Michal Šmarda
SOCDEM

Michal Šmarda

Sociální demokracie (SOCDEM)

Bez tématu 12 výroků
Pravda 7 výroků
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 2 výroky
Rok 2019 12 výroků

Michal Šmarda

Já jsem v těch Dunajovicích, jsem tam přijel o den později (než ministr kultury Staněk, pozn. Demagog.cz), a už tam nikdo nebyl, nikdo tam na mě nepočkal.
Výzva Seznam Zprávy, 11. července 2019
Pravda
Michal Šmarda přijel do Dolních Dunajovic dne 7. července, což potvrzuje i jím nahraná fotografie na Instagramu. Tedy přesně den poté, co v Dolních Dunajovicích proběhla folklórní akce.

Podle kalendáře akcí obce Dolní Dunajovice pořádal Mužský a ženský sbor dne 6. července 2019 11. Zpívaní mužských sborů. Na pozvánce je uvedeno, že zpívání mužských sborů začínalo o páté odpoledne, a pak od sedmé měla zábava pokračovat při cimbálové muzice. Této akce se podle svého již smazaného tweetu měl účastnit i ministr kultury Antonín Staněk, který se v něm také zmínil, že mu na akci chyběl Michal Šmarda .

Michal Šmarda den poté, co se konala v Dolních Dunajovicích folklorní akce, nahrál na svůj Instagram fotku z autobusové zastávky v Dolních Dunajovicích s popisem: „Nepropásl jsem něco?“. Na už smazaný tweet ministra kultury Antonína Staňka reagoval také na svém twitterovém účtu. Dále v rozhovoru pro Aktuálně.cz ze dne 8. července 2019 uvedl: „Vezl jsem dceru v neděli na dětský tábor a jel jsem shodou okolností kolem Dolních Dunajovic. Když jsem dceru vyložil na táboře, tak mě napadlo se zastavit v Dolních Dunajovicích, kde už ale nikdo nebyl. Tak jsem na Twitter smutně napsal, že jsem to propásl.“

Michal Šmarda přijel do Dolních Dunajovic skutečně den poté, co v nich proběhla již výše zmíněná folklorní akce, které se účastnil ministr kultury Antonín Staněk. Je tedy rozumné předpokládat, že po skončení akce, jak uvádí Michal Šmarda už tam nikdo nebyl. Pro úplnost jsme se snažili dohledat, kde se měl 7. července 2019 nacházet ministr kultury Antonín Staněk. Jeho oficiální program však nebyl aktualizován od 4. července. Proto jsme poslali dotaz na tiskové oddělení Ministerstva kultury. Stále čekáme na odpověď.

Michal Šmarda

Šest týdnů řešíme jednoduchou věc, jako je výměna ministra (kultury, pozn. Demagog.cz).
Výzva Seznam Zprávy, 11. července 2019
Pravda
Ministr kultury Antonín Staněk oznámil 15. května, že do konce měsíce skončí na své pozici. Prezident pak ale jeho demisi 28. května nepřijal. Od 15. 5. uplynulo 8 týdnů. Pokud bychom však jako počátek krize počítali až prezidentovo odmítnutí, je to týdnů šest.

Spor s prezidentem kvůli postu ministra kultury naplno započal 28. května, kdy Miloš Zeman nepřijal demisi, kterou Antonín Staněk (ČSSD) oficiálně předal premiérovi Andreji Babišovi 20. května. Podle vyjádření mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka tak prezident učinil proto, že: „doc. Antonín Staněk odhalil na Ministerstvu kultury závažná ekonomická pochybení, a neměl by být za tato odhalení trestán tím, že na něj bude vyvoláván tlak, aby ze své funkce odešel.“

Prezident Miloš Zeman obhajuje svou dosavadní nečinnost tím, že mu Ústava neukládá žádnou pevně danou časovou lhůtu, do které by měl žádosti na odvolání ministra vyhovět. Předseda ČSSD Jan Hamáček jeho jednání naopak označuje za protiústavní: „Postupuji striktně podle ústavy, pan premiér také postupuje podle ústavy, pan prezident se pohybuje v jakémsi režimu – dle mého pohledu – už mimo ústavu."

