájmů bývalého premiéra Babiše. 

Co se týče organizace českého předsednictví Rady EU uveďme, že již v roce 2019 se média a veřejnost začali detailněji zajímat o to, jakým způsobem se na něj bývalá vláda Andreje Babiše připravuje. Kritické hlasy nejen ze strany opozice, ale i vládní ČSSD tehdy upozorňovaly především na nízký rozpočet, ten totiž v té době představoval 1,24 miliard korun. Oproti roku 2009, kdy rozpočet uvolněný na předsednictví Rady EU činil přibližně 3,75 miliardy Kč, byl tedy i bez započtení inflace přibližně o třetinu nižší.

Za nedostatečný považovali rozpočet například tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nebo bývalý lídr ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Výhrady však měli také ministři z řad hnutí ANO. Bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek konstatoval, že předsednictví je „prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě“.

Jeden z bývalých tajemníků pro evropské záležitosti Aleš Chmelař pro server Seznam zprávy uvedl, že podle současného trendu se rozpočty předsednictví pohybují mezi 1,64 a 3,4 miliardami korun. To potvrdil také Tomáš Prouza. Pro tentýž server Prouza uvedl: „Kolem dvou a půl tří miliard je to rozumná částka na to, abychom nevypadali trapně.” 

Proti návrhu rozpočtu se vyjádřil také bývalý velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr, který podle serveru iROZHLAS uvedl, že „za tak málo peněz předsednictví zkrátka nejde uspořádat“. Podle názoru Alexandra Vondry, který připravoval předsednictví v roce 2009, Andrej Babiš přípravy podceňuje, ke zdařilé organizaci bude totiž zapotřebí více prostředků na personální zajištění kvalifikovaných odborníků.

9. července 2021 odeslali ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku otevřený dopis vládě s výzvou „Máme na to řídit EU“, ve kterém apelovali na politické představitele, aby plně využili všech možností, které předsednictví nabízí, a zefektivnili jeho přípravu i propagaci. Tento dopis podepsali například ekonomka a tehdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, předseda sdružení pro zahraniční investice Kamil Blažek, diplomatka a politička Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a další. 

Vláda nakonec 23. srpna 2021 v reakci na rozsáhlou kritiku navýšila rozpočet na české předsednictví o 200 milionů, tedy na 1,4 miliardy korun.

Bývalý premiér Andrej Babiš od začátku jakoukoliv kritiku odmítal. Na otevřený dopis reagoval těmito slovy: „Tihle pisatelé se jenom chtějí zviditelnit, protože asi potřebují do svých politických marketingových kampaní něco říct. My jim na to odpovíme velice konkrétně, věnujeme tomu velkou pozornost.“ Proti „nesmyslné“ kritice se ohradila také Thünde Bartha, pověřená řízením úřadu vlády.

Výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka v článku pro iDNES uvádí: „Na závěr je nutné dodat, že ačkoliv úkolů před novou vládou a českou státní správou leží mnoho, je velká šance, že se své předsednické role zhostí se ctí a napraví pošramocenou pověst z prvního a prozatím jediného pokusu v roce 2009. Stačí přitom zapracovat na kontaktech, jazykových dovednostech a dát českému státnímu aparátu jasné politické zadání. Ostatní pak poběží samospádem.“

Vzhledem k tomu, že se ekonom Tomáš Prouza skutečně k přípravě českého předsednictví Rady EU ve většině případů vyjadřoval spíše kriticky a značná část odborné veřejnosti (viz otevřený dopis) také, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

V únoru 2020, tedy za vlády Donalda Trumpa, podepsaly Spojené státy a afghánské radikální hnutí Tálibán mírovou dohodu (.pdf), na základě níž se z Afghánistánu stahovaly jak americká armáda, tak vojska NATO. Dohoda stanovila, že vojenské jednotky zemi plně opustí do 14 měsíců (.pdf, str. 1).

V listopadu 2020 tehdejší ministr obrany Christopher Miller oznámil, že Trumpova administrativa sníží počet vojáků v Afghánistánu již do 15. ledna 2021. Podle něj mělo ze země odejít na 2000 amerických vojáků. K 15. lednu 2021 se počet amerických vojáků v Afghánistánu skutečně snížil. Dodejme, že afghánský viceprezident Amrullah Saleh prohlásil, že Spojené státy americké „dovolily Tálibánu příliš mnoho“. Jednotky Severoatlantické aliance se pak ze země začaly stahovat v dubnu.

Joe Biden, který se stal americkým prezidentem 20. ledna 2021, v dubnu letošního roku uvedl, že se vojenské jednotky z Afghánistánu stáhnou do 11. září 2021. Později byl termín odchodu stanoven na 31. srpna.

Tálibán začal dobývat různá území v květnu letošního roku. Začátkem srpna se pak začal zmocňovat provinčních metropolí. Konkrétně obsadil Zarandž, hlavní město provincie Nimróz. 15. srpna 2021 vstoupilo hnutí Tálibán do Kábulu, čímž získalo kontrolu nad většinou Afghánistánu. Doplňme, že k převzetí moci přispěl i útěk tehdejšího afghánského prezidenta.

