Přehled ověřených výroků

Odůvodnění tohoto výroku bylo po publikaci z podnětu poslance Tomáše Martínka upraveno a doplněno. Nově byl popsán pozměňovací návrh Tomáše Martínka k pirátskému návrhu zákona, který jsme v původní verzi opomněli uvést. Ke změně hodnocení výroku nedošlo. Výrok hodnotíme stále jako zavádějící z toho důvodu, že Ivanem Bartošem uváděná úspora 150 000 Kč nemůže být považována za běžnou ale spíše výjimečnou. K takovéto úspoře může dojít pouze ve specifickém případě, kdy cena nemovitosti je dostatečně vysoká a kdy tuto nemovitost zakoupí manželé nebo dvojice lidí s vlastnickým podílem obou přesně 50 %. Podle údajů uvedených v odůvodnění pozměňovacího návrhu poslance Martínka nedosáhne na takovouto úsporu minimálně 95 % kupujících fyzických osob (.docx, str. 5)

Nyní přejděme blíže k hodnocení výroku. Předseda Pirátů Ivan Bartoš pravděpodobně mluví o návrhu zákona (.pdf) ze dne 2. října 2018, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb.

Pirátský návrh zákona na změnu daně je v legislativním procesu od 2. října 2018. Vláda k němu vyjádřila nesouhlasné stanovisko (.pdf) a dosud nedošel ani k prvnímu čtení. V březnu roku 2019 k návrhu zákona, podle kterého by měla být zavedena snížená sazba daně z nabytí nemovitosti ve výši 2 %, předložil poslanec Martínek pozměňovací návrh (.docx). Podle něj by měla být zavedena také nulová sazba daně, která se má použít pro část základu daně do 2 000 000 Kč. Pro část základu daně přesahující 2 000 000 Kč do 4 000 000 Kč by se použila snížená 2% sazba a pro zbylou část základní 4% sazba. Pokud by tento pozměňovací návrh (a návrh zákona samotný) byl přijat, maximální možná úspora daně z nabytí nemovité věci by činila 120 000 Kč (4 % z prvních 2 mil. Kč + 2 % z dalších 2 mil. Kč = 120 tis. Kč).

Vzhledem k tomu, že se pirátský návrh zákona zavádějící 2% sníženou sazbu daně dosud nedostal k prvnímu čtení, došlo k projednávání tohoto návrhu, když ho poslanec Tomáš Martínek předložil (ve verzi původního pirátského návrhu, tedy pouze se sníženou 2% sazbou bez sazby nulové) jako pozměňovací návrh (.docx) k jinému tisku, a to při projednávání návrhu zákona předloženého poslancem Karlem Raisem, který byl později vyhlášen jako zákon č. 264/2019 Sb. Pozměňovací návrh pirátského poslance Martínka se však do konečného znění zákona nedostal.

Spolu s poslancem Tomášem Martínkem předložili své pozměňovací návrhy také poslanci ODS Vojtěch Munzar (.docx) (úplně zrušení a další varianty) a Jan Skopeček (.docx) (zrušení, pokud nabyvatel kupuje v životě svoji první nemovitost pro bydlení). V reakci na ně poslanec Martínek uvedl, že pokud by mělo dojít ke zrušení této daně, musela by se najít jiná regulace na trhu, ale jinak proti zrušení daně nic nemá.

O možnosti navržení snížení sazby daně z nabytí nemovité věci diskutoval poslanec Martínek na pirátském fóru již v září 2018. Na dotaz Zdeňka Hřiba ohledně možnosti odpuštění daně uvedl: „To by byl významný zásah do výběru (daní, pozn. Demagog.cz) a bylo by to nekontrolovatelné. Mimo jiné i neprůchozí ve Sněmovně.“ Ovšem ve svém článku na Pirátských listech z března 2019 Tomáš Martínek napsal: „V návrhu jsou s ohledem na snahu získat podporu vládních stran uvedeny 2 % snížené sazby, ovšem budeme podávat pozměňovací návrh, který by zavedl i nulovou sazbu pro hodnotu nemovitosti do 2 mil. Kč.“ Ještě týž měsíc opravdu pozměňovací návrh (k pirátskému návrhu zákona) předložil (viz výše).