Pokud tedy počítáme krizi od okamžiku, kdy prezident Staňkovu demisi nepřijal, trvá tato kauza šest týdnů.

Michal Šmarda

Už to řešíme sedm týdnů (krizi ohledně postu ministra kultury, pozn. Demagog.cz) (...).
Výzva Seznam Zprávy, 11. července 2019
Pravda
Ministr kultury Antonín Staněk oznámil 15. května, že do konce měsíce skončí na své pozici. Svou rezignaci předal 20. května premiéru Babišovi. Prezident pak jeho demisi 28. května nepřijal.

Spor s prezidentem kvůli postu ministra kultury naplno započal 28. května, kdy Miloš Zeman nepřijal demisi, kterou Antonín Staněk (ČSSD) oficiálně předal premiérovi Andreji Babišovi 20. května. Podle vyjádření mluvčího pražského hradu Jiřího Ovčáčka tak prezident učinil proto, že: „doc. Antonín Staněk odhalil na ministerstvu kultury závažná ekonomická pochybení a neměl by být za tato odhalení trestán tím, že na něj bude vyvoláván tlak, aby ze své funkce odešel.“

Prezident Miloš Zeman obhajuje svou dosavadní nečinnost tím, že mu Ústava neukládá žádnou pevně danou časovou lhůtu, do které by měl žádosti na odvolání ministra vyhovět. Předseda ČSSD Jan Hamáček jeho jednání naopak označuje za protiústavní: „Postupuji striktně podle ústavy, pan premiér také postupuje podle ústavy, pan prezident se pohybuje v jakémsi režimu – dle mého pohledu – už mimo ústavu.“

Výrok, že situace se řeší již sedm týdnů, je poněkud nepřesný. Tři zlomová data kauzy jsou buďto osm, sedm, nebo šest týdnů stará, určit přesné datum počátku krize je tedy problematické. V jiném výroku mluví Michal Šmarda o šesti týdnech trvání sporu s prezidentem. Protože podstata obou tvrzení je prakticky stejná a v kontextu věci se jedná o nepříliš významnou odchylku, hodnotíme i tento výrok jako pravdivý.

Michal Šmarda

Já, když jsem byl s Milošem Zemanem na schůzce, tak jsme si slíbili, že o té schůzce nebudeme, o tom, co jsme si všechno řekli, že o tom nebudeme úplně mediálně mluvit.
Výzva Seznam Zprávy, 11. července 2019
Neověřitelné
Po vzájemném setkání se obě strany odmítly k obsahu vzájemné schůzky vyjadřovat. Není ale možné ověřit, zda se na tom předem dohodly.

Schůzka mezi prezidentem Milošem Zemanem a místopředsedou ČSSD Michalem Šmardou proběhla 25. června 2019. Není možné ověřit, zda si mezi sebou slíbili, že o rozhovorech, které proběhly na společné schůzce, nebudou mluvit. Obě strany se však skutečně k obsahu schůzky odmítly vyjádřit a bližší informace nepředložily. 

Šmarda se na oficiálních facebookových stránkách ČSSD sice vyjádřil k současné situaci v několikaminutovém videu, kde však nezmiňoval nic ve spojitosti se svým setkáním s prezidentem. Podobně ani prezident nereflektoval nic ze setkání Michalem Šmardou ve svých vyjádřeních.

Michal Šmarda

Několikrát jsem ho (Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz) tam navštívil, nejenom v Novém Veselí, ale i u Matějovského rybníka. Na takových akcích, která tam byly společenské, takové večery vždycky diskuzní.
Výzva Seznam Zprávy, 11. července 2019
Neověřitelné
M. Šmarda a prezident Zeman se sešli v červnu v Rytířsku na Jihlavsku ve věci výměny ministra kultury. Zdali se však Michal Šmarda se současnou hlavou státu sešel v Novém Veselí či u Matějovského rybníka v rámci společenských akcí, se nám z dostupných informací nepodařilo ověřit.