Ke 31. srpnu z Afghánistánu odletěli poslední američtí vojáci a mluvčí Tálibánu proklamoval nezávislost. Začátkem září hnutí dobylo také údolí Pandžšír, které bylo poslední provincií vzdorující Tálibánu. O den později hnutí oznámilo vznik nové vlády.

Ačkoliv se nejednalo přímo o kapitulaci, stažení americké armády a vojsk NATO z Afghánistánu vychází z dohody uzavřené mezi administrativou Donalda Trumpa a Tálibánem. Krátce po stažení vojsk hnutí Tálibán opravdu získalo nad zemí kontrolu, kterou mělo již mezi lety 1996 a 2001. Výrok Miloše Zemana tak hodnotíme jako pravdivý.

Teroristické útoky z 11. září 2001, jejichž cílem byly Světové obchodní centrum, Pentagon a Washington, D.C., (třetí zmíněný útok byl neúspěšný), zorganizovala teroristická organizace al-Káida v čele se svým vůdcem Usámou bin Ládinem.

Hnutí Tálibán al-Káidu podporovalo mnoho let před samotnými útoky. Již v 90. letech spolu uzavřeli tzv. „Příslib spojenectví“. Tento příslib se během let mnohokrát změnil a nebyl vždy oběma stranami plně dodržován, protože hlavní cíle Tálibánu a al-Káidy byly většinou odlišné. Hlavním beneficientem tohoto spojenectví byla al-Káida, které Tálibán umožňoval na svém území operovat a poskytoval jí útočiště.

Z žádných dostupných zdrojů, ani ze závěru (.pdf) Národní komise k teroristickým útokům spáchaným vůči USA, nicméně nevyplývá, že by se Tálibán na těchto útocích organizačně podílel.

Zelená dohoda pro Evropu (Zelený úděl/Green Deal) představuje soubor návrhů a opatření, díky kterým by Evropa měla do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Hlavním cílem dohody je snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2030 minimálně o 55 % oproti roku 1990. 

Nejnovější návrh revize směrnice o energetické náročnosti budov mimo jiné obsahuje návrh na postupné upouštění od vytápění budov fosilními palivy (včetně zemního plynu) nejpozději do roku 2040. Členské země by od roku 2027 neměly lidem poskytovat dotace na plynové kotle. Dle návrhu by také všechny nové budovy od roku 2030 měly dosáhnout nulových emisí. O návrhu budou v příštím roce jednat členské státy EU s Evropským parlamentem.

Evropská komise také navrhla v souvislosti se Zelenou dohodou ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Nejedná se však o zákaz provozu těchto aut.

Oba návrhy (o energetické náročnosti budov, o emisích nových aut) nicméně musí ještě schválit státy EU (Rada EU) a Evropský parlament.

Ve svém oficiálním stanovisku ze dne 10. prosince 2021 prezident Zeman uvedl, že má výhrady k tehdejšímu kandidátu na post ministra zahraničí ve vládě Petra Fialy Janu Lipavskému. Zeman uvedl, že má Lipavský nízkou kvalifikaci. „Na rozdíl od ostatních kandidátů pan Lipavský absolvoval pouze bakalářské studium a podle týdeníku Euro jeho závěrečná bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou,“ stojí ve stanovisku Hradu. 

Miloš Zeman tedy skutečně poukazoval na to, že Jan Lipavský, jakožto člen vznikající vlády, nemá „potřebnou odbornost“. Dodejme, že český právní řád žádné formální požadavky na vzdělání ministra neklade.

Rakouská vláda plánuje, jako první země v rámci Evropské unie, zavést povinné očkování proti onemocnění covid-19 pro všechny obyvatele. Toto nařízení by mělo platit od 1. února 2022. 

Výjimku z této povinnosti budou mít děti do 14 let, těhotné ženy, osoby s lékařským potvrzením o nevhodnosti očkování a lidé, kteří covid prodělali v uplynulých 180 dnech. Neočkovaným pak budou hrozit pokuty ve výši až 3 600 eur.

Situaci ohledně povinných očkování v České republice upravuje vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. 

Mezi povinná pravidelná očkování patří ta proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, také proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. V rizikových případech definovaných v příloze č. 2 této vyhlášky je povinné také očkování proti tuberkulóze. 

Vakcinace proti těmto onemocněním je plně hrazena z veřejného pojištění a řídí se očkovacím kalendářem (.pdf). Povinnost podrobit se očkování pak vychází ze zákona o ochraně veřejného zdraví, který o této povinnosti v § 46 mluví, a to s odkazem na již zmíněnou prováděcí vyhlášku.

Dodejme také, že 10. prosince 2021 byla zveřejněna novelizace zmíněné vyhlášky, která od března 2022 zavádí povinné očkování proti onemocnění covid-19 pro osoby starší 60 let. Tato povinnost platí také pro zaměstnance sociálních a zpravodajských služeb, pro členy jednotek IZS a vojáky. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ovšem už na začátku prosince (tedy ještě před jmenováním současné vlády) avizoval, že vláda Petra Fialy povinné očkování proti covidu-19 pro tyto skupiny obyvatel zruší.