Přehled ověřených výroků

Při ověřování výroku Olgy Richterové jsme se zaměřili na to, v jakých evropských státech nedošlo k plošnému uzavření škol v rámci podzimní/zimní vlny pandemie covidu-19 a zda tyto země opravdu mají nižší celkové počty úmrtí s covidem-19.

V grafu níže je zobrazen počet zemřelých na covid-19 přepočtený na jeden milion obyvatel. Z grafu vychází, že v porovnání s Evropskou unií je na tom k 24. lednu 2021 hůře než Česko pouze pouze Belgie a Slovinsko. 

V České republice došlo poprvé k uzavření základních, středních a vysokých škol k 11. březnu 2020 (.pdf, str. 1). Na podzim byly pak školy plošně uzavřeny 14. října. K částečnému otevření českých základních škol došlo k 18. listopadu, kdy se do škol mohli vrátit žáci prvních a druhých tříd. Další uvolnění proběhlo 30. listopadu, kdy se do škol vrátili žáci prvního stupně a 9. tříd. Ostatní žáci základních škol se ve škole střídali. Toto druhé uvolnění však trvalo jen do Vánoc.

Během první jarní vlny došlo k dočasnému uzavření škol ve všech porovnávaných zemích. Klíčová pro hodnocení výroku je však míra uzavření či neuzavření škol během podzimní vlny, kdy některé školy v EU zůstaly do jisté míry otevřeny.

Mezi země, které nezavřely školy v takovém rozsahu jako Česká republika, patří například Francie, Švédsko, Německo, Maďarsko či Itálie.

Francie sice školy na počátku pandemie v březnu zavřela, ale učinila tak pouze na několik týdnů. K částečnému otevření došlo v květnu, plně otevřeny byl poté v červnu. Na podzim k jejich zavření na rozdíl od škol v ČR nedošlo.

Ve Švédsku zůstaly od března do června otevřené pouze základní školy. K otevření středních škol došlo poté 15. června, zavřeny byly až v prosinci.

Německé školy byly stejně jako ty české na jaře zavřeny. Na podzim ale k jejich brzkému zavření nedošlo. K tomu došlo až 16. prosince. 

Stejně tak školy v Maďarsku byly během první jarní vlny uzavřeny. K podobnému uzavření během podzimu ovšem nedošlo, k omezení výuky došlo až po listopadovém zpřísnění opatření. V návaznosti na něj mohly v Maďarsku zůstat otevřené pouze základní školy.

V Itálii došlo k uzavření škol hned na začátku března. K jejich znovuotevření došlo po šesti měsících v září. S nárůstem nakažených covid-19 došlo v říjnu k uzavření části škol a v systému prezenční výuky zůstaly pouze základní školy.

Jak je vidět na grafu výše, všechny uvedené země, které byly v otázce otevřených škol liberálnější než Česká republika, opravdu zaznamenaly i navzdory epidemickým rizikům spojeným s otevřenými školami méně strmý nárůst počtu úmrtí spojených s covidem-19.

Vzhledem k rozdílné výchozí pozici České republiky v době zavření škol, tedy 14. října 2020, ale není ukazatel celkového počtu úmrtí na milion obyvatel ideální. Například Itálie, ale také Francie a Švédsko měly v té době mnohem vyšší celkový (kumulativní) počet úmrtí než Česká republika, protože se do něj započítávají i relativně vysoké počty úmrtí z jarní vlny pandemie.

Zvolili jsme proto pro lepší porovnání ukazatel kumulativního počtu úmrtí s covidem-19 na milion obyvatel začínající ze stejného výchozího bodu, který vychází ze stejných dat. Z grafu níže pak lze vidět, že Česká republika, která 14. října zavřela školy, ze stejného základu rostla co se týče počtu úmrtí výrazněji než všechny ostatní uvedené státy, které ponechaly větší část výuky v prezenčním režimu.

