Přehled ověřených výroků

Jan Hamáček se v Otázkách Václava Moravce z 18. listopadu 2018 skutečně postavil za setrvání ve vládě (49:21). Jako jeden z hlavních argumentů uvedl absenci alternativního plánu při případném skládání vlády (47:29).

„Tam jsou z mého pohledu dva klíčové faktory. První je, co přijde po případném pádu vlády a druhá otázka je na opozici: Jaký je ten plán B? Protože já jsem zatím od kolegů z opozice žádný plán B neslyšel. Všichni říkají, my tu vládu shodíme a bez vás to nepůjde, tak nám pomožte, a já říkám fajn, ale co bude potom? Ono to nějak dopadne. Já jsem mluvil s prezidentem republiky a ten mi jasně řekl, že pokud ta vláda padne, tak pověří znovu Andreje Babiše, to znamená žádná změna. Jediné, co se může stát, je, že sociální demokracii nahradí SPD a možná ministrem vnitra bude kolega Koten. To samozřejmě možné je. Anebo, to je ještě jedna alternativa, se tady propadneme do ústavní krize, kdy se tady bude hádat vláda, Parlament, horní komora, dolní komora s prezidentem republiky a zemi to zásadním způsobem poškodí.“

Osobní debata Netolického s Hamáčkem však není doložitelná, tudíž není ověřitelná z veřejných zdrojů. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Prezident Miloš Zeman 15. listopadu 2018 v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov řekl, že pokud bude vládě Andreje Babiše vyslovena nedůvěra, tak ho znovu pověří sestavením vlády. Zároveň v pořadu zdůraznil, že neočekává, že poslanci vysloví vládě nedůvěru.

„Kdyby navzdory mému očekávání byla vládě vyslovena nedůvěra, tak podpořím Andreje Babiše sestavením vlády.“

Babiš sám potvrdil toto Zemanovo dřívější prohlášení po společné večeři v Lánech, která se konala 19. listopadu:

„Pokud by padla vláda a vláda podala demisi, tak mě (prezident) pověří sestavením vlády. Ale osobně nepředpokládá, že by vláda padla, protože pro to není nejmenší důvod.“

Tomio Okamura zveřejnil 18. listopadu 2018 na facebooku příspěvek (video), kde vyjadřuje svůj negativní postoj k vládě, kde je ČSSD:

„Prosazujeme program SPD. Proto jsme proti vládě, kde je ČSSD. Taková vláda vládne v rozporu s naším programem a zájmy této země.“ (0:05)

V příspěvku dokonce Okamura hovořil o tom, že SPD chce „dostat ČSSD z vlády“:

„Naše hnutí SPD nemá důvěru v ČSSD, a proto nedalo a nebude dávat důvěru vládě ANO a ČSSD.“ (1:21) „Hnutí SPD chce dostat ČSSD z vlády a budeme pokračovat v prosazování našich programových bodů na jednáních s hnutím ANO, jelikož bez jejich 78 poslanců nelze v tomto volebním období ve Sněmovně cokoliv prosadit.“ (1:51)

20. listopadu zveřejnil Tomio Okamura na facebooku další příspěvek (video), kde hovoří o postojích SPD k vládě Andreje Babiše:

„Hnutí SPD má od samého počátku zásadní postoj k Babišově koaliční vládě, kde je zastoupena ČSSD. Je to vláda, která vládne v rozporu se zásadními programovými prioritami hnutí SPD.“ (0:45)

V příspěvku také přímo zmiňuje, že by SPD vždy hlasovala pro nedůvěru vládě, jejíž součástí bude ČSSD:

„Hlasovali jsme a budeme hlasovat vždy pro nedůvěru vládě s ČSSD. V případě pádu vlády jsme připraveni jednat s hnutím ANO, jako vítězem voleb, o podpoře jím nominované vlády odborníků, která podpoří prosazení zásadních bodů programu hnutí SPD, na kterých se dohodneme.“ (1:32)

