Přehled ověřených výroků

Ivan Bartoš zde hovoří o tzv. daňovém balíčku, který má mimo jiné (.pdf) přinést vyšší zdanění lihovin a tabáku. Vládní návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen (.pdf) dne 6. listopadu 2019.

Způsob a průběh schvalování však kritizuje opozice a zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud. Kritizován je hlavně způsob ukončení debaty, která byla na návrh předsedajícího Vojtěcha Filipa (KSČM) ukončena, i když do ní bylo přihlášeno ještě 25 poslanců. Podle opozice je tento postup v rozporu s Jednacím řádem Poslanecké sněmovny.

Na rozpor s Jednacím řádem upozornil (čas 26:40) v Otázkách Václava Moravce také předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek: „(...) postup na sílu ukončit rozpravu neodpovídá Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny a Ústavní soud tohleto řekl“. Znovu tuto situaci okomentoval pro ČT24, kdy uvedl, že šlo „o bezdůvodný útok na práva opozice“. Zároveň upozornil na fakt, že „koalice nepřistoupila ani na omezení řečnické doby, což je podle jednacího řádu možné“.

Ústavní soud se podobnou situací v minulosti skutečně zabýval, a to v souvislosti s třetí a čtvrtou etapou elektronické evidence tržeb. Skupina 41 poslanců tehdy podala návrh na zrušení celého zákona, nebo alespoň některých částí. V nálezu Pl. ÚS 26/16 (str. 13–18, body 48 až 64) Ústavní soud došel k názoru, že skutečně došlo k procedurálnímu pochybení, které ale nedosáhlo takové intenzity protiústavnosti, aby byl celý zákon zrušen.

Ústavní soud je oprávněn rušit právní předpisy pro rozpor s ústavním pořádkem, jak vyplývá z čl. 83 a čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu rozhoduje ÚS o dvou aspektech ústavnosti. Prvním z nich je obsahový soulad předpisu s ústavním pořádkem, kdy má ÚS pravomoc zrušit celý předpis, nebo jeho problematické části. Druhým je potom kontrola dodržení normotvorného procesu a legality způsobu přijetí a vydání předpisu.

Zda by zrušení daňového balíčku Ústavním soudem pro jeho neústavnost vedlo k vracení daní nelze s jistotou určit. Nicméně pokud by zákon byl zrušen v době své účinnosti a z něj vyplývající daně by již daňovými subjekty byly zaplaceny, lze předpokládat, že by tyto subjekty mohly úspěšně postupem podle daňového řádu požádat o vrácení části již zaplacené daně. Obdobně tomu bylo v případě zrušení právní úpravy, která zvyšovala tzv. regulační poplatek za poskytnutou lůžkovou péči z 50 Kč na 100 Kč za den.

Jakub Michálek skutečně několikrát upozornil na rozpor s Jednacím řádem. Ústavní soud disponuje pravomocí zrušit právní předpis z důvodu nedodržení legislativního procesu a obdobnou situací se v minulosti zabýval v souvislosti s třetí a čtvrtou etapou EET. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Demokratický blok je sdružení čtyř stran (ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09) a jejich klubů pro volby do orgánů sněmovny. Toto sdružení stran bylo založeno na základě vzájemné dohody ze dne 15. listopadu 2017 mezi stranami ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Obsah této dohody uvádíme níže:

Dohoda o sdružení klubů pro účely voleb a ustanovování výborů a komisí pro VIII. volební období

1) Poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN a se shodly na společném postupu při ustanovování orgánů PSP ČR na počátku VIII. volebního období.

2) Uvedené kluby se podle článku 7 přílohy č. 2 zákona č. 90/1995o jednacím řádu PSP ČR sdružují pro účely voleb konaných na ustavující a následných schůzích PSP ČR pod názvem Demokratický blok.

3) Kluby se zavazují postupovat jednotně a předložit společné kandidátky pro ustanovení výborů podle zásady poměrného zastoupení a ustanovení komisí většinovým způsobem.

4) Kluby se zavazují hledat shodu i k většinovým volbám a předkládat společné kandidáty.

