Přehled ověřených výroků

Hotspot Moria, který uvádí ve svém výroku Výborný, je uprchlický tábor na řeckém ostrově Lesbos. V minulosti ho navštívilo několika českých novinářů, kteří mapovali osud migrantů mířících do Evropy.

Na podzim roku 2018 navštívil tento tábor novinář Tomáš Lindner z Respektu, který odhaduje, že je na místě přes 300 nezletilých dětí bez doprovodu, z toho je přibližně 70 dětí mladších 16 let. Podobně uvádí Thomas Kulidakis pro Český rozhlas, že se v hotspotu Moria v době jeho návštěvy na jaře letošního roku nacházelo 341 dětí bez doprovodu.

Pro ověření údajů uvedených ve výroku jsme oslovili europoslankyni Michaelu Šojdrovou, kterou Výborný zmiňuje v kontextu svého výroku. Od její asistentky Evy Rybkové jsme obdrželi korespondenci, kterou si Šojdrová vyměnila s řeckou výzkumnicí Evou Cossé z Human Rights Watch. K 5. listopadu 2019 je podle korespondence v hotspotu moria 64 dětí mladších 14 let bez doprovodu.

Výborný se tedy ve svém výroku dopustil nepřesnosti, když všech těchto 64 dětí označil za chlapce. Z uvedené korespondence totiž plyne, že se v hotspotu Moria nacházeli nejel chlapci, ale i dívky mladší 14 let. Podle statistik UNHCR (.pdf, str. 1) se však k 31. říjnu 2019 v Řecku nacházelo 4 962 dětí bez doprovodu (z toho 372 mladších 14 let), přičemž 93,4 % z nich byli chlapci. UNHCR také uvádí, že nejvíce tamních dětí pochází z Afghánistánu, Pákistánu a Sýrie.

Zde uvádíme měsíční údaje o dětech bez doprovodu v Řecku pro EKKA (Národní centrum pro sociální solidaritu) rozdělené podle národností:

Zdroj: unhcr.org

V Poslanecké sněmovně, do které byli zástupci zvoleni v roce 2017, je opravdu devět poslaneckých klubů. Nejsilnější je klub hnutí ANO se 78 mandáty. Na druhé straně nejmenší klub Starostů a nezávislých má pouhých 6 mandátů. Zvláštní skupinu tvoří nezařazení poslanci, kteří během svého mandátu např. opustili svůj bývalý poslanecký klub, jako tomu bylo u tří bývalých poslanců za SPD v polovině března 2019. Zbylé dva nezařazené poslance tvoří příslušníci hnutí Trikolóra, zvolení za ODS.

Zdroj obrázku: psp.cz

V historii byl počet poslaneckých klubů rozmanitý. Po prvních svobodných volbách do České národní rady v červnu 1990 pětiprocentní hranici překonaly 4 subjekty. Po volbách v roce 1992 to bylo 8 klubů. Následovaly volby v roce 1996 se šesti kluby. Ve volbách v červnu 1998 to bylo 5 klubů. V roce 2002 čtyři kluby. Po volbách v červnu 2006 pět klubů. Stejně tak po volbách roku 2010. Na konci října 2013 pětiprocentní hranici překonalo sedm subjektů. A nakonec, v posledních volbách na podzim 2017, uspělo celkem devět stran a hnutí.

Vzhledem k tomu, že předseda Výborný zmínil přesný počet aktuálních poslaneckých klubů a jmenované počty klubů v minulosti se také shodují s fakty, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V roce 2018 v rámci novely volebního zákona přišli lidovci se dvěma pozměňovacími návrhy. Jeden z nich se týkal právě aditivního kvora pro vstup koalic do Poslanecké sněmovny. Dle zákona o volbách do Parlamentu ČR č. 247/1995 Sb. je hranice postupu koalic do Sněmovny určena následovně: pro dvoučlenné koalice 10 %, pro tříčlenné 15 % a pro koalice čtyř a více stran 20 %.

