Přehled ověřených výroků

ODS zastává proizraelský postoj konzistentně již řadu let. Z minulosti to dokazují například dobré vztahy bývalého českého premiéra za ODS Petra Nečase a bývalého izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nebo jednání někdejšího ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) s představiteli židovského státu v roce 2011. Současný předseda ODS Petr Fiala pak vyjádřil podporu Státu Izrael například v srpnu 2014, tedy během tehdy probíhajícího vojenského konfliktu v palestinském Pásmu Gazy.

Proizraelský postoj poté ODS zmiňuje také ve volebním programu koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), který obsahuje příslib „rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací“. Podporovat Izrael slibuje strana i ve svém volebním programu z roku 2017.

Stejný postoj je patrný také z vyjádření ODS či jejích členů na sociálních sítích:

Poslanecký klub ODS v Evropském parlamentu v květnu 2021, kdy probíhaly boje mezi Izraelem a hnutím Hamás, přijal usnesení, kterým vyjádřil plnou podporu Státu Izrael „v jeho obraně před raketovými útoky palestinských teroristů na civilní izraelské cíle“. Dále europoslanci za ODS v tomto usnesení vyzvali hnutí Hamás k zastavení útoků a žádali Evropskou komisi, aby prověřila možné unijní financování organizací přímo i nepřímo napojených na hnutí Hamás, a následné zastavení těchto toků peněz.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a koalice Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) se dohodly na koaliční smlouvě (.pdf) i programovém prohlášení koalice 2. listopadu 2021. K podpisu koaliční smlouvy pak došlo 8. listopadu. Upřesněme, že oficiální programové prohlášení vlády, s nímž bude vláda Petra Fialy žádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu, teprve vzniká. Martin Baxa tak ve výroku pravděpodobně mluví právě o programovém prohlášení koalice, lépe řečeno o koaličním programu, který je součástí koaliční smlouvy (.pdf, str. 12–43) a z něhož má programové prohlášení nové vlády vycházet.

Uvedená koaliční smlouva poté v části nazvané „Zahraniční věci“ (.pdf, str. 36) obsahuje stručný závazek k rozvíjení spolupráce s Izraelem. Konkrétně v dokumentu stojí: „Budeme rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací.“ Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na začátek uveďme, že budeme vycházet z předpokladu, že novou vládu jmenuje prezident Zeman 17. prosince. Toto datum na tiskové konferenci uvedl designovaný premiér Petr Fiala. Letošní volby do poslanecké sněmovny skončily 9. října, z čehož vyplývá, že od konce voleb do jmenování vlády Petra Fialy uběhne 69 dnů. Dodejme také, že se zaměříme na volby od roku 1990, jelikož Radim Fiala hovoří o volbách v „porevoluční historii.“ 

První svobodné volby po pádu komunistického režimu se uskutečnily 8. a 9. června roku 1990. Po volbách byly ustanoveny federální vláda Mariána Čalfy a česká vláda Petra Pitharta. Tehdejší prezident Václav Havel jmenoval první uvedenou vládu 27. června, tedy přesně 18 dní po konci voleb, vládu Pithartovu pak o dva dny později. 

Druhé polistopadové volby do Parlamentu tehdejšího Československa se uskutečnily 5. a 6. června 1992. Předsedou českého kabinetu se po jmenování 2. července stal Václav Klaus, do čela federální vlády usedl téhož dne Jan Stráský. Tehdejší prezident Václav Havel tedy jmenoval obě vlády 27 dní po konci voleb. 

Po rozpadu Československa v roce 1993 přestala existovat vláda na federální úrovni. Nové volby do Poslanecké sněmovny se nicméně konaly až 31. května a 1. června 1996. Novou vládu se staronovým předsedou Václavem Klausem jmenoval Václav Havel 4. července, tedy 33 dní po konci voleb. 

Již za 2 roky, konkrétně 19. a 20. června 1998, se konaly předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Vítězem se stala ČSSD, v čele vlády tehdy stanul současný prezident Miloš Zeman. Prezident Havel jmenoval vládu 22. července, tedy 32 dní po volbách. Po opětovném vítězství sociální demokracie ve volbách konaných 14. a 15. června 2002 jmenoval prezident novou vládu přesně po měsíci. V jejím čele stál Vladimír Špidla.

V roce 2006 zvítězila ve sněmovních volbách ODS. Volby se konaly 2. a 3. června. Tehdejší prezident Václav Klaus jmenoval novou vláda Mirka Topolánka po 93 dnech od voleb. Nečasova vláda byla v roce 2010 jmenována 45 dní od konce voleb. Sobotkova vláda, vzešlá z výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2013, vznikla až po 95 dnech. 

