Přehled ověřených výroků

Boj proti terorismu je vojenské tažení USA, které zahájil po útocích 11. září prezident George W. Bush. Ten na něj také vynaložil zatím nejvíce finančních prostředků, konkrétně 964 miliard dolarů. To činí v průměru 121 miliard dolarů za jeden rok jeho funkčního období. Jeho nástupce Barack Obama investoval do této kampaně v průměru 119 miliard dolarů ročně a Donald Trump za své dosavadní funkční období zvedl průměr na 122 miliard dolarů.

Prezident Obama během svého působení omezoval počty příslušníků ozbrojených sil USA na bojišti. Hlavní tíhu měly nést armády lokálních států a místní milice. Spoléhal také na nasazování bojových dronů. Obecně se jeho politika soustředila na posilování spřátelených státních aktérů, čímž měla být hrozba terorismu vyvažována. Nástupem ISIS se však situace v této oblasti změnila, což vedlo Obamu k nasazení většího počtu ozbrojených sil.

Hlavní strategie Trumpovy administrativy navazovala na jeho předchůdce. Současný šéf Bílého domu však zavedl několik nových opatření. Jedním z nich je zákaz cestování lidí z vybraných zemí s převážně muslimským obyvatelstvem do USA, což je představováno jako prevence proti terorismu. Za toto a další podobná opatření je Donald Trump kritizován kvůli rasismu a xenofobii.

Na rozdíl od svých předchůdců se jeho současná administrativa více soustředí na likvidaci významných osobností skupin, prohlášených Spojenými státy za teroristické. Jako příklad můžeme uvést útok na vůdce ISIS Abú Bakra al-Bagdádího, zabití vůdce jemenské odnože al-Káidy Kásima Rimího nebo kontroverzní atentát na velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního. Tento krok však byl mnohými považován za kontroverzní.

Na druhou stranu můžeme uvést pokusy USA o vyjednávání s hnutím Tálibán v Afghánistánu a výslednou dohodu. Zda je například tato dohoda pro „nás“ prospěšná, je diskutabilní.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť USA v čele s prezidentem Trumpem skutečně bojují proti terorismu, jak uvádí premiér Babiš. Pravděpodobným cílem americké administrativy však asi není bezpečí Česka či jiných států světa, ale především bezpečí samotných Spojených států. I přesto má ale Česká republika z těchto akcí USA prospěch, neboť na základě své zahraniční politiky se i ČR účastní (.pdf, str. 29) celosvětového boje proti terorismu.

Podle našeho vyhledávání v informačním systému Soudního dvora Evropské unie bylo ukončených žalob České republiky proti Evropské komisi celkem 13, z nichž dotací se týkalo celkem 5 žalob (řízení C-4/17 P je odvolacím řízením proti rozsudku ve věci T-141/15). Z těchto 5 žalob bylo rozhodnuto ve prospěch České republiky celkem dvakrát, a to ve věcech C‑4/17 P (týkajících se Evropského zemědělského, orientačního a záručního fondu), a T‑509/18 (týkajících se dotací ze stejného fondu) .

V řízení T-32/16 pak sice Česká republika vzala svou žalobu zpět, avšak pouze z toho důvodu, že než Soudní dvůr EU stačil žalobu projednat, opravila Komise své rozhodnutí dle námitek uplatněných v žalobě. I tento případ tedy můžeme hodnotit jako úspěšný.

Ve věci T-627/16 pak byla Česká republika úspěšná jen částečně, kdy Soudní dvůr Evropské unie původní vyloučení plateb z Evropského zemědělského záručního fondu a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pro Českou republiku v celkové výši cca 30 200 000 eur snížil o 6 400 000 eur.

Naopak ve věcech T-629/17, týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, soud žalobu české republiky zamítnul.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť námi dohledaný počet žalob podaných Českou republikou proti Komisi se od premiérem udané hodnoty odlišuje zanedbatelně. V těchto řízeních pak bylo Česko dvakrát úspěšné úplně, jednou částečně a jednou Komise své rozhodnutí změnila v souladu s námitkami obsaženými v žalobě.

Státní fond dopravní infrastruktury (dále jen SDFI) zadal zakázku na prodej elektronické dálniční známky společnosti Asseco Central Europe s dohodnutou cenou 401 milionů korun. SDFI je právnickou osobou podřízenou Ministerstvu dopravy, kde byl v tuto dobu ministrem Vladimír Kremlík jako nominant hnutí ANO. Ministr Kremlík představil veřejnosti zmíněný e-shop již v září minulého roku. Že o existenci zakázky věděl, potvrdil i 20. ledna na své facebookové stránce „Věřil jsem SFDI, že má takovou zakázku absolutně pod kontrolou a SFDI mě o tom opakovaně ujistil.“ Nelze tedy hovořit o tom, že by o zakázce nevěděl. Tomu, že měl zakázku pod kontrolou, svědčí i fakt, že poté co se dostala na veřejnost cena zakázky, hájil ji a její zrušení naprosto vyloučil, a to i po naléhání premiéra.