Poslanci za KDU-ČSL chtěli svým pozměňovacím návrhem (.pdf, str. 7) tyto hranice snížit, a to na 7 % u dvoučlenných koalic, 9 % u tříčlenných koalic a 11 % u koalic složených ze čtyř a více stran. Snížení hranice kvora doporučil poslancům i ústavně právní výbor. Z opozičních stran návrh našel podporu u Starostů, TOP 09 a Pirátů.

Piráti, kteří mimo jiné předložili návrh na změnu kvora pro postup samostatné politické strany nebo hnutí do skrutinia z 5 % na 4 %, ho podpořili např. ve třetím čtení 14. září 2018. „Pokud se rozhodnete tento návrh nepodpořit, podpořte prosím alespoň návrh ústavněprávního výboru pro snížení toho kvora pro koalice. Skutečně to dává smysl, když to srovnáme se zeměmi Evropské unie,“ řekl Mikuláš Ferjenčík za Piráty.

Na téže schůzi se z řad opozičních stran vyjádřil i Dominik Feri za TOP 09, který konkrétně uvedl: „Jak říkám, za klub TOP 09 podporujeme jak ten první návrh snížení hranice uzavírací klauzule, tak i ten druhý návrh, který se týká klauzule aditivní.“

Proti pak ve třetím čtení skutečně hlasovala vládní koalice ANO a ČSSD. Návrh se rozhodli nepodpořit rovněž poslanci SPD. ODS se hlasování zdržela. Podrobněji lze hlasy jednotlivých poslanců nalézt v přehledu hlasování z 19. schůze Poslanecké sněmovny konané dne 14. září 2018.

Na oficiálních stránkách České pirátské strany je možné dohledat rozpočty a účetnictví od vzniku strany v roce 2009 až do současnosti, včetně plánovaného rozpočtu na rok 2020. Najdeme zde i výdaje jednotlivých krajských středisek a centrály strany. Z velké části se jedná o provozní výdaje strany, volební výdaje, výdaje v mediální oblasti a personální výdaje.

Strana zveřejňuje i registr smluv uzavřených se smluvními stranami od roku 2010. Jedná se například o smlouvy o poskytnutí dotace, darovací smlouvy, smlouvy o dílo, dohody o provedení práce a další. Na stránkách se nachází i soupis movitého majetku, financování volebních kampaní nebo seznam všech bankovních účtů - volebních, provozních, mzdových a účtů pro členské a státní příspěvky a dary.

Pirátská strana si zakládá na informační otevřenosti, proto vzniklo i Fórum Pirátské strany, kde probíhá mimo jiné veřejná diskuse k bodům a tématům pirátského programu, vnitrostranická diskuze členů a příznivců, diskuse o aktuálních kauzách a připravovaných předpisech či veřejná poradna. Do 1. listopadu 2018 evidovali Piráti na fóru také všechny lobbistické kontakty a schůzky. Od 2. listopadu 2018 byla spuštěna evidence nová.

Na konci října zde probíhalo i hlasování o odvolání Jakuba Michálka z funkce z důvodu obvinění z bossingu. Poslanec Michálek si funkci udržel, ale mezi Piráty vyvstala otázka, zda by se takto citlivé záležitosti neměly nejprve upřesnit uvnitř strany, a až potom řešit veřejně na fóru.

Ivan Bartoš a Olga Richterová se společně účastnili slavnostního předávání certifikátů v rámci Romského stipendijního programu pro romské studenty SŠ a VOŠ, který organizuje Romea. Na akci, která se uskutečnila 11. října v Brožíkově sálu na Staroměstské radnici, pronesli společně krátký projev, kterým projekt podpořili, a hovořili o vizi dostupného vzdělání pro všechny.

Program funguje čtvrtým rokem a letos v něm stipendium získalo 69 uchazečů. Organizace přesná čísla žadatelů o stipendium neuvádí, píše ale, že v loňském roce žádostí bylo zhruba 150, ve stejném článku ovšem manažerka stipendijního programu Jitka Votavová k programu uvádí, že omezené prostředky dovolují stipendium poskytnout jen asi třetině zájemců, což by při počtu 60 loni udělených stipendií znamenalo 180 žádostí.

