Přehled ověřených výroků

Pardubické letiště má dvojí využití – vojenské a civilní. Vojenská část letiště patří pod správu Armády České republiky, civilní provozuje společnost EBA (East Bohemian Airport a.s.). Společnost EBA vlastní statutární město Pardubice a Pardubický kraj, z toho Pardubice vlastní 66 % a Pardubický kraj 34 %, podíl kraje je tedy zhruba třetinový, jak říká Robert Hrdina.

Je také pravdou, že pardubické letiště v posledních letech vykazuje ztráty. Zprávy o špatných hospodářských výsledcích můžeme vysledovat např. z roku 2015, kdy letišti ubyla zejména ruská klientela, což tehdy souviselo s konfliktem na Ukrajině, a letišti dokonce hrozila insolvence. Finanční ztráty a pokles odbavených turistů nadále pokračoval, v roce 2016 letiště odbavilo 31 tis. cestujících oproti 184 tis. v roce 2013 a dostalo se do ztráty 10,6 mil. Kč, v roce 2017 činila ztráta 5,2 mil. Kč a v roce 2018 15,9 mil. Kč, přestože se počet odbavených cestujících navýšil na 88 tis. (2017), a následně na 147 tis. (2018). Rok 2019 poté znamenal finanční ztrátu 35 mil. Kč a opětovný pokles odbavených cestujících na 102 tis. Letošní finanční ztráta bude souviset také s uzavřením v důsledku epidemie koronaviru a odhaduje se na 40 mil. Kč.

Nejprve na začátek upřesněme, jaký vlastnický podíl pardubického letiště patří Pardubickému kraji. Civilní část pardubického letiště provozuje společnost EBA (East Bohemian Airport a.s.). Společnost EBA vlastní statutární město Pardubice a Pardubický kraj, z toho Pardubice vlastní 66 % podílu a Pardubický kraj 34 %.

Zvýšení podílu kraje či úplné vlastnictví letiště krajem navrhuje například hnutí ANO. Ve svých prioritách má jako jeden z bodů uvedeno „Krajské letiště Pardubice“, kde je dále rozepsáno: „Prosazujeme myšlenku jeden majitel (provozovatel) = jedna odpovědnost“. Podle webu iDNES.cz se k myšlence vlastnictví letiště krajem vyjádřil lídr kandidátky ANO v Pardubickém kraji Martin Kolovratník: „Zastávám názor, že letiště má mít jednoho majitele – ideálně Pardubický kraj. Byť jsme nyní v krizi, tak disponuji odbornými podklady, které říkají, že kapacita Letiště Václava Havla Praha nebude za několik let stačit. Navíc je stále ohrožena dostavba paralelní dráhy na Ruzyni. A toto je ohromná šance pro letiště Pardubice“. Podobný názor měl v anketě pro MF DNES zastávat také Petr Bajer, lídr kandidátky Trikolóra – Soukromníci: „Majoritním vlastníkem by měl být kraj, protože je přínosem nejen jemu, ale i sousedním regionům".

Podle posledních údajů (Informace o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2019) je zadlužení (.pdf, str. 12) Pardubického kraje ve vztahu k příjmům 7,78 %. Tyto údaje jsou však k 31. prosinci 2019 a nejedná se o současnou situaci.

Výše nesplacených úvěrů se pohybuje kolem částky 800 milionů korun. I přestože zadlužení není nulové jako v případě Jihočeského, Plzeňského a Královéhradeckého kraje, tak se kraj nedostal do dvouciferných hodnot, jako je tomu v případě kraje Zlínského a Olomouckého. Momentálně se drží na 6. pozici (ze 13 krajů). 

Kvůli koronaviru ale příjmy kraje klesly. Schválené příjmy na rok 2020 byly 4,662 mld. Kč. Podle dostupných informací ale kraj bude mít letos daňové příjmy kolem 3,7 mld. Kč.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť skutečná výše zadlužení se dle posledních dostupných údajů příliš neodchyluje od tvrzených 7 %. Navíc je dobré upozornit, že Daniel Lebduška své tvrzení relativizuje slovy „něco kolem“.

