Přehled ověřených výroků

Co se týká délky vnitrostranického referenda, ČSSD provedla v minulosti již dvě veřejnosti uzavřená referenda, v letech 2014 a 2018. V roce 2018 bylo referendum vyhlášeno 11. května. Samotné hlasování pak trvalo od 21. května do 14. června. Dohromady tak sociální demokracie strávila přípravami, konáním a vyhodnocováním referenda jen pár dní přes měsíc. V roce 2014 pak bylo referendum vyhlášeno 14. června a hlasování zahájeno 4. července. Vyhodnocení sčítací komisí pak proběhlo 6. srpna. První referendum zabralo opět přes měsíc od vyhlášení až po vyhodnocení. „Rozhodování na několik měsíců“ podle Netolického se tak nekonalo.

Doplňme, že v Řádu vnitrostranického referenda z roku 2014 se pak uvádí, že hlasující musí korespondenční obálku doručit na příslušnou adresu do půlnoci padesátého kalendářního dne od vyhlášení korespondenčního referenda (.pdf, str. 14–15). O průběhu a problematice korespondenčního hlasování v referendu ČSSD z roku 2014 jsme informovali například zde.

Dodejme ještě, že poslední referendum o členství ČSSD ve vládě Andreje Babiše z května 2018 probíhalo kombinovanou formou. Nejprve bylo provedeno klasické hlasování volebními lístky v místních organizacích. Místní organizace pak lístky sečetly a výsledky odeslaly elektronickou formou na stranickou centrálu. Konečná kontrola výsledků pak proběhla opět sčítáním fyzických hlasovacích lístků v Lidovém domě.

JUDr. Martin Netolický, Ph.D. je absolventem doktorského studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Doktorské zkoušky zde absolvoval v roce 2010. Právu se nadále věnoval i jako pedagog na Univerzitě Palackého v Olomouci, a to v letech 2008–2012. Hovoří tedy pravdu, když o sobě říká, že je právník. Tiskový mluvčí strany, Petr Vurbs, nám ke dni ověřování potvrdil, že byl Netolický pověřen k chystání stanov přímo usnesením stranického grémia.

Co se úprav vnitrostranického referenda týče, tak dle stanov ČSSD pro rok 2018 schvaluje jeho normy Ústřední výkonný výbor strany (dále jen ÚVV) (.pdf, str. 21 (odst. 4 písm o bod 5)). Článek 38 stanov (.pdf. str. 28) pak ke konání referenda uvádí, že jej vyhlašuje ÚVV a že podmínky referenda jsou dále uvedeny v dokumentu Řád vnitrostranického referenda ČSSD (.pdf), který není součástí stanov.

Vnitrostranické referendum tak sice ve stanovách je zakotveno (v článku 38), podrobnější specifikaci jeho vyhlášení a konání však upravuje jiný dokument, na stanovách strany nezávislý. Netolický ve výroku hovoří o tom, že má pověření pro úpravu stanov a že v rámci tohoto pověření má i kompetenci pro úpravu vnitrostranického referenda. Podle současného znění stanov by takové změny referenda pouhou úpravou stanov provést nemohl. Na dotaz, zdali je Netolický pověřen i změnou Řádu vnitrostranického referenda ČSSD, nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo.

K elektronickému hlasování stanovy pro rok 2018 nově v článku 37b., bod 2 (.pdf, str. 28) uvádějí, že ÚVV může rozhodnout o uplatnění elektronického hlasování při konání vnitrostranického referenda. Podrobnosti hlasování pak určuje další zvláštní dokument, který není součástí stanov strany, a to Řád elektronického hlasování a voleb. Tento dokument je plně v gesci ÚVV (.pdf, str. 21 (odst. 4 písm o bod 12)). Ani specifické podmínky elektronického hlasování tak Netolický změnami současných stanov upravovat nemůže. Rovněž nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo na dotaz, jestli je pověřen úpravou Řádu elektronického hlasování a voleb.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Martin Netolický nemůže pouze prostřednictvím změn současných stranických stanov upravit specifické podmínky konání vnitrostranického referenda ani elektronického hlasování. Na náš dotaz, zda je také pověřen přípravou změny Řádu vnitrostranického referenda ČSSD a Řádu elektronického hlasování a voleb, nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo. Coby hejtman Pardubického kraje je však členem ÚVV s rozhodujícím právem (.pdf, str. 20, čl. 31., odst 2.), a VV tyto podmínky upravovat smí. Výrok hodnotíme jako nepravdivý také z důvodu, že první a druhé vnitrostranické referendum netrvalo déle než něco přes měsíc.

Předsedou strany byl 18. února 2018 na mimořádném sjezdu ČSSD zvolen Jan Hamáček; statutárním místopředsedou strany se stal Jiří Zimola. Delegáti 40. sjezdu ČSSD zvolili 7. dubna 2018 do nejužšího vedení strany 4 místopředsedy – Janu Fialovou, Jaroslava Foldynu, Romana Onderku a Martina Netolického. Místo pátého místopředsedy bylo ponecháno prázdné a v budoucnu ho měl vybrat ústřední výkonný výbor strany. K 20. listopadu 2018 stále nebyl zvolen pátý řadový místopředseda strany a pravděpodobně ani do příštího sjezdu ČSSD zvolen nebude vzhledem k vyjádření Netolického pro deník Právo.

