Přehled ověřených výroků

Senátorka Jelínková hovoří v souvislosti s nově schváleným návrhem vlády o zákazu výpovědi nájemníků z bytu, pokud nejsou schopni v návaznosti na koronavirovou krizi splácet nájem a jsou tak v riziku ztráty bydlení. Zároveň vláda také navrhuje možný odklad placení nájmů. Tento návrh bude dále projednávat Poslanecká sněmovna. Senátorka Jelínková zde vyjadřuje názor, že by bylo lepší použít způsob řešení, které je navrhované Ministerstvem práce a sociálních věcí novým zákonem o přídavku na bydlení.

Tento návrh zákona skutečně sjednocuje (.docx, str. 1) dva druhy dávek na bydlení, které v současnosti fungují, a to příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, do jedné dávky. Zároveň také upravuje a zpřísňuje podmínky jejího vyplácení. Přídavek by podle návrhu neměli získat lidé, co si aktivně nehledají práci či bydlí v neadekvátních bytech. Rodičům, jejichž děti ve škole zmeškají více než 100 hodin za pololetí z jiných než zdravotních důvodů, by přídavek mohl být také snížen nebo odepřen.

U návrhu zákona bylo ukončeno připomínkové řízení 22. ledna 2020. Vláda zatím návrh zákona skutečně neprojednávala a neschválila. Od té doby také proběhla 40., 41. a 42. schůze Sněmovny, ani na jedné z nich se návrh zákona též nijak nediskutoval. Byl jednou nadnesen v interpelaci poslankyní Helenou Langšádlovou, ale k té se nakonec nedostalo.

Ve středu 1. dubna vláda schválila (.pdf, str. 1) „návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty”. Návrh předložila (.docx, str. 6) ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a pro hlasovalo 12 z přítomných 12 členů vlády. Při hlasování o návrhu tedy dva členové vlády nebyli přítomni.

Návrh zákona se zabývá například jednostranným ukončením nájmu. Podle § 3 odst. 1 vládního návrhu zákona (.pdf, str. 2) „pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo

a) v rozhodné době, a

b) převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného.”

Návrh zákona vláda 2. dubna předložila Poslanecké sněmovně. Předseda sněmovny rozhodl, že předložený návrh zákona bude projednáván ve zkráceném jednání a následně přikázal návrh k projednání Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. 8. dubna byl návrh zákona v Poslanecké sněmovně schválen a následně byl postoupen Senátu. Tam byl návrh projednán 16. dubna a vrácen sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Jelikož hlasování vlády je neveřejné, nepodařilo se nám zjistit, kteří dva členové vlády byli nepřítomni a nehlasovali tedy pro návrh. Protože nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že ministryně Maláčová nebyla jedním z nepřítomných členů vlády, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Ve výroku senátorky Jelínkové se vyskytuje několik nepřesností. Jednotlivá nařízení, která Jelínková uvádí, nebyla vydávána ze dne na den. Toto její vyjádření lze ale vnímat jako nadsázku, kterou ilustruje překotnost vládou vydávaných nařízení. Za podstatné ve vyjádření Jelínkové lze považovat to, že jednotlivá uvedená nařízení byla vládou skutečně vydána a rychlost, s jakou byla měněna, lze vnímat jako pro seniory matoucí.

Nyní konkrétněji k jednotlivým opatřením. Dne 16. března vydala vláda Andreje Babiše usnesení, ve kterém „doporučuje osobám starším 70 let nevycházet po dobu trvání nouzového stavu mimo svá obydlí, s výjimkou návštěvy zdravotnického zařízení za účelem zajištění neodkladné zdravotní péče“ (.pdf). Tisková konference, na které předseda vlády tuto informaci sdělil veřejnosti, se konala v pondělí 16. března večer (video). 

Usnesení, podle něhož bylo nakupování v maloobchodních prodejnách potravin vyhrazeno pro seniory od 65 let v čase od 10:00 do 12:00, vydala vláda ve středu 18. března 2020 (.pdf). Tedy dva dny poté, co doporučila seniorům nad 70 let nevycházet z domu. Je však třeba podotknout, že doporučení vlády z 16. března bylo stále v platnosti, takže je třeba vyhrazení doby pro nakupování vnímat jako možnost pro ty seniory, kteří se nemohou nebo nechtějí řídit doporučením vlády. Vzhledem k tomu, že i přes vládní doporučení seniorům nevycházet mimo svá obydlí pro ně byla vyhrazena speciální doba pro nákupy, lze s jistou mírou nadsázky uznat, že vláda seniory „takzvaně vyslala do obchodů“.