Okamura se sám setkal 14. listopadu s Andrejem Babišem a po schůzce prohlásil, že „vytušil" šanci k prosazení programu SPD (video):

„Já jako obvykle jsem vytušil, že by mohl být určitý prostor pro prosazení programu SPD. Řekl jsem Andreji Babišovi, že my nesouhlasíme s tím, že Andrej Babiš prosazuje program ČSSD, že chceme samozřejmě vyměnit ČSSD (...)“. (0:01)

Netolický popisuje události předcházející vzniku vlády ANO a ČSSD. V dubnu letošního roku celorepublikový výbor hnutí ANO rozhodl, že mají být obnovena vyjednávání o vládě s ČSSD. Sociální demokraté nabídku přijali a ve vyjednávacím týmu zasedl i hejtman Netolický. Ten se několikrát k probíhajícím jednáním vyjádřil. Vznesl například požadavek, aby z vlády Babiš odešel, pokud bude prvoinstančně odsouzen. Také prosazoval požadavek, aby ANO nehledalo při důležitých hlasováních ve Sněmovně podporu u jiných stran, ale hlasovalo společně s ČSSD.

Po těchto jednáních proběhlo v červnu referendum mezi sociálními demokraty. V něm měli členové strany rozhodnout, zda má ČSSD vstoupit do vlády s hnutím ANO, či nikoli. Referenda se zúčastnilo 64,74 % členů ČSSD a vstup do vlády podpořilo 58,53 % hlasujících. Netolického výrok o účasti v tomto referendu tak není numericky zcela přesný, do námi tolerované odchylky se však vejde.

Na začátku roku 2018 došlo v Poslanecké sněmovně k vyslovení nedůvěry vládě, již sestavil Andrej Babiš. Pro tuto vládu hlasovalo pouze 78 poslanců hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců ostatních vládních stran.

V průběhu prvních měsíců 2018 potom hnutí ANO jednalo i s SPD, která by jejich vládu mohla tolerovat, a tím pomoci k vyslovení důvěry. Proti případné podpoře vlády hnutí ANO tolerované SPD vystoupili i někteří poslanci největšího sněmovního uskupení. Mezi nejvýraznější patřili bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který se negativně vůči této možnosti vyjádřil již v únoru 2018, a ministr dopravy Dan Ťok. Mezi dalšími můžeme zmínit Ivo Vondráka, Rostislava Vyzulu či Aleše Juchelku. Na druhou stranu je nutno poznamenat, že tato spolupráce měla i své příznivce. Kupříkladu Helenu Válkovou či Jiřího Bláhu, který poznamenal: „Zamlouvá se mi varianta vlády s jakoukoli stranou, která bude schopná podpořit náš program.“

Premiér Babiš po pověření sestavením nové vlády zprvu jednání s ČSSD ukončil na konci března s tím, že požadavky ČSSD jsou pro hnutí ANO nepřijatelné. Jednalo se primárně o potenciální rozdělení ministerstev, konkrétně ministerstva financí či vnitra, a postu premiéra, jenž by neměl zastávat trestně stíhaný Andrej Babiš. V souvislosti s neúspěšným vyjednáváním se sociální demokracií Andrej Babiš zvažoval předčasné volby, nicméně zároveň se vymezil vůči případnému jednání s SPD. Důvodem byla obava, že vláda za podpory SPD by nezískala důvěru. Následně byl při jednání republikového výboru hnutí ANO v dubnu 2018 Andrej Babiš svými straníky vyzván k znovuotevření diskuze s ČSSD. Sociální demokracie toto jednání uvítala a dle slov Jana Hamáčka byla připravena znovu diskutovat.

Tato jednání nakonec vyústila, 264 dní po volbách, v sestavení menšinové vlády ANO s ČSSD, která již důvěru poslanců získala. Pro tuto vládu hlasovalo 105 poslanců, proti 91.