V titulku na záznamu z ceremonie z letošního ročníku, který zajišťovala internetová televize ROMEA TV, je uvedeno, že stipendisté byli vybráni z „více než 130 uchazečů“ (video, titulek pod videem, který je zobrazen v časech od 6:15 do 6:34). V úvodním slově pak moderátor Lukáš Kotlár řekl, že „zájem o romská stipendia je opravdu velký, ročně o tyto stipendia v rámci programu organizace Romea se hlásí až 150 studentů“ (video, 2:56). Přesný počet je tedy pro letošní ročník zřejmě mezi 130 a 150 uchazeči. To tedy přibližně odpovídá dvojnásobku udělených stipendií.

Výše stipendií pro studenty SŠ činí 14 000 Kč na školní rok, studentům VOŠ pak organizace nabízí vyšší stipendijní grant, a to 21 000 Kč na školní rok.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Výši stipendia jakožto hodnotový soud nehodnotíme, stejně jako nehodnotíme, jaká je jeho relativní výše pro oceněné rodiny.

Spolek Vějíř Kladno je zaměřen na práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí. Soustředí se hlavně na předškoláky, neboť právě oni se často nemohou dostatečně připravit na školní docházku. Piráti podpořili tento spolek, když v Kladně uspořádali fundraisingovou akci pojmenovanou Knížka na prázdniny, na které vybrali (i s příspěvky od pirátských poslanců) 50 tisíc korun. Tyto peníze byly následně předány zakladatelům organizace manželům Čížkovým. Ti nakoupili desítky knih pro předškoláky. Následně se někteří členové Pirátské strany účastnili také konání Rodinného festivalu hudby a tance. Dar je možné doložit pomocí transakce z transparentního účtu Pirátské strany, kdy Piráti opravdu přispěli 21. června 2018 50 tisíc korun. Na své webové stránce prohlásili, že s Vějířem Kladno plánují do budoucna další projekty.

Pirátská strana pořádá opravdu mnoho akcí. V jejich kalendáři je možné vidět, že každý den se v rámci Pirátské strany koná hned několik různých akcí po celé České republice.

Firma JCDecaux o sobě uvádí, že je největší světovou společností v oblasti městské reklamy. Česká televize o firmě uvádí: „Praha má se společností JCDecaux uzavřenou smlouvu na provoz přístřešků MHD. Firmě skončí smlouva v roce 2021, minulé vedení města ji označilo za nevýhodnou a rozhodlo o jejím neprodloužení. Nyní se připravuje nový tendr na provozovatele přístřešků." V minulé radě (období 2014–2018) byla primátorkou Adriana Krnáčová, jejíž hnutí ANO tvořilo koalici s ČSSD a Trojkoalicí.

Server Mediaguru, zabývající se děním kolem firmy JCDecaux, k neprodloužení smlouvy v roce 2018 uvádí: „JCDecaux nyní v Praze vlastní a provozuje zhruba 900 přístřešků na zastávkách MHD, z toho 300 z nich je bez reklamní plochy. Další má dopravní podnik. Nová firma by je měla od roku 2021 vlastnit všechny s tím, že 585 reklamních ploch by bylo vyhrazeno pro potřeby magistrátu. Příjmy z reklamy ze zbytku by šly soukromníkovi. Na oplátku by Praze podle návrhu platil 30 milionů korun ročně, což by znamenalo za 20 let příjem do městské pokladny ve výši 726 milionů korun.“ Současně podle stejného zdroje firma platí Praze 10 milionů ročně za zhruba polovinu přístřešků z počtu, se kterým je počítáno v nové smlouvě.

JCDecaux rovněž vlastní firmu Rencar Praha a. s. založenou Dopravním podnikem Praha a od roku 2001 ve vlastnictví firmy Europlakat patřící do mezinárodní skupiny JDCecaux. Firma Rencar měla od roku 1997 s Dopravním podnikem uzavřenou smlouvu ohledně udržování reklamních ploch. V roce 2016 ji Dopravní podnik vypověděl a spor šel k soudu, který v září 2019 nepravomocně rozhodl o její neplatnosti hlavně z důvodu nejasnosti vymezení předmětu smlouvy.