Pokud bychom hodnotili pozměňovací návrh (.docx) Tomáše Martínka k pirátskému návrhu zákona, maximální možná úspora by pro jednotlivce byla již zmíněných 120 000 Kč. V určitých případech však může být i vyšší. Například pokud si koupí nemovitost dvojice lidí, z nichž každý vlastní 50 % této nemovitosti, může na uvedenou slevu dosáhnout každý z nich. Celková úspora tak může činit 240 000 Kč (str. 2). Stejné úspory může dosáhnout i manželský pár, který nabývá nemovitost do společného jmění manželů (str. 3). Aby lidé dosáhli na Bartošem uváděnou úsporu 150 000 Kč, musí být cena nemovitosti minimálně 3 750 000 Kč, musí nabýt tuto nemovitost manželský pár nebo dvojice s vlastnickým podílem po 50 % a musí být splněny i další podmínky jako například že kupující nesmí vlastnit nebo spoluvlastnit již jinou nemovitost, která je užívána k bydlení (.pdf, str. 4). Na úsporu 150 000 Kč tak nedosáhne výrazná většina lidí.

V průběhu několika posledních měsíců došlo na půdě Sněmovny ke střetu opozice se zastánci vládního daňového balíčku. Např. Miroslav Kalousek z TOP 09 označil za nejnebezpečnější a nejškodlivější část balíčku nové zdanění rezerv pojišťoven a navrhl tuto změnu zrušit (.doc, str. 2). Miroslav Kalousek dále tvrdí, že zpřísnění podmínek bude motivovat zahraniční vlastníky pojišťoven v ČR k odlivu dividend do zahraničí.

Dalším kritizovaným bodem zákona je navýšení poplatku za vklad nemovitosti do katastru ze stávajících 1000 korun na dvojnásobek. Poslanci Věra Kovářová (STAN), Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Jan Bartošek (KDU-ČSL) předložili společný návrh (.doc), kterým chtějí tuto část z návrhu vypustit.

Posledním z opozičních návrhů uvedených ve výroku je snaha o zrušení daně z nabytí nemovitostí, o což usiluje ODS (.doc). O stejnou změnu se pokoušel Senát, byl však také odmítnut. Žádný z těchto návrhů však nebyl (.doc, str. 4–5, 9) přijat.

Naopak pozměňovací návrhy Pirátů na lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru byly ve Sněmovně přijaty (.doc, str. 7, 9).

Poslanecká sněmovna ve středu 6. listopadu 2019 schválila vládní daňový balíček (tj. soubor novel některých daňových zákonů). Návrh zákona byl poté 8. listopadu 2019 doručen Senátu k projednání.

K daňovému balíčku byla předložena řada pozměňovacích návrhů (.pdf). Z Pirátských poslanců předložili pozměňovací návrhy poslanci Tomáš Martínek (.pdf, str. 18–20), Radek Holomčík (.pdf, str. 11) a Mikuláš Ferjenčík (.pdf, str. 16–18).

Během prvního čtení návrhu zákona dne 9. července 2019 vystoupili v rozpravě v PS poslanci Ferjenčík a Holomčík. Jednání pokračovalo také 10. července 2019, kdy vystoupili během diskuze poslanci Ferjenčík, Michálek, Pikal a Bartoš.

Druhé čtení proběhlo dne 25. září 2019 a v rozpravě vystoupil z řad Pirátů poslanec Holomčík.

Třetí čtení bylo zahájeno 18. října 2019 a v diskuzi toho dne vystoupil například poslanec Ferjenčík.

Daňový balíček (vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní) je souborem novel daňových zákonů (hlavně zákona o daních z příjmu, zákona o daních z přidané hodnoty a daňového řádu). S návrhem přišlo Ministerstvo financí a poslancům byl rozeslán 13. června 2019.

První čtení návrhu proběhlo 9. a 10. července 2019 na 33. schůzi. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům. Dne 25. září prošel návrh zákona druhým čtením a tisk spolu s podanými pozměňovacími návrhy znovu projednal Rozpočtový výbor. Třetí čtení bylo zahájeno 18. října 2019 na 35. schůzi a návrh zákona byl schválen (.pdf) Poslaneckou sněmovnou. Zákon byl do Senátu doručen 8. listopadu 2019.

Daňový balíček přináší změny hned v několika oblastech. Mezi ně patří například vyšší zdanění tabákových výrobků, lihu a hazardu. Daňový balíček (.pdf, str. 35 a násl.) v navrhovaném znění dále odhaduje zvýšení daňových příjmů pro rok 2020. U daně z hazardu je to navýšení příjmů o 3,6 miliardy (str. 35), u spotřební daně na lihoviny a tabák pak dohromady 8,6 miliardy (str. 37–38). Změna zdanění technických rezerv pojišťoven pak má mít za následek navýšení příjmů až o 10,5 miliardy (str. 36).