Zmíněné časové rozmezí, ve kterém byl vstup do prodejen zakázán osobám mladším 65 let, vláda změnila dalším usnesením ze dne 19. března (.pdf). Podle něj byl v maloobchodních prodejnách potravin (ale nově také v prodejnách hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží) pro nákupy seniorů určen čas 7:00 do 9:00.

Rozmezí 8:00 až 10:00, o němž hovoří senátorka Jelínková, bylo přijato až 23. března. Tehdy vláda schválila (.pdf) vydání mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 1), které omezilo povinnost vyčlenit prodejní dobu pro seniory jen na prodejny s plochou větší než 500 metrů čtverečních a které nabylo účinnosti 25. března.

Podle CV (.doc) zveřejněného na stránkách zlínské KDU-ČSL Šárka Jelínková pracovala dokonce 30 let v sociálních službách, a to od roku 1986 s výjimkou rodičovské dovolené (2008–2011).


Pracovala například jako vychovatelka v domově pro osoby se zdravotním postižením, vedoucí domova pro osoby se zdravotním postižením a ředitelka centra pro seniory (2011–2016).

Dále jako OSVČ pracovala v sociální sféře na různých projektech jako odborný konzultant (.pdf, str. 3) a od roku 2002 se v této oblasti věnuje také lektorské činnosti (.pdf, str. 20).

Výrok ministryně Maláčové navazuje na argumentaci senátorky Jelínkové o neexistenci jasných instrukcí a postupů pro poskytovatele sociálních služeb, jak se vypořádat s hrozícím rizikem nákazy COVID-19. Paní ministryně v rámci své reakce poukazuje na existenci pokynů vydaných MPSV ze 3. března 2020.

Zmiňované dokumenty se pak skutečně nachází na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.  V dokumentu Doporučený postup č. 0/2020 - Doporučení pro poskytovatele sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID-19 se nachází informace obecné povahy o nutnosti svolání krizových štábů, základní informace o podobě nákazy (str. 2-3). Dokument rovněž doporučuje k předzásobení na doby 4–6 týdnů léky, zdravotnickými pomůckami a dezinfekčními prostředky (str. 3). Tato opatření pak dle dokumentu mají probíhat ve spolupráci se zřizovateli (str. 3).

Posléze 13. března k tomuto dokumentu přibylo pokračování s upřesňujícími informacemi: Doporučený postup č. 1/2020 - Doporučení pro poskytovatele sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID-19 - Nejčastější otázky a odpovědi v oblasti sociálních služeb. Dokument má formu otázek a odpovědí a nachází se v něm informace konkrétnější povahy směřující k zabránění šíření nákazy COVID-19 v zařízeních sociálních služeb. Například můžeme uvést výzvu ke zřízení izolačních pokojů pro klienty (str. 7).

Z předcházejícího průběhu rozhovoru je zřejmé, že řeč je o 3. březnu. Šárka Jelínková byla opravdu v období jarních prázdnin mezi 2.–6. březnem na lyžích ve Val di Fiemme v Itálii. Svůj pobyt v oblasti potvrdila ve svém vyjádření pro server iDNES, když prohlásila: „Do poslední chvíle to nebylo problematické místo. Zvažovali jsme ale, jestli nepojedeme dříve.“

V uvedené době již platilo doporučení do některých částí Itálie nejezdit. Stejně jako senátor Tomáš Goláň (SEN21) Šárka Jelínková následně na dva týdny zamířila do karantény.

Ministryně Maláčová skutečně sklízela vlnu kritiky ohledně bezpečnostních opatření na ochranu seniorů. 

Asociace poskytovatelů sociálních služeb od začátku března žádala o dodání ochranných pomůcek. Na konci března však uvedla, že například požadované respirátory nemá 90 procent zařízení. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou se setkalo i s kritikou od veřejnosti. Negativní reakce se například nacházely pod jedním ze jejích tweetů:

Ochrana seniorů v domovech je moje priorita! Pomůcky musí být rozdělovány transparentně a s hejtmany jsem dnes probrala, co dál. Na krajích musí být připraveno 60 lůžek na 100 tisíc lidí a řešit musíme také náhrady za nemocné pečovatelky. @CSSD #spolutozvladneme

— Jana Maláčová (@JMalacova) March 30, 2020

Vlna nevole se také zvedla v případě nákazy nemocí Covid-19 v domově seniorů Iris v Ostravě. Podle posledních údajů se v domově nakazilo 17 lidí. Konkrétně 13 klientů a čtyři zaměstnanci. V diskusi u příspěvku Události Ostrava na Facebooku se rovněž strhla vlna kritiky.

