Přehled ověřených výroků

První verze pandemického plánu byla vytvořena v roce 2001 (.pdf, str. 1). Důvodem jeho vytvoření byly pandemie chřipky ve dvacátém století a rovněž nutnost přípravy na další chřipkovou pandemii. Ta se odehrála například v roce 2009, přesněji tehdy šlo o pandemii chřipkového viru H1N1, který způsobuje tzv. prasečí chřipku.

Současná verze pandemického plánu (.pdf) pochází z roku 2011. Kromě údajů o minulých pandemiích jsou zde i informace o chřipkovém onemocnění, o testování na přítomnost chřipkového viru, o jeho léčbě a případné využití konkrétních druhů léků (.pdf, str. 7-10). Dále jsou v pandemickém plánu rozepsané samotné fáze (.pdf, str. 16) řešení případné pandemie chřipky dle WHO. Hlavních fází je konkrétně šest. Následují fáze řešení opakovaných vln či ústupu pandemie. Dokument poté rozepisuje konkrétní úkony v jednotlivých fázích (.pdf, str. 18 a následující) a jsou zde uvedeny rezorty a organizace, které budou mít na starosti jejich samotné řešení.

Samotný pandemický plán z roku 2011 se opravdu věnuje výhradně chřipce a její možné epidemii/pandemii. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme však, že zmiňovaný dokument také uvádí (.pdf, str. 1), že „hrozba nových infekčních onemocnění (jako např. SARS) vyžaduje v mnoha bodech implementaci opatření shodných s opatřeními při pandemii chřipkového viru. Pandemický plán je proto uzpůsoben tak, aby byl v takovýchto situacích dle potřeby aplikovatelný“.

Ministr vnitra Hamáček již v červnu 2020 avizoval plánovanou změnu krizové legislativy. Kromě ústavního zákona o bezpečnosti České republiky plánoval upravit rovněž zákon o ochraně veřejného zdraví či krizový zákon.

Návrh novely bezpečnostního zákona i krizového zákona dokončilo Ministerstvo vnitra 21. září 2020. Připomínková řízení již proběhla a nyní návrhy čekají na projednání vládou. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví zatím zveřejněna nebyla.

Je také pravda, že novelizace obsahuje části plánované už „před létem“. Z předem avizovaných změn návrh obsahuje například část, která umožní vládě vyhlásit stav nebezpečí (.doc, str. 1). „Mezi krizové stavy uvedené v ústavním zákoně o bezpečnosti se doplňuje stav nebezpečí, který byl doposud upraven pouze v krizovém zákoně. Z tohoto důvodu dochází k odstranění podmínky o rozsahu intenzity ohrožení, neboť stav nebezpečí bude vyhlašován v případech, kdy intenzita ohrožení nebude dosahovat značného rozsahu,“ uvádí (.docx, str. 7) Ministerstvo vnitra v důvodové zprávě k novele bezpečnostního zákona.

Debata o zákonu je opravdu komplikovaná, novelu kritizují například Oldřich Kužílek (spoluautor zákona o svobodném přístupu k informací), server Neovlivní.cz, právníci Jan Kysela a Václav Vlk nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Opoziční politici se k původnímu návrhu na novelizaci krizové legislativy stavěli zdrženlivě.

Policejní prezident Jan Švejdar sdílel na svém twitterovém účtu 17. října příspěvek reagující na nutnost policejního zásahu na demonstraci proti vládním opatřením, která se konala 18. října na Staroměstském náměstí v Praze. V něm zmiňuje, že policejní sbor přichází každý den cca o 250 až 300 policistů, kteří jsou buď umístěni do povinné karantény, nebo jsou pozitivně testovaní na covid-19. 

O podobných číslech hovořila například také mluvčí Policejního prezidia ČR Kateřina Rendlová, která v sobotu 17. října 2020 k počtu policistů mimo službu uvedla: „Stoupající trend máme několik posledních dnů. V sobotu to bylo něco přes 300 lidí, v pátek okolo 250 a předevčírem 230. Jde i o občanské zaměstnance, ale většinu tvoří policisté. Úbytek je však rovnoměrně rozložený v rámci celé České republiky.“

Jan Hamáček tedy v debatě 18. října ve svém výroku neuvedl zcela přesná aktuální data. Nicméně vzhledem k tomu, že jím uváděný rozsah přibližně odpovídá číslům z předchozích dnů (z pátku 16. října a ze čtvrtka 15. října), hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme, že Policie ČR disponuje podle údajů z února letošního roku více než 40 000 členy a úbytek policistů schopných služby (tempem zhruba 780 policistů během tří dnů) tak lze považovat za zásadní.