5) Kluby zastupují celkem 27,61 % voličů, což představuje 1,4 milionů hlasů. Kluby se v rámci demokratické kontroly vlády shodly na těchto pozicích pro zástupce sdruženého klubu:

• Dvě místa ve vedení Sněmovny
• Předsednictví těchto výborů: Bezpečnostní, Výbor pro obranu, Mandátový a imunitní výbor, Školský výbor, Ústavně právní výbor, Zahraniční výbor, Hospodářský výbor
• Předsednictví těchto komisí: Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS, Stálá komise pro kontrolu činnosti VZ, Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, Stálá komise pro kontrolu činnosti FAU

6) Kluby se shodly, že nebudou volit do funkce předsedy Poslanecké sněmovny nomináta hnutí ANO. Současně se zavazují ke konzultacím a snaze hledat společné postoje i k personálním nominacím ostatních politických subjektů.

ČSSD a Piráti účast na tomto uskupení odmítli. Neshodli se například na volbě předsedy sněmovny. Předseda Pirátů Ivan Bartoš také označil Demokratický blok za spíše gesto než konstruktivní návrh. V době jeho vzniku napsal Bartoš na svůj Facebook: „Nechceme patřit ani pod taktovku Andreje Babiše a ani pod dnes vzniklý „antiba“ PR projekt tzv. Demokratický blok.“

Ani později se Piráti nechtěli těsněji spojit se stranami Demokratického bloku. Místopředseda Pirátů Michálek například k možnosti připojit se k nějakému volebnímu spojenectví se stranami tzv. Demokratického bloku řekl, že „pro nás jako Piráty zatím není silný motivátor k tomu, abychom vstupovali do nějaké koalice. Vždy jsme stranu stavěli odzdola. Nestavíme to tak, že bychom se snažili dělat akvizici nějaké další politické entity.“

Vlády po revolučním listopadu 1989 můžeme rozdělit do dvou skupin. Na vlády za doby federace (1990–1992) a doby samostatné České republiky (1993–dodnes).

České federativní vlády (v rámci Československa) byly dvě. První vláda Petra Pitharta od 29. června 1990 do 2. července 1992. Tato vláda byla velmi rozmanitá (.pdf, str. 13–16), co se týče složení stran. Největší zastoupení mělo OF, které se v roce 1991 rozdělilo na ODS, ODA a OH, mezi další subjekty patřila ČSL a KDS. Pro zjednodušení dále budeme předpokládat, že všechny strany a hnutí byly členy koalice po celé dva roky Pithartovy vlády. Po volbách v roce 1992 nastoupila první vláda Václava Klause. Tato vláda (.pdf, str. 17–22) ODS, KDU-ČSL, KDS a ODA vydržela od 2. července 1992 do 4. července 1996.

Od rozpadu federace Česká republika vystřídala mnoho vlád. Po zmíněné první vládě Václava Klause usedl druhý Klausův kabinet. Vláda fungovala od 4. července 1996 do 2. ledna 1998 (demisi vláda podala 30. listopadu 1997). Jednalo se o vládu ODS, KDU-ČSL a ODA (.pdf, str. 23–27). Následovala úřednická vláda Josefa Tošovského do 17. července 1998. Po předčasných volbách usedla menšinová vláda Miloše Zemana. Toto období také označujeme jako období tzv. opoziční smlouvy. Šlo o jednobarevnou vládu ČSSD podporovanou ODS. Vláda vládla do 12. července 2002.

Po této vládě ČSSD následovaly další tři vlády složené převážně ze sociálních demokratů. Konkrétně od 15. července 2002 do 4. srpna 2004 vláda s KDU-ČSL a US-DEU Vladimíra Špidly (.pdf, str. 37–42). Poté od 4. srpna 2004 do 24. dubna 2005 zasedala vláda (společně opět s US-DEU a KDU-ČSL) Stanislava Grosse (.pdf, str. 43–47) a nakonec od 24. dubna 2005 do 4. září 2006 vláda Jiřího Paroubka (.pdf, str. 48–53) se stejnými koaličními partnery.