Po volbách v roce 2017 se premiérem stal Andrej Babiš. Jeho první vládu jmenoval současný prezident Miloš Zeman 53 dní po volbách. 

Pro úplnost uveďme, že jsme v přehledu nezmínili vlády Josefa Tošovského, Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, Jana Fischera a Jiřího Rusnoka, jelikož nevznikly důsledkem nových sněmovních voleb. Totéž platí i o druhé vládě Mirka Topolánka a Andreje Babiše.

Z výše zmíněného tedy vyplývá, že vláda Petra Fialy nebude patřit mezi nejrychleji ustanovené. Pokud bychom vzali v potaz pouze vlády vzniklé po nových volbách (analogicky k současné situaci), bude se naopak nacházet mezi těmi, které vznikaly nejdéle. Pouze vlády Mirka Topolánka v roce 2006 a Bohuslava Sobotky v roce 2013 vznikaly delší dobu. Výrok Radima Fialy tedy hodnotíme jako nepravdivý. 

Radim Fiala svým výrokem kritizuje končící vládu Andreje Babiše. Poukazuje na vysoké deficity státního rozpočtu, které „předává“ nastupující vládě Petra Fialy. Zjevně tedy mluví o skutečných, nikoliv rozpočtovaných deficitech za poslední dva roky.

Sněmovnou schválný schodek státního rozpočtu pro rok 2020 činil 500 miliard. Reálný deficit za tento rok ale nakonec dosáhl pouze 367,4 miliardy korun. 

Také v roce 2021 poslanci původní rozpočet novelizovali. Plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2021 tak po únorovém navýšení dosáhl částky 500 miliard. Vzhledem k dosavadnímu plnění rozpočtu činí deficit za prvních 11 měsíců 401,5 miliardy. Do konce roku tak už nejspíše nedojde k jeho navýšení na 500 miliard.

Schválené deficity státního rozpočtu za roky 2020 a 2021 tedy dohromady počítaly se schodkem jeden bilion korun, nicméně reálná výše se bude zřejmě pohybovat okolo 800 miliard. I pokud by došlo v prosinci letošního roku ke zvýšení deficitu o téměř 100 miliard a schodek by dosáhl plánované výše 500 miliard Kč, skutečný deficit za dva poslední roky by nedosáhl na Radimem Fialou zmiňovaný bilion. 

Ministerstvo financí (MF) předložilo první návrh státního rozpočtu na rok 2022 v květnu 2021. V něm navrhlo deficit ve výši 390 miliard Kč. Tento předběžný návrh schválila vláda Andreje Babiše 7. června.

Na začátku září letošního roku MF předložilo nový návrh, který předpokládá deficit ve výši 376,6 miliardy Kč. Tento dokument (.pdf), zpracovaný již do podoby návrhu zákona o státním rozpočtu, vláda poprvé schválila 27. září. O tři dny později ho předložila poslancům. Nicméně 20. října, po druhém schválení, musela tento návrh poslancům předložit opětovně, jelikož došlo k ustavení nové Poslanecké sněmovny, v jejíž kompetenci není projednávat návrhy, které byly předloženy předchozí Sněmovně.

Tuto podobu státního rozpočtu se pokusila prosadit k projednání končící ministryně Alena Schillerová (ANO) na schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 14. prosince. Její návrh ale nebyl Sněmovnou přijat.

Doplňme také, že nastupující ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že by nová vláda chtěla přepracovat státní rozpočet tak, aby schodek nepřesahoval 300 miliard Kč.

Hodnota 400 miliard, kterou zmiňuje Radim Fiala, je v porovnání s reálnou výší plánovaného deficitu (376,6 miliardy) v námi akceptované 10% odchylce. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Data (.pdf) Ministerstva zdravotnictví ukazují, že k 6. prosinci 2021 leželo na jednotkách intenzivní péče celkem 928 pacientů (str. 5). Z toho 27,4 % mělo dokončené očkování. Dalších 69,2 % hospitalizovaných tvořili neočkování a zbytek, tedy 3,4 %, pacienti s nedokončeným očkováním nebo těsně po něm.

Absolutně je tedy na JIP hospitalizováno více neočkovaných než očkovaných lidí. Tato statistika je nicméně ovlivněna procentem proočkovanosti populace, respektive jednotlivých věkových skupin. Při přepočtu na stejně velké skupiny očkovaných a neočkovaných je pak efekt vakcinace ještě výraznější. Jak nám ukazuje následující graf, počet hospitalizovaných na JIP, kteří nejsou plně očkovaní, je při přepočtu na 100 tisíc obyvatel v dané skupině vyšší u všech věkových kategorií nad 18 let. Například neočkovaných pacientů s covidem-19 ve věku 40 až 49 let je na JIP při tomto přepočtu 33,5× více než očkovaných. Dodejme, že data v následujícím grafu vychází z týdne od 29. listopadu do 5. prosince.

