Přehled ověřených výroků

Ministerstvo zahraničí chystalo kritické vyjádření k cestě Radka Vondráčka (ANO) do Ruska. Nový šéf diplomacie Tomáš Petříček nakonec po konzultaci se svým stranickým šéfem Janem Hamáčkem z ČSSD vydání prohlášení zastavil. V textu, který připravil východoevropský odbor ministerstva zahraničí, se osoby na sankčním seznamu EU činí přímo zodpovědnými za nelegální anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny.

„Já jsem požádal ráno na naší poradě, abych měl pracovní návrh prohlášení, které bychom mohli vydat, nicméně následně jsme se domluvili i s kolegou Hamáčkem, že nejprve se setkám příští týden s panem předsedou Vondráčkem, abych se seznámil s průběhem jeho cesty, ale také bych s ním chtěl hovořit o tom, že bychom měli lépe koordinovat naše zahraničně politické aktivity, “ říká Petříček.

Vzhledem k tomu, že není možné z primárních či dalších zdrojů vyjma Petříčka prokázat, že vypracování zprávy pro Vondráčka zadal on – interní komunikace MZV není veřejně přístupná a zveřejnění prohlášení bylo nakonec zastaveno, pročež nelze zjistit jeho obsah – hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Organizační výbor je zřízen na základě § 32 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, jeho působnost zmiňuje § 46. Organizační výbor není klasickým legislativním výborem, ale má charakter kolektivního vedení Sněmovny s doporučujícími a koordinačními pravomocemi. Hlavním úkolem organizačního výboru je doporučovat předsedovi Sněmovny program jednání. Předsedou organizačního výboru je ze své funkce předseda Poslanecké sněmovny, místopředsedy jsou všichni místopředsedové Poslanecké sněmovny. Členy výboru jsou zástupci vybraní jednotlivými poslaneckými kluby. Jejich počet je vypočítán podle zásady poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně.

Jednání výboru je neveřejné. Veřejné dokumenty zahrnují schválená usnesení či pozvánky na schůze, ve kterých se mimo jiné vyskytuje bod: „Návrh na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců.“ Na něj navazuje schválené usnesení o vyslání delegací Poslanecké sněmovny do zahraničí, mimo jiné i delegace do Ruska.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radek Vondráček navštívil ve dnech 14.–16. října 2018 Ruskou federaci. Společně s delegací poslanců Výboru pro zdravotnictví PSP ČR jednal v Moskvě s předsedou Státní dumy Ruské federace Vjačeslavem Volodinem a s předsedkyní Rady federace Valentinou Matvijenkovou. Nejednalo se tedy o „vládní“ zahraniční návštěvu.

„Je to součást parlamentní diplomacie, do které my jakožto ministerstvo zahraničních věcí nezasahujeme přímo. My připravujeme podklady pro takové výjezdy, ale já bych ale přesto chtěl s panem předsedou hovořit o tom, co diskutoval v Moskvě, jaké jsou závěry z jeho setkání,“ říká Petříček. Ministerstvo zahraničí tvrdí, že vybavilo Radka Vondráčka podklady pro cestu do Ruské federace. Pak už nebylo schopné kontrolovat, jestli se předseda Sněmovny při svých jednáních doporučení Černínského paláce skutečně držel.

Přes Petříčkova tvrzení se nám nepodařilo dohledat dokument, který by stanovil kompetenci MZV „poskytovat servis“ členům Parlamentu, ačkoli se tak zřejmě děje. A protože není k dispozici předpis či jiný zdroj informací v tomto směru než ministr zahraničních věcí a jelikož nelze bez dalšího zdroje prokázat pravdivost výroku ministra jiným výrokem téhož ministra, hodnotíme tvrzení jako neověřitelné.

Na Pražském hradě se 12. září 2018 uskutečnila schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. Této schůzky se kromě prezidenta Zemana účastnil i Andrej Babiš, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, ministr vnitra toho času pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí Jan Hamáček a ministr obrany Lubomír Metnar. Předseda senátu Milan Štěch se schůzky kvůli kolidující zahraniční cestě nezúčastnil a Hrad odmítl účast místopředsedkyně senátu Miluše Horské, která měla Štěcha zastoupit.

