Přehled ověřených výroků

V průběhu ledna a února 2019 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimořádné šetření, kterého se účastnilo (.pdf, str. 4) 99,9 % mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Týkalo se učitelů a učitelek, kteří působili (.pdf, str. 4) na škole k 1. lednu 2019. MŠMT chtělo především zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých škol, a jakým procentem se na výuce podílí nekvalifikovaní učitelé.

Dle výsledků tohoto šetření působilo (.pdf, str. 5) k 1. lednu 2019 v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách 150 592 učitelů. Z toho 120 096 žen a 30 496 mužů. Průměrný věk učitelů činí (.pdf, str. 8) podle výsledků šetření 47,2 let. V době šetření na začátku roku 2019 chybělo (.pdf, str. 80) ve školství 1827 učitelů a od nového školního roku 2019/2020 potřebovaly (.pdf, str. 80) školy 6000 nových učitelů. Z toho vyplývá, že v září 2019 v systému chyběly asi 4 % učitelů.

Na jaře 2019 vypracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Mimořádné šetření (.pdf), ve kterém zkoumalo stav učitelského sboru v českém školství. V šetření předaly školy ministerstvu údaje o učitelích a učitelkách působících ve škole k 1. 1. 2019. Údaje poskytlo 8 549 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, což je 99,9 % škol v těchto kategoriích.

Podle tohoto šetření (.pdf, str. 32) 6,6 % učitelských úvazků náleží učitelům, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady zákona o pedagogických pracovnících. Zpráva dále uvádí, že tedy pravděpodobně jsou zaměstnáváni pouze na dobu nezbytně nutnou, či v nezbytném rozsahu. Číslo 6,6 % je celorepublikový průměr, situace se ale liší v různých krajích a ve třech krajích toto číslo skutečně přesahuje 10 %. Konkrétně je to 10,4 % v Praze, dále 12 % ve Středočeském kraji a 12,5 % v kraji Karlovarském.

Úvazků učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují, je v celorepublikovém průměru 2,5 % – tedy učitelé nedoplňující si kvalifikaci činí 38 % z těch nekvalifikovaných. V Praze je 3,7 % úvazků učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují, což činí 35,8 % z nekvalifikovaných učitelů. Ve Středočeském kraji je to 5,2 %, tedy 43,3 % z nekvalifikovaných učitelů, a v Karlovarském kraji je celkem 5,5 % úvazků spojeno s učiteli, kteří si kvalifikaci nedoplňují, což činí 44,1 % ze všech úvazků nekvalifikovaných učitelů.

Tabulka dat o úvazcích učitelů v regionálním školství podle splnění požadavků na kvalifikaci ve všech krajích:

zdroj: MŠMT (.pdf)

Počet dětí nastupujících do prvních tříd základních škol od školního roku 2008/2009 (.pdf) až do školního roku 2014/2015 stoupal. Poté se až do roku 2016/2017 (.pdf) počet nastupujících žáků pohyboval okolo 117 000 přijatých prvňáčků. Ve školním roce 2017/2018 (.pdf, str. 16) bylo přijato do 1. ročníků základních škol 111 841 žáků a toto číslo i nadále klesá. V roce 2018/2019 (.pdf, str. 14) bylo na základní školu přijato 108 062 žáků. Oproti roku 2016/2017 tedy počet přijatých žáků na základní školy klesl přibližně o 9 000. V tomto školním roce (2019/2020) by se podle odhadů měl počet žáků nastupujících do prvních tříd opět mírně snížit, a to přibližně na 107 800. Přesná data budou zveřejněna až po 30. září 2019.

I přesto, že se počet žáků nastupujících do prvních tříd snižuje, počet žáků na základních školách stále stoupá (.pdf, str. 10–11). Předpokládá se, že letos na základních školách bude studovat o 12 500 žáků více než v loňském roce. Množství žáků na základních školách úzce souvisí s demografickým vývojem populace. Na základních školách stále studuje velká část žáků z populačně silných ročníků, a i když se počet přijatých žáků do prvních tříd základních škol snižuje, stále je tento počet vyšší než před deseti lety (.pdf, str. 14).

TALIS (Teaching And Learning International Survey) je celosvětový výzkum podmínek vyučování prováděný od roku 2008. Výzkum provádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V rámci TALIS jsou za pomocí dotazníků zkoumány podmínky a prostředí ve školách. Následně má tento výzkum školám pomoci čelit různým výzvám a problémům. Výzkum probíhá mezi řediteli a učiteli škol. V roce 2018 probíhal tento výzkum ve 49 zemích světa a jejich počet se oproti počátku těchto šetření zdvojnásobil. Část výroku, kde ministr školství Plaga zmiňuje, že výzkum probíhá ve spoustě zemích mezi učiteli, je tedy pravdivá.