Co se týká délky vnitrostranického referenda, ČSSD provedla v minulosti již dvě veřejnosti uzavřená referenda, v letech 2014 a 2018. V roce 2018 bylo referendum vyhlášeno 11. května. Samotné hlasování pak trvalo od 21. května do 14. června. Dohromady tak sociální demokracie strávila přípravami, konáním a vyhodnocováním referenda jen pár dní přes měsíc. V roce 2014 pak bylo referendum vyhlášeno 14. června a hlasování zahájeno 4. července. Vyhodnocení sčítací komisí pak proběhlo 6. srpna. První referendum zabralo opět přes měsíc od vyhlášení až po vyhodnocení. „Rozhodování na několik měsíců“ podle Netolického se tak nekonalo.

Doplňme, že v Řádu vnitrostranického referenda z roku 2014 se pak uvádí, že hlasující musí korespondenční obálku doručit na příslušnou adresu do půlnoci padesátého kalendářního dne od vyhlášení korespondenčního referenda (.pdf, str. 14–15). O průběhu a problematice korespondenčního hlasování v referendu ČSSD z roku 2014 jsme informovali například zde.

Dodejme ještě, že poslední referendum o členství ČSSD ve vládě Andreje Babiše z května 2018 probíhalo kombinovanou formou. Nejprve bylo provedeno klasické hlasování volebními lístky v místních organizacích. Místní organizace pak lístky sečetly a výsledky odeslaly elektronickou formou na stranickou centrálu. Konečná kontrola výsledků pak proběhla opět sčítáním fyzických hlasovacích lístků v Lidovém domě.

JUDr. Martin Netolický, Ph.D. je absolventem doktorského studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Doktorské zkoušky zde absolvoval v roce 2010. Právu se nadále věnoval i jako pedagog na Univerzitě Palackého v Olomouci, a to v letech 2008–2012. Hovoří tedy pravdu, když o sobě říká, že je právník. Tiskový mluvčí strany, Petr Vurbs, nám ke dni ověřování potvrdil, že byl Netolický pověřen k chystání stanov přímo usnesením stranického grémia.

Co se úprav vnitrostranického referenda týče, tak dle stanov ČSSD pro rok 2018 schvaluje jeho normy Ústřední výkonný výbor strany (dále jen ÚVV) (.pdf, str. 21 (odst. 4 písm o bod 5)). Článek 38 stanov (.pdf. str. 28) pak ke konání referenda uvádí, že jej vyhlašuje ÚVV a že podmínky referenda jsou dále uvedeny v dokumentu Řád vnitrostranického referenda ČSSD (.pdf), který není součástí stanov.

Vnitrostranické referendum tak sice ve stanovách je zakotveno (v článku 38), podrobnější specifikaci jeho vyhlášení a konání však upravuje jiný dokument, na stanovách strany nezávislý. Netolický ve výroku hovoří o tom, že má pověření pro úpravu stanov a že v rámci tohoto pověření má i kompetenci pro úpravu vnitrostranického referenda. Podle současného znění stanov by takové změny referenda pouhou úpravou stanov provést nemohl. Na dotaz, zdali je Netolický pověřen i změnou Řádu vnitrostranického referenda ČSSD, nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo.

K elektronickému hlasování stanovy pro rok 2018 nově v článku 37b., bod 2 (.pdf, str. 28) uvádějí, že ÚVV může rozhodnout o uplatnění elektronického hlasování při konání vnitrostranického referenda. Podrobnosti hlasování pak určuje další zvláštní dokument, který není součástí stanov strany, a to Řád elektronického hlasování a voleb. Tento dokument je plně v gesci ÚVV (.pdf, str. 21 (odst. 4 písm o bod 12)). Ani specifické podmínky elektronického hlasování tak Netolický změnami současných stanov upravovat nemůže. Rovněž nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo na dotaz, jestli je pověřen úpravou Řádu elektronického hlasování a voleb.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Martin Netolický nemůže pouze prostřednictvím změn současných stranických stanov upravit specifické podmínky konání vnitrostranického referenda ani elektronického hlasování. Na náš dotaz, zda je také pověřen přípravou změny Řádu vnitrostranického referenda ČSSD a Řádu elektronického hlasování a voleb, nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo. Coby hejtman Pardubického kraje je však členem ÚVV s rozhodujícím právem (.pdf, str. 20, čl. 31., odst 2.), a VV tyto podmínky upravovat smí. Výrok hodnotíme jako nepravdivý také z důvodu, že první a druhé vnitrostranické referendum netrvalo déle než něco přes měsíc.

