Přehled ověřených výroků

Negativní postoj k centrálně řízeným dotačním programům je obsažen v oficiálním postoji České republiky pro dotační období 2021–2027. Podle něj „ČR zachovává opatrný přístup k postupnému odlivu prostředků do centrálně řízených programů na úkor programů založených na sdíleném řízení (tj. ESI fondy)“.

Tento postoj se pak Česko snaží uplatňovat spolu se státy V4 a dalšími státy střední a východní Evropy. Po jejich říjnovém setkání v Bratislavě uvedla ministryně Dostálová: „Nicméně v návrhu se objevují i oblasti, o kterých je nutné dále jednat – Evropskou komisí jsou například navrhovány příliš omezující pravidla pro přidělování prostředků na jednotlivé oblasti. Státy by si tak mohly jen velmi omezeně určit, které oblasti chtějí a potřebují podporovat.“ Flexibilita členských států jakožto jeden z cílů české politiky pak byla projednávána i na diskuzi v Bruselu, které se zúčastnili i zástupci Komise či Evropského parlamentu.

Dle čl. 4 odst. 2 v současnosti účinného nařízení č. 1304/2013 o Evropském sociálním fondu musí státy přidělit na tématický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ alespoň 20 %, nikoliv tedy 22 %, jak Andrej Babiš tvrdí. Dle čl. 7 (.pdf, s. 30) návrhu nového nařízení, které by mělo upravovat Evropský sociální fond v dotačním období 2021–2027 pak na ekonomickou integraci a boj proti chudobě musí členské státy přidělit alespoň 25 % zdrojů z Evropského sociálního fondu. Oproti současné úpravě se tedy jedná o poměrné navýšení prostředků na tuto oblast, nikoliv snížení, jak plyne z výroku.

Jakožto tzv. měkké projekty se pak označují projekty neinfrastrukturní, tedy právě např. workshopy a semináře či analýzy, ale také programy na vzdělávání nebo osoby se zdravotním postižením, programy na zvyšování kvalifikace nezaměstnaných atd. Naopak jako tvrdé jsou označovány projekty podporující stavby dopravní infrastruktury, rekonstrukce kulturních památek, výsadby zeleně nebo rozvoj elektronické veřejné správy apod.

Evropský sociální fond pak slouží především k podpoře měkkých projektů, v čl. 14 (.pdf, 34) návrhu nařízení o Evropském sociálním fondu se výslovně píše, že k podpoře z Evropského sociálního fondu nejsou způsobilé náklady na nákup pozemků, nemovitostí a zajištění infrastruktury. Andrej Babiš vystupuje proti těmto „měkkým“ programům již delší dobu, svou kritiku pronesl např. na diskuzi se studenty České zemědělské univerzity. Zopakoval ji i na jednání evropských lídrů 13. prosince 2018 v Bruselu, kde řekl: „Naším cílem je prosazovat peníze na investice, nechceme podporovat měkké projekty, jako jsou workshopy či konference.“

Premiér Andrej Babiš se 16. listopadu 2018 setkal s předsedy Evropské rady a Evropské komise. Mezi hlavní styčné body jednání patřil Brexit, o němž hovořil s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, dále migrace a také příprava prosincové Evropské rady. Součástí jednání se mělo stát i vyjednávání o možnostech alokace nového centra excellence. Jedná se o výzkumné středisko, které spojuje teoretický a aplikovaný výzkum. Jeho výstupem jsou špičkové technologie. Andrej Babiš by uvítal umístění tohoto centra pro výzkum umělé inteligence v Praze. Toto téma projednával dle rozhovoru pro server info.cz přímo s Jean-Claudem Junckerem. V této souvislosti si Vláda České republiky nechala přes Technologickou agenturu zpracovat odbornou studii k mapování potenciálu umělé inteligence u nás. Zda v konkurenci dalších světových metropolí Praha obstojí, zatím není jasné.