Schůzka premiéra Babiše a ministra Kremlíka proběhla 17. ledna. Po schůzce zastávali oba pánové rozdílný názor. Ministr Kremlík si za cenou zakázky stál, argumentoval tím, že velká část zakázky byla v režimu důvěrné a že její zlevnění by bylo možné, pokud by se rozsah důvěrnosti na jednotlivé části zakázky omezil. Premiér Babiš zastával názor podobný opozici a odborné veřejnosti a tvrdil, že zakázka je předražená (zdroj: Události ČT, prvních 8 minut). Ke dni 23. ledna byl Vladislav Kremlík odvolán z funkce ministra dopravy a následně nahrazen místopředsedou vlády a ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem, který momentálně vede dva resorty.

Zakázka skutečně zrušena byla, a to bez sankce. Společnost Asseco Central Europe se nechala slyšet, že na ochranu svého dobrého jména nebude po státu vyžadovat žádné odškodnění za zrušení zakázky. O zakázce panovalo velice malé povědomí, zaskočen byl mimo jiné i koaliční partner. Roman Onderka z ČSSD pro Události ČT (čas 2:20) uvedl: „O této záležitosti nikdo z nás nic nevěděl, to znamená ani premiér, žádný z ministrů, ani koaliční partner. Za druhé jsme neznali ani rozsah, co za tu částku se vlastně pořizuje.“ Nicméně zakázku zadával SFDI, který spadá pod Ministerstvo dopravy. Pokud přitom předseda vlády hovoří v množném čísle („Tu zakázku jsme zrušili, udělal ji úředník bez našeho vědomí“), předpokládáme, že hovoří za celou vládu. Za tu vládu, která v té době ještě měla jako člena Vladimíra Kremlíka, ministra dopravy, nikoliv „nějakého“ anonymního úředníka.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť minimálně ministr Kremlík, jakožto člen vlády, o zakázce věděl. Fakt, že ministr se zakázkou neseznámil své kolegy, premiéra ani koaličního partnera, je pak jeho odpovědnost, kterou nelze v celém rozsahu, tak jak to premiér Babiš činí, svalovat na úředníka SDFI.

Předně uveďme, že Andrej Babiš odpovídá na otázku moderátorky, zda se může vymlouvat na své předchůdce, když u vlády je již sedm let. Ve vládě bylo hnutí údajně válcováno koaličními partnery. Výrokem má tedy premiér Babiš zjevně na mysli, že většinovou vládní stranou je hnutí ANO 2011 teprve dva roky, přičemž po celou tuto dobu má jeho vláda v Poslanecké sněmovně pouze menšinu hlasů.

Hnutí ANO má své poslance v Poslanecké sněmovně Parlamentu od roku 2013. Ve volbách do PS v roce 2013 získalo hnutí ANO 18,65 procenta hlasů. Umístili se tak na druhém místě za ČSSD. Hnutí v PS získalo 47 poslanců a předsedou poslaneckého klubu se stal Jaroslav Faltýnek. V následujících volbách hnutí ANO zvítězilo s 29,64 procenty. Celkem hnutí získalo 78 poslanců.

V první vládě Andreje Babiše, která byla jmenována 13. prosince 2017, zasedali pouze zástupci hnutí ANO. Vládě však nebyla v lednu 2018 vyslovena důvěra. V druhé vládě Andreje Babiše pak zasedají zástupci hnutí ANO a ČSSD. Důvěru získala vláda 11. července 2018 díky hlasům patnácti poslanců KSČM. Samotné hnutí ANO a ČSSD mají pak dohromady v Poslanecké sněmovně pouze 93 poslanců, jedná se tedy stále o vládu menšinovou.

Z výše uvedeného je jasné, že vláda při hlasování v Poslanecké sněmovně musí spoléhat i na zástupce ostatních stran. Pro kontext tedy zmiňme analýzu serveru Kohovolit.eu publikovanou na serveru irozhlas.cz v dubnu roku 2018, kde je zobrazené, jak jednotlivé strany a jednotliví poslanci hlasovali a také s kým. Je patrné, že poslanci KSČM hlasují velmi podobně s poslanci hnutí ANO. Spolu s hnutím ANO pak hlasovali i zástupci SPD. ČSSD byla v době průzkumu poměrně roztříštěná, nicméně podobnost s hnutím ANO je jasná. Nejméně „společného“ toho s hnutím ANO měli poslanci ODS, STAN a TOP 09.