Ministerstvo zdravotnictví publikovalo 22. prosince Strategii očkování proti covidu-19, ve které mimo jiné popisuje (pdf, str. 15) plánovaný rezervační systém pro veřejnost na webovém portálu. Ministerstvo svou představu rezervačního sytému popsalo takto: „Občané, kteří spadají do rizikových skupin budou vyzýváni k rezervaci na jednotném webovém portálu, kde při registraci a rezervaci termínu vyplní několik základních informací (věk, základní onemocnění – formou zaškrtávání tak, aby mohlo být automaticky vyhodnoceno, preference očkovacího centra) a identifikační údaje tak, aby se ušetřila administrace při příchodu do očkovacího centra.“

Vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla pro Seznam Zprávy taktéž potvrdil, že pokyn k vytvoření registračního systému k očkování dostal „22. nebo 23." prosince 2020 (audio, čas 1:44).

12. března 2020 vláda vyhlásila nouzový stav. Ústřední krizový štáb byl ustanoven o tři dny později. Činnost ukončil k 11. červnu. Vláda znovu aktivovala Ústřední krizový štáb 21. září 2020. Stalo se tak na základě zhoršující se pandemické situace.

V Ústředním krizovém štábu zasedají (.pdf, str. 2) náměstci většiny ministerstev, předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident, ředitel hasičů, náčelník generálního štábu Armády ČR, hlavní hygienička, ředitel zdravotního ústavu, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, vedoucí Úřadu vlády a zástupce Asociace krajů. Na jaře byli v Ústředním krizovém štábu také členové opozice.


Vicepremiér Hamáček znovu nabídl opozičním stranám místo v Ústředním krizovém štábu až v druhém prosincovém týdnu. Nabídku využili představitelé SPD, KSČM, KDU-ČSL a STAN. ODS a TOP 09 své zástupce do štábu nevyslali.

Vedení Ústředního krizového štábu na jaře 2020 vytvořilo několik pracovních skupin, které se zabývaly jednotlivými odbornými problémy. Jednou z nich byla mediální skupina, která koordinovala mediální výstupy z jednotlivých resortů. Že se tato skupina zřizuje při Ústředním krizovém štábu bylo uvedeno i v článku 8 (.pdf, str. 4) Statutu ÚKŠ z března roku 2020.

V září, při obnovení činnosti Ústředního krizového štábu, mediální skupina znovu aktivována nebyla. Vznikly pouze tři skupiny, a to: pracovní skupina pro komunikaci s kraji, pracovní skupina pro ochranné prostředky a pracovní skupina pro distribuci. Ustanovení pro zřízení mediální skupiny Statut ÚKŠ ze září 2020 již neobsahuje (.pdf, str. 4).

Pro lepší pochopení výroku uveďme větu moderátorky Terezie Tománkové, která Hámáčkovu vyjádření předchází: „Zkuste se zeptat úplně normálních běžných lidí, jestli se vyznají v tom, jak se ten systém, ten index počítá, věřím, že vám málokdo odpoví.“

Aktuální protiepidemický systém PES 2.0 (.pdf), který platí od 6. ledna 2021, ukazuje aktuální epidemickou situaci v krajích i celé ČR a daná opatření (.zip). Bodová škála indexu rizika se pohybuje v rozmezí 0–100 bodů (.pdf, str. 12). PES zohledňuje v indexu následující ukazatele (.pdf, str. 8, 9):

• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel)
• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let)
• zjednodušený výpočet reprodukčního čísla
• podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní

Na základě výše zmíněných ukazatelů se ke každému přiřadí body dle následujících tabulek (.pdf, str. 2–3):

K ukazatelům 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let) a podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní se přičítají 2 body, pokud je hodnota ukazatele v daném dni vyšší než před sedmi dny (.pdf, str. 3).

Příklad výpočtu indexu je uveden na straně 4 a 5. 

V datech MZČR (.csv) jsou uvedeny přímo údaje k daným ukazatelům a k nim body, případně i za týdenní růst. Sčítají se tedy 4 čísla za čtyři ukazatele, avšak mohou se přičítat body za týdenní růst.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť se ve výsledku může jednat o sčítání 5 či 6 čísel (pokud je indikován týdenní růst). Dvě ze čtyř čísel se mohou navýšit o dva body, stále se však jedná o součet čtyř čísel. Druhou část výroku – „to zas tak složitá věc není“ – pak nehodnotíme kvůli její subjektivnosti.

