Přehled ověřených výroků

Ministryně Dostálová uvedla v souvislosti s auditní zprávou Evropské komise o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše pro server iDNES: „Dokument má být zachován jako důvěrný do té doby, než budou ukončeny všechny navazující procedury.“ Podobně píší i ostatní zpravodajské servery. Web ČT24 uvedl: „Šéfka resortu Klára Dostálová (za ANO) vysvětlila, že Evropská komise zprávu označila jako důvěrnou.“ Bývalý eurokomisař Oettinger přitom v minulosti slíbil, že s výsledky auditu seznámí veřejnost po jeho skončení.

Mluvčí Evropské komise na dotaz ČT uvedl (2. video, čas 1:05), že se jedná o důvěrný materiál a Komise se k němu nyní nemůže vyjadřovat.

Ve volbách do evropského parlamentu v roce 2019 kandidoval na 13. místě pirátské kandidátky Michal Šalamoun. Podle Deníkem N zveřejněného dokumentu (str. 1) se na auditu podílela dvě Generální ředitelství Evropské komise DG EMPL a DG REGIO, Šalamoun však není veden jako pracovník ani jednoho z nich. Michala Šalomouna jsme kontaktovali, a ten nám v této věci popřel jakoukoliv spolupráci s Evropskou komisí.

Je možné, že Andrej Babiš měl na mysli jiného kandidáta Pirátů, Petra Jirmana, který kandidoval na 17. místě kandidátky. Petr Jirman je zaměstnancem Evropské komise (od roku 2010 Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku) již 13 let. Petra Jirmana jsme kontaktovali, a ten nám popřel jakoukoliv spolupráci s Evropskou komisí na přípravě zprávy o auditu možného střetu zájmů Andreje Babiše.

V souvislosti se zakázkou na monitorovací systém evropských fondů, tedy na IT systém připravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj, kvůli netransparentnímu výběrovému řízení vyčíslila Evropská komise Česku korekci ve výši cca půl miliardy korun.

Podnětem k neproplacení zakázky byl audit týmu z Ministerstva financí, vypracovaný na žádost Evropské komise, který jako první pochybení odhalil a auditní zprávu zaslal Evropské komisi. Je však důležité podotknout, že v době auditu bylo Ministerstvo financí řízeno právě Andrejem Babišem a Lukáš Wagenknecht byl prvním náměstkem. Jelikož o vypracování auditu MF požádala oficiální cestou Evropská komise a ministr Babiš tak o auditu samotném měl informace, obvinění, že za korekcemi stojí udavač, není na místě.

Po obdržení auditní zprávy od MF pak Komise odmítla proplácet některé projekty až do skončení policejního vyšetřování, které vedla Policie ČR. Kvůli této pauze České republice vznikla škoda cca 820 milionů korun, korekce jako takové se však týkaly pouze zmíněné půl miliardy korun.

„Finanční korekcí / opravou se rozumí zrušení celého nebo části finančního příspěvku na operaci nebo program z veřejných zdrojů v souvislosti se zjištěnými nesrovnalostmi individuálního nebo systémového charakteru,“ vysvětluje informační portál Dotace EU.

Výrok, že Česká republika musela vrátit 800 milionů, je tedy nepravdivý, neboť již zmíněné korekce se týkaly jen cca 500 milionů korun. Žádné dotace ČR vracet nemusela, EU však některé projekty již zaplacené ze státního rozpočtu odmítla proplatit.

Policie odložila trestní věc podezření ze spáchání zločinu a stejně jako Finanční správa se neztotožnila s názorem, že zakázku provázela kartelová dohoda.

Podle výzkumů stranických preferencí společnosti STEM se hnutí ANO v průběhu roku 2016 skutečně pohybovalo mezi hranicemi 18 % až maximálně 25 % (jednotlivé měsíce zde nalézt zde) a jednalo se o nejvyšší preference parlamentních stran. Premiérem uvedený rok ale nesedí na celkové časové ose (viz níže), preference hnutí ANO za rok 2016 jsou proto v tomto případě irelevantní.

