Přehled ověřených výroků

Jindřich Šídlo skutečně slovní spojení „batolata s plamenometem“ použil ve svém pořadu Šťastné pondělí 30. září 2019. Konkrétně v čase 5 minut a 32 vteřin. Celá věta zní: „To jsou Piráti, nebo jak se říká mezi námi, tradičními voliči, batolata s plamenometem, která nám možná už zanedlouho budou vládnout.“ Tuto větu použil poté, co popsal vnitrostranické hlasování o účinkujících na předvolebním mítinku před volbami do EP v roce 2019. Hlasovalo se, zda na mítinku vystoupí lídr kandidátky Marcel Kolaja či poník. Vyhrál poník.

Ne zcela doslova zopakoval slovní spojení reportér serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší, konkrétně řekl „spratci s plamenometem“. Ve svém článku popisuje svůj náhled na celostátní pirátské fórum, které se konalo mezi 11. a 12. lednem 2020. Rovněž popisuje, ze svého pohledu, dospívání strany, plány Pirátské strany do příštích voleb a také hlasování o rozpuštění strany, které je údajně nadsázkou (čas 1:31) a koná se každý rok.

Slova „batolata“ a „spratci“ jsou sice odlišná, nicméně kontext mají společný.

Slovní spojení „batolata s plamenometem“ bylo ale použito v historii vícekrát. Konkrétně v pořadu 168 hodin (čas 8:00) odvysílaném 27. října 2019 uvedl Václav Dolejší, že termín četl na Twitteru. Před odvysíláním byl na Twitteru zmíněn daný termín třikrát. A to 30. září 2019, což mohlo mít souvislost s pořadem Jindřicha Šídla. Nicméně absolutně první dohledaná zmínka tohoto termínu se táhne až k 29. září 2017, kdy ho v Hospodářských novinách uvedl Petr Honzejk s tím, že ho našel na facebookovém profilu Josefa Boušky. Prošli jsme příspěvky, ale zmínku jsme nenašli. Příspěvek mohl být ale smazán.

Byť se termín„batolata s plamenometem“ objevil již předtím, než jej použil Jindřich Šídlo, bezesporu přispěl značně k jeho popularizaci a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na sněmu Pirátské strany, který se uskutečnil v sobotu 11. ledna 2020, se konala volba předsedy strany a také volba místopředsedů. Post předsedy strany obhájil Ivan Bartoš. Funkci prvního místopředsedy získala Olga Richterová, druhého místopředsedy Vojtěch Pikal. Post třetího místopředsedy obsadil poslanec Radek Holomčík a post čtvrtého místopředsedy získal Martin Kučera.

Samotný Vojtěch Pikal kandidoval i na předsedu strany. V prvním kole volby se utkal s Ivanem Bartošem a Mikulášem Ferjenčíkem. Ivan Bartoš první kolo volby vyhrál se ziskem 606 hlasů. Na druhém místě se umístil Vojtěch Pikal s 376 hlasy a na třetím Mikuláš Ferjenčík s 261 hlasy. Do druhého kola volby se tedy kvalifikovali Ivan Bartoš a Vojtěch Pikal. Avšak Vojtěch Pikal před konáním druhého kola volby odstoupil.

Na posty místopředsedů Pirátské strany původně kandidovalo celkem devět kandidátů, včetně dvou uchazečů o post předsedy strany. Poté, co post předsedy strany získal Ivan Bartoš, odstoupil ještě před prvním hlasováním Jan Bednařík. Zůstalo tedy celkem sedm kandidátů. Před samotným hlasováním podpořil poslanec Vojtěch Pikal právě Olgu Richterovou. Podpořil ji i ve svém kandidátském projevu (video, čas 40:11), který je dostupný na facebookovém profilu Vojtěcha Pikala. Olga Richterová nakonec ve druhém kole hlasování vyhrála s 288 hlasy.

11. a 12. ledna 2020 v Ostravě proběhlo celostátní fórum Pirátské strany. Mimo jiné zde proběhly volby na pozici předsedy a místopředsedů Pirátské strany.

Ve volbách na předsedu Pirátské strany kandidovali Ivan Bartoš, Vojtěch Pikal a Mikuláš Ferjenčík. Kandidáty nominovali členové Pirátské strany, popř. krajské organizace. Volba předsedy v Pirátské straně probíhá ve 2 kolech. Každý člen Pirátské strany, který se hlasování účastní, může „podpořit všechny kandidáty, kteří jsou pro něj přijatelní“. Celkem se hlasování zúčastnilo 653 členů Pirátů. V prvním kole získal Ivan Bartoš 606 hlasů, Vojtěch Pikal 376 a Mikuláš Ferjenčík 261. Do druhého kola tak postoupili Vojtěch Pikal a Ivan Bartoš. Vojtěch Pikal svou kandidaturu stáhl, takže staronovým předsedou Pirátské strany se stal Ivan Bartoš.

