Přehled ověřených výroků

V současné době probíhá v Hongkongu série protestů. Jejich prvotním a hlavním důvodem je návrh změny extradičního zákona. Ten by umožňoval vydávat obyvatele Hongkongu úřadům Čínské lidové republiky (ČLR) za páchání vymezených trestných činů. Protesty provází jak násilí ze strany policie, tak násilí ze strany demonstrantů.

Hongkong je v současné době Zvláštní administrativní oblastí ČLR, kterou si Čína nárokuje. Podle principu „jedna země, dva systémy“ má rozsáhlou autonomii, a to až do roku 2047, kdy plně přejde pod správu ČLR. Tato autonomie se týká i hongkongské policie, která je formálně, stejně jako právní systém, na Číně nezávislá. Jediné dvě oblasti, o kterých nerozhoduje Hongkong, ale Peking, jsou obrana a zahraniční politika. O autonomii hongkongské policie svědčí i její vymezení se vůči případnému silovému zásahu Pekingu vůči demonstracím. Na druhou stranu má Peking významný vliv na složení Hongkongského zákonodárného sboru.

K represivním akcím ze strany ČLR dochází také v Čínou nárokovaném Východním Turkestánu nebo Tibetu.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož hongkongská policie skutečně podniká represivní akce vůči demonstrantům. Podobné akce pak podniká i samotná Čína v jiných regionech, které spravuje.

Dohnáním úrovně vztahů, které mají s Pekingem jiné evropské země, argumentoval především tehdejší premiér Sobotka, jenž tvrdil, že České republice ve vztazích s Čínou ujel vlak. Mimo jiného pronesl, že by se ČR měla stát vstupní branou Číny do EU. Bohuslav Sobotka i Lubomír Zaorálek se shodli na ekonomickém významu Číny pro ČR.

Podle Lubomíra Zaorálka byly investice zásadním důvodem pro obnovení kontaktů s Pekingem. Vedle nich uvedl i vybudování technologického parku v České republice. Vyjádřil se také, že vztahy s Čínou byly řadu let zmražené, avšak Čínu nelze ignorovat. Čínské investice byly navíc jedním z témat už během první cesty Lubomíra Zaorálka v pozici ministra zahraničí do Pekingu. Ministr Zaorálek také připravil tzv. Prohlášení čtyř a označil jej jako důležité pro strategické partnerství s Čínou. V souvislosti s ním prohlašoval, že s Čínou je potřeba jednat, neboť jde o důležitého hráče. Mimo to vyjádřil naději ve spojitosti s Čínou a lidskými právy.

Tvrzením Lubomíra Zaorálka nejblíže odpovídajícím zkoumanému výroku je vyjádření pro Český rozhlas, že Čína je již významným partnerem pro země jako USA, Francie, Německo nebo Velká Británie. Zda skutečně řekl, že nejde o konkrétní čísla, se nám bohužel nepodařilo dohledat. Na podobné prohlášení se však odvolával při projevu (7:00) v Poslanecké sněmovně ČR, kde vyjádřil i podporu politickým vztahům s Čínou. Stejně tak se na svá vyjádření odkazoval při jiném projevu v Poslanecké sněmovně. Oddělil tehdy ekonomickou rovinu od samotného dialogu s Pekingem. Vymezil se také proti tomu, že by vztahy s Čínou byly navazovány čistě z obchodních důvodů. Významově podobný výrok však pronesl i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (viz výše).

Meziročně rostl hrubý domácí produkt v druhém čtvrtletí roku 2019 o 2,7 %. I dlouhodobě můžeme pozorovat nárůst HDP. Ačkoliv jsme v době ekonomické konjunktury, ekonomický růst zpomaluje.

Ministerstvo financí předložilo 16. září 2019 vládě návrh rozpočtu na rok 2020. Tento návrh počítá s výdaji 1 618,1 mld. korun a příjmy 1 578,1 mld., což vytváří schodek 40 miliard korun. Tento návrh byl schválen. V minulém roce byl odsouhlasen rozpočet na rok 2019 také se schodkem 40 miliard korun. O rok předtím byl plánovaný schodek 50 miliard korun, stát však nakonec hospodařil s přebytkem 2,9 miliardy korun.