Andrej Babiš má zřejmě na mysli zákon č. 6/2019 Sb. o změně zákona o DPH, díky němuž došlo k 1. únoru 2019 ke snížení sazby daně z přidané hodnoty u vodní a pozemní hromadné pravidelné dopravy cestujících. DPH se snížilo na 10 %, jde tedy o druhou sníženou sazbu daně.

Při závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně (třetí čtení) naprostá většina poslanců za ANO (70 ze 72 přítomných, 2 se zdrželi) hlasovala proti návrhu, zatímco 13 poslanců z KSČM hlasovalo pro a jeden se zdržel.

Nelze ovšem tvrdit, že poslanci ČSSD hlasovali „proti hnutí ANO“. 5 poslanců ČSSD totiž hlasovalo stejně jako hnutí ANO proti návrhu a zbylých 10 poslanců ČSSD se zdrželo hlasování. Nehlasovali tedy většinově ve shodě s ANO, nicméně nehlasovali ani proti poslancům ANO. Navíc, dle jednacího řádu Poslanecké sněmovny platí, že usnesení (a tedy i zákon) je přijat, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných poslanců. Z toho jasně vyplývá, že zdržení se hlasování má de facto stejné účinky, jako hlasování proti návrhu.

Termín „naše období“ vykládáme jako období, kdy vládne hnutí ANO v menšinovém kabinetu po volbách do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2017. S přihlédnutím k určitému času na sestavení vlády jsme zkoumali změny v zákoně o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) od 1. ledna 2018. Od tohoto období bylo snižováno DPH v rámci tří novel. Jednalo se o novelu č. 256/2019 Sb., novelu č. 80/2019 Sb. a novelu č. 6/2019 Sb.

Novela č. 256/2019 Sb. a novela č. 80/2019 Sb. byly vládními návrhy zákona, které zavedly snížení DPH u celé řady zboží a služeb. Co neušlo veliké mediální pozornosti, bylo snížení sazby na pivo.

Seznam zboží a služeb, u kterých se novelou č. 256/2019 Sb., snížila sazba DPH:

1. Elektronické knihy
2. Stravovací služby, podávání nápojů (v rámci této položky je sníženo DPH na pivo)
3. Služby čistění vnitřních prostor prováděné v domácnostech
4. Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany
5. Oprava obuvi a kožených výrobků
6. Opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků
7. Opravy jízdních kol
8. Kadeřnické a holičské služby

V rámci novely č. 80/2019 Sb. se přesunulo „teplo a chlad“ z první snížené sazby (15%) do druhé snížené sazby (10%).

Tím, že se jednalo o vládní novely zákona, tak je pochopitelné, že byly ze strany hnutí ANO podpořeny. Pro návrhy hlasovali také poslanci za ČSSD a KSČM, která vládu podporuje. Při hlasování o novele č. 80/2019 dokonce nebyl jediný poslanec proti.

Novela zákona o DPH č. 6/2019 Sb. byla ve Sněmovně přijata jako poslanecký návrh poslanců z hnutí STAN. Obsahuje také sníženou sazbu na pozemní hromadnou pravidelnou dopravu cestujících, o které Andrej Babiš ve výroku mluví. V Poslanecké sněmovně tuto novelu nepodpořilo pouze hnutí ANO a poslanci za ČSSD, ze kterých se velká většina zdržela hlasování.

Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících se tedy přesunula z první snížené sazby (15%) do druhé snížené sazby (10%). Přepravci se ale nechali slyšet, že snížení sazby nepřinese snížení ceny. Například mluvčí společnosti Leo Express Emil Sedlařík pro Aktuálně.cz řekl: „Snížení sazby DPH přichází zároveň se zvýšením cen trakční elektřiny, mezd a dalších nákladových položek. Díky snížení sazby DPH tak můžeme lépe pokrýt tyto zvýšené výdaje, které tak nebudou mít vliv na cenu našich jízdenek.“ Obdobně se vyjádřil i mluvčí Českých drah Radek Joklík.

Z výše uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš, v té době ministr financí, poprvé oznámil svoje záměry v pořadu Máte slovo (video, čas 30:20): „Já chci jenom oznámit všem, celému našemu národu, tady občanům, že navrhnu zlevnit pivo, sudové pivo. Točené pivo. Tady pro pána, 21 % DPH na 10 % DPH, navrhnu to na příští koaliční radě.“ To se stalo 28. ledna 2016. Další den pak prohlásil (video, čas 3:08): „To může podpořit samozřejmě ty, kteří provozují hospody a točí jenom pivo a mají tam nějaké nealko a nemají jídlo.“ Ačkoliv tedy nejde o přesný citát, význam je velmi podobný.