Aktuální protiepidemický systém PES 2.0 (.pdf), který momentálně platí od 6. ledna 2021, ukazuje aktuální epidemickou situaci v krajích i celé ČR a daná opatření. Bodová škála indexu se pohybuje v rozmezí 0–100 bodů (.pdf, str. 12). PES zohledňuje v indexu rizika následující ukazatele (.pdf, str. 8):

• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel)
• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let)
• zjednodušený výpočet reprodukčního čísla
• podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě za posledních 14 dní

Pozměněný protiepidemický systém vláda projednala v pondělí 25. ledna, tedy den po výroku Jana Hamáčka, a platit by měl od 1. února 2021. Ten má, dle neoficiálních verzí tabulky PES z 20. a 21. ledna (TN.cz, SeznamZprávy), nově obsahovat i ukazatel „orientační zatížení zdravotnického systému“, který by zobrazoval počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 (včetně osob na jednotkách intenzivní péče) jako podmínku pro možný přesun do jiného stupně pohotovosti.

Očkování proti covidu-19 v České republice začalo 27. prosince 2020. Mezi prvními očkovanými byl například i premiér Andrej Babiš či ministr zdravotnictví Jan Blatný. Dle Ministerstva zdravotnictví byla vakcína v úvodní fázi očkování poskytnuta především zdravotníkům a dále také zaměstnancům a klientům domovů pro seniory. Od 15. ledna se k očkování mohou registrovat všichni lidé starší 80 let.

Získat informace od Ministerstva zdravotnictví o počtu a struktuře lidí, kteří byli naočkováni prvními dávkami vakcíny, se na začátku roku 2021 snažil server Neovlivní.cz. Ministerstvo však dle tohoto serveru odmítlo odpovědět. S podobným dotazem se také již v prosinci 2020 server iROZHLAS.cz obrátil na Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který rovněž ve své odpovědi ze 4. ledna informace uvést odmítl.

Jan Blatný na tiskové konferenci 5. ledna uvedl, že informace o očkování, tedy „kolik se za minulý týden dostalo do Česka vakcín a kolik jich bylo naočkováno“, budou zveřejňovány každý čtvrtek. Doplňme, že 5. ledna 2021 vládu k poskytování detailnějších dat o očkování vyzvali také experti ze sdružení KoroNERV-20.

Na tiskové konferenci 13. ledna poté Jan Blatný uvedl, že všechna vakcinační centra budou muset údaje o očkování hlásit do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) každý den. Na dotaz, zda budou také zveřejňována data o počtech očkovaných každý den, odpověděl, že důležitější je „přesnost“ dat před rychlostí jejich poskytnutí. Podobně se Jan Blatný vyjádřil i v Poslanecké sněmovně 19. ledna, kdy uvedl, že „správné číslo je důležitější než rychlé číslo“.

Uveďme, že nedostatek informací o očkování kritizovala i opozice, která požadovala pravidelnější zveřejňování dat.

Ve druhé polovině ledna server Neovlivní.cz následně zveřejnil další článek, ve kterém uvádí, že se redakce bližší data o očkování pokusila získat ještě několikrát – avšak opět neúspěšně. Na otázky týkající se vakcinace pak mělo Ministerstvo zdravotnictví přestat úplně reagovat.

Zveřejňování rozšířených informací o očkování, které budou rozčleněné podle krajů a věkových skupin, včetně denních vykázaných vakcinací, poté ministr Blatný přislíbil až po setkání s Piráty a hnutím STAN, které proběhlo 19. ledna.

Na závěr doplňme, že aktuálně jsou všechna data týkající se očkování proti covidu-19 zveřejňována na webu Ministerstva zdravotnictví vždy k 20. hodině předchozího dne.

Vicepremiér Jan Hamáček reaguje svým výrokem na dřívější vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného, podle kterého v České republice z oficiálních 15 tisíc obětí nemoci covid-19 zemřelo přímo na danou nemoc pouhých 30 %. Důvodem pak má dle něj být přísná metodika zaznamenávání obětí, které kupříkladu neměly zemřít na komplikace spojené s danou nemocí. Blatný dokonce v Poslanecké sněmovně uvedl, že se v Česku do statistik úmrtí s covidem-19 započítávají i oběti autonehod, u kterých je poté prokázán covid-19. To však odporuje oficiální metodice Ministerstva zdravotnictví.