Dne 28. října 2020 se mělo konat slavnostní udělování státních vyznamenání, které se každoročně odehrává ve Vladislavském sále Pražského hradu. 22. října však kancléř prezidenta Vratislav Mynář oznámil, že se „na základě doporučení ministra zdravotnictví Romana Prymuly pan prezident rozhodl, že ústavní akt předávání státních vyznamenání bude odsunut a bude se konat 28. října v příštím roce“. Seznam vyznamenaných podle Mynáře zveřejní Pražský hrad 28. října 2020 na svých stránkách.

Nyní se však zaměřme na samotný výrok Jana Hamáčka z neděle 18. října 2020. V návaznosti na usnesení vlády č. 957 (.pdf) ze dne 30. září 2020 vláda vyhlásila pro území České republiky „z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru“ nouzový stav od 5. října. Od 14. října 2020 (.pdf, str. 1) pak vláda do 3. listopadu 2020 23:59 hod.:

„I. zakazuje

1. hromadné akce konané v počtu vyšším než 6 osob ve vnitřních prostorech staveb nebo ve vnějších prostorech, nejde-li o členy domácnosti (…) s tím, že:

(…)

b) zákaz podle tohoto bodu se nevztahuje na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejnoprávních osob nebo osob zřízených zákonem, které se konají na základě zákona, a politických stran a hnutí, a to s účastí veřejnosti nepřevyšující 100 osob s tím, že mezi jednotlivými zástupci veřejnosti je rozestup alespoň 2 metry a každý z nich má určeno místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje, a shromáždění podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek podle bodu II/6, (...)“

Jak tedy ve výroku správně uvádí ministr vnitra Jan Hamáček, výjimka se skutečně vztahuje „na ústavní orgány“. Poslanecká sněmovna se v říjnu 2020 obvykle schází v polovičním počtu. Dokládá to také počet přítomných poslanců u jednotlivých hlasování. 101 poslanců bylo například ve Sněmovně přítomných 20. října 2020.

Hygienická stanice Hlavního města Prahy pak k tématu předávání státních vyznamenání na Pražském hradě a případnému povolení akce uvedla: „V dané záležitosti, na základě předchozí žádosti, jsme poskytli ministerstvu zdravotnictví pouze dílčí – odborné, výhradně vnitroresortní neveřejné stanovisko.“ Konečné rozhodnutí je v rukou Ministerstva zdravotnictví, které může udělit výjimku ze stanovených protiepidemických opatření.

Premiér Andrej Babiš i vicepremiér Jan Hamáček se podle svých slov snažili prezidentovi ceremoniál rozmluvit, což se jim 13. října nepovedlo. Nakonec se dohodli na tom, že udělování státních vyznamenání proběhne „velmi komorně a bude tam jen prezident, dva vojáci, kancléř a vyznamenaní. Nebude tam nikdo pozvaný, sál bude prázdný. (….). Bude na hygieně, aby zorganizovala, jak se to uspořádá“. Omezení průběhu ceremoniálu požadoval i ministr zdravotnictví Prymula a nakonec byl tedy ceremoniál o rok odložen.

Zdeněk Hřib zde hovoří o bezpečnostních opatřeních týkajících se demonstrací, v tomto případě konkrétně demonstrace proti vládním opatřením, která se konala 18. října na pražském Staroměstském náměstí. První část tweetu ověřujeme odděleně.

Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, vykládá bezpečnostní opatření na akcích takto: „Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo Policii České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana.“ Dále zákon uvádí, že pokud se svolavateli shromáždění nepodaří „při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky (...). Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.“

18. října 2020 pak Policie ČR na Twitteru uvedla: „V souvislosti s dnešní ohlášenou demonstrací připravila pražská policie bezpečnostní opatření. Několik stovek policistů z pořádkové, kriminální i dopravní služby bude v ulicích Prahy dohlížet na bezpečnost, veřejný pořádek a dodržování aktuálních platných nařízení.“ V navazujícím tweetu PČR sdělila, že kvůli nákaze více než 100 pražských policistů covidem-19, požádala další krajská ředitelství o pomoc při zajištění bezpečnostních opatření na nedělní demonstraci.

Náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek zmínil (video, čas 02:09), že na dodržování bezpečnostních opatření na demonstraci se podílelo téměř 1 000 policistů a více než 600 členů pořádkových jednotek z různých koutů republiky. V průběhu shromáždění podle Vondráška policie zasáhnout nemohla kvůli ústavně zaručenému shromažďovacímu právu (Čl. 19, odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Zasáhla až v momentě, kdy účastníci bezdůvodně napadli policisty.

Co se týče součinnosti Městské policie hlavního města Prahy a státní policie, jejich spolupráci upravuje koordinační dohoda z května 2010. V ní se lze dočíst, že oblast veřejného pořádku, bezpečnosti a majetku osob (.pdf, str. 2) je „ze strany krajského ředitelství policie, městské policie a MHMP (Magistrátu hlavního města Prahy, pozn. Demagog.cz) zajišťována společně zejména v případech (...) oznámení veřejných shromáždění nebo extremistických akcí, při živelních pohromách a při bezpečnostních opatřeních s rizikem.“

Dohoda také hovoří o spolupráci pražské a státní policie při zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (.pdf, str. 3). A to zejména při řízení silničního provozu a „při zvláštních událostech v dopravě (jako jsou např. závažné (krizové) dopravní nehody, události ovlivněné klimatickými projevy, ohrožení životního prostředí a ostatní skutečnosti mající vliv na dopravu).”

Po boku státních policistů se na demonstraci na Staroměstském náměstí opravdu objevili také strážníci Městské policie. Nepodařilo se nám však ve veřejně dostupných zdrojích dohledat, zda Městská policie hlavního města Prahy pomáhala s „ochranou památek na náměstí“, jak v tweetu uvádí Zdeněk Hřib. Nelze však vyloučit, že se tak ve skutečnosti stalo, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Šéfka sněmovního rozpočtového výboru za KSČM Miloslava Vostrá uvedla 15. října 2020 pro Českou televizi, že seškrtání výdajů Ministerstva obrany o 10 miliard korun je podmínkou komunistů, aby vyjádřili podporu pro státní rozpočet na příští rok.

V červnu tohoto roku se Vojtěch Filip vyjádřil ke státnímu rozpočtu, kdy po Andreji Babišovi požadoval snížení 500miliardového schodku. Jiří Dolejš k této věci podotknul možné odložení vojenských zakázek.

V letošním roce Ministerstvo obrany hospodařilo s 75,5 miliardami Kč (cca 1,3 % HDP, .pdf, str. 4) a dle návrhu má v příštím roce obdržet 85 miliard (1,46 % HDP). Česká republika se zavázala vstupem do NATO dávat 2 % HDP (.pdf, str. 11) na obranu do roku 2024. 

Již v roce 1999, kdy probíhalo jednání o státním rozpočtu, komunisté podmiňovali svůj souhlas snížením výdajů armády. Zákon o státním rozpočtu ČR byl 15. ledna 1999 nakonec schválen.

Dne 12. března 2014 se konala konference k příležitosti 15. výročí vstupu ČR do NATO, kde došlo k podpisu deklarace všemi tehdejšími parlamentními stranami kromě KSČM. Na základě této deklarace byla podepsaná (opět vyjma KSČM) Smlouva koaličních stran o zajištění obrany České republiky (.pdf), kde je zmíněno navyšování obranných výdajů ČR, které má v roce 2020 dosáhnout 1,4 % HDP (str. 2).

15. září 2016 skupina poslanců za KSČM (Stanislav Grospič, Vojtěch Filip, Jaroslav Borka, Zdeněk Ondráček a další) předložila sněmovně novelu (.pdf) ústavního zákona o referendu o vypovězení Severoatlantické smlouvy, ve které se mimo jiné píše (str. 5): „Je tedy zcela nepochybné, že dochází k výraznému zatěžování státního rozpočtu výdaji na armádu…“

Kateřina Konečná se 14. března 2019 na webu KSČM vyjádřila negativně k chystaným armádním nákupům vrtulníků, obrněných vozů a dalších, na které má Ministerstvo obrany přidělené prostředky ze státního rozpočtu. Nezapomněla opomenout, že čím nižší prostředky by šly na zbrojení, tím více by mohlo jít do jiných sociálních oblastí.