I přesto nemůžeme dohledat, že by byla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na začátku března kritizována za vstup do řešení vzniklé situace. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření (.pdf) v souvislosti s nákazou COVID-19, které bylo 1. dubna vzato na vědomí vládou (.pdf). Zde nařizuje krajům a Hlavnímu městu Praze zajistit s účinností od 2. dubna prostory s lůžkovou kapacitou alespoň 60 lůžek na 100 000 obyvatel. Tato lůžka mají být vyhrazena pro osoby využívající sociální služby, u nichž se prokázalo onemocnění COVID-19.

V tomto mimořádném nařízení se ovšem neuvádí, zda jsou lůžka určena pouze osobám s lehkým, či závažnějším průběhem nemoci. Dále také není stanoveno, že se má jednat pouze o seniory. Tato lůžka mají být vyhrazena osobám, jimž jsou poskytovány sociální služby. Mezi tyto osoby poté patří nejen ty umístěné v domovech pro seniory, ale také v domovech pro osoby se zdravotním postižením a jiné.

Sektor zemědělství se bezesporu věnuje dopadům koronaviru. Například aktuálně mnoha zemědělcům chybí sezónní pracovníci, kteří do ČR přijížděli z ciziny. Zemědělci tak zoufale shání pracovníky. Sektor zemědělství se ale bude muset také intenzivně začít věnovat nadcházejícímu období sucha, které na něj může mít devastující dopady.

Posledních 14 dní, o kterých senátorka Jelínková mluví, jsou 13. a 14. týden roku 2020, tedy časové rozmezí od 23. března až do 5. dubna 2020. Podle týdenních zpráv o hydrometeorologické situaci a suchu na území ČR vydaných ČHMÚ byla situace srážek v tomto období následující:

• 23. března – 29. března (.pdf, str. 2):
  „Uplynulý týden byl na srážky chudý. Jediným dnem, kdy pršelo, byla neděle. Během odpoledne začala od severu přecházet studená fronta a do pondělního rána se na 70 % území vyskytl déšť, který postupně od severu přecházel ve sněžení. V průměru spadlo 0,8 mm srážek, nejvíce na severních pohraničních horách (Pomezní boudy 13 mm, Labská bouda 10 mm, Tisá 9 mm), naopak na jižní a střední Moravě se srážky nevyskytly.“
   
• 30. března – 5. dubna (.pdf, str. 2):
  „Srážky se vyskytovaly jen na frontě přecházející v noci z pondělí na úterý a během úterý, sněžení nebo sněhové přeháňky byly téměř na celém území. Nejvyšší úhrny byly v Jizerských horách, Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech 5 až 10 mm, na ostatním území byly srážky 0 až 3 mm. Další srážky byly při přechodu slabé fronty v pátek, kdy byly srážky zaznamenány asi na čtvrtině stanic, ale úhrny byly jen do 0,5 mm.“

Z týdenních zpráv můžeme vyčíst, že se nad územím ČR v určité momenty v těchto dvou týdnech srážky vyskytovaly. Jak ale obě zprávy zmiňují, srážky byly dosti mizivé a některé dny, jako třeba téměř celý první týden, pak byly zcela bez srážek.

V týdenní zprávě ČHMÚ ze 7. dubna můžeme i sledovat vyhodnocení aktuálního stavu půdního sucha (.pdf, str. 14). „Kritérium půdního sucha (vlhkost pod 30 % VVK) bylo na počátku aktuálního týdne splněno ve vrstvě 10 až 50 cm na 18 % stanic, ve vrstvě 50 až 100 cm na 34 % stanic ležících v různých částech republiky. Ve vrstvě 0 až 10 cm bylo kritérium půdního sucha splněno na 5 stanicích (tj. 11 % stanic, pozn. Demagog.cz).“

Velké sucho letos České republice doopravdy hrozí. ČHMÚ vypracovala zprávu (.pdf), v níž porovnává hydrometeorologickou situaci a stav sucha března 2020 s březnem 2019. Ze zprávy vychází, že rok 2020 je zatím dokonce sušší než rok 2019, který byl druhým nejteplejším rokem od počátku měření roku 1961.