Návrh zákona (sněmovní tisk č. 564), kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, totiž prošel Sněmovnou v rámci prvního čtení již 16. prosince 2015. Návrh byl předložen vládou Bohuslava Sobotky, jejímž členem byl i Andrej Babiš. Po odhlasování byl poslanci přikázán k projednání výborům, které ho následně doporučily k dalšímu projednávání na plénu PS. Samotná novela č. 14/2017 Sb. vešla v platnost 25. ledna 2017. Díky svému vlivu na Andreje Babiše získala novela neoficiální přízvisko lex Babiš. Tato novela vedla Andreje Babiše k převedení majetku do svěřenských fondů AB private trust I a II.

Původní návrh (.pdf) novely neobsahoval v prvním čtení paragrafy 4a, 4b a 4c, které postupně veřejným činitelům nebo firmám jimi ovládaným zakazují provozovat média, účastnit se zadávacího řízení a pobírat dotace.

Uvedené paragrafy byly do konečného znění zákona navrženy (.doc) pozměňovacími návrhy poslanců Chvojky (ČSSD) a Plíška (TOP 09). Třetí čtení návrhu zákona proběhlo 14. září 2016 na 49. schůzi PS, kde byl projednán. Zde se celý návrh na podnět poslance Schwarze (ANO) hnutí ANO pokusilo neúspěšně dostat zpět do druhého čtení. Konečná verze návrhu byla přijata 187. hlasováním 135 hlasy ze 182. Proti bylo pouze ANO (a dva nezařazení poslanci).

V prosinci 2016 nabyl účinnosti zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku. V květnu 2017 vypukla krize Sobotkovy vlády, která skončila odvoláním Andreje Babiše z funkce ministra financí i prvního místopředsedy vlády. Premiér Bohuslav Sobotka dne 2. května 2017 oznámil, že podá demisi vlády. Reagoval tím na kauzu tzv. korunových dluhopisů a dalších nejasností ohledně majetku Andreje Babiše. Vládní krize skončila 24. května 2017, kdy prezident odvolal Andreje Babiše z vlády a jmenoval nového ministra financí Ivana Pilného.

Co se týče kauzy Čapí hnízdo, tak Policie ČR začala vyšetřovat v září 2015 možný dotační podvod na základě tehdy anonymního trestního oznámení Tomáše Kaplera. Policie zažádala o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka 10. srpna 2017. O vydání k trestnímu stíhání se hlasovalo v Poslanecké sněmovně 6. září 2017. Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek byli následně 9. října 2017 obviněni. Volby do Poslanecké sněmovny se konaly ve dnech 20. a 21. října 2017.

Policie své vyšetřování ukončila 26. března 2019. V dubnu byl spisový materiál k případu předán dozorujícímu státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi. Na začátku září 2019 zveřejnil mluvčí městských státních zástupců Aleš Cimbala informaci, že Jaroslav Šaroch změnil v kauze Čapí hnízdo právní názor, což znamená, že státní zástupce navrhl zastavení trestního stíhání. 13. září 2019 potvrdil městský státní zástupce Martin Erazím rozhodnutí Jaroslava Šarocha a trestní stíhání Andreje Babiše bylo zastaveno.

Mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce patří mimo jiné také kontrola již skončených věcí, které byly rozhodnuty státními zastupitelstvími nižších stupňů. Nejvyšší státní zástupce může po provedené kontrole uložit nižším úrovním státního zastupitelství závazný způsob nápravy. Této možnosti nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman 4. prosince 2019 využil a trestní stíhání Andreje Babiše tedy pokračuje.