Probíhaly také volby 4 místopředsedů Pirátské strany (republikové předsednictvo sestává z předsedy a čtyř místopředsedů). Na pozici místopředsedy kandidoval také Vojtěch Pikal. První místopředsedkyní byla zvolena Olga Richterová. Vojtěch Pikal byl poté zvolen 2. místopředsedou Pirátské strany.

Vojtěch Pikal se stal členem Pirátské strany v únoru roku 2012. Aktuálně je Vojtěch Pikal 5. místopředsedou Poslanecké sněmovny, členem republikového výboru a členem republikového předsednictva. Republikové předsednictvo je složeno z předsedy a čtyř místopředsedů. Pikal byl v letech 2014–2017 1. místopředsedou Pirátské strany a 11. ledna 2020 byl zvolen 2. místopředsedou.

Mikuláš Ferjenčík byl několikrát zvolen do republikového předsednictva, 2. místopředsedou Pirátské strany byl v letech 2010–2012 a 2013–2014. Třetím místopředsedou byl v letech 2012–2013 a v roce 2010. Členem Pirátů je pak již od roku 2009.

Podle jednacího řádu celostátního fóra Pirátů (§ 21 Navrhování kandidátů, bod a) vyplývá, že „kandidáta do republikového předsednictva (...) navrhuje krajské fórum svým usnesením nebo skupina členů“. Kandidovat tedy může jakýkoliv člen strany. Žádná omezení, kdo může o nominaci požádat, pak pirátský jednací řád ani jejich stanovy skutečně neobsahují.

Z vlákna pirátského fóra věnovaného volbám republikového předsednictva vyplývá, že navrženými kandidáty na pozici předsedy strany byli Ivan Bartoš, Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal. Mikuláše Ferjenčíka nominovala skupina členů i krajské fórum Pardubického kraje. Vojtěch Pikal nominaci skupiny členů odmítl, později získal podporu a nominaci krajského fóra Moravskoslezského kraje a Zlínského kraje.

Novela stavebního zákona prošla připomínkovým řízením v prosinci loňského roku a od konce připomínkového řízení do data ověřovaného rozhovoru proběhla jediná schůze vlády. Kabinet na schůzi 6. ledna 2019 podle Deníku odložil aktuální lhůtu pro vypořádání připomínek o dva měsíce na konec března. I přes prodloužení lhůty vicepremiér Jan Hamáček uvedl, že vypořádání všech připomínek Ministerstvem pro místní rozvoj do konce března je velmi ambiciózní.

Mediální zmínky jsou ale zavádějící, protože prodloužit lhůtu pro připomínkové řízení nemůže vláda, ale podle čl. 76 Legislativních pravidel vlády pouze předseda Legislativní rady vlády, a to na návrh člena vlády. V současnosti je předsedkyní Legislativní rady vlády ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Pro prodloužení lhůty pro vypořádání připomínek tedy není nutný souhlas premiéra, ministryně Dostálová mohla o prodloužení požádat sama. Zda jí však premiér Babiš vyhověl, například tím, že souhlasil s podáním žádosti o prodloužení, případně pokud žádost podal sám, se nám nepodařilo ověřit.


Andrej Babiš píše na svém facebookovém profilu opakovaně o pomalosti výstavby dopravní infrastruktury. Například 22. prosince 2019 cituje slova šéfa Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla:


„Věřte, že bych stavěl nejradši vše a hned. Od toho tady jsem. Ale prostě to v ČR nejde, všichni se neustále odvolávají a blokují, úřady nefungují, na 4 roky se zastavila příprava, propadly EIA a normálně připravovat můžeme tak od roku 2017. Příklad za všechny, D1 u Přerova. Už teď vím, že dřív než za 2 roky stavět nebudu, a to mám vše nachystané. Budu čekat na úřady... Beznaděj. (...) S těmi odpůrci se sejdu, bavím se s nimi – je mi jedno kdy a kde, klidně celou noc. Ale oni stejně řeknou – nikdy nedopustím, aby ta dálnice tady byla. A přes všechny ty úřednické boje se jim to podaří zablokovat. A ta byrokracie – dříve mělo ÚR na dálnici 15 stran a teď má 300 stran – a v tom vždy někdo něco podělá.“

O práci úřadů se vyjádřil Andrej Babiš v jiném facebookovém příspěvku 8. prosince 2019 v souvislosti s novelou stavebního zákona:



„Určitě se taky nemůžete dočkat, až začne nový stavební zákon platit. Státní úředníci budou muset dodržovat lhůty, stejně jako je musí dodržovat občan vůči státu. Už si nebudou moct přehazovat občana mezi sebou, ale budou většinu věcí řešit za něj a elektronicky. Už se nebudou moct vymlouvat na dovolenou nebo nemoc, ale v nově nastaveném systému jim budou umět vypomoct kolegové na jiném úřadě. Už se nestane, že by významné stavby, jako třeba dálniční obchvat, řešily malé stavební úřady, které na to nemají lidi ani zkušenosti.“

Na úředníka z ministerstva dopravy si Andrej Babiš před nedávnem stěžoval ve svém příspěvku ze dne 24. listopadu 2019. Jednalo se však podle jeho slov o nečinnost ve věci zákazu předjíždění kamionů.