K chystanému nákupu 12 vrtulníků Ministerstvem obrany se vyjádřil, v červnu téhož roku, pro Radiožurnál Vojtěch Filip s tím, že ustoupení od tohoto nákupu by znamenalo dosáhnutí nižšího schodku státního rozpočtu v následujícím roce.

Marta Semelová poznamenala své stanovisko ohledně navyšování platů učitelů, na které by se prostředky mohly vzít např. zastavením financování zahraničních misí, které podniká česká armáda.

Co se týče výše zmíněných 2 % HDP pro Ministerstvo obrany, k nim vylíčil svůj názor pro Haló noviny stínový ministr obrany za KSČM Alexandr Černý, pro kterého tato 2 % HDP do roku 2024 nejsou reálna a doufá, že k nim nikdy nedojde.

Výrok nejdříve musíme uvést do kontextu. Vít Rakušan ve výroku reaguje na dotazy, ve kterých bylo zmíněno, že KSČM požaduje snížit výdaje na obranu o 10 miliard korun z plánovaných 85,4 miliard. Jedná se o požadavek, kterým komunisté podmiňují podporu státního rozpočtu na rok 2021. 

Českou vládní koalici tvoří v současnosti hnutí ANO a ČSSD, které samy sebe popisují jako proevropské (viz zde a zde). I v Programovém prohlášení vlády ČR ze dne 27. června 2018 současná koalice uvádí, že v oblasti zahraniční politiky je pro vládu prioritní „členství České republiky v Evropské unii a prosazování jejích zájmů v příslušných orgánech“.

Co se týče zodpovědnosti, při oslavách 20. výročí vstupu zemí Visegrádské skupiny do NATO například premiér Andrej Babiš uvedl: „Dnes a denně dokazujeme, že nespoléháme jen na to, že někdo bude chránit nás, ale že členství v NATO chápeme také jako naši aktivní zodpovědnost a spoluzodpovědnost za ostatní. Závazek kolektivní obrany bereme velice vážně a ani vteřinu neuvažujeme o tom, že bychom ho zpochybnili.“ Podobně se vyjádřil Babiš v červnu 2020, když prohlásil: „Rád bych zde zdůraznil, že armádu si neudržujeme a nevyzbrojujeme jenom kvůli NATO a tomu, že jsme to někomu a někde slíbili. Armádu budujeme především kvůli sobě, protože naše vlastní bezpečnost a odolnost je především naše zodpovědnost.“

V samotném programovém prohlášení vláda uvádí, že chce postupně navýšit „rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021“. Tamtéž vláda prohlásila, že „Členství v NATO je pro zajištění obrany naší země klíčové a nemá alternativu. Bezpečnostní záruky kolektivní obrany ale nejsou samozřejmostí. Chceme být našim spojencům spolehlivým partnerem. Proto budeme věrohodně vytvářet své vlastní obranné kapacity a aktivně přispívat ke kolektivní alianční obraně.“

Česká republika se také zavázala, že by jako každý členský stát NATO měla odvádět na obranu země alespoň 2 % HDP. Dodejme, že k plánu komunistů snížit výdaje na obranu o 10 miliard se vyjádřil náčelník Generálního štábu Aleš Opata, který jej označil za „přímý útok na bezpečnost země“, a premiér Andrej Babiš se již v květnu 2020 vyjádřil, že nákup nového vybavení pro vojáky „je jedním z důvodů, proč stát nesmí omezit financování armády“.

Na závěr tedy můžeme shrnout, že vláda ve svém programovém prohlášení označuje členství ČR v EU jako svou prioritu, jednotlivé vládní strany se prohlašují za proevropské a premiér Babiš hovořil opakovaně o naší zodpovědnosti za obranu České republiky i našich spojenců. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Na stránkách Státního zdravotního ústavu lze nalézt sekci „Chřipka versus koronavirus“, v níž se nachází také část věnovaná úmrtí. Zde se pak uvádí: „U infekce koronavirem je 30 až 40x vyšší pravděpodobnost úmrtí, než je tomu u běžné chřipky. Toto v zásadě platí pro všechny věkové kategorie dospělých, u dětí zatím není dostatek dat pro porovnání. Podle dostupných údajů se u onemocnění COVID-19 uvádí celková smrtnost 0,5-2,8 %.“ Dodejme však, že tento článek byl vydán už 18. března 2020, a dnešní aktuální data tak mohou být odlišná.