ČSSD poté vystřídala na pozici nejsilnější vládní strany ODS, konkrétně vlády Mirka Topolánka. První (.pdf, str. 54–58), jednobarevná, nedostala důvěru. Zasedala od 4. září 2006 do 9. ledna 2007. Druhá (.pdf, str. 59–66) vláda společně s KDU-ČSL a Stranou zelených vládla od 9. ledna 2007 do 8. května 2009. Po vyslovení nedůvěry převzala moc úřednická vláda, konkrétně vláda Jana Fischera (.pdf, str. 67–72) od 8. května 2009 do 13. července 2010. Poslední vláda se členy ODS vládla od 13. července 2010 do 10. července 2013. Šlo o tříbarevnou vládu (.pdf, str. 73–81) ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Pomyslného kormidla se po pádu Nečasovy vlády chopila v pořadí třetí úřednická vláda. Kabinet Jiřího Rusnoka (.pdf, str. 82–86) vládl od 10. července 2013 do 29. ledna 2014. Následoval kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL Bohuslava Sobotky, který trval od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017. Poté fungovala krátká jednobarevná vláda Andreje Babiše od 13. prosince 2017 do 27. června 2018, které nebyla vyslovena důvěra. Andrej Babiš sestavil druhou menšinovou vládu společně s ČSSD, která vládne od 27. června 2018 dodnes.

Když si sečteme roky, které konkrétní strany měly své zástupce ve vládě, tak se dopracujeme k následujícím výsledkům: (KDU-)ČSL téměř 18 let, ČSSD 13,5 roku, ODS 13 let, ODA 7,5 roku, KDS 6 let, ANO zatím 6 let, US-DEU 4 roky, TOP 09 a VV 3 roky, Strana Zelených 2,5 roku a OH a OF po dvou letech. Do počítaných období jednotlivých stran nezapočítáváme dobu úřednických vlád, v nichž zasedali někteří členové politických stran, vzhledem ke komplikované genezi těchto vlád. 

Alternativně můžeme počítat dobu, po kterou byl daný subjekt nejsilnějším členem vládní koalice. Tím byla ČSSD 12 let, následuje ODS s 11 lety (nepočítáme vládu Petra Pitharta, kde bylo nejsilnější OF) a dále hnutí ANO a OF shodně se dvěma lety.

Je možné, že poslanec Bartoš směšuje více různých způsobů výpočtu dohromady, jelikož žádná námi myšlená interpretace jeho výroku neodpovídá skutečnosti. Pokud se na věc díváme z pohledu nejsilnější vládní strany s premiérem, neměla by ve výčtu být uvedena KDU-ČSL a TOP 09. A pokud se na situaci podíváme ve smyslu počtu let ve vládě, Bartoš uvádí nepřesné hodnoty.

Na oficiálních stránkách České pirátské strany je možné dohledat rozpočty a účetnictví od vzniku strany v roce 2009 až do současnosti, včetně plánovaného rozpočtu na rok 2020. Najdeme zde i výdaje jednotlivých krajských středisek a centrály strany. Z velké části se jedná o provozní výdaje strany, volební výdaje, výdaje v mediální oblasti a personální výdaje.

Strana zveřejňuje i registr smluv uzavřených se smluvními stranami od roku 2010. Jedná se například o smlouvy o poskytnutí dotace, darovací smlouvy, smlouvy o dílo, dohody o provedení práce a další. Na stránkách se nachází i soupis movitého majetku, financování volebních kampaní nebo seznam všech bankovních účtů - volebních, provozních, mzdových a účtů pro členské a státní příspěvky a dary.

Pirátská strana si zakládá na informační otevřenosti, proto vzniklo i Fórum Pirátské strany, kde probíhá mimo jiné veřejná diskuse k bodům a tématům pirátského programu, vnitrostranická diskuze členů a příznivců, diskuse o aktuálních kauzách a připravovaných předpisech či veřejná poradna. Do 1. listopadu 2018 evidovali Piráti na fóru také všechny lobbistické kontakty a schůzky. Od 2. listopadu 2018 byla spuštěna evidence nová.

Na konci října zde probíhalo i hlasování o odvolání Jakuba Michálka z funkce z důvodu obvinění z bossingu. Poslanec Michálek si funkci udržel, ale mezi Piráty vyvstala otázka, zda by se takto citlivé záležitosti neměly nejprve upřesnit uvnitř strany, a až potom řešit veřejně na fóru.

Ivan Bartoš a Olga Richterová se společně účastnili slavnostního předávání certifikátů v rámci Romského stipendijního programu pro romské studenty SŠ a VOŠ, který organizuje Romea. Na akci, která se uskutečnila 11. října v Brožíkově sálu na Staroměstské radnici, pronesli společně krátký projev, kterým projekt podpořili, a hovořili o vizi dostupného vzdělání pro všechny.