V současnou chvíli se na území České republiky realizuje kvalitní a mezinárodně uznávaný výzkum. Mezi nejvíce specializovaná centra patří:

• Výzkumné centrum informatiky RCI na ČVUT v Praze

• Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT v Praze

• Nové technologie pro informační společnost NTIS na ZČU v Plzni

• Centrum excellence pro kyberkriminalitu, kyberbezpečnost a ochranu kritických informačních struktur při MU v Brně.

Výzkum v oblasti umělé inteligence není v České republice omezen pouze na veřejnou sféru. Na našem území působí kolem 40 startupů, které se zaměřují na vývoj produktů a služeb zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií a v profesních, vědeckých a technických činnostech. (.pfd, str.17)

Ambice Německa ve vytváření center umělé inteligence jsou z oficiálních dokumentů (.pdf) rovněž zřejmé. Umělá inteligence se dostává do popředí zájmu Evropské rady jako celku.

S názorem, že vláda ČSSD a hnutí ANO za podpory KSČM je levicová, se netají předseda pravicové ODS Petr Fiala. V interview ČT24 se nechal například slyšet: "Dneska je hnutí ANO opravdu nejsilnější levicový subjekt na politické scéně, v poslední době se tak silně profiluje, má tu levicové partnery, kteří si rozumějí, tak podle mě klidně mohou pokračovat dál." V témže smyslu se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Před koncem loňského roku toto téma bilancovala opozice obecně. Kritizují především Babišovu neúspornou politiku, která je navíc spíše líbivá než efektivní. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil se pozastavil nad tím, že pro lepší život lidí v loňském roce vláda reálně nic neudělala: "Neřešili jsme, které zákony a jak změnit, ale které zákony a jak porušili členové vlády. Sněmovna projednala rekordně málo zákonů, zato se hned třikrát hlasovalo o důvěře vládě." Za TOP 09 se v podobném duchu vyjádřila i poslankyně Pekarová Adamová.

Podle Petra Gazdíka ze STAN vládní politika navíc vzbuzuje spíše nejistotu - a to hlavně tím, že Andrej Babiš není schopen kompromisů: "Lze ji považovat za silně levicovou, neutuchá šikana drobných živnostníků a přibývá nesystémových populistických kroků.“

Za vládu prosazující levicové hodnoty ji však označili i zástupci vládní ČSSD, konkrétně první místopředseda ČSSD Jiří Zimola k možnému vstupu do vlády s ANO avizoval: "Kritizovat vládu zleva, když sama bude prosazovat levicový program, je obtížné." Předseda strany Hamáček se sice vyjádřil v tom smyslu, že úloha ČSSD by naopak byla kontradiktornější, neboť by ve vládě měli hrát "levicového rebela"; dojednaný program však dříve označil za levicový. To za přítomnosti premiéra Babiše prohlásil i na první tiskové konferenci po jmenování a také po zasedání nové vlády v červnu 2018. Z tohoto důvodu je výrok zavádějící, neboť toto označení nepoužívá pouze opozice, ale vláda byla deklarována levicovou na tiskové konferenci jejich čelních představitelů už při svém vzniku.

Nejvýznamnějším snížením daní, které prosadila minulá koaliční vláda, tedy vláda Bohuslava Sobotky, bylo zavedení (.pdf, str. 5) druhé snížené sazby DPH např. na léky, knihy či dětskou výživu. Dle zprávy RIA (.pdf, str 17) byl očekávaný dopad na státní rozpočet cca 3,3 miliardy.

Sobotkova vláda prosadila také zvýšení (.pdf, str. 71) daňového zvýhodnění na děti, dle zprávy RIA (.pdf, str 109) byl předpokládaný vliv tohoto opatření na státní rozpočet 2,2 miliardy pro rok 2017 a 2,7 miliard pro rok 2018. Celkové dopady daňových změn Sobotkovy vlády do dnešního dne však nejsou z dostupných zdrojů zjistitelné.

Předešleme, že nehodnotíme ministrovu úspěšnost v úřadu, což je subjektivní názor Andreje Babiše.