V současné době (k datu 23. října) pak například Univerzita Johnse Hopkinse uvádí míru smrtnosti covidu-19 pro Českou republiku ve výši 0,8 %. Pokud bychom provedli značně zjednodušující výpočet, ke dni 16. října se v ČR prokázala nákaza covidem-19 u 160 117 osob a zemřelo 1 359 lidí (dle dat zveřejněných 26. října) – podíl zemřelých by tedy činil 0,85 %. Doplňme, že ještě na konci září 2020 však některá česká média zmiňovala, že míra smrtnosti v ČR odpovídá 0,4 %.

Co se týče smrtnosti covidu-19 v celosvětovém měřítku, Světová zdravotnická organizace (WHO) například 14. října 2020 publikovala studii (.pdf), která se věnuje míře smrtnosti covidu-19 odvozené z dat o tzv. séroprevalenci (tedy z dat o četnosti osob v dané populaci, u nichž krevní testy potvrdily nákazu). Pod studií je podepsán profesor Stanfordovy univerzity John P. A. Ioannidis, jenž se v jejím rámci odkazuje na řadu odborných prací (.pdf, str. 10–37), které se zabývají přítomností protilátek u populací v jednotlivých oblastech (.pdf, str. 25–26) a počty úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19. Ve zmiňované publikaci se uvádí (.pdf, str. 7), že celosvětový průměr úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 činil k datu 12. září 2020 118 úmrtí na 1 milion obyvatel. Dále je zde uvedeno, že ve zkoumaných oblastech odpovídá medián míry smrtnosti (včetně asymptomatických a nediagnostikovaných případů) v souvislosti s onemocněním covid-19 hodnotě 0,27 %.

Ve studii se nicméně lze také dočíst (.pdf, str. 7), že data z jednotlivých států se liší, a to z rozličných důvodů. Smrtnost se v některých oblastech Evropy a USA podle studie může zdát vyšší, neboť se lidé často nakazili ve zdravotnických zařízeních či v pečovatelských domech (.pdf, str. 8). Infekce se tak často týkala starších či jinak ohrožených skupin lidí. Dodejme, že o stoupajícím riziku s věkem vypovídají také data na webu českého Ministerstva zdravotnictví.

Na druhé straně v Asii je podle studie zatím měřená smrtnost nižší (.pdf, str. 8). To má být zapříčiněno hlavně obecně mladší populací v asijských zemích (kromě Japonska), tamějšími hygienickými zvyky, častější přítomností jiných koronavirových onemocnění či genetickou odlišností. Zvláštním případem je pak pevninská Čína, v jejímž případě jsou výsledky často zpochybňované. Ve výsledku studie odhaduje, že se smrtnost ve spojitosti s onemocněním covid-19 nejčastěji pohybuje mezi 0,09 až 0,57 % v závislosti na dané oblasti (.pdf, str. 7).

Článek amerického listu The Wall Street Journal z 21. července 2020 pak uvádí, že smrtnost je v případě onemocnění covid-19 vyšší než smrtnost sezónní chřipky. Autoři článku se odkazují na studii, která odhaduje hodnotu smrtnosti covidu-19 na 0,3 až 1,5 %. Zkrácená verze článku vyšla i v české verzi.

Jelikož je tedy Janem Hamáčkem uváděné rozmezí smrtnosti v souladu s odhady, které uvádějí některé odborné studie, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle údajů, které uvádí Ministerstvo zdravotnictví na svém webu, je největší počet zemřelých v České republice v souvislosti s onemocněním covid-19 mezi staršími lidmi. Nejpostiženější je v tomto ohledu věková skupina mezi 75 až 84 lety, která se podle dat dostupných k 11. říjnu letošního roku podílela na celkovém počtu zemřelých 36,4 %. Následuje věková skupina 85+ s podílem 31,7 % na celkovém počtu zemřelých. 