Součástí programového (.pdf, str. 6) prohlášení vlády z června roku 2018 je i: „Prosadíme přeřazení dalších plnění ze základní sazby 21 % nebo první snížené sazby 15 % do druhé snížené sazby 10 %, a to zejména v případě: [...] točeného piva podávaného v rámci restauračních a cateringových služeb“.

Vyjádření Andreje Babiše tedy není přesné, protože nejen ve slibu, ale i v novele platné od 1. května 2020, která se týká snížení DPH na pivo, se mluví o pivu konzumovaném uvnitř restauračního zařízení, a není to tedy podmíněné konzumací jídla. Výrok přes tuto nepřesnost hodnotíme jako pravdivý.

Premiér svým výrokem reaguje na připomínku, že hospodští v malých obcích, kteří neplatí DPH, ze snížené sazby na pivo nic nemají. Uvádí, že jeho vláda zavádí online finanční úřad a paušální daň, která by měla hospodským odlehčit administrativu.

Ministerstvo financí plánuje do roku 2021 zavést v rámci tzv. živnostenského balíčku online finanční úřad pod názvem Moje daně (více informací zde či v námi dříve ověřeném výroku) a rovněž paušální daň. Ta slibuje výrazné zjednodušení administrativy pro živnostníky a podnikatele s příjmem do 1 milionu korun.

Samotný online finanční úřad je pak zřízen novelou daňového řádu, která je momentálně projednávána Senátem a spočívá v rozšíření (.pdf, str. 5, 6) již existující daňové informační schránky. Konkrétně se v novém § 69 daňového řádu uvádí:

(1) Správce daně, který je k tomu technicky vybaven, umožní daňovému subjektu využívat prostřednictvím dálkového přístupu daňovou informační schránku. Daňová informační schránka může být společná pro více správců daně.

(2) Daňový subjekt může prostřednictvím daňové informační schránky
a) získávat informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu tohoto daňového subjektu v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace v daňové informační schránce soustředěny,
b) získávat vybrané informace o svých právech a povinnostech,
c) činit podání s využitím vybraných informací, které o něm správce daně zpracovává.

Ministersvo financí k tomu uvádí:

„Vytvoření legislativního základu je prvním a nezbytným krokem pro to, aby v budoucnu bylo možné nabídku služeb rozvíjet a případně v návaznosti na změnu legislativy vytvořit jednotnou platformu pro správu daní a veřejných pojistných.

Hlavním záměrem novely daňového řádu je především podpora elektronizace, jejímž cílem je zjednodušit administrativu v komunikaci se správcem daně a pozitivně motivovat k využívání elektronických prostředků. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc.“

Paušální daň pro drobné podnikatele pak je obsažena (.docx) v novele zákona o daních z příjmů. Paušální daň pak nalezneme na straně 4 v § 7a v odstavci 1 se například dočítáme o podmínkách paušální daně:

(1) Daň poplatníka, který je ke konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období

a)    má pouze

1.    příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující
1 000 000 Kč,

2.    příjmy od daně osvobozené,

3.    příjmy, které nejsou předmětem daně,

4.    příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou
podle zvláštní sazby daně, a

5.    příjmy z kapitálového majetku, příjmy
z nájmu a ostatní příjmy v souhrnu nejvýše 15 000 Kč, pokud se
nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4,

b)    není plátcem daně z přidané hodnoty a
nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty a

c)    není společníkem veřejné obchodní
společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

Ministerstvo financí k tomu uvádí

„Paušální daň přinese možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Paušální daň znamená především zjednodušení odvodové povinnosti pro živnostníky a podnikatele s ročním příjem do 1 milionu Kč. Poplatníkovi, který by se pro tento jediný odvod rozhodl, by se výrazně snížila administrativa. Odpadla by mu například povinnost podávat daňové přiznání a také by u něj zcela postrádala smysl případná daňová kontrola. Pro mnoho živnostníků by to znamenalo, že by si už nemuseli např. platit účetní služby, čímž by ročně ušetřili další prostředky.“

Návrh tohoto zákona zatím nebyl předložen Poslanecké sněmovně, nýbrž stále čeká na vyhotovení finální verze a následné schválení vládou.

Smyslem výroku je poukázat na to, že zaváděná opatření pomůžou či zjednoduší práci hospodským. V případě online finančního úřadu to lze z logiky věci, stejně tak jako u jiných daňových poplatníků, předpokládat. V případě paušální daně premiérův výrok bude platný za předpokladu, že hospodský bude mít příjem do 1 milionu korun.

Formulář pro evidenci tržeb ve zvláštním režimu týkající se nejmenších podnikatelů s ročními tržbami do 600 000 Kč měl mít v původní verzi přes 500 kolonek. Po kritice ze strany opozice došlo k jeho zeštíhlení a momentálně má strany dvě.