„Z hlediska vyhodnocení stavu sucha na území České republiky byl rok 2019 z hlediska vodností výrazně vodnější než letošní březen. Průměrné průtoky v březnu 2019 místy dosahovaly až trojnásobku průměrných měsíčních průtoků a pohybovaly se ponejvíce v rozmezí od 75 do 165 % Qm zatímco v letošním březnu to bylo 40 až 105 % Qm.“ (str. 2)

Zpráva se dále zabývá stavem podzemních vod, který je podobný minulému roku. Jedinou výjimkou byla jižní část republiky, která je oproti minulému roku sušší. Nakonec se zpráva zabývá množstvím vody ve sněhové pokrývce, kde jsou data poměrně tristní. „Z hlediska množství vody akumulované ve sněhové pokrývce na území České republiky byly sněhové zásoby v polovině března 2019 více než třínásobně větší než v letošním březnu. Rozložení sněhových zásob na území ČR bylo v obou letech podobné, pouze v roce 2019 byly sněhové zásoby výrazně větší.“ Sníh a voda ze sněhové pokrývky je zásadním faktorem pro stavy povrchových a podzemních zásob vody. Pokud je tak v roce 2020 poměr vody ve sněhu pouze třetinový k roku 2019, je velice pravděpodobné, že bude půda sušší, a mohou nastat velká sucha.

Pomocí dat na portálu Intersucho můžeme dobře porovnat změnu intenzity sucha na území ČR 22. března a 5. dubna. Jak můžeme vidět, zatímco 22. března bylo riziko sucha pouze v jižních Čechách, 5. dubna bylo již ve velké části republiky.

Fakt, že bude v České republice letos období velkého sucha, podporuje i prognóza stavu sucha na následující 2 měsíce.

Andrej Babiš tímto výrokem reagoval na dotaz (40. minuta) moderátora, zdali souhlasí se zmrazením platů politiků v době současné koronavirové krize, kdy se spousta lidí ocitla v situaci, kdy nemohou chodit do práce, a jejich náhrada mzdy tak činí pouze 60 % jejich průměrného výdělku (viz o právech zaměstnanců během epidemie koronaviru na webu MPSV). Premiér Babiš odpověděl, že by byl pro, kdyby poslanci a senátoři například půlku svého platu poslali na nějakou charitu, ale takovýto návrh nechce sám předkládat.

Počátek politické kariéry Andreje Babiše můžeme datovat do roku 2013, kdy jeho hnutí ANO skončilo na 2. místě ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR a poté utvořilo koaliční vládu spolu s vítězem voleb ČSSD a KDU-ČSL. Od té doby vystřídal tyto funkce: poslanec, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí, premiér. Pro přehled uvádíme časová vymezení jeho politických funkcí:

• poslanec Poslanecké sněmovny PČR: 26. října 2013 – 26. října 2017, 21. října 2017 – dodnes
• 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí v Sobotkově vládě: 29. ledna 2014 – 24. května 2017
• premiér: I. vláda Andreje Babiše 13. prosince 2017 – 27. června 2018, II. vláda Andreje Babiše 27. června 2018 – dodnes

Dále uvádíme základní hrubé měsíční platy ústavních činitelů (tedy bez dalších náhrad, např. za funkci v orgánech Sněmovny nebo na cestovní výdaje) v letech 2013–2020, tedy v době, kdy Andrej Babiš zastával/zastává nějakou politickou funkci:

Jako poslanec Poslanecké sněmovny PČR (26. října 2013 – 26. října 2017, 21. října 2017 – dodnes)

• 2013 – 55 900 Kč
• 2014 – 55 900 Kč
• 2015 – 57 600 Kč
• 2016 – 65 700 Kč
• 2017 – 71 000 Kč
• 2018 – 75 800 Kč
• 2019 – 82 400 Kč
• 2020 – 90 800 Kč

Jako 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí v Sobotkově vládě (29. ledna 2014 – 24. května 2017)

• 2014 – 128 900 Kč
• 2015 – 141 500 Kč
• 2016 – 151 500 Kč
• 2017 – 163 700 Kč

Jako premiér – I. vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018), II. vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – dodnes)

• 2017 – 190 700 Kč
• 2018 – 203 600 Kč
• 2019 – 221 200 Kč
• 2020 – 243 800 Kč

Platy politických činitelů jsou upraveny v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. V § 39 tohoto zákona je uvedeno: „Členům vlády nenáleží příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti.“

Z tohoto zákona tedy vyplývá, že v případě zastávání funkce poslance a funkce člena vlády zároveň se jejich platy nekumulují, člen vlády může pobírat jenom ministerský (příp. premiérský) plat. Za svou činnost ve funkci řadového poslance odměny nemá. To lze vztáhnout i na téměř celou dobu politického působení Andreje Babiše, neboť v minulém i současném volebním období zastával a zastává funkci člena vlády (kromě období mezi říjnem 2013 a lednem 2014, než se zformovala vláda, a mezi květnem a prosincem 2017, kdy byl odvolán z funkce – v těchto mezičasech zastával funkci řadového poslance).

