Přehled ověřených výroků

Předně uveďme, že Andrej Babiš pronesl výše uvedený výrok o navýšení průměrné mzdy jako reakci na dotaz moderátora (audio, čas 2:46), který zní: „(…) pojďme k bilancování toho období 1 269 dní, kdy vládl váš druhý kabinet. Co vy osobně považujete za největší úspěch vlády ANO a ČSSD?“ Babiš vyjmenovává řadu příkladů a mezi nimi uvádí i navýšení průměrné mzdy o 10 000 Kč. V rámci hodnocení se proto zaměříme na nárůst mzdy od 27. června 2018, kdy byla druhá vláda Andreje Babiše, složená z hnutí ANO a ČSSD, jmenována do funkce.

Podle dat ČSÚ činila ve druhém čtvrtletí roku 2018 průměrná mzda 32 003 Kč. Poslední dostupná data ze třetího čtvrtletí roku 2021 ukazují, že průměrná mzda dosáhla výše 37 499 Kč. Během období druhé vlády Andreje Babiše tak došlo k navýšení průměrné mzdy o 5 496 Kč.

Pro úplnost nicméně uveďme, že Andrejem Babišem uváděný nárůst o 10 tisíc Kč přibližně odpovídá zvýšení průměrné hrubé mzdy během celé doby působení hnutí ANO ve Strakově akademii. V roce 2014, kdy se hnutí ANO poprvé stalo součástí vlády – přesněji vlády Bohuslava Sobotky –, činila průměrná hrubá mzda 25 768 Kč. Rozdíl oproti současné hodnotě by v tomto případě byl 11 279 Kč.

Bývalý premiér Andrej Babiš se od 17. července 2020 účastnil mimořádného zasedání Evropské rady v Bruselu. Představitelé členských zemí na tomto zasedání jednali o finančním rámci Evropské unie pro roky 2021–2027 a také o plánu na obnovu zemí po koronavirové krizi. Jednání se protáhla až do úterý 21. července.

Pro roky 2021–2027 bylo pro Českou republiku vyjednáno 964 miliard Kč (35,7 miliardy eur). Uveďme, že tato částka vychází z července 2020 a odpovídá tehdejšímu kurzu eura. Součástí této částky je také fond na kohezní politiku, který představuje největší porci z této částky. Česká republika by měla v rámci kohezní politiky dostat až 19 miliard eur, tedy přibližně 483 miliard korun. Jedná se o částku, která je o 42 miliard korun vyšší, než bylo původně plánováno. Vyplňuje tedy oněch 40 miliard, o kterých Andrej Babiš hovoří. Pro kontext uveďme, že kohezní politika slouží ke snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Více znevýhodněné státy a regiony tak získávají více peněz.

K této částce také přidejme možnost půjčky, kterou přináší fond obnovy. Tato půjčka může jít až do výše 415 miliard Kč. Vládní web také uvádí, že se při jednáních podařilo navýšit možnosti převodu financí mezi jednotlivými fondy. Uveďme, že většinou jsou částky rozděleny podle toho, k jakému účelu mají být využity. Možnost převodu dosáhla výše 25 %.

Česká republika čerpá finance z Evropské unie také skrze jiné programy, které však nebyly předmětem tohoto vyjednávání. Dalším důležitým nástrojem Evropské unie je dočasný nástroj NextGenerationEU, jehož hlavním pilířem je Nástroj pro oživení a odolnost. Jedná se o program na podporu a oživení ekonomik po koronavirové krizi. Finančně se pohybuje kolem 806,9 miliardy eur (tedy přes 20,5 bilionu korun). Zhruba polovina z této částky však bude poskytována formou půjček. Česká republika by z tohoto programu mohla získat až 218,4 miliardy korun v grantech a 269,2 miliardy v půjčkách. Nynější alokace grantů dle Národního plánu obnovy je však pouze ve výši 179 mld. Kč. Půjčky pak nemůžeme počítat mezi peníze, které k nám „přijdou“ z EU, neboť je nutné je zase vrátit. Navíc Národní plán obnovy počítá s celkovou výší investic cca 200 mld. Kč (.pdf, str. 1), a to včetně spolufinancování z národních zdrojů. Vzhledem k tomu, že 179 mld. z této částky připadá na granty, je vidět, že Česko nehodlá možnost půjček využít.

