Přehled ověřených výroků

Zdanění nadrozměrných bytů

O Pirátech se v souvislosti s vyšším zdaněním dlouhodobě neobydlených domů začalo hovořit na základě twitterového komentáře od člena Pirátů Tomáše Kaplera. Podle něj by měly být zavedeny vysoké daně z nemovitostí, ale každý by měl mít nárok na 30 m², ze kterých by platil nízké nebo žádné daně.

Kapler posléze svůj názor na tuto problematiku podrobně vysvětlil ve svém facebookovém příspěvku, ve kterém připomněl, že je pouze řadovým členem. Zároveň zdůraznil, že předvolební program koalice Pirátů a Starostů žádný takový návrh neobsahuje. Ke kauze se vyjádřil i Ivan Bartoš, který uvedl, že „fakt neřeším, co někdo píše v nějakých diskuzích“. Bartoš zároveň zdůraznil, že je důležitější se zabývat tím, co má strana v programu, a její aktivitou na úrovni legislativy a exekutivy.

Zavedení možnosti zvýšit daň u dlouhodobě neobydlených bytů sice Piráti měli ve svém předvolebním programu do Poslanecké sněmovny v roce 2017, avšak aktuální program uskupení Pirátů a Starostů tento slib skutečně už neobsahuje. Na svém webu pak možnost vyššího zdanění bytů výslovně vyloučili. Není tedy pravda, že by Piráti momentálně plánovali, alespoň podle jejich veřejných vyjádření, zavést takovouto daň. Pro úplnost jen připomeňme, že předvolební koalice dále mimo jiné prosazuje vyšší zdanění komerčních nemovitostí. Předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro E15 uvedl, že s tímto návrhem přišli Starostové. 

Dále ještě dodejme, že o zvýšení daně z nemovitosti se v souvislosti s Piráty hovoří i na základě článku sepsaného zájmovou skupinou příznivců Pirátů. Článek se zabývá teoretickým zavedením nepodmíněného základního příjmu a jeho teoretickými možnostmi financování, mezi kterými se objevilo i zvýšení daně z nemovitosti. V úvodu článku je ovšem zdůrazněno, že tento text je „výstupem zájmové pracovní skupiny, neodráží oficiální stanoviska strany ani její volební program“.

Vyvlastnění

V souvislosti s nezávazným referendem o vyvlastnění bytů v Berlíně publikoval 27. září pirátský poslanec František Kopřiva na svém Twitteru příspěvek, který zněl: „Reminder pro místní konzervativní obdivovatele Západu: Včera se občané vyslovili v jedné zemi pro manželství pro všechny a v metropoli druhé země pro vyvlastnění čtvrt milionu bytů od největších developerů. #patrimenazapad.” Ještě týž den se však Kopřiva na Twitteru omluvil za svůj předchozí tweet a dodal vysvětlení, že chtěl „poukázat na selektivní vnímání západní Evropy během kampaně“. „Vyvlastňování bytů rozhodně nepodporuji,” uzavřel svůj tweet Kopřiva.

Aktuální data (k 6. říjnu), která vychází z dat Ministerstva zdravotnictví ČR, vykazují v současnosti proočkovanost 55,9 % obyvatel, přesněji 5 981 952 lidí, pokud se zaměříme na ty, jež jsou plně očkováni. Podíváme-li se na obyvatele, kteří mají k uvedenému datu alespoň jednu dávku očkování, pak se jedná skutečně o 57 % obyvatel, konkrétně o 6 094 785 lidí.

Tomio Okamura se veřejně vyjadřoval k různým otázkám již před rokem 2012, tehdy ale začala jeho politická kariéra. Už během roku 2012 se na něj upínala pozornost některých médií, ale přímo o hrozbě, kterou by měla představovat islamizace, veřejně nemluvil. Ani v rámci své kandidatury na prezidenta před islamizací nevaroval.

Již v roce 2011 se nicméně Okamura vyjadřoval k cizineckému zákonu a v souvislosti s ním varoval před migrací. „Je problémem, že většina cizinců, která v Česku žije, u nás pracuje minimálně zčásti načerno. Přínos těchto cizinců pro ČR je tedy nejen malý, ale v mnohých ohledech záporný,“ vyjádřil se tehdy Okamura pro Parlamentní listy. V srpnu 2011 také Tomio Okamura uvedl: „(…) Je to nutné, abychom předešli podobné situaci, jaká je nyní v Británii, ale jaká už byla před časem také ve Francii či Německu. Problém imigrace je totiž důležité řešit, pojmenovávat věci pravými jmény, ne před nimi zavírat oči a nechávat je rozrůst do problémů.“

Zmínky o islámu ve spojení s migrací se nám podařilo najít až z roku 2013, kdy před muslimskými migranty na svém facebooku varoval především v souvislosti s kampaní svého tehdejšího hnutí Úsvit. Na Twitter se připojil až v roce 2013, na něm tedy v roce 2012 před islamizací ani migrací varovat nemohl.

Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož neuvedl přesně rok, kdy začal před migrací a islamizací veřejně varovat. Jinak ale správně poukazuje na to, že před migrací a islamizací začal varovat kolem roku 2012. Před migrací obecně varoval již o rok dříve.

Italský premiér Mario Draghi se počátkem září vyjádřil k očkování proti onemocnění covid-19, které by podle něj mělo být povinné až Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) definitivně schválí vakcíny. Ty jsou momentálně v Evropské unii schváleny v nouzovém režimu.