Podle nejnovější predikce Ministerstva financí z července 2019 byly výsledky české ekonomiky v 1. čtvrtletí roku 2019 příznivé. Ačkoli souhrnný indikátor důvěry naznačuje podle dat ČSÚ od října 2018 postupné mírné snížení důvěry v ekonomiku, Ministerstvo financí dosud aktualizovanou predikci nevydalo.

Statisticky získávaná data (průmyslová produkce, zahraniční obchod či maloobchodní tržby) dle tvrzení Ministerstva financí nadále vykazují velmi dobré výsledky, predikce růstu reálného HDP tedy zůstává téměř nezměněná. Na letošní rok Ministerstvo financí predikuje ekonomický růst o 2,5 %, na rok 2020 pak vlivem nižší dynamiky spotřeby o 2,3 %, tedy stále přes 2 procentní body.

Obecně se mezi ekonomy za recesi považuje pokles růstu reálného, sezónně očištěného hrubého domácího produktu ve dvou, případně třech kvartálech za sebou. I přes to, že se objevuje mnoho dalších definic, které se více či méně liší od této tzv. definice technické, je právě ona celosvětově uznávanou a používanou, a proto se k ní přikláníme v hodnocení výroku i my.

Český statistický úřad konkrétně uvádí další dvě definice recese, z nichž jednu německá ekonomika splňuje, v odborné praxi se však nepoužívá a je velmi neobvyklou. U této tzv. obecné definice ČSÚ stanovuje obdobím recese celé zpomalování ekonomiky (od vrcholu až po krizi). Tato definice je ale nevhodná, jelikož nepočítá se standardními výkyvy ekonomiky a každé krátké zpomalení považuje již za recesi, protože nedefinuje žádný časový úsek měření.

Jelikož byl výrok řečen na sklonku třetího kvartálu, jsou rozhodujícími pro posouzení, jestli se Německo nachází v recesi, poslední dva známé kvartály roku 2019, tedy první a druhý. Dle dat Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, německý reálný HDP v prvním kvartálu roku 2019 rostl o 0,4 %, ve druhém klesal o 0,1 % (viz tabulka). Definici tzv. technické recese tak Německo nesplňuje, jelikož růst HDP zpomaloval, resp. klesal pouze v jednom z posledních dvou kvartálů.

Často se jako další ekonomický indikátor recese (společně s poklesem růstu, respektive klesáním HDP) používá i růst nezaměstnanosti, ke kterému v prvním ani druhém kvartálu nedošlo. V prvním míra nezaměstnanosti stagnovala, ve druhém, stejně jako začátkem třetího, lehce klesla (viz tabulka). Mimo jiné je nezaměstnanost v Německu mimořádně nízko, což recesi zpravidla nenahrává.

Musíme ale zároveň upozornit na fakt, že Radim Fiala výrok uvedl pouhých osm dní před koncem třetího kvartálu, z nějž data nemáme a který se může prokázat jako klesající. Vše dokonce nasvědčuje tomu, že se Německo do technické recese skutečně dostane.

Německá spolková banka již v půlce třetího kvartálu varovala (.pdf, str. 56), že celkový pokles exportu, jaký Německo zažilo v létě, bude pokračovat i na podzim. S tím zároveň upozornila i na možnou recesi. Německý Institut pro ekonomický výzkum ve své poslední předpovědi snížil předpokládaný meziroční růst německého HDP a uvedl, že ve třetím kvartálu roku 2019 Německo upadne do recese. Podobnou předpověď přinesl také Kiel Institute for the World Economy. Ten počítá s ještě větším snížením a ochlazením ekonomiky než Institut pro ekonomický výzkum. 

Tvrzení Radima Fialy o stavu německé ekonomiky nesplňuje klasicky používanou definici recese, tzv. technické. Nicméně splňuje alespoň jednu ze tří definic užívanou ČSÚ a několik významných institucí zabývajících se německou ekonomikou předpokládá pokračování klesání HDP a snižování objemu exportu ve třetím kvartálu. V současné chvíli, tedy těsně před koncem třetího, rozhodujícího kvartálu, je však využití dat za první a druhý pro vyvození závěru o kvartálu třetím poněkud zavádějící.