Zdroj: Mezinárodní šetření TALIS 2018, (pdf, str. 14)

V posledním průzkumu (.pdf, str. 14) z roku 2018 se ukázalo, že pro 56 % učitelů v ČR byla důležitá při výběru povolání jeho stabilita. Jistota práce byla důležitá pro 60 % našich učitelů. Čeští učitelé v obou aspektech mírně zaostávají (.pdf, str. 14) za průměrem EU, kde je stabilita důležitá pro 64 % a jistota pro 66 % učitelů. Je ale možno vidět, že daleko důležitějšími (.pdf, str. 14) aspekty jsou pro české učitele tzv. společenské motivy, které vyzdvihují zejména možnost ovlivnit rozvoj dětí a mládeže či možnost být prospěšný pro společnost. Převahu tohoto aspektu je možno vidět ve většině zemí. I přestože motivy zmíněné ministrem Plagou vyšly z průzkumu jako méně důležité, stále jsou významné pro více než polovinu respondentů.

Od roku 2017, kdy zvítězilo ve volbách hnutí ANO, dochází k navyšování výdajů do regionálního školství, které se promítá do vyšších platů pracovníků. Oproti roku 2017 (.pdf, str. 35) jsou na rok 2019 (.pdf, str. 31) plánované výdaje o 40 % vyšší. V absolutních číslech se jedná o nárůst 40 mld. Kč.

Mzdové výdaje v regionálním školství jsou pro rok 2019 (.pdf, str. 32) navýšeny o zhruba 41 % oproti roku 2017 (.pdf, str. 36). Platy školských pracovníků se mezi lety 2017–2018 zvýšily o cca 10 % (.xlsx, list A4.1.1) a na rok 2019 je plánované další navýšení o 14 % (.pdf, str. 33) u pedagogických pracovníků a o 10 % (.pdf, tamtéž) u nepedagogických pracovníků.

Průměrný plat pedagogického pracovníka v regionálním školství činil dle Ministerstva školství v roce 2017 30 438 Kč (.xlsx, list A4.2) a v roce 2018 33 593 Kč (.xlsx, list A4.2). Při avizovaném zvýšení o 14 % v roce 2019 by měl průměrný plat dosáhnout 38 296 Kč. V roce 2020 pak 42 126 Kč (+10 %) a v roce 2021 pak 45 917 Kč (+9 %). Dle ministra Plagy by měl být minimální plat pedagogického pracovníka ve výši 45 000 Kč nezávisle na kraji.

Avizovaná navýšení platů byla zohledněna i při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2020. V návrhu střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 (.zip, K 01 SDV 2021-2022 Textová část .docx, str. 31) se pak dále počítá s navýšením platů v regionálním školství i v roce 2021, konkrétně u pedagogů o dalších 9 % a u nepedagogických pracovníků o 7 %.

Pro ilustraci uvádíme prostředky rozpočtu MŠMT pro období 2017–2021. Data za rok 2017, 2018 a 2019 (vše .pdf, str. 3) pocházejí z rozpočtu MŠMT. Rozpočet MŠMT na léta 2020 a 2021 zde vychází z návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.xlsx, tabulka K 02 ..., list T-2 Výdaje).

Další informace a průběžné hodnocení tohoto cíle lze najít také v naší sekci plnění slibů vlády.

Z kontextu výroku vyplývá, že ministr Plaga mluvil o růstu ve školství a nikoliv ekonomickém, proto jen krátce zasazujeme do kontextu HDP. Obdobím s největším růstem reálného HDP bylo období před finanční krizí v roce 2008, kdy ve čtyřech předcházejících letech rostla ekonomika dle dat ČSÚ (.xlsx) v průměru o 6 %. V posledních 4 letech (2015–2018) dosahoval růst reálného HDP v průměru necelá 4 %. ČNB (.xlsx) předpovídá růst reálného HDP v letech 2019–2021 na nebo pod úrovní 3 %.

Navyšování rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je v letech 2018–2021 v rámci období 2003–2021 opravdu nejdynamičtějším. Tento nárůst se projevuje jak v meziročním srovnání, tak i ve srovnání čtyřletém. Pro lepší představu je přiložena následující tabulka.

Jedná o nominální (neupravené o inflaci) hodnoty kapitoly MŠMT schváleného státního rozpočtu, které mohly podléhat ještě drobným změnám. Rozpočet také nemusel být vyčerpán. Jako zdroj posloužily za období 2003–2017 statistiky Plnění státního rozpočtu (přílohy H), za období 2018 (.pdf, str. 3) a 2019 (.pdf, str. 3) Statistické ročenky MŠMT a na roky 2020–2021 (.xlsx, tabulka K 02..., list T-2 Výdaje) byla použita příloha k návrhu státního rozpočtu 2020.