Pokud se podíváme do jiných zemí, pak například v USA můžeme vycházet ze statistiky zveřejněné státním Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC, Centers for Disease Control and Prevention). Podle dat, která byla posbírána mezi 12. únorem a 18. květnem letošního roku, se 79,6 % všech úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 týkalo lidí starších 65 let (tab. č. 1). 

Dodejme, že z celkového počtu obětí evidovaných CDC trpělo 39,5 % obětí cukrovkou, 60,9 % obětí onemocněním kardiovaskulárního systému, 20,8 % mělo potvrzenou chronickou chorobu ledvin a například 19,2 % obětí trpělo chronickými plicními nemocemi (tab. č. 2). I v České republice patří například pacienti s diabetem mezi rizikové skupiny.

Dne 12. října 2020 předseda hnutí SPD Tomio Okamura na Facebooku živě odvysílal video, ve kterém zpochybnil oficiální údaje o počtu obětí nemoci covid-19 (video, čas 07:47): „Ministerstvo a vláda vyloženě tají, kolik lidí skutečně na covid zemřelo, tedy u koho to byla skutečně primární příčina (…).“ 

Poměrně velký ohlas pak vzbudila jeho věta (video, čas 08:04): „A taky už i ze státního Ústavu zdravotnických informací si stěžují, že jim nemocnice hlásí zemřelé na covid, co spadli z výšky, zabili se, ale protože měli v těle protilátku, jako příčina je uveden covid.“ V reakci na toto vyjádření ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek uvedl, že žádné pády z výšky ÚZIS v těchto statistikách nemá.

O dva dny později pak na svém facebookovém účtu i na svém kanálu na YouTube Tomio Okamura naživo odvysílal videokomentář, v němž vysvětloval, co by dělal jinak než vláda, pokud by bylo SPD u moci: „V prvé řadě bych nařídil, aby u všech úmrtí podezřelých na covid byly provedeny pitvy a zjištěna skutečná příčina smrti. To se dnes nedělá, proto vláda nemá v tomto ohledu žádná přesná data.“ (video, čas 00:15)

Zde je nutné dodat, že Ministerstvo zdravotnictví ve zveřejňovaných statistikách uvádí „přehled úmrtí osob s onemocněním covid‑19“. K těmto datům také ministerstvo doplňuje, že počet těchto úmrtí zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na covid‑19 metodou PCR, „bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni“.

Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška by pak přibližně do konce října měla být zveřejněna podrobná zpráva o úmrtích pacientů s covidem-19 za první pololetí roku 2020, ze které by mělo být jasné, kdy byla hlavní příčinou úmrtí právě koronavirová infekce. „Covid-19 jako primární příčina bude u nějaké části těch úmrtí, ale už teď mohu říct, že to nebude nějaká směšná část, budou to velmi vysoká procenta,“ uvedl 14. října 2020 Dušek.

Mnoho lékařů se pak shoduje, že rozdělování úmrtí „na covid“ a „s covidem“ je bezpředmětné. Pro Deník N se například vyjádřil vedoucí anesteziolog ARO jihlavské nemocnice Bohdan Trnka: „My to tady nerozlišujeme, je to spíš termín pro lidi, kteří tomu až tolik nerozumí, pro odpůrce pandemie. Ta úmrtí, co máme na ventilátorech, jsou rozhodně na covid-19.“

Na závěr dodejme, že do jisté míry podobnou rétoriku, jakou v tomto případě použil Tomio Okamura (ve videu zveřejněném 12. října v 11:47), následně použil také předseda vlády Andrej Babiš. A to na tiskové konferenci, která proběhla ve večerních hodinách 12. října: „Můžeme říkat, že máme tisíc mrtvých (v souvislosti s covidem-19, pozn. Demagog.cz). No, tisíc mrtvých je průměr tří dnů v České republice. (…) A to jsou lidi, kteří umírají s covidem, jo. My máme tady i na sekretariátě babičku naší kolegyně, která měla mrtvici a ležela v nemocnici v Náchodě a bohužel tam ležel vedle ní někdo s covidem. A potom zemřela s covidem.“ (audio, čas 32:28, 33:03).

Závěrem doplňme, že Tomio Okamura nebyl prvním, kdo se ve veřejném prostoru k problematice vykazování zemřelých v souvislosti s covidem-19 vyjadřoval. Již v květnu 2020 o tom psal server Novinky.cz, později pak například Seznam Zprávy či Manipulátoři.cz