Michal Šmarda je současným kandidátem ČSSD na ministra kultury a měl by tak nahradit ve funkci stávajícího ministra kultury Antonína Staňka. Michal Šmarda je rovněž starostou Nového Města na Moravě a to již od roku 2010. Nové Město na Moravě se nachází blízko Novému Veselí, kam prezident Zeman jezdí ve volném čase na svou chalupu, a které se nachází nedaleko Matějovského rybníka. V tomto kontextu Michal Šmarda také avizoval, že současnou hlavu státu již v minulosti několikrát navštívil.

V roce 2014 informoval zpravodajský portál iDnes.cz o oficiální návštěvě prezidenta Miloše Zemana na Vysočině, poprvé od zvolení do prezidentské funkce. Během této návštěvy měl zavítat i do Nového Města na Moravě, kde ho chtěl přivítat někdejší stranický kolega, starosta Michal Šmarda. V této souvislosti jsou zmíněné předchozí návštěvy Michala Šmardy u Miloše Zemana v Novém Veselí. Pravděpodobně se však jedná jen o novinářem převzaté Šmardovo vlastní tvrzení. Toto tvrzení není ničím dalším podložené a jiné zmínky o těchto návštěvách se nám nepodařilo dohledat.

Z dostupných informací se nám nepodařilo ověřit, zdali v těchto místech Michal Šmarda prezidenta Zemana navštívil, ať už v nedávné době, či v dávnější minulosti. V červnu se v Novém Veselí v rámci návštěvy kraje Vysočina prezident Zeman sešel s vicepremiérem Janem Hamáčkem. Tématem schůze byla již avizovaná výměna ministra kultury. Ještě předtím se také prezident Zeman sešel s kandidátem na post ministra kultury Michalem Šmardou. Schůzka se uskutečnila v Rytířsku na Jihlavsku.

Michal Šmarda

Byl to člověk (Miloš Zeman, pozn. Demagog.cz), který dokázal sednout k psacímu stroji a za víkend napsat program politické strany, za který se politická strana nemusela stydět. Ať už to byl program Občanského fóra – to se málo ví, že jeho autorem byl Miloš Zeman, nebo ať už to byl následně program sociální demokracie.
Výzva Seznam Zprávy, 11. července 2019
Nepravda
Prezident Miloš Zeman nenapsal program OF pro volby v roce 1990. V případě programu ČSSD po roce 1993 je autorství nejasné, i když je nutno přiznat Miloši Zemanovi zásadní vliv na směřování tehdejší ČSSD z role jejího předsedy.

Autorství Miloše Zemana v případě programu Občanského fóra pro volby v roce 1990, je rozporováno jak tehdejšími účastníky a pamětníky, tak dokumenty. Dle svědectví Miloš Zeman pracoval maximálně na předmluvě/úvodu toho programu, na kterém se jako celku podílelo několik desítek osob spojených s OF.

V případě programu sociální demokracie můžeme mluvit o dvou úrovních „programu“ strany. V první řadě se jedná o obecné směřování ČSSD po roce 1993, kdy se jejím předsedou stal Miloš Zeman. Jeho vítězstvím dostala politika ČSSD radikálnější směr, a to především v ostrém vyhranění se vůči tehdejší vládě a její politice, a to s heslem: „Jít vládě po krku“. Představitelem toho radikálního křídla strany však nebyl samotný Miloš Zeman, ale například i další významní členové strany jako Jana Volfová či Vladimír Špidla.

A pak zde existuje i samotný volební program před volbami v roce 1996, které byly pro ČSSD výrazným úspěchem. Tento program podle dostupných informací byl opět spíše hromadným dílem, jak dokládá dokument Východiska volebního programu České strany sociálně demokratické (pdf.), jenž byl obsahovým základem schváleného volebního programu a jehož autorem byla tzv. programová komise ÚVV ČSSD. Bohužel členství v této komisi se nám nepodařilo dohledat.

