Přehled ověřených výroků

Je pravda, že Andrej Babiš prozatím vždy jednal v souladu s koaliční smlouvou, a to i v kauze jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí. V souvislosti s tím sice mluvil Jan Hamáček o potenciálním porušení koaliční smlouvy, vyšlo však najevo, že Babiš Pocheho jmenování prezidentu republiky navrhl, a koaliční smlouvu tedy neporušil.

Koaliční smlouva (pdf., str. 31) vlády Bohuslava Sobotky uvádí ve čtvrtém bodě IV. části:

„Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat.“

Současně v sedmém bodě IV. části stojí:

„Členové vlády budou v personální politice svých ministerstev respektovat zásadu vysoké odbornosti a morální bezúhonnosti.“

Bohuslav Sobotka za dobu svého předsednictví vlády odvolal z ministrů hnutí ANO jen tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. Učinil tak po kontroverzi s Babišovými korunovými dluhopisy. Bohuslav Sobotka se nejprve rozhodl pro postup formou demise celé vlády prostřednictvím demise předsedy vlády.

„Je to mé rozhodnutí jako předsedy vlády. Jako předseda vlády reaguju na situaci, která nastala s místopředsedou vlády a ministrem financí. Můj názor je, že Andrej Babiš by nadále neměl zastávat pozici ministra financí,“ uvedl Sobotka. „Není jasné, zda nešidil na daních, jak přišel ke svému majetku,“ vysvětlil premiér. Dodal, že Andrej Babiš je podle něj ve střetu zájmů, protože mu jako ministrovi financí podléhá Finanční správa, která by měla podezřelé okolnosti jeho podnikání prošetřit.

Sobotka si později demisi rozmyslel a uchýlil se k pouhému návrhu na odvolání Babiše z funkce. „Prezident republiky začal tvrdit, že s demisí premiéra nekončí celá vláda a že demise znamená, že se vymění pouze předseda vlády. V takové situaci ale moje demise nedává žádný smysl.“

Namísto Babiše nastoupil necelý půlrok před řádnými volbami Ivan Pilný. Původní kandidátku ANO na křeslo ministra financí Alenu Schillerovou Sobotka odmítl:

„Nemohu souhlasit s tím, aby po odvolání Andreje Babiše z pozice ministra financí zastávala tuto funkci jeho dosavadní náměstkyně pro daně a cla Alena Schillerová. (...) Nemám jako předseda vlády důvěru v to, že dosavadní náměstkyně pro oblast daní Schillerová bude garantovat jednoznačné, důsledné a nestranné prošetření kauz korunových dluhopisů či dalších daňových problémů současného ministra financí.(...) Paní Schillerová, rovněž ve spolupráci s generálním ředitelem Janečkem, prosazuje a obhajuje současný silně represivní způsob přístupu ke správě a výběru daní. V poslední době však roste podezření, že tento postup daňové správy poškozuje a likviduje i poctivé firmy.“

Postup Bohuslava Sobotky nelze považovat za rozporný se zněním koaliční smlouvy. Odvolání Andreje Babiše bylo pouze důsledkem kauz zpochybňujících jeho morální bezúhonnost v čele resortu financí. Předseda vlády sice odvolání učinil i přes odpor dotyčné koaliční strany (bod 4 části IV koaliční smlouvy), avšak stále platí, že navrhovat jmenování a odvolání ministra je ústavní kompetence premiéra, kterou koaliční smlouva uznává. Platí také, že pro splnění podmínky hledání podpory u koaliční strany stačí dle jazykového výkladu, aby se předseda vlády snažil vyhledat podporu pro své konání. Pokud ji však nenajde, neznamená to nutně porušení koaliční smlouvy. Protože se Sobotka snažil vyjednávat o budoucím vývoji koalice, platí, že koaliční smlouvu svým jednáním neporušil. Navíc bylo toto odvolání v souladu s bodem sedmým části čtvrté koaliční smlouvy.

V případě nejmenování navržené Aleny Schillerové postupoval předseda vlády v souladu s koaliční smlouvou, když kandidátku odmítl, neboť „předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat“. Dle jazykového výkladu by tak tedy učinit měl, ale nemusí.

Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) rezignoval vzhledem ke kritice, které čelil po odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc. Vedení ČSSD posléze pověřilo Staňka, aby připravil do 31. května výběrová řízení na šéfy obou institucí a celou situaci uklidnil. Výzvy k odchodu ale podle vicepremiéra Hamáčka nepadly.