Program funguje čtvrtým rokem a letos v něm stipendium získalo 69 uchazečů. Organizace přesná čísla žadatelů o stipendium neuvádí, píše ale, že v loňském roce žádostí bylo zhruba 150, ve stejném článku ovšem manažerka stipendijního programu Jitka Votavová k programu uvádí, že omezené prostředky dovolují stipendium poskytnout jen asi třetině zájemců, což by při počtu 60 loni udělených stipendií znamenalo 180 žádostí.

V titulku na záznamu z ceremonie z letošního ročníku, který zajišťovala internetová televize ROMEA TV, je uvedeno, že stipendisté byli vybráni z „více než 130 uchazečů“ (video, titulek pod videem, který je zobrazen v časech od 6:15 do 6:34). V úvodním slově pak moderátor Lukáš Kotlár řekl, že „zájem o romská stipendia je opravdu velký, ročně o tyto stipendia v rámci programu organizace Romea se hlásí až 150 studentů“ (video, 2:56). Přesný počet je tedy pro letošní ročník zřejmě mezi 130 a 150 uchazeči. To tedy přibližně odpovídá dvojnásobku udělených stipendií.

Výše stipendií pro studenty SŠ činí 14 000 Kč na školní rok, studentům VOŠ pak organizace nabízí vyšší stipendijní grant, a to 21 000 Kč na školní rok.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Výši stipendia jakožto hodnotový soud nehodnotíme, stejně jako nehodnotíme, jaká je jeho relativní výše pro oceněné rodiny.

Spolek Vějíř Kladno je zaměřen na práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí. Soustředí se hlavně na předškoláky, neboť právě oni se často nemohou dostatečně připravit na školní docházku. Piráti podpořili tento spolek, když v Kladně uspořádali fundraisingovou akci pojmenovanou Knížka na prázdniny, na které vybrali (i s příspěvky od pirátských poslanců) 50 tisíc korun. Tyto peníze byly následně předány zakladatelům organizace manželům Čížkovým. Ti nakoupili desítky knih pro předškoláky. Následně se někteří členové Pirátské strany účastnili také konání Rodinného festivalu hudby a tance. Dar je možné doložit pomocí transakce z transparentního účtu Pirátské strany, kdy Piráti opravdu přispěli 21. června 2018 50 tisíc korun. Na své webové stránce prohlásili, že s Vějířem Kladno plánují do budoucna další projekty.

Pirátská strana pořádá opravdu mnoho akcí. V jejich kalendáři je možné vidět, že každý den se v rámci Pirátské strany koná hned několik různých akcí po celé České republice.

Firma JCDecaux o sobě uvádí, že je největší světovou společností v oblasti městské reklamy. Česká televize o firmě uvádí: „Praha má se společností JCDecaux uzavřenou smlouvu na provoz přístřešků MHD. Firmě skončí smlouva v roce 2021, minulé vedení města ji označilo za nevýhodnou a rozhodlo o jejím neprodloužení. Nyní se připravuje nový tendr na provozovatele přístřešků." V minulé radě (období 2014–2018) byla primátorkou Adriana Krnáčová, jejíž hnutí ANO tvořilo koalici s ČSSD a Trojkoalicí.

Server Mediaguru, zabývající se děním kolem firmy JCDecaux, k neprodloužení smlouvy v roce 2018 uvádí: „JCDecaux nyní v Praze vlastní a provozuje zhruba 900 přístřešků na zastávkách MHD, z toho 300 z nich je bez reklamní plochy. Další má dopravní podnik. Nová firma by je měla od roku 2021 vlastnit všechny s tím, že 585 reklamních ploch by bylo vyhrazeno pro potřeby magistrátu. Příjmy z reklamy ze zbytku by šly soukromníkovi. Na oplátku by Praze podle návrhu platil 30 milionů korun ročně, což by znamenalo za 20 let příjem do městské pokladny ve výši 726 milionů korun.“ Současně podle stejného zdroje firma platí Praze 10 milionů ročně za zhruba polovinu přístřešků z počtu, se kterým je počítáno v nové smlouvě.

JCDecaux rovněž vlastní firmu Rencar Praha a. s. založenou Dopravním podnikem Praha a od roku 2001 ve vlastnictví firmy Europlakat patřící do mezinárodní skupiny JDCecaux. Firma Rencar měla od roku 1997 s Dopravním podnikem uzavřenou smlouvu ohledně udržování reklamních ploch. V roce 2016 ji Dopravní podnik vypověděl a spor šel k soudu, který v září 2019 nepravomocně rozhodl o její neplatnosti hlavně z důvodu nejasnosti vymezení předmětu smlouvy.