Nakonec nelze vynechat tvrzení, že Bohuslav Sobotka a Miroslav Kalousek „rozehráli“ hlasování o vydání k trestnímu stíhání. Podle § 12 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny „předseda Sněmovny neprodleně rozhodne, zda vysloví souhlas s odevzdáním zadrženého poslance soudu, a svoje stanovisko sdělí bez odkladu příslušnému orgánu. Současně postoupí žádost nebo oznámení podle předchozího odstavce mandátovému a imunitnímu výboru k projednání a podání zprávy s návrhem Sněmovně. O takové žádosti nebo oznámení rozhodne Sněmovna na své první následující schůzi usnesením, které zašle příslušnému orgánu do pěti dnů od jeho přijetí“. Tudíž situaci, že se o vydání poslanců Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání hlasovalo před volbami, nemohl „rozehrát“ Bohuslav Sobotka či Miroslav Kalousek, ale jedině orgán činný v trestním řízení tím, že požádal o vydání 10. srpna 2017, přičemž první následující schůze Sněmovny se konala od 5. září 2017.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý zejména kvůli tvrzení premiéra Babiše o tom, že Miroslav Kalousek a Bohuslav Sobotka před volbami do PS v roce 2017 „rozehráli“ kauzu Čapí hnízdo, ale také kvůli nesprávnému posouzení autorství tzv. lex Babiš. Ani poslanec Kalousek, ani tehdejší premiér Sobotka nebyli předkladateli návrhu zákona, ani pozměňovacích návrhů, které se dotkly Andreje Babiše. Předkladatelem zákona byla toliko vláda Bohuslava Sobotky, ve které byl Andrej Babiš vicepremiérem.

Zdroj: ČT24

Andrej Babiš se stal v souladu s výrokem ministrem financí 29. ledna 2014 a v úřadu vytrval do 24. května 2017, kdy ho v úřadu vystřídal Ivan Pilný.

Ve výroku obsažené tvrzení o odchodu z řídících orgánů firmy se týká vzdání se řídícího postu v holdingu Agrofert Andrejem Babišem v roce 2014, před nastoupením do úřadu ministra financí. Andrej Babiš opustil post předsedy představenstva společnosti Agrofert, a. s. k 22. lednu 2014. Ve vedení firmy byl nahrazen dlouholetým spolupracovníkem Zbyňkem Průšou. Avšak i nadále zůstal vlastníkem firmy.

Důvodem změny ve vedení Agrofertu byl právě zákon 159/2006 Sb., o střetu zájmů, jehož § 4 členu vlády neumožňuje „být členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká“.

Zákon o střetu zájmů si v průběhu času prošel četnými novelizacemi. Zejména zásadní novela je z roku 2017, která díky svému vlivu na Andreje Babiše získala pro celý zákon neoficiální přízvisko Lex Babiš. Tato novela vedla Andreje Babiše k převedení majetku do svěřenských fondů AB private trust I. a II.

Čerpáme z finální auditní zprávy z 8. ledna až 15. února 2019, jak ji zveřejnil Deník N. Ta je uvedena závěrem předběžného návrhu auditu, který přišel české straně 29. května 2019, na stranách 13 až 24. Zde poukazují na porušení paragrafu 4 odst. 1 zákona 156/2006 Sb. (existující před tzv. novelou „lex Babiš“), článku 32 odst. 3 nařízení EU č. 966/2012 (.pdf, str. 25) a později paragrafu 4c zákona 156/2016 (obsažený v novele tohoto zákona 14/2017 Sb. tzv. „lex Babiš“) a článku 36 odst. 3 nařízení EU č. 1046/2018 (.pdf, str. 44).

Na stranách 24 až 42 jsou zmíněny argumenty české strany jako členského státu. Ty rozporují některé nálezy uvedené v původním závěru a vyjadřují nesouhlas s výkladem paragrafu 4c zákona 156/2006 Sb. Na stranách 42 až 67 Komise na tyto námitky reaguje.

Na stranách 68 až 69 dochází Komise k opětovnému závěru, že došlo k porušení článku 32 odst. 3 nařízení EU č. 966/2012 a později článku 36 odst. 3 nařízení EU č. 1046/2018. Dále setrvávají na tom, že došlo k porušení paragrafů 4 odst. 1 a 4c zákona 156/2016 Sb., tedy českého zákona o střetu zájmů.