Předseda ČSSD Hamáček také hájil odvolání ředitele Národní galerie, který byl Staňkem odvolán kvůli chybám v hospodářství. Hamáček uvedl, že nerozumí tomu, proč provizorní šéf Národní galerie Ivan Morávek nabídl Fajtovi místo finančního ředitele. Po Staňkovi prý proto požadoval vysvětlení.

Staněk se nakonec rozhodl pro rezignaci a oficiálně rezignoval k 31. květnu 2019. Na svém odchodu se domluvil s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, který ho podle Staňkových slov vyzval k odchodu, ačkoli se jej zprvu zastával. Vicepremiér Hamáček však uvedl, že Staněk rezignoval dobrovolně.

Prezident Zeman zpočátku Staňkovu demisi odmítal přijmout. Důvodem nepřijetí demise bylo podle něj to, že Staněk odhalil na Ministerstvu kultury závažná pochybení, a neměl by být proto trestán tlakem na odchod z funkce. Po dvouměsíčních jednáních nakonec prezident Staňka odvolal k 31. červenci 2019. Jako nástupce Staňka byl nejprve navržen Michal Šmarda, současný starosta Nového Města na Moravě. O jeho nominaci ale rozhodne prezident Zeman v půlce srpna.

Staněk opakovaně uvedl, že vicepremiér Hamáček nedodržel slovo, když jej požádal o podání demise před koncem května, tedy lhůtou danou pro přípravu výběrových řízení a uklidnění situace na ministerstvu kultury. Hamáček ale v květnu oznámil, že Staňkova rezignace byla dobrovolná, ačkoli po prezidentově nepřijetí demise na jeho odvolání trval. Vzhledem k faktu, že další vyjádření vicepremiéra Hamáčka ke Staňkově rezignaci se nám nepodařilo dohledat, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ve zmiňovaném průzkumu agentury STEM je Marek Výborný zařazen poprvé. Neobjevil se například ani v dubnovém šetření důvěry stranickým představitelům CVVM. Je však potřeba dodat, že Marek Výborný se stal teprve koncem března předsedou KDU-ČSL, když porazil Mariana Jurečku na sjezdu lidové strany. V průzkumu CVVM tak ještě figuruje Pavel Bělobrádek, který byl zařazen také v lednovém šetření STEM (v červnovém už nikoliv).

Výzkumy veřejného mínění se tak dříve o Marka Výborného nezajímaly, protože nebyl předsedou strany nebo například ministrem.

Podle žebříčku hodnotícího popularitu stranických osobností se dají výsledky Marka Výborného (KDU-ČSL) a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (nominován hnutím ANO) považovat za srovnatelné. Předsedu lidovců hodnotí kladně 18 procent dotázaných, 46 procent ho nezná. Vicepremiéra Havlíčka hodnotí příznivě 24 procent respondentů a 47 procentům není známý.

V porovnání s Karlem Havlíčkem je Marku Výbornému v médiích věnován menší prostor. Určit, jestli je tento prostor „nesrovnatelně větší“ ve prospěch ministra Havlíčka, je však problematické vzhledem k objemu dat, které by bylo nutné analyzovat pro zjištění konkrétnějšího výsledku.

V databázi NEWTON Media, která monitoruje český mediální prostor, jsme hledali následující kombinaci: „jméno, pozice, stranická příslušnost“, například tedy „Výborný předseda KDU-ČSL“. U výsledků za poslední měsíc (od 22. června do 22. července) jsme pak i ručně zkontrolovali relevanci výsledků. V případě Marka Výborného bylo z 352 výsledků relevantních 119. U Karla Havlíčka se v databázi objevilo 573 záznamů, z nichž se 349 týkalo ministra průmyslu a obchodu. Velké množství nerelevantních výsledků v případě Marka Výborného způsobuje například jeho příjmení, které se v textech často vyskytuje jako běžné přídavné jméno.

Od začátku dubna (kdy se stal Marek Výborný předsedou KDU-ČSL) do 20. července se podle stejných parametrů filtrování v databázi NEWTON Media objevuje 1819 výstupů k Marku Výbornému a 2161 u Karla Havlíčka. Část těchto výstupů bezpochyby není relevantní, ale vzhledem k tomu, že počet nerelevantních výsledků u Marka Výborného je poměrně vyšší než u Karla Havlíčka a Havlíčkovo číslo je i tak větší, můžeme předpokládat, že mediální pokrytí Marka Výborného je menší.

Pokud se v tomto období podíváme kupříkladu pouze na zpravodajské portály veřejnoprávních medií, tedy České televize a Českého rozhlasu, je v nich za poslední měsíc jméno Marka Výborného zmíněno 19krát, Karla Havlíčka 78krát.

Výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů by příští rok měly čítat 1 598,1 mld. korun. V roce 2021 by se mělo jednat o 1 661 mld. korun a o rok později o 1 730 mld. korun. Vyplývá to z návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, kterou schválila vláda 29. dubna 2019. „Celkově tak dochází ke snížení rámců oproti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky o 6 mld. Kč pro rok 2020 i 2021,“ píše se v tiskové zprávě ministerstva financí.

Návrh státního rozpočtu 2020 počítá s celkovými příjmy 1 558,1 mld. Kč a výdaji 1 598,1 mld. Kč. Ministři za ČSSD návrh podle šéfa strany Jana Hamáčka nepodpořili a zdrželi se hlasování. Podle sociální demokracie neumožňuje návrh rozpočtu ve stávající podobě naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. 

Rovnováhu příjmů a výdajů státního rozpočtu přitom zásadně ovlivňuje navyšování důchodů. „Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let tvoří necelou pětinu obyvatel, na počátku 40. let by to měla být zhruba čtvrtina a od 60. let kolem 29 procent,“ informuje Česká televize. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň varuje, že pokud nedojde ke změně důchodového systému, mohl by se systém propadnout do výrazného deficitu po nástupu silné generace 70. let minulého století do důchodu, tedy takzvaných Husákových dětí. Na neudržitelnost veřejných financí upozorňuje také Národní rozpočtová rada (NRR), a to ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zveřejněné v červnu 2019. „Na vykompenzování tohoto vývoje (stárnutí populace a s tím spojený výrazný růst výdajů na důchody a zdravotní či dlouhodobou péči pozn. Demagog) nebude stačit ani pokračující ekonomická konvergence k vyspělejším státům a hospodářský růst provázený zvyšujícím se podílem mezd a HDP, jenž se odrazí na vyšším poměru vybraných daní z příjmů fyzických osob, či pojistného na sociální zabezpečení k HDP,“ dodává NNR (.pdf - 6). Také Evropská komise doporučuje České republice zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému.

Jako výdajové priority pro rok 2020 jsou podle Ministerstva financí navrženy: 

• zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020 na 14 358 Kč;
• zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tis. Kč na 300 tis. Kč pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020;
• nárůst platů u pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 % v roce 2020 a o 9 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat učitele bude v roce 2021 minimálně na úrovni 45 000 Kč;
• nárůst platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 7 % v roce 2020 a o 7 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat nepedagogického pracovníka bude v roce 2021 minimálně na úrovni 24 000 Kč;
• zvýšení výdajů Ministerstva obrany o 7,7 mld. Kč na celkové výdaje 74,5 mld. Kč v roce 2020 s tím, že podíl výdajů této kapitoly na HDP bude v roce 2021 činit 1,4 %;
• valorizace příspěvku na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 5 %.

Výdaje by podle ministryně financí Schillerové měly kompenzovat úspory v provozních výdajích, ale také změny rezerv pojišťoven a zavedení digitální daně. Zvýšení příjmů očekává Schillerová také od zavedení třetí a čtvrté vlny EET. Na zvýšení příjmů by se měly podle vládní koalice podílet i banky. Názory obou koaličních partnerů se rozcházejí v otázce, jakým způsobem by měly být peníze od bank vybírány.

Premiér Babiš prosazuje vznik Národního rozvojového fondu, do kterého by měly přispívat jednak banky poté, co zaplatí veškeré daně a jednak další investoři z nebankovní sféry. „Z fondu by se pak měly financovat tzv. PPP projekty, tedy veřejné služby poskytované ve spolupráci státního a soukromého sektoru,“ vysvětluje irozhlas,cz. „Fond bude založený na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další. Fond je koncipován jako dlouhodobý s investicemi, jejichž návratnost může být počítána v desetiletích, zdroje fondu budou reinvestovány,“ vyplývá z tiskové zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu. Memorandum o porozumění mezi Vládou ČR a odpovědnými investory, kteří projeví zájem účastnit se na činnosti Fondu, by mělo být připraveno do konce září 2019.

Sociální demokracii se ale tento plán nelíbí a dále prosazuje klasickou sektorovou daň pro banky, která bude povinná a bude klasickým příjmem státního rozpočtu. Do rozpočtu by podle ČSSD přinesla až 14 miliard korun ročně. Bankovní asociace tento plán ČSSD odmítá a naopak vítá vytvoření Národního rozvojového fondu, který je podle jejich slov „progresivnější a inovativnější“.