Koalici v Pardubickém kraji tvoří ČSSD (11 zastupitelů), Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, SNK-ED, Nestraníci; 9 zastupitelů), ODS (5 zastupitelů) a STAN (3 zastupitelé). V opozici je v Pardubickém kraji ANO (12 zastupitelů, vítěz voleb v Pardubickém kraji) a KSČM (5 zastupitelů). Strana Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) získala ve volbách v Pardubickém kraji 7 058 hlasů (4,72 %) a nedostala se tedy do zastupitelstva kraje a pochopitelně ani do Rady kraje.

Zastupitelstvo Pardubického kraje tvoří 45 zastupitelů a žádný ze zastupitelů není ze strany SPD. SPD tedy opravdu není součástí vedení kraje. Další ze stran, která se nedostala do zastupitelstva kraje, byla také např. TOP 09.

Zastupitelstvo Pardubického kraje se na svém jednání dne 25. srpna 2020 zabývalo (.pdf, str. 7) tématem zákonodárné iniciativy, jejímž cílem je „předložení návrhu zákona ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na kraje“. V zápisu z jednání lze právě u tohoto bodu nalézt zmínku, že „propad daňových příjmů je v tuto chvíli 900 milionů korun“. O propadu ve výši necelé miliardy korun píše i web Pardubice živě.

Stejné číslo nám pak potvrdil také tiskový mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Ten uvedl, že za rok 2020 kraj předpokládá „propad daňových příjmů o cca 900 milionů korun“. Konkrétně jde o propad z 4,6 miliardy na 3,7 miliardy korun.

Dodejme, že s podobným výpadkem pak počítá například i Zlínský či Jihomoravský kraj. Data Ministerstva financí z konce dubna 2020 pak ukazují (.xlsx), že oproti předpovědi z února 2020 by mohl propad daňových příjmů krajů (bez Prahy) činit dohromady až 13,9 miliard. Oproti skutečným daňovým příjmům za rok 2019 by se dle Ministerstva financí mělo jednat o propad ve výši přibližně 8,2 miliard korun.

Zastupitelé Pardubického kraje, mezi nimiž byl (.pdf, str. 11) také Jan Foldyna (KSČM), schválili (.pdf, str. 7) dne 25. srpna 2020 zákonodárnou iniciativu, která navrhuje, aby „stát poskytl krajům 500 korun ze státního rozpočtu na každého obyvatele kraje“.

Důvodem vzniku iniciativy je dopad zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, z dubna 2020 na rozpočet Pardubického kraje a krajů obecně. Podle § 6 odst. 2 tohoto zákona je totiž kompenzační bonus, který byl zaveden kvůli pandemii koronaviru, „vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“.

Krácení této daně již dříve vyvolalo kritiku ze strany obcí, konkrétně například od Sdružení místních samospráv ČR. To argumentovalo tím, že se jedná o daň sdílenou, tedy že „přibližně 9 % z jejího výnosu náleží krajům a přibližně 24 % obcím“, a zákon tak „přenáší celou třetinu reálných nákladů na vyplácení kompenzačního bonusu na územní samosprávné celky“.

Z těchto důvodů byla v červenci 2020 do zákona o kompenzačním bonusu v rámci jedné z jeho novel přidána část, která zavádí „jednorázové opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtů obcí“. Nejdříve se jednalo o příspěvek 1 200 Kč na obyvatele, další novelizací došlo v srpnu 2020 k navýšení na 1 250 Kč. Právě o podobné opatření, tentokrát pro kraje, nyní žádá zmiňovaná zákonodárná iniciativa.

Jan Foldyna ve výroku také hovoří o sumě „cca 250 milionů“. Dle Českého statistického úřadu měl Pardubický kraj k 1. lednu 2020 celkem 522 662 obyvatel (.pdf, str. 1). Pokud toto číslo vynásobíme částkou 500 Kč, dostaneme sumu 261 331 000 Kč, což skutečně zhruba odpovídá 250 milionům. Stejná čísla pak lze nalézt také přímo v důvodové zprávě (.pdf, str. 5) k návrhu zákona na zavedení příspěvku pro kraje, který na přelomu srpna a září podalo zastupitelstvo Pardubického kraje.