Bývalý předseda vlády Andrej Babiš hovoří o Ministerstvu práce a sociálních věcí. V jeho čele nakonec stanul předseda lidovců Marian Jurečka. Markéta Adamová Pekarová za TOP 09 a Olga Richterová za Piráty usedly do vedení Sněmovny – Pekarová Adamová jako předsedkyně a Richterová jako místopředsedkyně. Pojďme se tedy podívat, zda tyto dvě političky opravdu slibovaly, že chtějí vést rezort práce a sociálních věcí.

Koalice Pirátů a Starostů představila (.pdf, str. 10) již 22. června tohoto roku kandidáty do případné vlády. Mezi navržené adepty na Ministerstvo práce a sociálních věcí patřila i Olga Richterová. Nebyla však jedinou kandidátkou na tento post. Mezi další patřil Marek Hilšer (senátor za STAN) a Věra Kovářová (poslankyně za STAN). Nutno podotknout, že koalice Pirátů a Starostů navrhovala více jmen na jedno ministerstvo i u většiny dalších rezortů. Dodejme, že místopředsedkyni Richterové je sociální problematika vlastní. V minulém volebním období totiž byla místopředsedkyní sněmovního Výboru pro sociální politiku.

Koalice SPOLU, složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09, naopak nikdy svou stínovou vládu nepředstavila. Potvrdil to i první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Média však před volbami dokázala odhadnout, kdo se na jaké ministerstvo připravuje. Zmiňovaná Markéta Pekarová Adamová se o sociální problematiku zajímá dlouhodobě. Byla členkou a později i místopředsedkyní Výboru pro sociální politiku. Pro iDNES.cz pak v červnu tohoto roku řekla: „Myslím, že je jasně patrné z toho, že se osm let ve Sněmovně věnuji otázkám sociálním, stínuji prakticky ministerstvo práce a sociálních věcí po celou tu dobu, tak je to přirozeně to nejbližší ministerstvo“. 

Pekarová Adamová s Richterovou tedy patřily mezi hlavní favoritky na post ministryně práce a sociálních věcí. Piráti a Starostové zařadili místopředsedkyni Richterovou do užšího výběru na tento post, Markéta Pekarová Adamová sama naznačila, že právě na Ministerstvo práce a sociálních věcí by mohla směřoval. U obou političek tak existovaly indicie, že o post mají zájem, žádná z nich ale veřejně neřekla, že se v případě volebního úspěchu ministryní stane. Andrej Babiš nicméně mluví o tom, že Pekarová Adamová s Richterovou „slibovaly“, že na Ministerstvo půjdou. Vyvolává tím tak nepravdivý dojem, že daly veřejnosti určitý závazek. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) má opravdu k dispozici největší objem peněz v porovnání s ostatními resorty. Podle rozpočtu na rok 2021 se konkrétně jedná o 714,4 miliardy Kč. Ministerstvem s druhým největším rozpočtem (.pdf, str. 32) pak bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které mělo k dispozici 239,7 miliardy Kč. 

Na první příčce mezi vládními resorty se pak MPSV drží dlouhodobě. V roce 2020 jeho rozpočet odpovídal 694,5 mld. Kč, v roce 2019 to poté bylo 637,2 mld. Kč. Rozpočet MŠMT přitom v roce 2020 nedosáhl ani poloviny rozpočtu MPSV, v roce 2019 to nebyla ani třetina.

Uveďme, že největší část výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí, zhruba 70 %, tvoří výplaty důchodů. V roce 2021 se přesněji jednalo více než 500 miliard korun. Celkově pak všechny vyplácené dávky či příspěvky (např. dávky sociální podpory, nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.) tvoří více než 90 % rozpočtu ministerstva. Právě to je pak důvodem, proč je rozpočet MPSV tak vysoký.