O zvýšení rodičovského příspěvku neboli „rodičovské“ Sněmovna hlasovala v 1. čtení 10. července 2019. Hlasování se týkalo otázky, jaký výbor a komise budou návrh zákona projednávat. Přestože se návrhu týkaly dvě hlasování, 72. a 73., poslanci KDU-ČSL hlasovali v obou z nich stejně, všech 9 z 9 přítomných bylo pro. Hlasování se neúčastnil Marian Jurečka, který byl omluven. Přestože je podle lidovců jakékoliv zvýšení rodičovského příspěvku pro rodiče, kteří se starají a vychovávají malé děti, pozitivní, vládní návrh zákona je podle nich diskriminační pro asi 70 tisíc rodin, které vylučuje nároku na tento příspěvek, proto se chystají předložit pozměňovací návrh.

„Ve druhém čtení předložíme pozměňovací návrh, kde budeme navrhovat, aby zvýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc se týkalo také těch rodičů, kteří již příspěvek vyčerpali, nicméně jejich dítě je ještě v tom režimu nároku na příspěvek, to znamená, k 1. lednu 2020 bude mladší čtyř let,“ osvětlila na plénu Sněmovny Pavla Golasowská postoj klubu lidovců. „Chceme zahrnout do čerpání navýšeného rodičovského příspěvku všechny rodiče, které v době nabytí účinnosti zákona budou mít děti mladší čtyř let,“ dodala poslankyně na tiskové konferenci.

Poslanci tímto hlasováním poslali návrh zákona k projednávání ve výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru a stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Po projednání návrhu zákona v garančním výboru, případně v dalších výborech, bude návrh zařazen na pořad další schůze Sněmovny ke druhému čtení. 

Téhož dne byla také ve 3. čtení schválena novela zákona o důchodovém pojištění (hlasování číslo 42). Tentokrát pro hlasovalo 8 z 8 přítomných poslanců KDU-ČSL. Dva lidovečtí poslanci, Marian Jurečka a Jan Bartošek, byli omluveni. Návrh zákona byl následně postoupen Senátu, kde bude projednáván.

Z Heřmanova Městce do Chrudimi jezdí přímo jen autobusy. Využít vlakovou dopravu se dá také, ale pouze s přestupy, a tudíž to zabere více času a je to i dražší. Dle dostupných dat stojí obyčejné jízdné u přímého autobusového spoje ze zastávky Heřmanova Městce, náměstí (tzv. tarifní zóna P710) do Chrudimi (tzv. tarifní zóna P700) na autobusové nádraží 19 Kč. Snížené jízdné pro děti a mládež (6–18 let) je 4 Kč. Dle druhů spoje přímého autobusu se jedná o vzdálenost od 10 do 11 kilometrů.

Snížené jízdné:

Vzdálenost dle IDOS:

Údaj o čtyřicetimiliardovém schodku rozpočtu, o kterém poslanec Výborný mluví, vychází z materiálu Ministerstva financí „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2020“. Tento materiál schválila vláda na svém zasedání 24. června tohoto roku. Prioritou rozpočtu má být zvýšení důchodů nebo platů učitelů. Se stejným schodkem 40 miliard vláda počítá také ve střednědobém výhledu hospodaření státu pro roky 2021 a 2022.

Ministři za ČSSD návrh podle šéfa strany Jana Hamáčka nepodpořili a zdrželi se. Návrh rozpočtu ve stávající podobě podle sociální demokracie neumožňuje naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. Kritikou nešetřila ani Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí. Ta požaduje 11 miliard korun navíc, třeba na růst příspěvků na péči, sociální služby, pro pěstouny či přechod na nový IT systém. 

Pokud jde o návrh státního rozpočtu na příští rok, dokument bude předložen vládě nejdříve v srpnu. Průběh vzniku vysvětluje Ministerstvo financí na svém webu: "Na základě vládou schválených příjmů a výdajů vypracují správci jednotlivých kapitol do konce července návrh svého rozpočtu. Ministerstvo financí s nimi během srpna návrhy jejich rozpočtů projedná a následně předloží vládě návrh zákona o státním rozpočtu." Následně pak musí návrh schválit i Poslanecká sněmovna.

Vláda debatovala o obědech zdarma převážně na počátku roku 2019. Koaliční partneři se nemohli dohodnout na tom, zda poskytnout bezplatné obědy plošně, nebo pouze dětem a rodinám, které to opravdu potřebují.

