Přehled ověřených výroků

Designovaný premiér Petr Fiala předložil prezidentu Zemanovi konečný návrh na personální rozdělení ministerských postů 30. listopadu. Miloš Zeman následně 10. prosince ve svém stanovisku vyjádřil odmítavý postoj ke jmenování Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničních věcí. Mezi důvody tehdy prezident uvedl například nízkou kvalifikaci zmíněného kandidáta či jeho distancovaný postoj k visegrádské spolupráci a k Izraeli.

Na tiskové konferenci, která se konala 13. prosince bezprostředně po jednání v Lánech, však Petr Fiala poměrně nečekaně oznámil, že se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu jako celek, tedy včetně Jana Lipavského. Petr Fiala tehdy rovněž uvedl (video, 0:44–1:40; 2:49), že prezident Zeman „trvá na všech svých přednesených výhradách i osobních varováních vůči kvalitě kandidáta“ na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo nalézt, že by se k této konkrétní záležitosti vyjadřoval přímo prezident Zeman nebo jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček. Vzhledem k výše uvedenému vyjádření Petra Fialy však výrok hodnotíme jako pravdivý.

Radim Fiala bezprostředně před tímto výrokem uvedl, že sám považuje rozhodnutí prezidenta Zemana za státnický krok. Prezident Zeman totiž i přes své výhrady přislíbil jmenovat vládu Petra Fialy včetně kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského. Radim Fiala tak upozorňuje na to, že premiér Petr Fiala se o prezidentově rozhodnutí vyjádřil stejně jako on.

Designovaný premiér Petr Fiala se sešel s prezidentem Zemanem v pondělí 13. prosince 2021, aby spolu jednali o postupu při jmenování nové vlády. Prezident původně nechtěl jmenovat kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského. Po jednání ale Petr Fiala na brífinku oznámil, že prezident vládu v pátek 17. prosince jmenuje v takové podobě, v jaké mu ji navrhl. Fiala rozhodnutí skutečně označil (video, čas 0:26) za státnický krok, který oceňuje.

Designovaný premiér Petr Fiala předložil prezidentu Zemanovi konečný návrh na personální rozdělení ministerských postů 30. listopadu. Miloš Zeman následně ve svém stanovisku vyjádřil odmítavý postoj ke jmenování Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničních věcí.

Na tiskové konferenci, která se konala 13. prosince, bezprostředně po jednání v Lánech, však Petr Fiala oznámil, že se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu jako celek, tedy včetně Jana Lipavského. Ke jmenování by podle něj mělo dojít 17. prosince. 

Toto rozhodnutí následně na svém twitterovém účtu potvrdil tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Pro ČTK také uvedl, že prezident jmenuje vládu podle předloženého návrhu.

O jmenování vlády v plné sestavě tedy veřejně hovořil především Petr Fiala. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Miloše Zemana následně potvrdil také mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček, hodnotíme výrok Martina Baxy jako pravdivý. 

Designovaný premiér Petr Fiala opakovaně zdůrazňoval, že na nominacích ministrů své vlády trvá. V průběhu prosince se tak vyjadřoval, protože prezident Zeman odmítl jmenovat Jana Lipavského (Piráti) na pozici ministra zahraničí. Petr Fiala i ostatní zástupci pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti) však za svým nominovaným stáli.

O tom, že má prezident výhrady k některému z kandidátů na ministry, se hovořilo už od konce listopadu. Dlouhou dobu však nebylo potvrzeno, o kterého kandidáta se jedná, ačkoliv jméno Jana Lipavského se ve spekulacích objevovalo nejčastěji. Prezident Zeman své výhrady k budoucímu ministrovi zahraničí zveřejnil až poté, co skončila jednání s každým z kandidátů. Proti zástupci Pirátské strany měl prezident Zeman hned několik výhrad. Poukazoval například na to, že Jan Lipavský nemá podle něj dostatečné vzdělání a absolvoval „pouze“ bakalářské studium či že má distancovaný postoj k visegrádské spolupráci a k Izraeli.