Předsedou strany byl 18. února 2018 na mimořádném sjezdu ČSSD zvolen Jan Hamáček; statutárním místopředsedou strany se stal Jiří Zimola. Delegáti 40. sjezdu ČSSD zvolili 7. dubna 2018 do nejužšího vedení strany 4 místopředsedy – Janu Fialovou, Jaroslava Foldynu, Romana Onderku a Martina Netolického. Místo pátého místopředsedy bylo ponecháno prázdné a v budoucnu ho měl vybrat ústřední výkonný výbor strany. K 20. listopadu 2018 stále nebyl zvolen pátý řadový místopředseda strany a pravděpodobně ani do příštího sjezdu ČSSD zvolen nebude vzhledem k vyjádření Netolického pro deník Právo.

K 7. listopadu 2018 rezignoval na post statutárního místopředsedy Jiří Zimola. Jako důvod uvedl, že ve „směřování ČSSD je potřeba razantní změna, a ta je kvůli rozložení sil v širším vedení ČSSD nesplnitelný úkol". Vedení ČSSD bylo údajně Zimolovou rezignací překvapeno.

Nejužší vedení ČSSD je k 20. listopadu 2018 tvořeno předsedou Hamáčkem a čtyřmi místopředsedy. Celkem má tedy pět členů.

Poloostrov Krym skutečně sloužil sovětské politické elitě jako reprezentační a rekreační letovisko. Doložitelná je ale například i návštěva cara Mikuláše II. s manželkou Alexandrou Fjodorovnou ještě z předsovětské éry. Vše dosvědčují například fotografie zveřejněné na serveru Rádia svobodná Evropa:

Car Mikuláš II. s manželkou Alexandrou Fjodorovnou, rok 1909.

Na snímku zleva: Winston Churchill, Franklin Delano Roosevelt a Josef Stalin. Poloostrov Krym byl také místem konání Jaltské konference v únoru 1945. „Velká trojka“ zde mj. jednala o poválečném uspořádání v Německu, koordinaci finálních vojenských kroků proti nacistickému Německu, založení OSN či dalším postupu ve válečném tažení proti Japonsku.

Krym byl díky svému podnebí také vhodným místem pro rekreaci sovětské mládeže. Pionýrské středisko Artěk bylo určeno především pro potomky sovětských byrokratů, stranických funkcionářů či úspěšných akademiků nebo sportovců. Na snímku z roku 1946 je maršál Semjon Michajlovič Buďonnyj (s knírem a čepicí se štítkem).

Na Krym se vydávaly také osobnosti vědecké a kulturní elity Sovětského svazu. Na snímku jsou kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin (vpravo nahoře s cigaretou) a skladatelka Alexandra Nikolajevna Pachmutovová (vpravo dole) zachyceni při rybaření v červnu 1965.

Snímek z roku 1976 zaznamenává setkání rumunského diktátora Nicolae Ceaușescu (vlevo) s prvním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Leonidem Iljičem Brežněvem (vpravo).

Krym navštívil také Richard Nixon, prezident Spojených států Amerických. Na snímku z roku 1974 je Nixon (uprostřed) zachycen při plavbě s Leonidem Iljičem Brežněvem (vpravo).

Nakonec uvádíme barevnou fotografii Leonida Iljiče Brežněva z roku 1978. Na snímku je zachycen při četbě sovětského deníku Pravda.