„Určitě se teď ptáte, proč máme dosud zákaz předjíždění kamionů jen na 54 kilometrech? Za to poděkujte zákonu o státní službě. Představte si, že i když já jako premiér v této zemi na to tlačím, a se mnou ministr dopravy, nějaký úředník pod ním to už tři měsíce ignoruje. Prostě to neřeší a nejsou na něj žádné páky.“

Andrej Babiš tedy často píše na svém facebookovém profilu o pomalosti výstavby dopravní infrastruktury (např. i v příspěvku z 1. prosince 2019 nebo v příspěvku z 5. ledna 2020) a upozorňuje, že problém je i na straně úřadů. V nedávné době si ale nestěžoval na úředníka, který by mu zastavil výstavbu dálnice. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Fikce souhlasu závazného stanoviska byla ve výroku zmíněna v kontextu nového stavebního zákona, který od roku 2019 připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Fikce souhlasu předpokládá konkrétní lhůtu pro konečné rozhodnutí stavebního úřadu, která by neměla být překročena. Pokud úřad nerozhodne v dané lhůtě, znamená to kladné stanovisko. Kromě webu Ministerstva pro místní rozvoj se o novém stavebním zákoně více dozvědět například zde.

Tzv. liniový zákon je vládou již schválený návrh novely zákona č. 416/2009 Sb., předložený MD, MMR a MPO o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Cílem této novely je zkrátit lhůtu výstavby dopravních staveb alespoň o třetinu, ze stávajících 13 let by stavby mohly proběhnout až o 3 roky rychleji. Mimo jiné je součástí liniového zákona i pevně stanovená lhůta, v níž by mělo ze strany úřadů dojít k vydání závazného stanoviska, a to 30 dní. Ve složitějších případech 60 dní. V případě, že ve stanoveném termínu k vydání stanoviska nedojde, uplatní se fikce souhlasu (.pdf, str. 57).

Obdoba tohoto institutu přitom již v liniovém zákoně existuje. Pokud je totiž rozhodnutí dle tohoto zákona podmíněno závazným stanoviskem jiného úřadu, platí, že pokud tento úřad neposkytne své stanovisko do 60 dnů, přestává být jeho pohled závazným.

Z níže uvedeného grafu pocházejícího z Analýzy 2015 – 2017 (Analýza stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu) vyplývá (str. 52), že cca 26 % z celkového počtu 696 stavebních úřadů v obcích má 2 zaměstnance a cca 16 % jich má dokonce pouze 1 zaměstnance.

Zdroj: Analýza stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu

K této problematice se vyjádřila ministryně Dostálová i ve svém příspěvku na sociální síti Facebook.

V něm Dostálová popisuje, že malý počet úředníků na daném úřadě může mít negativní vliv na funkčnost úřadu (např. nemocného úředníka nemá kdo zastoupit). Dále Dostálová uvádí, že jednohlavých stavebních úřadů je v ČR až 20 %.

Vzhledem k tomu, že data uvedená v tabulce jsou již více než 2 roky stará a počet jednohlavých stavebních úřadů se tak mohl změnit, i vzhledem k tomu, že míra nepřesnosti vyjádření ministryně Dostálové je v rámci námi tolerované nepřesnosti, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Výrok ministryně patrně poukazuje na dopadovou studii MVČR analyzující možné dopady chystané rekodifikace stavebního práva připravované resortem MMR (.pdf).

Na stránkách MMV se uvádí, že „při zpracování studie a jejím porovnání s návrhem zákona, se ukázalo, že řada nákladů nebyla popsána vůbec nebo nebyla uvedena v přesné a zcela vypovídající podobě“.

Návrh chystaného zákona má být Parlamentu předložen v první polovině roku 2020. Zatím je dostupná pouze jeho rozpracovaná verze. Zároveň bylo projednávání zmiňované dopadové studie dle zápisu jednání vlády z 6. 1. 2020 odloženo.

Důvod tohoto odložení není uveden v tiskové zprávě po daném jednání vlády, ani nebyl uveden na tiskové konferenci po tomto jednání vlády. Tuto informaci se nám tedy nepodařilo ověřit. Stažení tohoto dokumentu z vlády dokládá pouze informace o jeho odložení.