Předběžná data Českého statistického úřadu za rok 2020 ovšem ukazují, že v porovnání s předchozími roky jsou loňské celkové počty zemřelých daleko vyšší a výrazně nad průměrem, v několika podzimních týdnech byl pak počet zemřelých dokonce dvojnásobný. Vysoký počet zemřelých naznačuje i graf níže, jenž obsahuje hodnoty prozatím do poloviny prosince 2020. Zatímco průměr za roky 2015 až 2019 vykazuje hodnotu 105 439 zemřelých, absolutní počet za rok 2020 činil (v půlce prosince) 120 486 zemřelých.

Při bližším porovnání roku 2020 pak nejvíce úmrtí připadlo na měsíce říjen (14 143) a listopad (15 646), jak znázorňuje graf níže. K postupnému navyšování počtu zemřelých začalo docházet od 40. týdne, tedy přelomu září a října. Vrchol v tomto ohledu představoval 44. týden (přelom října a listopadu) s 4 216 úmrtími.

Dodejme, že tato čísla přitom statisticky odpovídají křivce vývoje pandemie v Česku během podzimu. K největšímu nárůstu zachycených pozitivních případů nemoci covid-19 došlo v loňském roce právě během října a listopadu, což podrobněji znázorňuje následující graf.

Česká republika se v počtu obětí nemoci covid-19 v předešlých dnech (datováno k 24. lednu) pohybovala okolo 5. místa v přepočtu na milion obyvatel, a to v rámci celosvětového srovnání. Vzhledem k tomu, že se počty obětí mění každým dnem, se však v průběhu týdne před rozhovorem Česká republika o tento post dělila střídavě s Velkou Británií, Itálií či Bosnou a Hercegovinou. To naznačuje i graf níže, který zobrazuje situaci v zemích s nejvyšším počtem úmrtí na covid-19 při přepočtu na milion obyvatel. Přímo na 5. místě se poté Česká republika pohybovala ve dnech 22.–24. ledna 2021. 

K 24. lednu tak Česko mělo 1 435,2 obětí v přepočtu na milion obyvatel. V týdnu, který rozhovoru předcházel, se Česká republika drží na předních příčkách, i pokud se podíváme na 7denní průměr počtu úmrtí na milion obyvatel.

Nejprve je třeba poznamenat, že podobu projevu kancléřky Angely Merkelové nehodnotíme. Zda tedy byl „nejsilnější“, je zcela subjektivní hodnocení vicepremiéra Jana Hamáčka.

Kancléřka Merkelová v loňském roce na téma koronaviru uskutečnila hned několik veřejných vystoupení. Pandemii se poprvé věnovala v polovině března v celostátním projevu, kdy Němce mj. informovala o zcela nové a překotné situaci, požádala o respektování příslušných bezpečnostních opatření a nastínila další vývoj a postup. Pandemii se věnovala například také v krátkém videovzkazu v říjnu 2020, kdy došlo k opětovnému zhoršení situace, nebo během svého novoročního projevu.

Projev, zaměřený na postup proti šíření epidemie, dále přednesla kancléřka Merkelová na začátku prosince ve Spolkovém sněmu. I přes listopadová opatření, která omezovala sociální kontakty (například uzavření restauračních zařízení a barů či lokální lockdowny), se situace nadále zhoršovala a stále docházelo k růstu počtu pozitivních případů v Německu, jak ukazuje graf níže. Ve spojitosti s tímto nárůstem pak Angela Merkelová v projevu zdůrazňovala také nutnost dalšího řešení situace, tedy zavedení ještě přísnějších opatření.

K tomu nakonec také v polovině prosince došlo vyhlášením „tvrdého“ lockdownu. Opětovně tak byly uzavřeny školy a obchody (s výjimkou nezbytných potřeb), omezeny však byly například i tradiční německé vánoční trhy a taktéž bylo nařízeno omezení návštěv příbuzných. V tomto ohledu se tak jednalo o restrikce, které Německo v období Vánoc v minulosti nezažilo.

Na závěr doplňme, že zpřísněná opatření a lockdown pak německá vláda po dohodě s premiéry jednotlivých spolkových zemí prodloužila na počátku a v průběhu ledna 2021.