Aleš Řebíček byl ministrem dopravy za ODS v období 4. 9. 2006 – 23. 1. 2009. Podle obchodního rejstříku figuroval přinejmenším ve společnostech Viamont s. r. o., Viamonte s. r. o., Viamont a. s., Viamont DSP a. s. a Viamont Servis s. r. o. Ve firmě Viamont s. r. o. byl společníkem v roce 1995, o rok později podnik zanikl. Významněji působil v dosud existující (byť dnes v insolvenci) Viamont a. s., kde však údajně prodal svůj minoritní, třetinový podíl ještě před funkcí ministra. Z majetkového přiznání však nelze spolehlivě osvědčit, zda se od firem opravdu odstřihl či nikoli.

Firma Viamont a. s. byla ve stavebnictví nejúspěšnější v době, kdy byl Řebíček ministrem dopravy. On sám to vysvětloval tak, že „jsou to asi šikovní kluci“. Faktem je, že po Řebíčkově odvolání a k dnešnímu dni již společnosti nejsou nijak úspěšné. Viamont DSP a. s. byl pohlcen firmou Strabag Rail. Později ho vyšetřovala i protikorupční policie. Viamont a. s. je dnes v insolvenci, Viamonte s. r. o. v likvidaci.

Skupina Viamont se primárně specializovala na železniční stavby. Rekonstruovala například železniční tratě u Polska (zakázka za 1,5 mld. Kč), opravovala železniční mosty. Je nicméně pravdou, že dostávala i zakázky na silnice, například křižovatku u Velké Hleďsebe. Od ŘSD dostala zakázky za 2,2 mld., nemuselo však jít o dálnice. Žádnou přímou vazbu Viamontu na dálniční výstavbu se nepodařilo najít ani vyhledáváním v Rejstříku smluv.

Zjednodušeně řečeno Brabec ve svém výroku říká, že podle odborníků se smrku daří spíše v klimatu vlhčím než sušším a dále, že toto dnes tvrdí všichni odborníci. To odpovídá naší rešerši v odborné literatuře. Prošli jsme několik studií, v nichž se nacházejí například následující formulace:

„Chřadnutím a  odumíráním jsou postiženy smrkové porosty všech věkových stupňů, založené uměle i z přirozené obnovy. Mechanismus poškození není do detailu popsán, ale jeho základní příčinou jsou výkyvy meteorologických podmínek, které můžeme dát do souvislosti s probíhající globální změnou klimatu. Spouštěcím mechanismem kalamitního poškození jsou opakující se periody sucha.“ (V. Šrámek a K. Neudertová Hellebrandová, VULHM, str. 305, zde)

„Jarní a letní epizody sucha jsou přitom prokazatelně nejen faktorem limitujícím růst rostlin, ale také významným predispozičním stresorem. Sucho zvyšuje citlivost k některým biotickým onemocněním (zejména lze očekávat vyšší uplatnění vaskulárních mykóz a chorob asimilačního aparátu) a stejně tak zvyšuje ohrožení hmyzími škůdci.“ (P. Čermák, VULHM, str. 9, zde)

„Nejzranitelnějším místem stability smrkových porostů rostoucích na území České republiky v nižších lesních vegetačních stupních (v 5. až 3. LVS) je narušení jeho vláhové bilance s přímým dopadem na vlhkostní režim půd a na zásoby vody v půdě.“ (P. Hadaš, LDF MZLU, zde).

V dohledaných studiích se neustále opakuje, že sucho je ohrožující faktor pro růst smrků. Není v našich silách zjistit, zda toto tvrdí všichni odborníci, jak říká Brabec. Faktem ovšem je, že se nepodařilo nalézt studii, která by tvrdila opak.

Lesy ČR byly založeny dne 1. ledna 1992 Ministerstvem zemědělství České republiky. Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování lesního majetku ve vlastnictví státu.