Návštěvu generála Ludvíka Svobody dokládá díl Poslušný generál - Ludvík Svoboda z dokumentárního cyklu České televize Rudí prezidenti. Generál Svoboda tehdy ještě nebyl prezidentem, plnil pouze funkci poslance Národního shromáždění. V té době byl čerstvě očištěn z obvinění, která byla proti němu vznesena v rámci vnitrostranických čistek v 1. polovině 50. let. Svoboda byl v roce 1952 obviněn z přípravy vojenského převratu a ze sabotáže Košického vládního programu v armádě. Rehabilitován byl v roce 1954 přímo na Chruščovův popud.

Společná koupel gen. Ludvíka Svobody s tehdejším 1. tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Nikitou Chruščovem se odehrála ve vodách Černého moře v létě roku 1954. Místem konání této události bylo však letovisko Soči v Krasnodarském kraji, nikoli Krym, jak zaznělo ve výroku Martina Netolického (video, čas 30:33-31:06). Onu historickou událost doprovázela, za užití nafukovacích kruhů, dlouhá a důvěrná konverzace. Svoboda do letoviska přijel se svou rodinou na Chruščovovo pozvání. Nikita Chruščov zde v té době trávil dovolenou. V době Svobodovy návštěvy byli v letovisku přítomni také další pohlaváři Sovětského svazu. Byli zde maršálové Žukov, Koněv, Moskalenko a také předseda Nejvyššího sovětu SSSR Georgij Maximilianovič Malenkov.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí z 24. října tohoto roku prošel Sněmovnou v prvním čtení návrh, který počítá se zvýšením příjmů o 150,8 mld. korun. V porovnání se schváleným návrhem státního rozpočtu na rok 2018 (.pdf, str.6) by skutečně mělo k nárůstu příjmů dojít. Největší navýšení má proběhnout v oblasti příjmů z pojistného a sociálního zabezpečení (59,5 mld. korun) a příjmů daňových (46,6 mld. korun).

Zatím se však jedná pouze o návrh. Plánované příjmy z návrhů rozpočtu se obvykle odlišují od těch skutečných, které se vykazují až ve státních závěrečných účtech. Rozpočet totiž reaguje na aktuální situaci. Srovnejme například plánované a skutečné příjmy pro rok 2017. Schválený rozpočet počítal s 1 250 212 mil. Kč, skutečné příjmy pak tvořily 1 273 644 mil. Kč. Pro rok 2018 se zatím počítá s příjmy ve výši 1 323 mld. Kč, průběžné pokladní plnění vykazuje k říjnu 1 132,8 mld. Kč.

Snížení daní pro příští rok vláda vskutku neplánuje, jelikož taková informace z návrhu daňového balíčku pro rok 2019 pocházejícího od Ministerstva financí neplyne. Návrh zákona se k 13. listopadu 2018 nachází v garančním Rozpočtovém výboru a dosud probíhá (.pdf, str. 2) podávání pozměňovacích návrhů.

Ve volebním programu (.pdf, str. 10) do sněmovních voleb v roce 2017 se ANO 2011 zavazuje, že: „V dalším volebním období budeme pokračovat v této strategii a usilovat o vyrovnaný rozpočet v závislosti na investičních možnostech a současně stabilizovat dluh na jedné z nejnižších úrovní v EU.“

Dále uvádí (str. 11): „V ojedinělých případech může státní rozpočet skončit v deficitu, ale jen ve výši investic – potřebujeme stavět, investice nebudeme nikdy škrtat.“

V programovém prohlášení vlády Andreje Babiše z 27. června 2018 je v kapitole „Preambule a zásadní priority vlády“ explicitně zmíněn vyrovnaný státní rozpočet v pátém hlavním strategickém směru: „Chceme začít s reformou státu. To znamená vyrovnaný státní rozpočet a nový zákon o příjmových daních.“

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 4) o státním rozpočtu České republiky na rok 2019 navrhuje deficitní rozpočet se schodkem 40 000 000 000 Kč. Pro srovnání, vládní návrh zákona (.pdf, str. 4) o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 navrhoval schodek 50 000 000 000 Kč.