Ve chvíli, kdy se začaly tyto informace o prezidentových výhradách objevovat, se tématem stala také tzv. kompetenční žaloba. Petr Fiala 8. prosince oznámil, že pokud prezident Zeman skutečně odmítne jmenovat Jana Lipavského ministrem, podá tuto kompetenční žalobu na prezidenta k Ústavnímu soudu. Pro kontext doplňme, že kompetenční žaloba by měla rozhodnout o tom, kde končí pravomoci jednoho ústavního činitele a začínají pravomoci činitele druhého. Výsledek této žaloby by mohl vytvořit precedent o tom, zda prezident smí, nebo nesmí takto do sestavování vlády zasahovat. Odborníci předpokládali, že by v případě sporu měl premiér větší šanci zvítězit. Na druhou stranu ale také upozorňovali, že soudní proces by mohl trvat několik týdnů až měsíců, a výrazně tak zpozdit jmenování nové vlády.

Žaloba však nakonec podána nebyla. V pondělí 13. prosince totiž Petr Fiala po jednání s prezidentem Zemanem oznámil společně s koaličními partnery, že vláda bude jmenována jako celek podle původního předloženého návrhu – tedy včetně Jana Lipavského. Podle Fialy (video, čas 1:24–2:48) prezidenta přesvědčila série jeho argumentů, přičemž hlavním z nich bylo, že by případný kompetenční spor před Ústavním soudem zatěžoval novou vládu, a tím ztěžoval současnou, již tak komplikovanou situaci v republice. Diskusi s prezidentem pak Fiala hodnotil jako velmi otevřenou a místy i tvrdou. „Ale to je způsob komunikace, který mi nevadí, pokud vede k dobrému řešení pro Českou republiku, takového řešení se nám dnes podařilo dosáhnou,“ dodal designovaný premiér.

Výrok Martina Baxy byl pronesen v kontextu debaty o schůzce designovaného premiéra Fialy s prezidentem Zemanem, která proběhla v pondělí 13. prosince. Na tiskové konferenci, jež se konala bezprostředně po jednání v Lánech, Petr Fiala oznámil, že se prezident Zeman rozhodl jmenovat vládu jako celek, tedy včetně kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, k jehož jmenování měl prezident výhrady. Martin Baxa ve svém výroku poukazuje na svá předchozí tvrzení, že by měla daná schůzka být rozhodující pro vyřešení sporu mezi prezidentem a premiérem.

Navrhovaný kandidát na ministra kultury Martin Baxa se k důležitosti daného jednání vyjádřil 9. prosince v rozhovoru pro Novinky.cz: „(…) věřím tomu, že na schůzce pana premiéra s panem prezidentem po ukončení rozhovorů s jednotlivými kandidáty nebude cesta ke vzniku vlády trvat dlouho.“ Reagoval tak na otázku ohledně průběhu a délky jednání, která prezident Zeman vedl s ministerskými kandidáty.

Další veřejné vyjádření Martina Baxy k dané věci se nám však nepodařilo dohledat. Vzhledem k tomu, že Baxa minulý týden médiím skutečně řekl, že daná schůzka bude klíčová pro vyjasnění sporu o jmenování nových členů vlády, hodnotíme daný výrok jako pravdivý s výhradou.

Ke jmenování nového kabinetu by nakonec mělo dojít v pátek 17. prosince.

Aktuální statistika Českého statistického úřadu ukazuje, že na vědu a výzkum bylo v České republice v roce 2020 vydáno 113,4 mld. Kč, což skutečně tvořilo 1,99 % českého HDP. Následující graf zachycuje výdaje v minulých letech a lze na něm vidět setrvalý růst relativní i absolutní výše výdajů od roku 2016.