Ministerstvo financí poprvé předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020 16. září 2019. Své záměry stran rozpočtu pro rok 2020 však prezentovalo již v květnu 2019 tiskovými zprávami, které hovořily o zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu od prvního ledna 2020, o zavedení digitální daně či úpravě pravidel tvorby rezerv pojišťoven.

Výsledný návrh státního rozpočtu počítal s celkovými příjmy ve výši 1 578,1 mld. korun. Dne 30. září 2019 byl návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně. Předseda sněmovny rozhodl 1. října 2019 o konání 1. čtení, to se uskutečnilo 23. října 2019. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu byly přikázány k projednání výborům. Projednávání tisku bylo navrženo na pořad 39. schůze, tedy od 26. listopadu.

Na 35. schůzi Poslanecké sněmovny, která se uskutečnila 23. října, hovořila ministryně financí Alena Schillerová o konkrétních parametrech návrhu státního rozpočtu. V souvislosti s příjmy státního rozpočtu uvedla: „Očekáváme, že celkové příjmy meziročně vzrostou o 7,7 %, neboli o bezmála 113 mld. korun, na částku 1 578 mld. korun. (...) Co se týče příjmů (...) navrhuji v objemu téměř 819 mld. korun, tedy o téměř 50 mld. korun vyšší. K tomu více než z poloviny přispěla nová daňová opatření jako zvýšení sazeb daně z hazardu, spotřebních daní z tabáku a lihu, změna právní úpravy pro tvorbu rezerv pojišťovně či zavedení digitální daně.“ Z tohoto sdělení můžeme vyvodit, že Ministerstvo financí počítalo při přípravě návrhu státního rozpočtu s těmito dodatečnými příjmy plynoucími ze změn zákonů v daňovém balíčku.

Lze tedy uzavřít, že Ministerstvo financí již v květnu v rámci přípravy návrhu státního rozpočtu otevřeně hovořilo o změnách v oblasti daní, které měly navýšit příjmy státního rozpočtu v roce 2020. Až v červnu byl následně poslancům rozeslán návrh daňového balíčku a začalo jeho „protlačování“.

Prezident ČR 16. září 2019 podepsal zákon 244/2019 Sb. o důchodovém pojištění, který zvyšuje průměr starobního důchodu o 900 Kč (z toho zákonná valorizace představuje asi 750 korun a doplatek zhruba 150 korun). „Já podporuji jak růst důchodů, tak růst minimální mzdy,“ uvedl o několik dní dříve prezident Zeman.

Sleva 75 % na jízdném pro seniory a studenty, na kterou je částkou 6 miliard korun odkazováno ve výroku, si dle vyjádření Ministerstva dopravy vyžádala za rok fungování přes 5,6 miliardy Kč. Původně byla Ministerstvem dopravy předpokládána suma na výdaje 6 miliard Kč. Odkazovaná suma tedy opravdu přibližně odpovídá realitě.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí vzrostou příští rok výdaje na důchody o 34,9 mld. Kč především v důsledku výše zmíněného zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020. Podle Střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky (.pdf, str. 24) na léta 2021 a 2022 vzrostou mezi rokem 2020 a 2021 výdaje na důchody o 27,0 mld. Kč a z roku 2021 na rok 2022 o dalších 17 mld. Kč.

Česká republika patřila k aktivním vývozcům vojenského materiálů do Turecka. Minulý rok ČR vyvezla do Turecka vojenský materiál v hodnotě zhruba 139 milionů korun.

9. října zahájilo Turecko vojenskou invazi do severovýchodní Sýrie. 14. října se sešel premiér Babiš s ministrem vnitra Janem Hamáčkem a ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem. Po schůzce Jan Hamáček oznámil, že ČR pozastavuje vývozní licence na vojenský materiál do Turecka. Přesto den před schůzkou Karel Havlíček hájil vývoz zbraní podnikatelskými zájmy. Embargo na vývoz zbraní stihlo ještě před 14. říjnem uvalit Německo, Francie či Nizozemsko. 15. října tureckou invazi odsoudila i česká Poslanecká sněmovna. Ve stejný den ministři EU schválili celounijní embargo a konkrétní kroky nechali na jednotlivých členských zemích.