Poslanec Fiala naráží v debatě na provázanost české ekonomiky s německou. Z hlediska bilance zahraničního obchodu představuje Německo největšího obchodního partnera České republiky a je zároveň největší exportní destinací. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosahovala hodnota vývozu (.xlsx) zboží do Německa 299 miliard korun. Celková hodnota vývozu zboží do vybraných destinací pak dosahovala ve druhém čtvrtletí přibližně 956 miliard korun. Do Německa tak směřovala zhruba jedna třetina všech vývozů.

Ve druhém čtvrtletí tohoto roku se dovezlo (.xlsx) z Německa zboží přibližně v hodnotě 232 miliard korun, přičemž celková výše dovozů do České republiky z vybraných zemí dosahovala hodnoty 894 miliard korun. Celkově tedy přibližně jedna třetina dovozů pocházela z Německa. Celková bilance (.xlsx) zahraničního obchodu s Německem pak činila ve druhém čtvrtletí přibližně 67 miliard korun. Nejvíce se exportovaly výrobky zpracovatelského průmyslu (bilance 62 miliard korun), konkrétně motorová vozidla, počítače, elektronické přístroje a optické přístroje a jiná elektrická zařízení.

Podle studie ministerstva průmyslu a obchodu (.pdf, str. 31) je obecně česká ekonomika navázána na obchod se zahraničím, a tedy i na Německo, což se projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu (HDP). V roce 2018 představoval poměr celkového exportu vůči HDP 78,7 %, v roce 2017 to bylo 79,8 %. Podle této studie ale nebude zahraniční obchod nadále takovým „tahounem“ české ekonomiky tak, jak tomu bylo doposud (.pdf, str. 34).

Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. HDP se snížil mezičtvrtletně o 0,1 % po nárůstu o 0,4 % v prvním čtvrtletí. V meziročním srovnání se však německý HDP zvýšil o 0,4 %. Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu ale v České republice HDP vzrostl: ve 2. kvartálu o 0,7 % a meziročně o 2,7 %. Tento růst byl podepřen především domácí poptávkou.

Ačkoli si česká ekonomika zachovala imunitu vůči nepříznivým zahraničním vlivům, odborníci očekávají postupné zpomalení hospodářské aktivity v následujících čtvrtletích. Ekonom Komerční banky Michal Brožka uvedl, že „jedním z hlavních důvodů, proč čekáme slabší výkon českého průmyslu a potažmo celé české ekonomiky, je nízký výkon německé ekonomiky.“ Analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička také uvedl, že jasnou provázanost české ekonomiky s německou lze pozorovat zejména z dat průmyslu: „Na datech z průmyslu je jasně vidět, že dynamika tuzemské produkce následuje tu německou s určitým zpožděním. Podle posledních ukazatelů došlo u našeho největšího obchodního partnera k dalšímu zhoršení stavu, takže můžeme očekávat, že i vyhlídky pro nás jdou negativním směrem.“ Podobnou informaci obsahuje již zmíněná studie ministerstva průmyslu a obchodu (str. 24).

S návrhem na postavení vládní čtvrti, kde by se soustředili úředníci z několika ministerstev, přišel Andrej Babiš už v roce 2016. Celkově čítají pozemky v Letňanech 354 tisíc čtverečných metrů a celkem by zde pracovalo více než deset tisíc úředníků.

Primátor města Prahy Zdeněk Hřib loni na podzim uvedl, že nechtějí budovat jednoúčelově zaměřené čtvrti z důvodu neúměrného zatížení infrastruktury. Navíc by historické budovy, kde sídlí ministerstva nyní, pozbyly využití.

„Nechceme budovat monotematické čtvrti, které by byly takto jednoúčelově zaměřené, tedy buď čistě administrativně, nebo rezidenčně. Znamenalo by to, že se každé ráno zvedne residenční čtvrť a obyvatelé se najednou přesouvají do té administrativní, večer jedou zpět.“

Magistrát uvažoval o poskytnutí pozemků státu pod podmínkou, že dostaví vnější část Pražského okruhu, přispěje na stavbu vnitřního okruhu a postaví nemocnici. V úterý 17. září primátor Hřib a premiér Babiš jednali o vybudování monotematické vládní čtvrti. Premiér Babiš podmínky magistrátu odmítl a nabídl, že vnější okruh zaplatí Ředitelství silnic a dálnic, vnitřní okruh se postaví formou PPP projektu a místo nemocnice postaví traumatologické centrum při fakultní nemocnici Vinohrady. Další jednání se zatím nekonala. Někteří zastupitelé Hřibovo jednání kritizovali. Primátor Hřib uvedl, že pozemky v Letňanech chce využít k řešení dostupnosti bydlení.