Již v květnu bylo v Itálii zavedeno povinné očkování pro zdravotnický personál nebo pro zaměstnance v domovech pro seniory. Ministr zdravotnictví Roberto Speranza pak na začátku září potvrdil, že se zvažuje zavedení všeobecně povinného očkování, vše však mělo záviset na epidemiologické situaci a proočkovanosti.

Italská vláda nakonec rozhodla, že od 15. října bude pro všechny zaměstnance platit povinnost prokazovat se covidovými pasy, tedy očkováním, potvrzením o prodělání nemoci nebo negativním testem. Pokud se zaměstnanec certifikátem neprokáže, nemůže sice být propuštěn, ale bude mu pozastavena výplata. Navíc může takový zaměstnanec dostat pokutu v rozmezí od 600 do 1500 eur.

Předně uveďme, že český Pandemický plán (.pdf, str. 2) definuje pandemii jako „epidemii velkého rozsahu zasahující celé kontinenty. Jedná se tedy o výskyt onemocnění s vysokou incidencí na velkém území (kontinent) za určité časové období.“ Český právní řád definici pandemie nezakotvuje, stejně jako definici epidemie. Rozdíl mezi těmito pojmy v jejich obecném používání spočívá v tom, že zatímco pandemie zasahuje oblast více kontinentů, epidemie se týká určité jedné geografické oblasti.

Pro vyhlášení stavu pandemie a epidemie nejsou v české legislativě daná žádná striktní pravidla. Podmínky, za kterých bude jedna z těchto situací vyhlášena, jsou vágní a vzhledem k různé povaze jednotlivých nemocí se mohou lišit. Navíc vzhledem k tomu, že epidemie se týká jediné geografické oblasti, zatímco pandemie více kontinentů, mohou z logiky věci vyhlašovat oba stavy jiné orgány. Zatímco epidemii vyhlásí typicky orgány národní (např. ministerstvo zdravotnictví, hygiena apod.), pandemii vyhlašuje Světová zdravotnická organizace. Ta přitom využívá značně vágní definici pandemie jako „epidemie vyskytující se celosvětově nebo přes velké území napříč státními hranicemi a většinou působící na velké množství lidí“. V případě covidu-19 přitom byla pandemie vyhlášena 11. března 2020.

Na tomto místě je vhodné uvést kontext slov poslankyně Majerová Zahradníková. Ta odpovídá (video, čas 57:20) na otázku moderátorky, která se týká jejího dřívějšího prohlášení, že pandemie covidu-19 v ČR nikdy nebyla. Poslankyně Majerová Zahradníková svá dřívější slova hájí s odůvodněním, že „aby se mohla prohlásit pandemie, musí být nejdříve vyhlášena epidemie“.

Postup, který poslankyně Majerová Zahradníková popisuje, však není v české legislativě stanoven, a proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý. Pro vyhlášení pandemie neexistují žádné striktní požadavky, a pokud tedy není formálně vzato vyhlášena epidemie, může být přesto vyhlášena pandemie. 

Dle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví z 6. října 2021 bylo k 5. říjnu očkováno alespoň jednou dávkou proti covidu-19 67,3 % dospělé populace v ČR.

Přehledy o počtu pozitivních případů a jejich struktuře pravidelně zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Dle informací (.xlsx), které byly dostupné 6. října, bylo za předchozí den potvrzeno celkem 1 108 případů covidu-19. Nenaočkovaných bylo z tohoto počtu celkem 841, tedy 75,9 %. Za pět dní od 1. do 5. října to poté bylo celkem 76,4 %.

Ministerstvo zdravotnictví v rámci výše uvedeného přehledu zveřejňuje také počty nově hospitalizovaných za daný den. Podle těchto informací bylo 5. října 2021 nově hospitalizováno celkem 24 osob s covidem-19, z toho bylo 16 (tedy 66,7 %) neočkovaných. Za předcházejících pět dní (od 1. do 5. října) činil tento podíl 77,6 %.

Čísla uváděná Andrejem Babišem tak nejsou zcela přesná, nicméně se pohybují v mezích námi tolerované míry nepřesnosti (10 % u číselných údajů). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V Ústavě České republiky není explicitně zmíněna bezplatná zdravotní péče v rámci všeobecného zdravotního pojištění. Nicméně součástí Ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod, kde se již tato zmínka objevuje. A to konkrétně ve čl. 31: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.”

Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje přehledy o počtech neočkovaných lidí, kteří byli s covidem-19 hospitalizováni v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče. Dle těchto informací (.xlsx), jež byly dostupné 6. října, bylo za předchozí den v nemocnicích hospitalizováno celkem 24 lidí, z toho 16 osob, tedy 66,7 %, bylo neočkovaných. Uveďme, že za předcházejících pět dní (od 1. do 5. října 2021) činil podíl neočkovaných 77,6 %. V září se poté jednalo o 69,1 % a v srpnu o 77,8 % neočkovaných lidí z celkového počtu hospitalizovaných.

Na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo podle stejného přehledu 5. října nově hospitalizováno 10 lidí, z toho 5 osob (50 %) bylo neočkovaných. Ve dnech 1.–5. října poté pacienti bez očkování tvořili 63,6 % všech pacientů nově přijatých na JIP. V září se jednalo o 72,6 % a v srpnu o 74,1 %.

Podle posledních dat, která Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo před konáním debaty, bylo k 5. říjnu 2021 v českých nemocnicích hospitalizováno celkem 267 osob s covidem-19 (.pdf, str. 1). Z tohoto počtu pak bylo 63 lidí hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče (JIP).