Pro kontext uveďme, že bývalý premiér Andrej Babiš v rozhovoru (audio, 4:34) nejdříve poukazoval na to, že Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Olga Richterová (Piráti) byly původně kandidátkami na post ministryně práce a sociálních věcí. Místo toho se ale nakonec Markéta Pekarová Adamová stala předsedkyní Poslanecké sněmovny a Olga Richterová jedním z místopředsedů. V těchto funcích tedy skutečně řídí schůze Sněmovny.

Podívejme se blíže na to, jak vysoký plat politici zastávající tyto pozice pobírají. V roce 2021 činí plat předsedy Sněmovny 243 800 korun, v roce 2022 by se poté podle současné právní úpravy mělo jednat o cca 258 600 korun. Dodejme, že stejnou částku dostává i předseda Senátu a premiér. Místopředsedovi Poslanecké sněmovny pak v roce 2021 náleží plat ve výši 173 200 korun, příští rok by to mělo být 183 700 Kč. Tu samou částku také pobírají i místopředsedové Senátu a ministři ve vládě.

Plat předsedy i místopředsedů Sněmovny, stejně jako platy poslanců, podle zákona vychází z tzv. platové základny, která odpovídá 2,5násobku průměrné mzdy za předminulý rok. S tím, jak se průměrné mzdy zvyšují, tak nyní oproti předchozímu roku rostou i platy ústavních činitelů. Stejně je tomu i v případě víceúčelových paušálních náhrad, které předseda a místopředsedové Sněmovny dostávají na reprezentaci a dále i na dopravu a stravování při cestování po republice, jež je spojené s výkonem funkce. V roce 2021 měl předseda Sněmovny nárok na tyto náhrady ve výši 48 800 Kč, místopředsedové pak na cca 45 400 Kč. V roce 2022 by se mělo jednat o částku zhruba 51 800 Kč pro předsedu a 48 200 Kč pro místopředsedy.

Poslanci mohou čerpat i další náhrady, které souvisí s jejich pracovní činností. Jedná se zejména o pronájem kanceláře ve volebním kraji, výdaje na odbornou a administrativní činnost, úhradu telefonu a internetu a ubytování, pokud nebydlí v Praze. Předseda i místopředseda disponují i služebním autem s řidičem. Nezanedbatelnou částku v určitých případech tvoří i tzv. odchodné, pokud poslanec například v dalším volebním období nepokračuje v žádné funkci.

Na závěr tedy shrňme, že měsíční plat předsedy Poslanecké sněmovny se započtením víceúčelových paušálních náhrad je v roce 2021 292 600 Kč, u místopředsedů se jedná o celkem 218 600 korun. V roce 2022 by poté mělo dojít ke zvýšení na 310 400 Kč pro Markétu Pekarovou Adamovou a 231 900 Kč pro Olgu Richterovou jako místopředsedkyni. Částky, které zmiňuje Andreje Babiš, výše uvedeným hodnotám přibližně odpovídají, a to i v rámci naší 10% tolerance. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Bývalý premiér Andrej Babiš zde mluví o novele zákona o dani z přidané hodnoty, kterou schválila jeho vláda (.pdf) a následně ji navrhla k projednání Poslanecké sněmovně.

Předně uveďme, že již ve středu 20. října tehdejší ministryně financí Alena Schillerová rozhodla (.pdf) o mimořádném odpuštění daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny a plynu za listopad a prosinec roku 2021. Podle Ministerstva financí se jednalo o rychlé a dočasné řešení energetické krize, která má dopad na všechny ekonomické subjekty, „zejména pak domácnosti s nízkými příjmy a malé a střední podniky, které nejsou plátci DPH“.

Zmiňme, že Ministerstvo zároveň uvádí, že veřejné rozpočty při snížení sazby daně z 21 % na 0 % u dodání elektřiny a plynu přijdou za jeden kalendářní měsíc zhruba o 2,08 mld. Kč (.pdf, str. 10).