Dle společného prohlášení byla tématem schůzky koordinace zahraničních cest a návštěv ústavních činitelů, mezinárodní sankce vůči Rusku, plánovaná cesta prezidenta Zemana do Izraele či závěry summitu NATO. Nejvyšší ústavní činitelé se věnovali rovněž otázce brexitu, budoucímu předsednictví ČR v EU či evropské bezpečnostní a obranné politice.

Plánovaná cesta Radka Vondráčka do Ruska však není ve společném prohlášení ani v jiných mediálních výstupech po schůzce přímo zmíněna, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Na Pražském hradě se 12. září 2018 uskutečnila schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. Této schůzky se kromě prezidenta Zemana účastnil i Andrej Babiš, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, ministr vnitra toho času pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí Jan Hamáček a ministr obrany Lubomír Metnar. Předseda Senátu Milan Štěch se schůzky kvůli kolidující zahraniční cestě nezúčastnil a Hrad také odmítl účast místopředsedkyně Senátu Miluše Horské, která měla Štěcha zastoupit.

Jak Tomáš Petříček správně uvádí, ve společném prohlášení ústavních činitelů vydaném po schůzce jsou zmíněny i Minské dohody:

„V případě sankčního režimu EU vůči Ruské federaci ústavní činitelé konstatovali, že důvody, které k zavedení sankcí vedly, trvají, a vyzvali k naplnění Minských dohod všemi zúčastněnými stranami. Shodli se také na užitečnosti komplexní a otevřené diskuse o tomto tématu na úrovni Evropské rady, včetně zhodnocení ekonomické i politické účinnosti sankcí v návaznosti na proceduru jejich prodlužování.“

Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) oznámil plán své první zahraniční cesty již při svém jmenování dne 16. října 2018, jak uvádí tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí.

Se svým německým protějškem, Heikem Maasem (SPD – Sociálně demokratická strana Německa), se sešel 19. října 2018 v Berlíně. Společně se zabývali otázkami migrace, společné rozvojové spolupráce v Africe či odsouzení vraždy saúdskoarabského novináře Džámala Chášakdžího. Heiko Maas mj. ocenil, že Petříček za cíl své první zahraniční cesty po jmenování do funkce zvolil právě Německo, což podle Maase vypovídá o důležitosti vzájemných vztahů obou zemí.

Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. Dle dikce § 6 kompetenčního zákona MZV: „...zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce, s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva spravedlnosti.“

Moderátor rozhovoru Vladimír Keblúšek před vyřčeným výrokem naráží na postavení Andreje Babiše v mezinárodních jednáních vůči členským státům EU. Nicméně předseda vlády dle čl. 77 Ústavy: „...organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony.“
Tudíž mu nenáleží kompetence patřící monokratickému MZV, v jehož čele stojí pouze ministr zahraničí.

Ten by ve svém jednání měl být politicky odpovědný předsedovi vlády, což lze dovodit jazykovým výkladem článku 74 Ústavy („Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“), kde ze smyslu textu plyne, že Ústava prezidentovi nedává prostor ministra na návrh premiéra neodvolat. Předseda vlády by však podle užití teorie horizontální dekoncentrace (.pdf, str. 4), čili principu rozdělení působnosti a pravomoci mezi organizační složky na stejné úrovni, neměl vstupovat do fungování pro konkrétní účely vytvořeného ministerstva. Předseda vlády tak pouze prostřednictvím prezidenta republiky pověřuje jednotlivé členy vlády řízením ministerstev.

Pokud se jedná o pravomoci ve vztahu k EU, tak premiér pravidelně zasedá na Evropské radě společně s dalšími premiéry členských států (.pdf, str. 11, čl. 15 odst. 2). Ministr zahraničí má zase na starosti reprezentovat Českou republiku na Radě Evropské unie. Rada vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik a koordinace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami (.pdf, str. 12, čl. 16).