Za zmiňovaný týden bylo na JIP hospitalizováno 106 neočkovaných a 94 plně očkovaných ve věku 70 až 79 let. Počet neočkovaných pacientů byl tedy jen o trochu vyšší než počet očkovaných. Nicméně vzhledem k vysoké proočkovanosti této věkové skupiny je pravděpodobnost, že neočkovaný člověk v tomto věku skončí na JIP, 7,9× vyšší než u očkovaného člověka.

Průměrný věk očkovaných, kteří museli být během listopadu hospitalizováni na JIP s onemocněním covid-19, dosahoval (.xlsx) 71 let, zatímco u neočkovaných činil 61 let. Je tedy zřejmé, že očkovaní se dostávají na jednotku intenzivní péče ve vyšším věku než neočkovaní.

Biochemik Jan Konvalinka také pro Český rozhlas na konci listopadu uvedl, že většina očkovaných pacientů na oddělení JIP jsou „lidé s těžkými komorbiditami a drtivá většina z nich nemá třetí dávku“. Podobné informace uvádí na svém webu také ČT24 nebo Novinky.cz. Ty také zmiňují, že jedním z faktorů, který starší očkované pacienty na oddělení intenzivní péče přivádí, je fakt, že byli očkováni mezi prvními. Účinky vakcíny totiž v čase postupně klesají. Doplňme, že posilující třetí dávku dostala zatím jen menší část starších lidí.

Jako tzv. služební zákon se obvykle označuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, který se týká právních poměrů a organizace státní správy a jejích zaměstnanců. Helena Langšádlová ale dle kontextu mluví o zákoně, který upravuje konkrétně činnost (službu) hasičů a policistů. Proto i v odůvodnění se zaměříme na zákon, který se týká jich, nikoliv služební zákon v pravém slova smyslu.

Integrovaný záchranný systém je tvořený hasičským záchranným sborem ČR, zdravotnickou záchrannou službou a Policií ČR. Každou jednotlivou složku upravuje vlastní zákon, podle kterého fungují. V žádném z těchto zákonů není uvedena povinnost pracovníků IZS se očkovat.

Činnosti hasičů a policistů se týká také zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Ten příslušníkům daných sborů ukládá povinnost „podrobovat se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetřením a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními právními předpisy“. Tímto právním předpisem je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který stanovuje obecnou očkovací povinnost proti infekčním onemocněním. Podrobnosti pak stanovuje Ministerstvo zdravotnictví ve své vyhlášce č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem.

Ministerstvo zdravotnictví pak skutečně v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví nařídilo povinnost očkování všech nově přijímaných pracovníků základních složek IZS, a to proti virové hepatitidě A („nemoc špinavých rukou”) a hepatitidě B. Pracovníci IZS jsou totiž často vystaveni potenciálnímu riziku nakažení těmito virovými onemocněními.

Povinnost očkování proti hepatitidě A a B pro hasiče a policisty tedy vyplývá z ustanovení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o očkování příslušníků IZS, ale také ze zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Lze tak s určitou mírou zjednodušení říci, že to hasiči a policisté mají uvedeno „ve svém služebním zákoně“.

Strategická komunikace je multidisciplinární obor spojený mimo jiné s PR, masovou komunikací a reklamou. Má za úkol prosazovat cíle a hodnoty organizace pomocí komunikačních strategií.

Ve Velké Británii existuje speciální orgán veřejné správy Government Communication Service s více než 7 000 zaměstnanci, kteří pomáhají s komunikací veřejné správě. Na svých webových stránkách uvádí, že mezi jejich obory činnosti patří právě i strategická komunikace, pro kterou mají k dispozici volně ke stažení příručku. Podle odhadu vlády zachránil britský komunikační plán od dubna roku 2020 do prosince téhož roku až 27 658 lidských životů.

Historie vládní komunikace sáhá až do první světové války a má tedy více než stoletou tradici. V únoru roku 1918 dokonce vzniklo (.pdf str. 23) na několik měsíců ministerstvo informací. Ačkoliv se slovo strategická komunikace v literatuře začalo objevovat výrazněji až od 90. let minulého století, označuje analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Dominik Presl tehdejší vládní komunikaci právě pojmem strategická komunikace.