Jako systémové řešení Ministerstvo financí připravilo právě novelu zákona o DPH, která předpokládá nulovou DPH na elektřinu a plyn, a to od 1. ledna 2022 po dobu jednoho roku (.pdf, str. 5, 15). Bývalá vláda tuto novelu schválila 20. října (.pdf), 1. listopadu ji pak ministerstvo předložilo Poslanecké sněmovně. Projednávání novely bylo následně navrženo na pořad 5. schůze Poslanecké sněmovny, která se uskutečnila ve středu 15. prosince (.pdf). Při hlasování však Sněmovna program této schůze zamítla.

Ze záznamu hlasování vyplývá, že proti schválení programu se vyjádřily pouze strany nově nastupující pětikoalice (ODS, KDU-ČSL, Piráti, STAN, TOP 09). Zamítnutí programu schůze předcházela téměř tříhodinová debata, ve které svůj zamítavý postoj vyjádřili někteří členové nově nastupující vlády, například lídr KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda poslaneckého klubu hnutí STAN Jan Farský či předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Pětikoalice kritizovala především plošné rozdávání peněz, nesystémové zadlužování či neslučitelnost návrhu s právem Evropské unie.

Michálek ve svém vystoupení k novele mj. uvedl: „Myslím si, že to řešení, které předkládá odcházející vláda, nepomáhá těm, kterým je potřeba pomoci tak, jak by si zasloužili. Naopak vytváří obrovské dopady na státní rozpočet. Dvě miliardy korun měsíčně. Střední třída si samozřejmě uvědomuje, že pokud zrušíme daně na elektřinu, tak ve výsledku ten dluh – protože to půjde jedině na dluh – bude muset někdo zaplatit a že to bude ve výsledku zejména ta střední třída."

Pro doplnění uveďme, že kriticky se k návrhu bývalé vlády vyjádřil pro server iDnes.cz například také Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland. Dle jeho slov je problémem vládního návrhu především to, že odpuštění DPH někomu zvýšené ceny energií „překompenzuje, někomu ani zdaleka nedokompenzuje“, což podle něj může všem z dlouhodobého hlediska uškodit.

Po jednání Sněmovny 15. prosince poté Marian Jurečka pro ČT24 uvedl, že nová vláda v příštích dnech či týdnech představí vlastní konkrétní plán pomoci, o kterou budou lidé žádat „přes jednoduchý formulář“. Stát by podle Jurečky měl také kontaktovat ty, u nichž se ví, že jejich schopnost požádat o dávku je komplikovanější. Pomoc by k lidem měla směřovat pomocí úpravy či zvýšení příspěvku na bydlení, formou mimořádné okamžité pomoci či jiných nástrojů.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) došlo v listopadu 2021 k meziměsíčnímu poklesu cen elektřiny a zemního plynu. U elektřiny se jedná o snížení o 16,2 %, u zemního plynu pak o 11,5 %. ČSÚ uvádí, že: „Tento pokles spotřebitelských cen byl důsledkem prominutí DPH u cen elektřiny a zemního plynu.“

Rozhodnutí (.pdf) o mimořádném prominutí DPH za dodávku elektřiny a zemního plynu za listopad a prosinec 2021 vydala 20. října dnes již bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Toto rozhodnutí je reakcí na rostoucí ceny energií, které na komoditních trzích meziročně stouply o více než 400 %.

Dodejme také, že Ministerstvo financí zároveň předložilo vládě návrh novely zákona o DPH, díky kterému by byly dodávky elektřiny a zemního plynu osvobozeny od DPH po dobu celého roku 2022. Vláda tuto novelu schválila a předložila sněmovně k projednání. Nová vláda Petra Fialy však toto plošné řešení odmítá a navrhuje spíše adresnou pomoc těm, kterým zdražování může způsobit existenční problémy.

V rámci celé Evropy bylo ke 14. prosinci 2021 podle statistik webu OurWorldinData plně naočkováno téměř 60 % obyvatel, v Evropské unii poté toto číslo odpovídalo 68 %. Státy ve východní Evropě však oproti dalším zemím EU v míře proočkovanosti zaostávají, jak lze vidět v následující grafice zobrazující podíl plně očkovaných obyvatel v rámci dané země.