Pro kontext nejprve uveďme, že kandidátka na post ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová poukazuje na to, že české firmy často odvádí své zisky do zahraničí. Tuto situaci porovnává s finským modelem investic do vědy.

Ve Finsku veřejný i soukromý sektor investují značné prostředky do výzkumu a vývoje. Například v roce 2018 činily celkové investice do těchto oblastí 6,4 miliardy eur, přičemž financování ze soukromého sektoru tvořilo přibližně dvě třetiny (cca 4,3 mld. eur) z celkové částky. 

Aby stát tyto iniciativy firem podpořil, zřídil organizaci Business Finland (dříve společnost Tekes), která přerozděluje především menším a středním firmám půjčky a dotace. Ty mohou dosahovat i výše 50 % nákladů na daný projekt. Business Finland na svém webu například uvádí, že podle mezinárodních i finských studií veřejné financování výzkumu a vývoje následně vede k tomu, že společnosti zvyšují své vlastní investice. 

Právě motivace soukromých firem k investování do vědy a výzkumu je jednou z prioritních oblastí finského Národního plánu pro výzkum, vývoj a inovace (.pdf), dle kterého jsou společnosti klíčovými partnery výzkumných institucí (.pdf, str. 6). Doplňme, že od začátku roku 2021 ve Finsku mohou firmy, které na výzkumných projektech spolupracují s univerzitami či dalšími výzkumnými institucemi, díky novému zákonu dosáhnout poměrně vysokého snížení daní.

Srovnání zastoupení žen mezi výzkumnými pracovníky v rámci jednotlivých evropských států lze nalézt na stránkách Eurostatu. Podle posledních dostupných dat za rok 2019 má Česká republika skutečně nejmenší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ve vědě z celé EU. Přesněji se jedná o podíl 27,2 %.

Toto číslo poté uvádí (.pdf, str. 1) ve své zprávě také Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj byla situace podobná i v předcházejícím roce, jak ukazuje graf níže, v němž ČSÚ vycházel z dat Eurostatu za rok 2018. Tehdy ženy v České republice tvořily jen 26,6 % výzkumných pracovníků ve vědě, což přestavovalo nejnižší podíl v Evropské unii. Nejvyšší podíl byl v Lotyšsku, jediné zemi, kde počet žen ve vědě a výzkumu převažoval nad počtem mužů.

Obdobný závěr vyplývá také z nejnovější publikace (.pdf, str. 3) statistického institutu UNESCO vydané v roce 2020. Podle těchto dat byla Česká republika s 26,6% podílem žen ve výzkumu v roce 2018 mezi evropskými státy na předposledním místě. 

Bohužel se nám nepodařilo dohledat další statistiky, které by byly novějšího data a také se zabývaly podílem žen ve vědě a výzkumu. Proto se musíme spokojit s daty Eurostatu z roku 2019, případně o rok staršími daty UNESCO.

Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu za rok 2019 představovaly (.pdf, str. 1) ženy na konci roku 27,2 % všech pracovníků ve výzkumu a vývoji.

Přibližně 14 % žen je pak v Česku v čele významných institucí vědy a výzkumu. Podle zprávy Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR stálo v roce 2017 v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a vývoje dohromady 14,1 % (.pdf, str. 12) žen. Dle nejnovějších dostupných dat za rok 2018 se jednalo o 14,9 % (.pdf, str. 12).

Izraelský Centrální statistický úřad (CBS) ve své zprávě uvedl, že výdaje Izraele na vědu a výzkum za rok 2020 byly 76,2 miliard šekelů, tedy 5,4 % HDP.

V roce 2019 činily tyto výdaje 4,9 % izraelského HDP, jak uvádí CBS v loňské zprávě. Hodnotu 4,934 % HDP za rok 2019 obsahuje i statistika OECD, která s daty za rok 2020 zatím napracuje. Podle OECD vydávalo Česko ve stejném roce na vědu a výzkum necelá 2 % HDP.