Zdroj: Deník N

Do České republiky dorazila finální zpráva (.pdf) auditorů Evropské komise v angličtině dne 29. listopadu 2019. Závaznou se ale stává až doručením českého překladu zprávy, které bude následovat. Podle vyjádření mluvčího Evropské komise bude mít Česko od toho dne dva měsíce na to, zaslat zprávu, jak plní obsažená doporučení. Nebude tak možné již audit rozporovat, ale pouze reagovat na jednotlivá doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu. Komise a Česká republika se poté mohou další měsíce dohadovat o částce, která by případně měla být stržena z české alokace do unijních fondů, nicméně rozhodnutí Komise o střetu zájmu premiéra Babiše je konečné a Komise svůj názor již nehodlá měnit.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že premiér Babiš nepovažuje auditní zprávu za finální vzhledem k tomu, že ji podle něj doposud Komise „neřešila“ a teprve „poté nastane proces, kdy o tom EK může jednat“. Naznačuje tak (nesprávně), že po doručení oficiálního překladu auditní zprávy bude následovat jednání mezi ČR a Komisí o samotném meritu zprávy. Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že byť Česká republika bude mít možnost vyjednat snížení finanční korekce, zpráva jako taková je finální.

Andrej Babiš zde mluví o auditu, který proběhl (str. 9) 8.–9. ledna 2019 a 14.–15. ledna téhož roku. Jeden z cílů tohoto auditu bylo mimo jiné (str. 7) „zjistit zda-li existuje důkaz střetu zájmů v procesu přidělování dotací EU nebo sektorů, které by preferovaly operace představeny firmami skupiny AGROFERT“.

Tato auditní zpráva (str. 2) byla vypracována dvěma generálními ředitelstvími Evropské komise: EMPL (Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) a REGIO (Regionální a městská politika). Generální ředitelství AGRI (Zemědělství a rozvoj venkova) bylo pouze (str. 2) takzvaným asociovaným GŘ. Dohromady je těchto ředitelství 32. Tyto instituce spadají pod Evropskou komisi, konkrétně politické vedení zajišťuje 28 komisařů (z každé členské země jeden, za ČR je to Věra Jourová). Běžný chod Komise je zajišťován jejími zaměstnanci, kteří pracují pro tato generální ředitelství, která jsou zodpovědná za konkrétní oblasti politiky. Nejenže tedy zpráva nebyla napsaná jedním, ale dvěma GŘ, také je ale nejde oddělit od zbytku Evropské komise. Ostatně k zprávě auditu se vyjadřoval oficiálně i mluvčí Evropské komise.

Termín „unijní ministerstvo“ není příliš používaný a není to oficiální označení pro generální ředitelství. Je pravdou, že generální ředitelství představuje úřední aparát Evropské komise, stejně jako české ministerstvo je úředním aparátem vlády. Nicméně komisař, jakožto politické vedení a pomyslný ekvivalent českého ministra, nestojí v čele generálního ředitelství. V čele každého generálního ředitelství stojí generální ředitel. Dalším rozdílem mezi generálním ředitelstvím a ministerstvem je chybějící pravomoc vydávat právně závazné předpisy. Zatímco česká ministerstva mohou vydávat např. vyhlášky, generální ředitelství takovou pravomoc nemají.

Závěrečnou zprávu auditu si můžete přečíst online.

V přepisu rozhovoru Andreje Babiše pro Novinky.cz je uvedena suma 30,6 mld. Kč, proto jsme ověřili právě znění výroku tak, jak jej Novinky.cz uvedly. Máme však pochybnosti o přesnosti přepisu rozhovoru vzhledem k tomu, že Andrej Babiš opakovaně (a to i v den rozhovoru pro Novinky.cz - čas 2:49) v souvislosti s uvedeným výrokem argumentuje sumou 35 či 36 mld. Kč.

Ministryně Schillerová uvedla, že od vstupu do Evropské unie byly aplikovány finanční opravy v celkové výši 38,4 mld. Kč. Podle informací (.pdf) poskytnutých Ministerstvem financí činila za programové období 2007–2013 celková částka 34,8 mld. Kč.