Hlavním předmětem podnikání s. p. Lesy ČR je (.pdf, str.7):

• výkon veškerých vlastnických práv k majetku státu, ke kterému má státní podnik právo hospodařit,
  s podmínkou souhlasu zakladatele při právních úkonech s určeným majetkem
• výkon práva hospodařit k lesům, které jsou ve vlastnictví státu, k nimž má státní podnik Lesy
  České republiky právo hospodařit
• výkon práva hospodařit k ostatnímu movitému a nemovitému majetku, který je ve vlastnictví
  státu a byl svěřen k plnění jeho úkolů a k provozování nepodnikatelské činnosti s majetkem státu
  vlastním jménem a na vlastní odpovědnost
• výkon práv a povinností vlastníka lesa podle lesního zákona u lesů, které jsou ve vlastnictví státu
  a k nimž má podnik právo hospodařit.

Podle portálu Ministerstva životního prostředí eAGRI.cz zabírají na území ČR lesní porosty 2 666 376 ha, což je 33,9 % státního území. Ve vlastnictví státu je přitom přitom 1 551,4 tis. ha lesů, což dle eAGRI činí 59,62 % lesů v ČR.

Podle aAGRI.cz z lesů patřících státu největší podíl spravují Lesy ČR, a to 1 305,3 tis. ha, což by bylo cca 48,9 % z celkové výměry lesního porostu v ČR. Nicméně dle výroční zprávy pro rok 2017 (.pdf, str. 17) Státní podnik Lesy ČR spravují 1 192 tis. ha lesů, což je přibližně 44,7 % z celkové výměry lesního porostu na území ČR. Dalšími správci státních lesů jsou Vojenské lesy a statky ČR (123,9 tis. ha) a Správy národních parků (95 tis. ha).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý jednak kvůli nepřesnému vyjádření ohledně vlastnictví lesů podnikem Lesy ČR a hlavně kvůli nepřesnému údaji o spravované rozloze.

Ve výroku uvedený Marek Turčáni je na České zemědělské univerzitě děkanem Fakulty lesnické a dřevařské. Výrok, ve kterém by Turčáni uváděl to, co mu ministr Brabec přisuzuje, z veřejně dostupných zdrojů dohledat nelze. Nicméně Turčáni se dlouhodobě věnuje problematice českých lesů a tomu, jaké dopady budou mít klimatické změny na tyto lesy a v nich žijícího kůrovce (viz publikační činnost Turčániho).

V pořadu České televize 90' (vysíláno 23. 5. 2018), který se věnoval probíhající kůrovcové kalamitě, Turčáni uvádí: „My jsme na Fakultě lesnické a dřevařské začali v roce 2007 až 2008 řešit projekty financované Ministerstvem zemědělství, kde vlastně jsme řešili nějaký pravděpodobný vývoj toho, jak vlastně tady kůrovec nějakým způsobem zareaguje na klimatickou změnu. Publikovali jsme ty výsledky v roce 2011, kde bylo jasné, že kůrovec zvýší počet generací, které v průběhu roku vyprodukuje, ze dvou na tři. A to je zásadní věc pro negativní vývoj.“ (video od 21:47) Dále na otázku, kdo nese vinu, kdo zaspal a správně nezareagoval na zveřejněná upozornění, Turčáni odpovídá: „Já myslím, že v tom čase to nebyla priorita, protože všem se to zdálo strašně nepravděpodobné. (...) Tyhle výsledky byly placeny Ministerstvem zemědělství a samozřejmě všechny jsme je poskytli Ministerstvu zemědělství v plné míře. Já jsem osobně informoval o tomhle potenciálním nebezpečí pana generálního ředitele Szoráda (tehdejší ředitel Lesů ČR, poznámka Demagog.cz). Navrhnul jsem mu, aby jsme zřídili společné komise na řešení takovýchhle problémů. A pan generální ředitel Szorád mi na to řekl, že on ví, co má dělat, že nepotřebuje žádnou radu.“ (video od 23:26) Turčáni tak mluví o společné odpovědnosti Ministerstva zemědělství i Lesů ČR.

V jiném vyjádření pro Českou televizi (15. 5. 2018) uvedl: „To, že se nekonalo, tak to můžu potvrdit, protože na jaře 2016 jsem osobně mluvil s panem ministrem Jurečkou, kterému jsem zdůrazňoval, že hrozí obrovský, obrovský problém s kůrovcem, a vyzýval jsem ho, aby tu situaci začal řešit.“ (video od 33:40) Tuto schůzku následně ve videu potvrdil sám exministr Jurečka.