Dodejme, že Pardubický kraj počítá s propadem (.pdf, str. 7) daňových příjmů ve výši 900 milionů korun. Pokud by tedy Pardubický kraj získal ze státního rozpočtu příspěvek 261 milionů korun, nepokryla by tato částka jeho celkovou ztrátu. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Že kraj dobře hospodařil s penězi, je ověřitelné z rozpočtů Pardubického kraje za poslední 4 roky. Přebytek hospodaření z minulých let dosáhl podle návrhu rozpočtu Pardubického kraje na rok 2020 (.pdf, str. 10) celkové výše 528 mil. Kč. Návrh byl předkládán s celkovým saldem příjmů a výdajů ve výši -341 089,80 tis. Kč. Záporné saldo rozpočtu je kryto úsporami finančních prostředků minulých let. Zapojený přebytek hospodaření z minulých let bude podle důvodové zprávy prioritně použit na financování investičních akcí na majetku Pardubického kraje.

Podle důvodové zprávy Závěrečného účtu Pardubického kraje za rok 2016 (.pdf, str. 18) skončilo hospodaření k 31. prosinci 2016 přebytkem ve výši 905 716,89 tis. Kč. „V porovnání s plánovaným schodkem v rozpočtu se jedná o zlepšený hospodářský výsledek, neboť skutečné hospodaření Pardubického kraje v roce 2016 pozitivně ovlivnil nárůst celostátního inkasa sdílených daní, a tím i vyšší příjem daňových příjmů kraje. Dále Pk zaznamenal i vyšší plnění nedaňových příjmů, které nezapojil do rozpočtu. Celkově tedy Pk realizoval příjmy o 4,66 % vyšší než ty, které měl zahrnuté do rozpočtu na rok 2016. Na zlepšený výsledek hospodaření mělo vliv i nižší čerpání výdajů, zejména v oblasti investic a projektů EU, kdy se dařilo soutěžit veřejné zakázky pod plánovanou cenou. Realizace některých investičních akcí a projektů se protáhla do roku 2017, tzn., že úspora těchto výdajů byla počátkem roku 2017 zapojena do rozpočtu kraje na tento rok. Financování kraje bylo v roce 2016 ovlivněno i velkým objemem prostředků převáděných do rozpočtu kraje z roku 2015. I v tomto případě šlo převážně o prostředky v oblasti investic a nevyčerpané prostředky u projektů kofinancovaných z fondů EU, dále pak o akce, u nichž závazek přešel z roku 2015 do 2016 apod. Do rozpočtu kraje se automaticky z roku do roku zapojují nečerpané zůstatky Rezervního fondu, vodního účtu apod.“ 

Za rok 2017 (.pdf, str. 18) skončilo hospodaření Pardubického kraje přebytkem ve výši 814 039,24 tis. Kč. Zlepšený hospodářský výsledek (v porovnání s plánovaným) byl ovlivněn výší celostátního inkasa sdílených daní v roce 2017 a tím i nárůstem daňových příjmů kraje. Celkově kraj realizoval příjmy o 5,06 % vyšší, než které předpokládal v rozpočtu na rok 2017.

K 31. prosinci 2018 (.pdf, str. 15) skončilo hospodaření Pardubického kraje přebytkem ve výši 59 179,4 tis. Kč a ke konci roku 2019 (.pdf, str. 5) dokonce přebytkem ve výši 379 387,55 tis. Kč. Zlepšené saldo financování v těchto letech bylo ovlivněno výší celostátního inkasa sdílených daní a s tím souvisejícím nárůstem daňových příjmů kraje.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť je pravdou, že Pardubický kraj v minulých letech pravidelně hospodařil s přebytkovým rozpočtem, přičemž tento přebytek může být použít i na (částečné) vyrovnání ztráty způsobené koronavirovou krizí. Dojem, který výrok vytváří, tedy že propad v daňových příjmech kraje ve výši cca 900 milionů bude celý vyrovnán právě přebytky z minulých let, ale není správný, neboť úspory z minulých let dosáhly na konci roku 2019 výše 528 milionů korun, přičemž s využitím 341 milionů z těchto úspor počítal již původní rozpočet na rok 2020. Pro vyrovnání propadu daňových příjmů v souvislosti s krizí je tedy k dispozici max. 187 milionů korun, což celkový očekávaný propad nepokryje.