Částka 38,4 mld. Kč zahrnuje jak opravy provedené na základě nálezů ze strany členského státu, tak na základě nálezů auditů Evropské komise. Vzhledem k tomu, že byly tyto opravy vždy uplatněny ze strany členského státu, mohly být využity na financování dalších projektů. Nesnižovala se o ně disponibilní alokace pro Českou republiku.

Co se týče korekcí provedených ze strany EK, jedná se o tzv. čisté finanční opravy. Na rozdíl od korekcí prováděných členským státem nelze částky, které jsou předmětem čisté opravy, již znovu použít a představují snížení alokace pro členský stát.

V ČR byly od jejího vstupu do EK aplikovány čisté korekce pouze v programovém období 2007–2013, a to ve výši 38,1 mil. Kč (.pdf, str. 2) u kohezní politiky a 1,1 mld. Kč v případě zemědělské politiky. Čisté finanční opravy jsou v případě kohezní politiky nicméně stále předmětem sporu (.pdf, str. 2) mezi ČR a EK. ČR podala žalobu k Soudnímu dvoru EU v souladu s čl. 263 Smlouvy o fungování EU, kterou se domáhá zrušení výše uvedeného prováděcího rozhodnutí EK. V současné chvíli se v této věci čeká na rozhodnutí Soudního dvora.

Nejprve ke kontextu. Ministryně financí Schillerová zmiňuje, že „za dob“ jejího oponenta v debatě, Miroslava Kalouska, učitelé dostávali meziročně přidáno 165 Kč a důchodci 40 Kč. Miroslav Kalousek byl osmým a desátým ministrem financí ČR. Konkrétně od ledna 2007 do května 2009 v prvním období a poté od července 2010 do července 2013.

Nyní k platům učitelů. Konkrétně se bavíme o průměrném hrubém platu pedagogů regionálního školství. Jejich výše je dostupná ve statistických ročenkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vzhledem k tomu, že v každé statistice jsou data i za předešlé čtyři roky, tak nám budou stačit statistiky z let 2010 (.xls, list A4.1.2) a 2013 (.xls, list A4.1.2). Výše platů je uvedena v následující tabulce.

Rozdíl mezi hrubými platy je vyjádřen v následujícím grafu. Bereme v potaz rozdíly mezi lety, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí. Tzn. nebereme v potaz roky 2006 a 2014.

Máme nyní možnost vidět, že průměrný přírůstek platů byl 483 Kč. Nejvíc přidáno dostali učitelé mezi lety 2008 a 2009, a to 1338 Kč. Nejvíc si pohoršili mezi lety 2009 a 2010, kdy průměrný hrubý plat spadl o 937 Kč.

Co se průměrných důchodů týče, tak podobné problematice jsme se věnovali nedávno. Opět se podíváme na průměrný starobní důchod každý rok mezi lety 2007–2013. Hodnoty jsou opět znázorněny v grafu.

Největší nárůst průměrného měsíčního starobního důchodu se odehrál mezi lety 2007 a 2008, kdy si důchodci polepšili o 891 Kč. Nejméně „přidáno“ dostali mezi lety 2009 a 2010, kdy to bylo pouhých 78 Kč. Průměrný měsíční přírůstek činil 371 Kč ročně.

Důležité je také zmínit tzv. valorizaci důchodů. Jedná se o princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd. Výše valorizace v jednotlivých letech je znázorněna v následující tabulce.

Když tedy porovnáme statistiky a výrok Aleny Schillerové, tak plat učitelů vzrostl v době, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek, v průměru o více než 165 Kč. O tuto částku navíc nevzrostly za Miroslava Kalouska platy učitelů, ani pokud bychom se podívali na jednotlivé roky.

Při porovnání průměrného přírůstku starobních důchodů ministryně financí udala přibližně desetinu skutečné hodnoty. I nejmenší nárůst je však téměř dvojnásobný oproti tvrzeným 40 korunám. Udávaných 40 korun pak nesedí, ani pokud se podíváme na valorizaci penzí. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.