Lze tedy mluvit o význačném postavení osoby Miloše Zemana na směřování ČSSD jako vedoucího představitele radikálního směru uvnitř strany. Také lze vyvozovat, že jeho politické myšlenky se zásadně projevily i ve formulaci volebního programu v roce 1996. Přesto ale není z dostupných materiálů dohledatelné, že by Miloš Zeman byl hlavním tvůrcem programu a že by se jednalo o dílo jednoho muže.

Michal Šmarda

Miloš Zeman má vlastní politický projekt. Je předsedou čestným Strany Práv Občanů, která se po něm dokonce jmenuje Zemanovci.
Výzva Seznam Zprávy, 11. července 2019
Pravda
Miloš Zeman je spojen se vznikem a fungováním strany SPOZ (dříve SPO). Je jejím čestným předsedou.

SPO vznikla z občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana v roce 2009. Ustavující sjezd se konal v březnu 2010, kdy byl předsedou zvolen Zeman, a uskupení se pojmenovalo Strana práv občanů Zemanovci. Slovo Zemanovci strana vypustila z názvu v březnu 2014. Od roku 2018 se strana vrátila ke svému původnímu názvu Strana Práv Občanů – Zemanovci.

Strana je se Zemanem úzce spojena. Prezident se netají její podporou. Loni ve sněmovních volbách údajně volili společně s manželkou Františka Ringo Čecha, volebního lídra strany, což potvrdil sám prezident. SPO také sbírala podpisy pod petici za opětovnou kandidaturu Zemana.

V současné době je Miloš Zeman stále čestným předsedou politického uskupení Strana Práv Občanů Zemanovci.

Michal Šmarda

Pan premiér nic takového nedával najevo (ohledně účasti Strany Práv Občanů Zemanovců ve vládě, pozn. Demagog.cz). Pan premiér říkal, že mu záleží na tom, aby pokračoval současný vládní projekt. (...) A že pro to udělá maximum, že využije všech svých schopností, aby pana prezidenta přesvědčil o tom, abysme mohli pokračovat v tomto projektu.
Výzva Seznam Zprávy, 11. července 2019
Pravda
Předseda vlády Andrej Babiš má dle všech dostupných zdrojů vládní koalici v plánu udržet. K zažehnání vládní krize si dokonce sám sjednal u prezidenta republiky schůzku v Lánech.

Předseda vlády Andrej Babiš se nechal bezprostředně po schůzce s prezidentem republiky 4. července slyšet, že:

Máme menšinovou koaliční vládu a já stále věřím, že budeme pokračovat ve stávající sestavě (...). My chceme najít řešení, aby sociální demokracie prosadila svého kandidáta.“

Ve svém tradičním facebookovém příspěvku, v němž bilancuje uplynulý týden, se předseda vlády ke schůzce vyjádřil takto:

„Ve čtvrtek jsme byli s panem vicepremiérem Hamáčkem u pana prezidenta. Ten kvůli nám přerušil dovolenou, za což jsem mu byl vděčný. Probrali jsme žádost o odvolání ministra kultury za ČSSD, pana Antonína Staňka, i jmenování pana Michala Šmardy. Pan prezident se zatím nevyjádřil, ale udělám všechny možné kroky k vyřešení problému a věřím, že do jednání vedení ČSSD se celý problém vyřeší.“

Andrej Babiš si vyžádal u prezidenta republiky samostatnou schůzku, a to ještě den před setkáním předsedy ČSSD Hamáčka a ministra kultury Staňka s prezidentem. Jak o této schůzce uvedl server Seznam Zprávy:

„Premiér Babiš míří ve čtvrtek na Hrad s plánem, jak zachránit vládu. Chce prezidentovi Zemanovi navrhnout kompromis: ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD skončí sám. (...) Staněk už pochopil, že jeho pozice ve vládě je neudržitelná a že se s ním nepočítá. Jde o to, jestli ČSSD bude dál trvat na Šmardovi, který přes Zemana zřejmě neprojde, nebo navrhne někoho jiného. Pokud ano, tak by prezident Staňka dál nedržel.“ cituje deník Právo důvěryhodný zdroj z okolí premiéra.