Sama ČSSD předložila na konci roku 2018 návrh (.pdf, str. 3) na obědy zdarma pro všechny děti v mateřských a na prvním stupni základních škol. S tím nesouhlasil ministr školství Robert Plaga s tím, že by bezplatné obědy mohly být pouze pro ty, kteří to opravdu potřebují. Zároveň upozornil na to, že již existují dotační programy pro bezplatné stravování pro děti z chudých rodin. Jeden program funguje v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí a druhý v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

ČSSD spolu s ANO se dohodly tak, že pouze navýší finance pro operační program, který funguje v rámci MŠMT. Konkrétně by se mělo jednat o částku 100 milionů Kč, kterou stát přispěje na dotační program MŠMT. To znamená, že zatím koalice nebude prosazovat jiné řešení.

Novela zákona o důchodovém pojištění byla schválena (.pdf) Poslaneckou sněmovnou 10. července 2019. Novela musí být ještě schválena v Senátu a podepsána prezidentem republiky.

Konkrétně se ve schválené novele zákona jedná o navýšení pravidelné valorizace důchodů pro rok 2020 tak, že důchody vzrostou celkově o 900 Kč. Díky automatické valorizaci přitom měly důchody vzrůst přibližně o 700 Kč, novela zákona tedy přidá důchodcům navíc cca 200 Kč. To znamená, že neklesne zásluhovost penzí, jelikož se v procentní výměře odráží odpracovaná doba a výše odvodů. KDU-ČSL předložila dva návrhy týkající se zvýšení důchodů pro osoby, které se staraly o děti. Jedním z nich byl návrh na změnu zákona o důchodovém pojištění ke konci března 2019 a druhým byl pozměňovací návrh k vládnímu návrhu na změnu zákona o důchodovém pojištění.

Právě v otázce odpracované doby a výše odvodů lze podle návrhu novely zákona o důchodovém pojištění spatřovat jisté nerovnosti (.pdf, str. 5–6). Jedná se především o nerovnosti, které byly vůči ženám patrné i před přijatou novelou zákona z 10. července 2019. V návrhu ministryně Maláčové je uvedeno, že již existuje rozdíl ve výši důchodu muže a ženy, a to hlavně z toho důvodu, že ženy odcházejí do důchodu dříve než muži a také proto, že ženy se většinou několik let věnovaly výhradně péči o děti. Novela zákona, kterou ministryně Maláčová předložila, však neměla za úkol řešit tuto otázku.

Komise pro spravedlivé důchody (.pdf), která funguje jako poradní orgán pod záštitou MPSV, se nižšími důchody žen na svém jednání také zabývala (.pdf). MPSV pro taková jednání Komise vytvořilo analýzu (.pdf). Analýza identifikuje jako příčiny této nerovnosti dřívější odchod žen do penze, péči žen o více dětí (tzn. přerušení kariéry a odlišné chování těchto žen na trhu práce) a nižší mzdy žen.

První návrh na změnu zákona o důchodovém pojištění KDU-ČSL předložila (.pdf) 29. března 2019. Navrhovala v něm navýšení důchodů matkám za každé vychované dítě, případně také otcům s dítětem ve výlučné péči. Vláda k tomuto návrhu KDU-ČSL zaujala (.pdf) nesouhlasné stanovisko.

Při předložení vládního návrhu novely zákona o důchodovém pojištění 3. dubna 201 podala (.doc, str. 3) KDU-ČSL, konkrétně poslankyně Pavla Galosowská a poslanec Vít Kaňkovský, pozměňovací návrh týkající se zvýšení důchodů o 500 Kč těm lidem, kteří vychovali dítě. Tento návrh však rušil ministerstvem navrhované navýšení důchodů o cca 200 Kč. V tomto návrhu zároveň nebyla uvedena podmínka výlučné péče, jako tomu je v prvním návrhu z března 2019. Proto byl návrh kritizován ministryní Maláčovou. Řešení možných nerovností, které se týkají matek, z tohoto návrhu vypadlo.

Výborný tvrdí, že kvůli vládnímu návrhu předložila KDU-ČSL vlastní návrh, který měl nerovnosti vůči matkám napravit. Čtenáře tím však zavádí. První z návrhu lidovců, který cíleně upřednostňoval ženy, byl ve Sněmovně již před návrhem vládním. Motivace lidoveckého návrhu tedy nemohla být míněna jako napravení vad návrhu vládního. Pozdější pozměňovací návrh již ženy přímo nezvýhodňoval. Zároveň platí, že nerovnost mezi výší starobního důchodu mužů a žen existuje dlouhodobě. Nejde tedy o problém, který by se „ukázal“ poprvé při aktuálním navyšování.