Území v Letňanech, kde by měla zmíněná vládní čtvrť vzniknout, je nyní zaneseno v územním plánu ve funkci zvláštní občanská vybavenost. Funkce parcel tedy umožňuje postavit administrativní budovy i nemocnice, nelze ale postavit bytové jednotky. Nejprve by muselo dojít ke změně územního plánu dle § 55 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon.

Tiskový mluvčí a vedoucí Kanceláře komunikace Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Mgr. Marek Vácha na náš dotaz uvedl:

„Dá se říci, že vznik monofunkčních čtvrtí je něco, co Praha nepodporuje. Dnes platný územní plán přímo neříká, zda mají vznikat polyfunkční nebo monofunkční čtvrti. Je pouze jedním z mnoha podkladů, které pomáhají stavebním úřadům k rozhodnutí a řeší zejména menší ‚plošky' než celé čtvrti. Pro každou plochu pak vymezuje různou funkci (obchod, bydlení apod.). Ani v Letňanech platný plán neříká, aby vznikla monotematická čtvrť. Předpokládáme ale, že pokud by se dané území mělo zastavět, bude mu předcházet zpracování podrobnější studie a Praha bude dělat vše pro to, aby budoucí urbanistický celek neměl jen jedu funkci, ale jejich mix.“

Národní knihovna České republiky (NK ČR) má sídlo v pražském Klementinu. Celkový počet děl, o které se NK ČR stará, převyšuje 6 milionů (s ročním nárůstem 70 tisíc titulů). Většina z nich, přibližně 4 miliony dokumentů, je uložena v Centrálním depozitáři v Hostivaři. Prostor Klementina se v březnu 2010 začal revitalizovat. Aktuálně se nachází ve třetí etapě revitalizace. Ta by měla končit v květnu 2023. Je pravda, že existují obavy z omezených prostor Národní knihovny i budovy Klementina, které by mohly stačit pouze do roku 2034, a to i přes přesun části děl do Národní technické knihovny.

Klementinum pak po dokončení revitalizace obsáhne asi jen 17 % z celkového počtu svazků, v budoucnosti pak jen 11 %. Jeho kapacita přitom činí přibližně 2 miliony svazků, kapacita depozitáře v Hostivaři je pak až 9 milionů svazků.

Problém kapacity Národní knihovny je přetrvávající. Už v roce 2007 proběhla soutěž návrhů nové budovy NK, kterou vyhrál architekt Jan Kaplický. Projekt měl řešit problém nedostatku prostoru. Budova, často přezdívaná blob, nakonec však nebyla realizována, a to především z důvodu odporu ODS.

V červnu tohoto roku převedla vdova po architektovi, Eliška Kaplicky Fuchsová, autorská práva chobotnice na český stát.

Premiér Andrej Babiš přišel s návrhem výstavby vládní čtvrti v Letňanech již na konci roku 2016. Tou dobou působil ve funkci ministra financí.

Později na podzim roku 2018 Andrej Babiš již v roli premiéra obnovil myšlenku vládní čtvrti a začal jednat s primátorem Prahy Zdeňkem Hřibem. Ten nejprve s plánem Andreje Babiše nesouhlasil.

Od ledna 2019 premiér Babiš znovu jedná s primátorem Hřibem o podmínkách výstavby úřednické čtvrti v Letňanech. Pozemky, na kterých by měla podle záměru premiéra stát budoucí vládní čtvrť, částečně patří hlavnímu městu. Aktuálně, po schůzce konané dne 17. září 2019, jednání mezi premiérem a primátorem vázne. Babiš ale na návrhu trvá a plánuje oslovit ostatní pražské radní.

O svém plánu vybudovat vládní čtvrť informuje Andrej Babiš také na Facebooku.

Jakub Michálek svým výrokem odkazuje na jedno z předvolebních hesel, které hnutí ANO užívalo během kampaně před volbami do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2016. Strana současného premiéra skutečně heslo „dálnice, dálnice, dálnice“ používala, jak je patrné z obrázku níže.

Zdroj: RESPEKT