Ještě před zahájením invaze se premiér Babiš sešel s tureckým premiérem Erdoganem, kde na rozdíl od EU podpořil Erdoganův plán na vytvoření bezpečnostní zóny na kurdských územích v Sýrii. Erdogan následně plán využil k legitimizaci invaze do Sýrie.

Během turecké ofenzívy v Sýrii, která byla zahájena 9. října 2019, došlo v neděli 13. října 2019 k uzavření dohody s Kurdy. Tato dohoda vznikla za vedení koalice Syrských demokratických sil (SDF) a syrské armády Bašára al-Asada (SAA). Na základě ní vstoupila syrská armáda do severosyrského pohraničí s cílem odrazit tureckou ofenzívu. Spolu se SAA byli vysláni i Rusové, kteří chtěli zabránit střetům mezi syrskou a tureckou armádou, a začali hlídkovat na linii mezi armádami obou zemí. Po řadě bojů mezi Tureckem a SDF došlo k uzavření příměří a dohody, jejímž cílem je stáhnutí kurdských sil z turecko-syrského pohraničí. Kurdové dokončili stáhnutí z pohraničí 29. října 2019. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně oznámil vytvoření společných turecko-ruských hlídek, které od 1. listopadu 2019 začaly turecké hranice se Sýrií střežit.

Je však nutno podotknout, že SDF nebojovaly „v řadách“ syrské armády, ale jako spojenci. SDF uvedlo, že jsou připraveni diskutovat o vstupu do syrské armády, jakmile se konflikt v Sýrii politicky vyřeší. Syrské ministerstvo obrany nabídlo přijetí jakékoliv kurdské jednotky do svých řad, tuto nabídku však SDF odmítly s odůvodněním, že jejich cílem vždy bylo uznání výhradních práv a struktury SDF vedoucí k restrukturalizaci Syrské armády, jejímiž členy by se jednotky SDF eventuálně mohly stát.

Šest dní poté, co Turecko zahájilo operaci Pramen míru, tedy 15. října 2019, proběhlo na půdě PS projednávání Stanoviska Poslanecké sněmovny k situaci na turecko-syrské hranici. Šestibodový návrh usnesení byl odhlasován 147 hlasy, což byl rovněž počet všech přihlášených poslanců.

Poslanci v těchto šesti bodech vyjádřili solidaritu syrskému obyvatelstvu a turecký útok jednohlasně shledali porušením mezinárodního práva. Vyjádřili souhlas s rozhodnutím vlády o pozastavení vývozních licencí na vojenský materiál. Nesouhlas naopak vyjádřili ve věci vyhrůžek směřujících ze strany Turecka k zemím EU a odsoudili vraždu generální tajemnice strany Budoucí Sýrie Hevrin Khalaf. V neposlední řadě vyzvaly Andreje Babiše k podání podnětu na ekonomicky-politické opatření vůči Turecku v rámci orgánů EU. Plné znění zde (.pdf).

Dne 23. října 2019, na schůzi Poslanecké sněmovny č. 35, vystoupil Miloš Zeman před poslanci ve věci projednávání státního rozpočtu pro rok 2020. V rámci svého projevu prezident Zeman krátce vyjádřil i negativní stanovisko vůči situaci v Sýrii a naopak podpořil usnesení PS č. 738 o situaci na turecko-syrské hranici. Konkrétně se vyjádřil takto:

„Dámy a pánové, zcela závěrem bych chtěl konstatovat, že plně souhlasím se stanoviskem této Poslanecké sněmovny ve věci boje kurdského národa proti turecké okupaci jeho území.“

Poslanecká sněmovna schválila usnesení (.pdf, str. 1), kde odsoudila mimo jiné i genocidu Arménů na osmanském území za 1. světové války, 25. dubna 2017 na 56. schůzi Poslanecké sněmovny.

„Poslanecká sněmovna odsuzuje zločiny proti lidskosti prováděné nacisty v letech druhé světové války na židovském, romském a slovanském obyvatelstvu na ovládnutých územích, genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území Osmanské říše v období první světové války, jakož i další genocidní násilí kdekoliv na Zemi, a vyzývá mezinárodní společenství k účinné prevenci porušování lidských a občanských práv ve světě a k řešení sporů mírovými prostředky.“

Bývalý arménský ministr zahraničí Edvard Nalbandjan postoj České republiky uvítal. Arménskou genocidu akceptuje v současné době přes 20 států světa, jako například Německo, Francie, Rusko, Slovensko nebo Nizozemsko. Letos v říjnu přijala rezoluci také Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických.