Nízký počet očkovaných osob v populaci je spojován s horším vývojem epidemické situace i s vyššími počty zemřelých, před čímž na konci září varovalo i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). V průběhu letošního listopadu skutečně řada východoevropských států čelila rekordnímu nárůstu počtu zemřelých. Server Seznam Zprávy uvádí, že nejvyšší počet úmrtí na sto tisíc obyvatel úřady zaznamenaly v Bulharsku – tedy v zemi, kterou v Evropském parlamentu zastupuje právě Andrey Novakov. 

Uveďme, že Bulharsko je v současnosti zemí s nejnižší proočkovaností v rámci EU, ke 14. prosinci zde bylo plně očkováno jen 26,84 % obyvatel. V rámci celé Evropy pak k zemím s nejnižší proočkovaností patří Moldavsko (23,88 %), Ukrajina (29,13 %) či Bělorusko (30,35 %). Oproti zbytku Evropy v očkování výrazně zaostávají také některé balkánské státy, například Albánie (34,75 %), Severní Makedonie (37,93 %) nebo Černá Hora (42,13 %). Nižší míra proočkovanosti se týká i Slovenska, kde je v současné době plně naočkováno pouze 43,51 % populace.

Naopak nejvyšší proočkovanost hlásí Portugalsko s 88,87 %, dále pak Malta (84,14 %), Španělsko (80,77 %) či Irsko (76,56 %). Ve státech severní Evropy se pak proočkovanost pohybuje kolem 70 %.

V červnu 2020, po první vlně pandemie covidu-19, zveřejnila poradenská společnost Simon-Kucher porovnání, do jaké míry byla během pandemie zasažena jednotlivá odvětví ekonomiky. Z tohoto materiálu vyplývá, že nejvíce zasaženými sektory byly právě doprava a turismus.

Graf zachycuje jednotlivé sektory rozdělené podle toho, jak je ovlivnila poptávka (vertikální osa) a protiepidemická opatření (horizontální osa). Turismus a doprava se nachází pod číslem 1 v levém dolním rohu grafu, který obsahuje nejhůře zasažená odvětví.

Český statistický úřad (ČSÚ) na základě informací o celkovém počtu hostů v ubytovacích zařízeních publikoval, že ve 2. čtvrtletí roku 2020 zaznamenal tento sektor propad o 82,9 % oproti roku 2019. Podobná situace nastala i na evropské úrovni. OSN například Evropu označila za jeden z nejvíce zasažených regionů v oblasti cestovního ruchu. 

Omezení dopravy dopadlo především na leteckou dopravu. Data vybraných přepravců ukazují (.pdf, str. 13), že na jaře 2020 se úbytek letecké dopravy pohyboval mezi -90 % až -100 % oproti stavu před vypuknutím pandemie. Letecká doprava se začala obnovovat až po první vlně pandemie, tedy v červnu a červenci 2020. V 1. čtvrtletí roku 2021 byl objem letecké přepravy v Česku o 74 % nižší než v roce 2019.

S nedostatkem čipů se celosvětově potýká řada průmyslových odvětví. Výpadky dodávek v roce 2021 zasáhly automobilovou výrobu nebo producenty elektroniky. Za problémy podle článku České televize může stále se zvyšující poptávka po elektronice, ale také omezení výroby a dopravních uzlů způsobené pandemií covidu-19.

Některé výrobce navíc v roce 2021 oslabily přírodní vlivy. Japonského výrobce polovodičů Renesas zasáhl požár. V Texasu pak zase kvůli sněhovým bouřím museli výrobci omezit produkci čipů.

Celosvětový nedostatek dopravních kontejnerů souvisí hlavně s koronavirovými omezeními. Kvůli opatřením musely některé světové přístavy omezit provoz, a tak se zde kontejnery hromadí. To následně způsobuje nedostatek kontejnerů v oběhu a zvyšuje jejich cenu. Náklady na přepravní kontejner pro cestu z Číny do Evropy se pode ředitelky výrobce Hisense zvýšily pětinásobně. Lodní kontejnerovou dopravu navíc v březnu ochromila nehoda v Suezském průplavu, kdy se provoz zastavil téměř na týden.