Demagog.cz prohledal mediální výstupy ohledně největších investic Pardubického kraje. Žádný neobsahoval zmínku o omezení dané investice. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický opakovaně uvedl, že žádné krajské investice omezeny nebudou. Pardubický kraj chce rezervy najít v rámci dotačních programů, které by měly být sníženy přibližně na třetinu kvůli rušení akcí v době koronaviru. Snížení dotací pak potvrdil i radní pro sport René Živný. O omezování investičních akcí není zmínka ani v pravidelně vydávaných rozpočtových opatřeních Pardubického kraje.

Ani v zápisech rozhodnutí Rady není žádná zmínka o rušení připravovaných investic. Naopak, např. na zasedání dne 26. března 2020 bylo zahájeno (.pdf, str. 18) hned několik zadávacích řízení. Další výběrová řízení pak sice byla z blíže nespecifikovaných důvodů zrušena, ale hned nato opět zahájena, jako je to např. v případě úpravy dělostřelecké tvrze Bouda (.pdf, str. 21). Zakázka na zpracování projektové dokumentace na sloučení oddělení JIP ve svitavské nemocnici byla sice 10. srpna 2020 zrušena (.pdf, str. 37), avšak hned o měsíc později byl schválen (.pdf, str. 4) projektový záměr na tuto stavbu, a v investici se tedy zjevně pokračuje. Projekt energetických úspor na Základní škole v Lanškrouně pak byl zrušen bez náhrady (.pdf, str. 14), avšak nikoliv z důvodu úspor, ale na základě zprávy o průběhu zadávacího řízení.

Hnutí ANO v Pardubickém kraji představilo na svém webu návrh na „Investiční fond Pardubického kraje“, který chce založit v nadcházejícím volebním období. Fond by získal peníze z fondů EU, unijního programu REACT, Evropské investiční banky, Národní rozvojové banky a z Fondu obnovy.

„V průměru bychom ročně mohli získat navíc 2,5 miliardy korun,“ říká Kolovratník.

Na svém Facebookovém profilu Martin Kolovratník napsal, že by peníze šly na financování rozvoje zdravotnictví, školství, dopravy a dalších oblastí.

Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD) využívá Pardubický kraj již nyní všechny dostupné dotační programy.

Hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož na svém webu Martin Kolovratník informuje o záměru založit investiční fond, který má vyhledat nové zdroje pro investice. Nicméně je dobré podotknout, že některé zdroje současné vedení kraje již využívá nebo o ně žádá.

Martin Kolovratník předložil na svém webu návrh na tzv. investiční fond, který chce založit v nadcházejícím volebním období. Fond by měl získat peníze mimo jiné z Národní rozvojové banky.

Na zasedání Národní ekonomické rady vlády přišel ředitel Komerční banky Jan Juchelka s návrhem na vznik Národní rozvojové banky, která by měla zastřešit práci Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), která spolu s pojišťovnou EGAP spravuje podpůrné programy.

V současnosti se debatuje o tom, jakou pozici bude banka v rámci státních orgánů mít, není vyloučeno, že by banka spadala přímo pod vládu. Analýza projektu má začít vznikat ještě v letošním roce. Výsledky by mohly být připravené v průběhu několika měsíců.

„V tuto chvíli je celý projekt skutečně v počáteční fázi a případné zařazení instituce zatím není dohodnuto,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Na vládním stole však delší dobu leží také projekt Národního rozvojového fondu, který má spadat pod ČMZRB a má financovat infrastrukturní projekty.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se opravdu připravuje vznik Národní rozvojové banky, která by měla spravovat podpůrné programy, ze kterých by případně kraje mohly čerpat.