Navyšování platů zaměstnanců ve školství bylo v roce 2018 také nejvyšším. Srovnáváno bylo s údaji za roky 2008–2018 ze statistických ročenek Ministerstva školství. S ohledem na plánovaný růst rozpočtů MŠMT na roky 2019–2021, je pravděpodobné, že i celé čtyřleté období bude obdobím s nejvyšším nárůstem platů. Vývoj platů shrnuje následující tabulka.

Jedná se o nominální hodnoty neupravené o inflaci. Tvrzení, že se jedná o bod nula, je pak spíše názorovým vyjádřením ministra Plagy a jako takové ho neověřujeme.

Dle posledních dostupných údajů OECD (.pdf, str. 411) z roku 2017 činí v České republice průměrný plat učitele v mateřské škole 54 %, učitele základní školy 64 % a učitele střední školy 66 % průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného jedince. V rámci učitelů středních škol se tak Česká republika umístila na posledním místě ze všech zemí OECD. Podobný výsledek zaznamenaly Spojené státy, plat učitelů nižšího stupně ZŠ dosáhl 63 %, učitelů vyššího stupně ZŠ 65% a středoškolských učitelů 68 % průměrného platu vysokoškoláka. V kategorii mateřských škol se za předposlední Českou republikou umístilo pouze Slovensko, kde plat učitele v mateřské škole představuje 50 % průměrného platu vysokoškoláka.

Nejlépe si podle dat OECD (.pdf, str. 360) dlouhodobě naopak vede Lucembursko a Portugalsko, kde je plat učitelů minimálně o 30 % vyšší než průměrný plat vysokoškoláků. Plat učitelů druhého stupně ZŠ a středních škol v Lucembursku je dokonce dvakrát vyšší než průměrný plat absolventů VŠ. Poměr průměrného platu učitele druhého stupně ZŠ ku průměrnému platu vysokoškoláka v zemích OECD je znázorněn v následujícím grafu.

Zdroj: Education at a Glance 2018 (.pdf, str. 360)

Senátor Růžička tedy pravdivě označuje situaci učitelských platů v poměru k průměrným platům vysokoškoláků v České republice jako jednu z nejhorších ze všech zemí OECD a uvedený poměr těchto platů (64 %) je podle posledních dostupných údajů přesný.

Výše učitelského platu se liší na základě doby učitelské praxe a úrovně vzdělávání školy, na které učitel působí. Podle dat OECD publikovaných v dokumentu Education at a glance 2018 (.pdf, str. 370) je Lucembursko nicméně jednou z mála zemí OECD, kde je učitelský plat na všech úrovních vzdělávání vyšší než průměrný plat vysokoškoláka.

Roční nástupní plat pro učitele v mateřské škole a na prvním stupni základní školy (pre-primary a primary school) činil v roce 2018 (.pdf, str. 410) v Lucembursku 74 400 USD (amerických dolarů), pro učitele vyššího stupně ZŠ a učitele středních škol (lower secondary and upper secondary school) byla hodnota nástupního platu 84 320 USD za rok. Nejvyšší hodnoty ročních učitelských platů byly 131 440 USD pro učitele MŠ a prvního stupně ZŠ a až 146 568 USD pro učitele druhého stupně ZŠ a SŠ. V těchto částkách jsou zahrnuty příspěvky na sociální zabezpečení a příspěvky do penzijního systému placené zaměstnavatelem. I nejnižší učitelský plat v Lucembursku dosahuje minimálně o 30 % vyšší hodnoty (.pdf, str, 370), než je průměrný plat lucemburských vysokoškoláků.

Průměrný roční plat středoškolských učitelů v Lucembursku podle posledních dostupných dat z roku 2016 (.pdf, str. 377) činí 108 673 USD a je dle OECD (.pdf, str. 376) dokonce dvakrát vyšší než průměrný plat absolventů terciárních stupňů škol (vysoké a vyšší odborné školy). Podobně jsou na tom učitelé na druhých stupních základních škol. Průměrný plat učitelů mateřských škol a prvního stupně základních škol v roce 2016 činil 96 884 USD ročně, tedy asi 1,8 násobek průměrného platu absolventů terciárního vzdělávání.

Senátor Růžička tedy sice pravdivě říká, že učitelský plat je v Lucembursku vyšší než průměrný plat vysokoškolsky vzdělaného člověka, zmiňuje ale pouze minimální hodnotu rozdílu mezi platy a uvádí ji v kontextu průměrných učitelských platů.

Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 byla ustanovena vláda Bohuslava Sobotky, ve které vládlo ČSSD společně s ANO a KDU-ČSL. V tomto složení vydržela vláda 4 roky (29. 1. 2014 – 13. 12. 2017). Následovaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2017, po kterých vítězné ANO sestavilo menšinovou vládu. Ta v lednu 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a do června 2018 vládla v demisi. Vláda v této době nebyla ve stejném složení jako v předchozím období, neboť byla sestavena pouze z členů ANO či nestraníků za ANO.

Následně se ANO již podařilo sestavit vládu s podporou Poslanecké sněmovny. Vládu tvoří zástupci ANO a ČSSD. Vládě navíc vyjádřilo toleranci (.doc) KSČM, které se zavázalo podpořit vládu při hlasování o důvěře a nevyvolat hlasování o nedůvěře. Tato vláda je opět v jiném složení než dvě předchozí vlády. Jediné propojení mezi těmito vládami je strana ANO. To se účastnilo každé z těchto vlád, avšak vláda nebyla 6 let ve stejném složení. Skoro žádný z ministrů nezůstal od dob Sobotkovy vlády stejný. Výjimkou je např. Richard Brabec, který zastává funkci místopředsedy vlády a ministra životního prostředí již od Sobotkovy vlády. Dlouhodobě ve vládě působil také Dan Ťok, který skončil na pozici ministra dopravy v dubnu 2019.

Během Sobotkovy a druhé Babišovy vlády docházelo také k častým změnám na ministerských postech. Na některých ministerských postech dokonce třikrát či čtyřikrát za jedno funkční období vlády. Jako příklad můžeme uvést Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, na kterém se vystřídali za Sobotkovy vlády Marcel Chládek, Kateřina Valachová a Stanislav Štech. V současné vládě došlo k mnoha změnám na Ministerstvu spravedlnosti, kde se vystřídali Taťána Malá, Jan Kněžínek a současná ministryně Marie Benešová.

Ministr školství Plaga se opravdu stal ministrem před 2 lety v roce 2017. Z kontextu výroku plyne, že jsou myšleny platy učitelů, které se od roku 2017 skutečně posunuly. Učitelé si od roku 2017 polepšili zhruba o 11%. Vláda navíc plánuje do roku 2021 zvýšit platy učitelů o 50 % oproti roku 2017. I přestože je tato část pravdivá, předchozí část výroku pana Růžičky je nepravdivá.

Protože fakt, že by vláda byla již šest let ve stejném složení není pravdivý, a to jak z hlediska personálního, tak z hlediska stranického, hodnotíme výrok jako nepravdu.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) prohlásil letos před jednáním o financování školství s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), že považuje za důležité dodržet vládní slib a postupně navyšovat platy učitelů tak, aby v roce 2021 dosáhly 150 % výše platů v roce 2017.

Ministři se nakonec dohodli, že platy pedagogů porostou v roce 2020 o 10 %, v roce 2021 pak o 9 %, čímž by měl být vládní slib dodržen. „V regionálním školství vzroste příští rok objem prostředků na platy učitelů o 10 % a na platy nepedagogických pracovníků o 7 %. Pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem prostředků na platy učitelů o 9 % a v případě nepedagogických pracovníků s dodržením závazku, aby jejich platy dosáhly v tomto roce na 150 % jejich výše z roku 2017. Na konci volebního období v roce 2021 tak budou učitelé vydělávat v průměru více než 45 tisíc korun,“ dodala v k výsledkům jednání Alena Schillerová.

I v minulém roce směřovalo navyšování průměrného platu učitelů o 15 % a nepedagogů o 10 % k cíli, který si vláda stanovila. „Jsem rád, že se nám podařilo vyjednat podstatné navýšení platů učitelů, přiblížíme se tak deklarovanému cíli vlády, a to 45 tisíc korun průměrného platu pedagoga. Důležité je, že rozpočet pamatuje i na platy školníků, kuchařů a dalších nepedagogických zaměstnanců,“ komentoval před rokem rozdělení peněz v rozpočtu Robert Plaga.

O navyšování platů pedagogů jednal ministr školství již v lednu 2018 s premiérem Andrejem Babišem a předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem. Na jednání jim představil svůj plán, jak postupně zvyšovat platy tak, aby v roce 2021 dosáhly 45 tisíc korun: „V tomto roce předpokládáme průměrné meziroční navýšení platů o cca 3500 Kč u pedagogů a více než 3000 Kč u nepedagogů. Skutečný nárůst bude záviset na celkovém počtu zaměstnanců v regionálním školství. Budu usilovat o to, abychom v tomto trendu pokračovali, navyšování platů ve školství patří mezi mé priority.“