Ve svém prohlášení členové Sněmovny reprezentantů neodsuzují na rozdíl od české Sněmovny genocidu obecně, ale pouze genocidu proti křesťanům (nejen proti Arménům, ale také proti Asyřanům, Maronitům, Aramejcům a dalším). Také uvádějí několik příkladů z americké historie, kdy se Spojené státy již proti genocidě Arménů vyslovily. Vyzývají k šíření povědomí o arménské genocidě a také, stejně jako v českém prohlášení, abychom v budoucnu podobným zločinům proti lidskosti předcházeli. Rezoluci přijaly všechny státy USA kromě Mississippi.

Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin označil schválení americké rezoluce za „zneužití historie jako politického nástroje“. Turecko totiž čelí kritice ze strany Donalda Trumpa z důvodu tureckého vpádu do severní Sýrie.

Důvodem genocidy Arménů byla prohra Turků s Rusy v lednu 1915, vláda Mladých Turků následně obvinila Armény ze zrady. Nejprve byli zavražděni arménští vojáci a začalo se hromadně zabíjet v arménských vesnicích. V dubnu 1915 pak bylo zatčeno a následně zavražděno asi 250 arménských intelektuálů a politiků. Masakry trvaly až do roku 1923 a osmanskými Turky bylo zabito až 1,5 mil. Arménů. Turecko uznává, že při vojenských operacích zahynulo z důvodu vzniklého chaosu přes půl milionu Arménů, ale termín „genocida“ odmítá.

Pro připomenutí: Usáma bin Ládin byl zakladatelem džihádistické teroristické organizace al-Káida, která mimo jiné stála za útoky 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Bin Ládin byl jakožto čelní představitel al-Káidy jedním z hlavních cílů především amerických tajných služeb. Ty ho dopadly až 10 let po událostech 11. září, a to 2. května 2011 v pákistánském městě Abbottábád, kde ho přímo na místě zásahu zabilo americké vojenské komando.

Na mezinárodněprávní dimenzi zásahu poukazuje článek deníku The New York Times. Uvádí, že zásah byl proveden na území suverénního státu bez předchozí konzultace a oficiálního povolení ze strany Pákistánu, čímž Američané obešli obvyklý postup. Dle zmíněného textu právní zástupci USA své rozhodnutí zdůvodňovali nutností utajení celé operace a nedůvěryhodností pákistánských zpravodajských služeb, které by mohly chystanou operaci ohrozit. Dle interpretace Nejvyššího soudu USA odvolávající se na společné ustanovení článku 3 Ženevské úmluvy, jenž se týká vnitrostátních ozbrojených konfliktů, jsou Spojené státy ve válečném konfliktu s organizací al-Káida, přičemž tento konflikt není územně vymezen, a tím není mezinárodní (neodehrává se mezi dvěma státy). Dle výkladu judikatury Nejvyššího soudu USA k porušení mezinárodního práva tudíž nedochází (.pdf, str. 779).

Reakce Pákistánu byla rozporuplná. Například v době těsně po provedeném útoku pákistánské ministerstvo zahraničí i tamní premiér ve svých oficiálních vyjádřeních uznali právo USA na likvidaci bin Ládina kdekoliv na světě a zásah přijali pozitivně. Ta stejná vláda se ovšem později, po kritice ze strany USA ohledně její neschopnosti bin Ládina dopadnout, proti zásahu ohradila. Z jejího pohledu šlo o nepovolenou jednostrannou akci. Zdá se však, že žádné reálné či právní kroky ze strany Pákistánu nenásledovaly.

Pákistán rovněž vzhledem k okolnostem útoku vytvořil tzv. Abbottábádskou komisi, která měla za úkol prošetřit okolnosti dopadení bin Ládina. Dle NY Times závěry komise poukazují na neschopnost pákistánských policejních a ozbrojených sil bin Ládina odhalit a dopadnout. Dle zmiňovaného článku se zároveň nevylučuje možnost spolupráce bin Ládina s některými vysokými představiteli pákistánského státu.

Název al-Káida bývá překládán jako „základna“ a původně šlo o bojovníky proti sovětské invazi do Afghánistánu. Od roku 1998 tato organizace deklarovala právo na ozbrojené útoky proti občanům USA. Útoky 11. září, které stály život 2 977 osob, vyústily v politickou reakci vrcholných představitelů Spojených států, která je známa jako válka proti terorismu. V rámci této politické a strategické doktríny došlo například k invazi do Afghánistánu, který al-Káidě poskytoval zázemí.