Předseda vlády Babiš se k případné účasti Strany Práv Občanů Zemanovců ve vládě médiím nijak nevyjadřoval.

Michal Šmarda

Vemte si jenom včera, kolik se prosadilo dobrých věcí. Prosadil se rodičák. Prosadilo se vyřešení těch dluhů nezletilých dětí, což je obrovský problém, dětské exekuce.
Výzva Seznam Zprávy, 11. července 2019
Pravda
Ve středu 10. července se na 33. schůzi Poslanecké sněmovny v prvním čtení projednaly návrhy novely zákona o státní sociální podpoře a novely insolvenčního zákona. Byl navýšen rodičovský příspěvek na 300 tisíc korun a byly zjednodušeny podmínky oddlužení u mladých osob.

Předesíláme, že nehodnotíme, zda se prosadily dobré věci, neboť je to osobní úsudek místopředsedy Šmardy. 

Ve středu 10. července se na 33. schůzi Poslanecké sněmovny v prvním čtení projednaly návrhy novely zákona o státní sociální podpoře a novely insolvenčního zákona.

Rodičovský příspěvek byl v rámci novely zákona o státní sociální podpoře zvýšen z 220 tisíc korun ročně na 300 tisíc korun (.pdf, str. 2, bod 4). Novela byla přiřazena Výboru pro sociální politiku a Stálé komisi pro rodinu k projednání. Následovat bude druhé čtení.

Dluhy, které vznikly před dosažením osmnáctého roku života, řeší novela insolvenčního zákona. Nově dojde ke zjednodušení podmínek oddlužení pro osoby, jejichž dluhy vznikly alespoň ze dvou třetin před dosažením zletilosti (.pdf). K současné úpravě paragrafu 412a insolvenčního zákona se přijme nový odstavec ve znění:

„(6) Pokud pohledávky nezajištěných věřitelů vznikly alespoň ze dvou třetin jejich výše před dosažením 18 let věku dlužníka, je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení. Za pohledávku vzniklou před dosažením 18 let věku dlužníka se dále považuje příslušenství takové pohledávky, smluvní pokuta vzniklá na základě stejné smlouvy jako taková pohledávka a pohledávka, která vznikla na základě smlouvy uzavřené při podnikatelské činnosti věřitele před uplynutím 3 let od dosažení 18 let věku dlužníka, jestliže obdržené plnění dlužník alespoň ze dvou třetin jeho výše využil k úhradě pohledávky podle věty první.“

Pokud se tedy mladý člověk vstupující do dospělosti ocitne v situaci platební neschopnosti, tj. že není schopen splácet své dluhy více věřitelům, bude moci dosáhnout plného oddlužení již po 3 letech splácení dluhů, a to bez dalšího. Na rozdíl od normálního oddlužení fyzické osoby tak mladý dospělý nebude muset splatit běžných 30 % výše dluhu do pěti let od schválení oddlužení.

Novela insolvenčního zákona byla přijata v rámci tzv. zkráceného projednávání, tj. byla přijata již v prvním čtení, a to bez dalších čtení či přiřazení sněmovním výborům.

Michal Šmarda

Od 1. července skončila karenční doba.
Výzva Seznam Zprávy, 11. července 2019
Pravda
Karenční doba 1. července 2019 skončila.

Od 1. července skončila po deseti letech karenční doba. Nyní bude zaměstnavatel muset zaměstnanci proplácet i první tři dny nemoci. Na zrušení karenční doby se koalice ČSSD a ANO dohodla 24. září 2018.

Karenční doba byla zrušena novelou zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce. Konkrétně byla zrušena přijatou novelou vyhlášenou ve Sbírce zákonů pod číslem 32/2019 Sb. Zrušená (.pdf, str. 2) část druhé věty v § 192 odst. 1., jejíž znění bylo (.pdf, str.1): „náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 hodin rozvržených směn.“