Dodejme, že Turčáni ve svých studiích upozorňuje na nebezpečné faktory, které mohou vést k eskalaci kůrovcové kalamity. Upozorňuje například na nevhodnou skladbu lesa v ČR (str. 25) a na potřebu připravit se na zvyšující se teploty a sucha (str. 13, 14). Mluví také o nevhodnosti platné legislativy a o nedostatečných kapacitách Lesů ČR, které se nedokážou vypořádat s probíhající kůrovcovou kalamitou (video od 7:45).

Turčáni tedy skutečně dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí gradace kůrovcové krize. Mluví opakovaně o sdílené odpovědnosti jak Ministerstva zemědělství, tak Lesů ČR.

Nejsme schopni potvrdit pravdivost toho výroku, protože se tento dokument nepodařilo dohledat. Ze zmíněného data existuje pouze usnesení vlády ze dne 25. září 2017, ve kterém vláda bere na vědomí Informaci o řešení aktuální situace v lesním hospodářství.

Ministerstvo životního prostředí je dle kompetenčního zákona ústředním orgánem státní správy pro ochranu přírody a krajiny a lesní hospodářství v národních parcích. Zákon o ochraně přírody a krajiny blíže specifikuje působnost Ministerstva životního prostředí a ustanovuje jej odpovědným za schvalování zásad péče o národní parky a vydávání souhlasu s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům.

Kůrovcová kalamita na Šumavě má svoji historii. Výrazně se projevila zejména v pěti letech po orkánu Kyrill, který v roce 2007 výrazně poničil tvář Šumavy. Původně se velké množství odumřelých stromů kácelo a stát se snažil obnovu lesů aktivně podporovat. Od roku 2015 se prosazuje politika nezasahování, protože stále posilují názory, že jsou lesy schopné regenerace samostatně, bez zásahu člověka.

Problematika kůrovce na Šumavě byla na politické scéně diskutována zejména v letech 2010–2011, kdy kůrovec postihl Šumavu nejsilněji. Politická diskuze se týkala zejména otázky kácení uhynulých stromů, kdy největším kritikem politiky „nechat lesy být“ byl jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Nicméně tvrzení, že šumavský národní park nebyl postižen kalamitou kůrovce, je nepravdivé. Jak vyplývá z analýzy Martina Klewara z České akademie zemědělských věd, NP Šumava kůrovcovou kalamitou stižen byl: „Vrcholu dosahuje kalamita v roce 2010 a 2011, kdy v jednom roce usychá vinou kůrovce v rámci bezzásahových území v NP Šumava 261.220 stromů (rok 2010) a 340.700 stromů (2011) a v rámci zásahových území je vytěženo kůrovcové dříví o objemu 347.000 m3 (rok 2010) a 242.000 m3 (rok 2011). Hmotnost napadených stromů osciluje mezi 0,33–6,5 m3 se střední hodnotou 0,99 m3. Meziroční přírůstek kůrovcových souší vytváří místy souvislé plochy o velikosti přesahující sto hektarů (Trojmezná, Poledník).“

Kůrovcová kalamita se netýká jen Šumavy, ale je rozšířená i v dalších částech České republiky, například na Jesenicku. Jak uvádí F. Lorenz, M. Knížek a J. Liška (2017): „Nejvážnější, doslova kritická situace, přetrvává již řadu let v oblasti severní a střední Moravy a Slezska. Katastrofálně je zasažen zejména kraj Moravskoslezský (cca 1,46 mil. m3) a dále Olomoucký (cca 0,64 mil. m3) (v obou krajích opět evidováno přibližně 2/3 celostátního objemu kůrovcového dříví)! Mezi další výrazněji postižené kraje náleží Jihočeský (cca 352 tis. m3), Plzeňský (cca 285 tis. m3), Vysočina (cca 260 tis. m3), Zlínský (cca 233 tis. m3) a Jihomoravský (cca 228 tis. m3).“ (s. 13)