77. brigáda britské armády vznikla v roce 2015, aby čelila novým výzvám v éře informací. Během pandemie covidu posílila (.pdf str. 9) 77. brigáda tzv. Rapid Response Unit, což je tým vytvořený vládou v roce 2018, který se stará o monitorování dezinformací. Tato spolupráce však již skončila.

77. brigáda na svých webových stránkách uvádí, že se zaměřuje na „nepřátelské síly a protivníky“ a plánuje a integruje informační činnosti a dosah. Můžeme tedy říci, že i 77. brigáda se částečně strategickou komunikací zabývá. Nicméně hlavním orgánem pro komunikaci vlády a dalších orgánů státní správy v souvislosti s pandemií covidu-19 je Government Communication Service.

Audit (.pdf) národní bezpečnosti Ministerstva vnitra z roku 2016 zmiňuje strategickou komunikaci hned několikrát. Tento audit měl za cíl ověřit dvě hlavní schopnosti státu – schopnost identifikovat hrozbu a přijmout vůči ní preventivní opatření a schopnost reagovat na nastalou krizi (str. 8). Ministerstvo vnitra se zaměřilo také na hrozbu epidemie infekčního onemocnění (str. 77).

Strategická komunikace znamená předat prostřednictvím správných kanálů nejvhodnější sdělení, které je měřitelné podle dobře definovaných organizačních a komunikačně specifických cílů. Do strategické komunikace patří do jisté míry také public relations, řízení komunikace, reklama a marketing. Podrobnější popis nabízí článek Ministerstva vnitra.

Strategická komunikace vlády má podle Ministerstva vnitra za úkol (.pdf, str. 132) demonstrovat připravenost, schopnost a odhodlání bránit sebe i spojence, a odstrašit tak protivníka od jeho agresivních záměrů. To znamená, že stát musí navenek působit schopně a důvěryhodně při odrážení vnějších hrozeb. K tomu je potřeba nejen správné využití komunikačních kanálů vůči veřejnosti, ale hlavně také jednotná komunikace mezi jednotlivými vládními subjekty. Z příslušných kapitol Auditu vyplynul (str. 4) „požadavek na vytvoření koncepčního přístupu (…) ke strategické komunikaci státu jak dovnitř ČR, tak vně“.

Ministerstvo vnitra zmiňovalo komunikaci také v rámci doporučení pro posílení odolnosti (mj.) proti epidemii infekčního onemocnění. Toho se mělo docílit (.pdf, str. 85) zabýváním se „problematikou PR, prezentování událostí v médiích, komunikací s veřejností“, ale také tím, že se bude věnovat zvýšená pozornost „bezpečnostnímu výzkumu včetně systému sdílení informací mezi aktéry a uživateli výsledků“.

Audit tedy už v roce 2016 počítal se zajištěním nějaké formy strategické komunikace státu, a to včetně komunikace týkající se epidemie, ale do reálné podoby se promítnul až v rámci Národní strategie kybernetické bezpečnosti (.pdf) pro roky 2021 až 2025. Ta byla schválena vládou na konci roku 2020 a počítá již s konkrétními kroky, mezi které zahrnuje účinnou strategickou komunikaci. Ta by měla spočívat v pravidelné komunikaci s širokou veřejností a všemi národními partnery.

Jelikož Helena Langšádlová mluví o zavedení strategické komunikace v kontextu dnešní pandemické situace a nedůvěry části lidí v očkování, hodnotíme její výrok jako pravdivý. Zavedení strategické komunikace již sice vláda schválila, ne však před příchodem pandemie covidu-19, na což poslankyně Langšádlová poukazuje.

Graf níže, který vychází z údajů Ministerstva zdravotnictví, zobrazuje denní přírůstky nových případů za poslední tři týdny před dnem rozhovoru. Z těchto dat pak můžeme vyčíst, že počet nově nakažených v porovnání se stavem před 7 dny poprvé zaznamenal pokles již 26. a 27. listopadu. V následujících několika dnech opět došlo k nárůstu, od 2. prosince však klesající trend pokračuje nepřetržitě. Uveďme, že například právě ve čtvrtek 2. prosince 2021 zjistilo Ministerstvo zdravotnictví 18 597 nově nakažených, zatímco ve čtvrtek 25. listopadu to bylo 27 925. 

Podobnou informaci pak ukazuje i graf týdenní incidence v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Zatímco v listopadu byl trend počtu nově nakažených stoupající, od 2. prosince začínají čísla soustavně klesat. Výrok Heleny Langšádlové proto hodnotíme jako pravdivý.