Andrej Babiš však opakovaně prohlašuje, že svůj plat nepobírá. Například v roce 2014 uvedl, že celý svůj ministerský plat posílá Fondu pro rodiče samoživitele, což je projekt Nadace AGROFERT: „Na Fond pro rodiče samoživitele Nadace AGROFERT jde celý můj ministerský plat.“

O financování Fondu ze svého platu se zmínil i v roce 2019 (nyní už jde o plat premiérský): „Dělám zdarma, posílám peníze samoživitelkám (…).“

Ve stejném rozhovoru (čas 38:30–38:38), ze kterého pochází námi analyzovaný výrok, premiér Babiš řekl: „A já samozřejmě, jak je známo, moje veškeré příjmy od vstupu do politiky posílám samoživitelkám, takže já neberu ani korunu od státu jako politik.“ 

Tvrzení premiéra Babiše podporují i informace uvedené na webu Fondu pro rodiče samoživitele: „Fond je financován z prostředků Nadace AGROFERT a platu pana Andreje Babiše, předsedy správní rady Nadace AGROFERT.“

Další informace na webu Fondu se zároveň shodují se začátkem politické kariéry Andreje Babiše, tedy s říjnem 2013: „Fond na podporu rodičů-samoživitelů v nouzi byl odstartován v říjnu 2013 s cílem nabídnout pomoc skupině obyvatel nejvíce ohrožené chudobou.“

Příspěvky Nadaci AGROFERT jsou pravidelně zveřejňovány v jejich výročních zprávách, v seznamu přijatých finančních darů figuruje i jméno Andreje Babiše. Pro přehled tedy uvádíme částky, které dle zveřejněných údajů Nadaci AGROFERT věnoval právě premiér Babiš:

• 2013 (str. 27) – 138 000 Kč
• 2014 (str. 26) – 1 123 000 Kč
• 2015 (str. 18) – není uveden přesný seznam, pouze že „Nadace AGROFERT obdržela na podporu své činnosti v roce 2015 dary v celkové výši 9.674.581,- Kč“
• 2016 (str. 60) – 1 503 000 Kč
• 2017 (str. 55) – 25 261 000 Kč (z toho „Nadace AGROFERT obdržela od pana Andreje Babiše dar z Výzvy 52 milionů ve výši 24.339.112,-Kč“. Jedná se o částku, kterou premiér Babiš převedl z transparentního účtu Výzvy 52 milionů den před vyhlášením voleb do PS PČR, jinak by mohly být započítávány do nákladů na předvolební kampaň. 52 milionů Kč je částka odpovídající sumě, kterou nezaplatil na daních za korunové dluhopisy Agrofertu za rok 2017, premiér se rozhodl tuto sumu poslat na dobročinné účely – více o kauze korunových dluhopisů zde)
• 2018 (str. 45) – 1 964 000 Kč

Andrej Babiš není první politik, který se svého platu, podle svých slov, vzdal. Senátor za SPO František Čuba se rozhodl svůj senátorský plat posílat Studijnímu fondu Iva Valenty, neboť ze zdravotních důvodů nemohl řádně vykonávat svou funkci. Někteří senátoři jej za to kritizovali a vyzývali spíše k rezignaci (rezignoval v únoru 2018). Dalším politikem je již zmiňovaný Ivo Valenta (nestraník za Stranu soukromníků), který dle svého vyjádření a informací na webu do tohoto Fondu taktéž přispívá celým svým senátorským platem.

Jelikož nemáme z veřejně dostupných dat možnost vypočítat přesné částky čistého platu, který premiér Babiš pobírá a pobíral, nemůžeme porovnat a nezávisle tak potvrdit, zda se jeho příjmy za politické funkce rovnají darovaným finančním částkám Nadaci AGROFERT. Za rok 2015 navíc není ve výroční zprávě Nadace upřesněno, jakou částkou premiér přispěl. Proto musíme tento výrok hodnotit jako neověřitelný.