Téma bylo Petříčkem veřejně oznámeno na briefingu po jmenování do funkce dne 16. října 2018. Hlavními tématy, kterým se za svého působení ve funkci chce Petříček věnovat, je mj. rozšíření rozvojové spolupráce s Afrikou, zefektivnit zde českou humanitární pomoc a pokračovat v aktivitách spojených s ochranou lidských práv (video, čas 1:06-1:40).

Dalším důležitým tématem je podle Petříčka ekonomická diplomacie v zemích sousedících s EU (video, čas 0:55–1:06).

Téma rozšíření rozvojové spolupráce v Africe bylo probíráno na ministrově první zahraniční cestě do Berlína dne 19. října 2018. Zde ministr prohlásil, že česká strana chce navýšit finanční prostředky na rozvojovou pomoc ze současných 0,11 % HNP na 0,33 % HNP.

O důležitosti nástroje rozvojové spolupráce v celoevropském měřítku hovořil Petříček ještě ve funkci náměstka ministra zahraničních věcí v projevu během Symposia zahraniční politiky ze dne 19. září 2018 (.pdf, str. 1). Dle Petříčka je rozvojová spolupráce důležitým nástrojem pro všezahrnující bezpečnostní politiku EU. Díky rozvojové spolupráci je možné předcházet potenciálním konfliktům již v jejich počátcích a aktivně tak zajišťovat bezpečné sousedství EU.

V současnosti je podle Petříčka důležité obrátit pozornost vedle západního Balkánu také na jižní sousedy EU. Zejména Afriku v projevu označuje za časovanou bombu, která čelí mnoha negativním dějům najednou. Probíhají zde konflikty, které způsobují migraci, naplno se zde projevují dopady klimatických změn a prudce narůstá populace, pro kterou není dostatek pracovních míst. Petříček navrhuje kontinuální zapojení EU, OSN, ale i bilaterálně. Důležitý je tzv. top up development a humanitární pomoc v budování základních státních struktur a pomoc při plnění jejich základních funkcí. Dále vytvářet pracovní pozice, potlačovat korupci a vzdělávat místní obyvatele pro kvalifikovanou práci (.pdf, str. 3).

Petříček byl dle svého životopisu v oblasti zahraniční politiky aktivní i před svým jmenováním do funkce ministra zahraničí. Je absolventem doktorského studia v oboru Mezinárodní vztahy na FSV UK. V letech 2005–2006 absolvoval zahraniční stáže v Evropském parlamentu a na Velvyslanectví ČR v Belgii. V ČSSD pak působil v letech 2005–2007, nejprve jako referent a později jako vedoucí zahraničního oddělení strany. V Evropském parlamentu pak v letech 2007–2009 působil jako asistent a v letech 2014–2018 jako poradce. Jeho poslední funkce spojená se zahraniční politikou byla pozice náměstka ministra zahraničních věcí od srpna do října 2018.

Z dat (.pdf) Českého statistického úřadu za rok 2017 vyplývá, že Česká republika má největší obrat zahraničního obchodu právě se státy Evropské unie. Celkový obrat zahraničního obchodu činil téměř 8 bilionů korun, přičemž obrat obchodu se státy EU z celkové sumy tvoří více než 6 bilionů.

Z pohledu na teritoriální strukturu českého zahraničního obchodu za prvních osm měsíců (.xlsx) roku 2018 vyplývá, že největším obchodním partnerem je Německo. Právě obchod s Německem tvoří více než 29 % z celkového obratu. Mezi největšími obchodními partnery převažují státy EU s výjimkou Číny, která tvoří velkou část dovozu (12 %).

Ministr Petříček (ČSSD) se měl s ministryní Dostálovou (ANO) a Novákovou (nestranička za ANO) sejít ve čtvrtek 18. října 2018 (video, 13:50). Důvodem schůzky mělo být projednání společné koordinace aktivit Ministerstva zahraničí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj. Zmíněná koordinace činnosti má být vedena v rámci zlepšení prezentace ČR v zahraničí a zkvalitnění a zefektivnění práce ambasád a agentur v souvislosti s ekonomickou diplomacií ČR (video, 12:46–14:14).

Žádné veřejně dostupné zdroje, které by provedení či tematický obsah schůzek potvrzovaly, se Demagog.cz nepodařilo dohledat.