Tomáš Tenzer zmiňovaný ve výroku je technickým ředitelem firmy JCDecaux obviněným z korupce zastupitele Prahy 1 (ODS) Michala Valenty. ČT uvádí: „Podle státního zástupce Valenta na základě svých kontaktů na radnici firmu zvýhodnil a inkasoval za to 200 tisíc korun, zamaskovaných jako odměnu za konzultační činnosti. Valenta byl v době, kdy se měl případ stát, členem majetkové komise městské části, v minulosti působil jako její místostarosta."

Pro kontext lze uvést, že pražská zastupitelka za Pirátskou stranu Michaela Krausová kvůli schůzkám s Tomášem Tenzerem rezignovala na post předsedkyně klubu Pirátů na pražském magistrátu. Rovněž se uvádí, že jedním ze sponzorů Pirátů v předvolební kampani pro komunální volby 2018 byla právě JDCecaux.

Přestože novela zákona o lobbingu stanovující povinnost zveřejňovaní lobbistických kontaktů je ještě v projednávání, Piráti mají zřízený svůj registr schůzek a kontaktů.

9. září 2019 se sešli předseda zastupitelského klubu pražských Pirátů Viktor Mahrik a primátor Zděnek Hřib se zástupci firmy JCDecaux (JCD). Předmětem schůzky byl konec smlouvy JCD s magistrátem. Podle smlouvy (.pdf) by měla firma mobiliář demontovat a vrátit plochy v původním stavu. O dodatku ke smlouvě se bude ještě diskutovat, aby prodleva mezi odstraněním starého a dosazením nového mobiliáře byla co nejkratší.

Schůzek k pražskému mobiliáři proběhlo více. 23. července 2018 se Viktor Mahrik sešel s manažerem firmy Tomášem Tenzerem. Viktor Mahrik se dále společně s radním Chabrem 4. března 2019 sešel s ředitelem JCD, Pavlem Slabým. 10. října se Viktor Mahrik potkal na zahájení Signal Festu s obžalovaným Tomášem Tenzerem. Konzultovali ukončení smlouvy mezi JCD a HMP.

Členka Pirátské strany Michaela Krausová odstoupila z pozice předsedkyně pražských zastupitelů dne 17. října 2019, tuto skutečnost oznámila na jednání pražských zastupitelů.

K rezignaci se uchýlila po kontroverzi, kterou vyvolala její veřejnosti neohlášená schůzka s manažerem reklamní firmy JCDecaux Tomášem Tenzerem, jenž je souzen za korupční jednání a manipulace s veřejnými zakázkami. Bývalá předsedkyně Krausová v prohlášení odmítla, že by schůzky měly firmě JCDecaux přinést jakékoliv výhody.

Na její funkci nastoupil Viktor Mahrik z Pirátské strany, který s podnikatelem Tomášem Tenzerem také v minulosti jednal.

Po neúspěšné kandidatuře za Piráty do zastupitelstva Prahy 10 byla Lenka Dvořáková zaměstnána tamní pirátskou místostarostkou Janou Komrskovou jako její externí poradkyně. Koordinovat měla především sportovní akce. Jedna z akcí, na kterých se Lenka Dvořáková podílela, byl srpnový běh Desítka na desítce. Na doporučení poradkyně Dvořákové zakázku získala firma jejího manžela, DOVA spol. s r.o.

Místostarostka Komrsková tvrdí, že o střetu zájmu nevěděla. Oznámení o ukončení spolupráce s Lenkou Dvořákovou oznámili Piráti na svém webu 10. října 2019. Praha 10 pak za pořádání zmíněné akce zaplatila 80 400 Kč bez DPH.

Schválený rozpočet Prahy 10 počítá s menším nárůstem výdajů než v předchozích letech. Jedna z oblastí, na které Piráti šetří, jsou výdaje na kulturní a sportovní akce, na což jde zhruba 20 milionů korun, částka násobně menší než v minulých letech. Z této částky by mělo na sport jít 1,6 milionu Kč.

Zdroj: www.praha10.cz

Následující schéma zobrazuje strukturu běžných výdajů schváleného rozpočtu Prahy 10 na rok 2019.

Zdroj: www.praha10.cz