Tomáš Tenzer zmiňovaný ve výroku je technickým ředitelem firmy JCDecaux obviněným z korupce zastupitele Prahy 1 (ODS) Michala Valenty. ČT uvádí: „Podle státního zástupce Valenta na základě svých kontaktů na radnici firmu zvýhodnil a inkasoval za to 200 tisíc korun, zamaskovaných jako odměnu za konzultační činnosti. Valenta byl v době, kdy se měl případ stát, členem majetkové komise městské části, v minulosti působil jako její místostarosta."

Pro kontext lze uvést, že pražská zastupitelka za Pirátskou stranu Michaela Krausová kvůli schůzkám s Tomášem Tenzerem rezignovala na post předsedkyně klubu Pirátů na pražském magistrátu. Rovněž se uvádí, že jedním ze sponzorů Pirátů v předvolební kampani pro komunální volby 2018 byla právě JDCecaux.

Přestože novela zákona o lobbingu stanovující povinnost zveřejňovaní lobbistických kontaktů je ještě v projednávání, Piráti mají zřízený svůj registr schůzek a kontaktů.

9. září 2019 se sešli předseda zastupitelského klubu pražských Pirátů Viktor Mahrik a primátor Zděnek Hřib se zástupci firmy JCDecaux (JCD). Předmětem schůzky byl konec smlouvy JCD s magistrátem. Podle smlouvy (.pdf) by měla firma mobiliář demontovat a vrátit plochy v původním stavu. O dodatku ke smlouvě se bude ještě diskutovat, aby prodleva mezi odstraněním starého a dosazením nového mobiliáře byla co nejkratší.

Schůzek k pražskému mobiliáři proběhlo více. 23. července 2018 se Viktor Mahrik sešel s manažerem firmy Tomášem Tenzerem. Viktor Mahrik se dále společně s radním Chabrem 4. března 2019 sešel s ředitelem JCD, Pavlem Slabým. 10. října se Viktor Mahrik potkal na zahájení Signal Festu s obžalovaným Tomášem Tenzerem. Konzultovali ukončení smlouvy mezi JCD a HMP.

Členka Pirátské strany Michaela Krausová odstoupila z pozice předsedkyně pražských zastupitelů dne 17. října 2019, tuto skutečnost oznámila na jednání pražských zastupitelů.

K rezignaci se uchýlila po kontroverzi, kterou vyvolala její veřejnosti neohlášená schůzka s manažerem reklamní firmy JCDecaux Tomášem Tenzerem, jenž je souzen za korupční jednání a manipulace s veřejnými zakázkami. Bývalá předsedkyně Krausová v prohlášení odmítla, že by schůzky měly firmě JCDecaux přinést jakékoliv výhody.

Na její funkci nastoupil Viktor Mahrik z Pirátské strany, který s podnikatelem Tomášem Tenzerem také v minulosti jednal.

Po neúspěšné kandidatuře za Piráty do zastupitelstva Prahy 10 byla Lenka Dvořáková zaměstnána tamní pirátskou místostarostkou Janou Komrskovou jako její externí poradkyně. Koordinovat měla především sportovní akce. Jedna z akcí, na kterých se Lenka Dvořáková podílela, byl srpnový běh Desítka na desítce. Na doporučení poradkyně Dvořákové zakázku získala firma jejího manžela, DOVA spol. s r.o.

Místostarostka Komrsková tvrdí, že o střetu zájmu nevěděla. Oznámení o ukončení spolupráce s Lenkou Dvořákovou oznámili Piráti na svém webu 10. října 2019. Praha 10 pak za pořádání zmíněné akce zaplatila 80 400 Kč bez DPH.

Schválený rozpočet Prahy 10 počítá s menším nárůstem výdajů než v předchozích letech. Jedna z oblastí, na které Piráti šetří, jsou výdaje na kulturní a sportovní akce, na což jde zhruba 20 milionů korun, částka násobně menší než v minulých letech. Z této částky by mělo na sport jít 1,6 milionu Kč.

Zdroj: www.praha10.cz

Následující schéma zobrazuje strukturu běžných výdajů schváleného rozpočtu Prahy 10 na rok 2019.

Zdroj: www.praha10.cz