K 7. listopadu 2018 rezignoval na post statutárního místopředsedy Jiří Zimola. Jako důvod uvedl, že ve „směřování ČSSD je potřeba razantní změna, a ta je kvůli rozložení sil v širším vedení ČSSD nesplnitelný úkol". Vedení ČSSD bylo údajně Zimolovou rezignací překvapeno.

Nejužší vedení ČSSD je k 20. listopadu 2018 tvořeno předsedou Hamáčkem a čtyřmi místopředsedy. Celkem má tedy pět členů.

Poloostrov Krym skutečně sloužil sovětské politické elitě jako reprezentační a rekreační letovisko. Doložitelná je ale například i návštěva cara Mikuláše II. s manželkou Alexandrou Fjodorovnou ještě z předsovětské éry. Vše dosvědčují například fotografie zveřejněné na serveru Rádia svobodná Evropa:

Car Mikuláš II. s manželkou Alexandrou Fjodorovnou, rok 1909.

Na snímku zleva: Winston Churchill, Franklin Delano Roosevelt a Josef Stalin. Poloostrov Krym byl také místem konání Jaltské konference v únoru 1945. „Velká trojka“ zde mj. jednala o poválečném uspořádání v Německu, koordinaci finálních vojenských kroků proti nacistickému Německu, založení OSN či dalším postupu ve válečném tažení proti Japonsku.

Krym byl díky svému podnebí také vhodným místem pro rekreaci sovětské mládeže. Pionýrské středisko Artěk bylo určeno především pro potomky sovětských byrokratů, stranických funkcionářů či úspěšných akademiků nebo sportovců. Na snímku z roku 1946 je maršál Semjon Michajlovič Buďonnyj (s knírem a čepicí se štítkem).

Na Krym se vydávaly také osobnosti vědecké a kulturní elity Sovětského svazu. Na snímku jsou kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin (vpravo nahoře s cigaretou) a skladatelka Alexandra Nikolajevna Pachmutovová (vpravo dole) zachyceni při rybaření v červnu 1965.

Snímek z roku 1976 zaznamenává setkání rumunského diktátora Nicolae Ceaușescu (vlevo) s prvním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Leonidem Iljičem Brežněvem (vpravo).

Krym navštívil také Richard Nixon, prezident Spojených států Amerických. Na snímku z roku 1974 je Nixon (uprostřed) zachycen při plavbě s Leonidem Iljičem Brežněvem (vpravo).

Nakonec uvádíme barevnou fotografii Leonida Iljiče Brežněva z roku 1978. Na snímku je zachycen při četbě sovětského deníku Pravda.

Návštěvu generála Ludvíka Svobody dokládá díl Poslušný generál - Ludvík Svoboda z dokumentárního cyklu České televize Rudí prezidenti. Generál Svoboda tehdy ještě nebyl prezidentem, plnil pouze funkci poslance Národního shromáždění. V té době byl čerstvě očištěn z obvinění, která byla proti němu vznesena v rámci vnitrostranických čistek v 1. polovině 50. let. Svoboda byl v roce 1952 obviněn z přípravy vojenského převratu a ze sabotáže Košického vládního programu v armádě. Rehabilitován byl v roce 1954 přímo na Chruščovův popud.

Společná koupel gen. Ludvíka Svobody s tehdejším 1. tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Nikitou Chruščovem se odehrála ve vodách Černého moře v létě roku 1954. Místem konání této události bylo však letovisko Soči v Krasnodarském kraji, nikoli Krym, jak zaznělo ve výroku Martina Netolického (video, čas 30:33-31:06). Onu historickou událost doprovázela, za užití nafukovacích kruhů, dlouhá a důvěrná konverzace. Svoboda do letoviska přijel se svou rodinou na Chruščovovo pozvání. Nikita Chruščov zde v té době trávil dovolenou. V době Svobodovy návštěvy byli v letovisku přítomni také další pohlaváři Sovětského svazu. Byli zde maršálové Žukov, Koněv, Moskalenko a také předseda Nejvyššího sovětu SSSR Georgij Maximilianovič Malenkov.

Poloostrov Krym byl připojen k Rusku v roce 2014. Česká republika s tímto aktem nesouhlasí a označuje připojení Krymu k Rusku jako anexi (zde, zde). Stejný postoj zastává řada dalších států a mezinárodních organizací, například Visegrádská skupina, NATO či EU,

Je ovšem pravdou, že ne všechny státy označují připojení Krymu Ruskem jako anexi. Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci vyzývající k dodržování územní celistvosti Ukrajiny a k tomu, aby státy světa neuznaly připojení Krymu k Rusku. Tuto rezoluci podpořili zástupci 100 zemí světa, 11 zástupců bylo proti, 58 se zdrželo.

V posledních volbách do poslanecké sněmovny volilo ČSSD 368 347 občanů (7,27 % všech hlasů). Výsledek těchto voleb vedl k zisku 15 mandátů. K dnešnímu dni má tedy poslanecký klub ČSSD 15 členů. Předsedou poslaneckého klubu je Jan Chvojka.

O konání středečního zasedání politického grémia i předsednictva ČSSD, na kterém by se mělo jednat o setrvání ČSSD, ve vládě informovala média Česká televize či Novinky.cz. Jednání ČSSD se konalo ve středu 21. listopadu 2018 v Lidovém domě, jednání se účastnil i poslanecký klub ČSSD.

Politické grémium (.pdf, str. 23, čl. 33) je dle stanov nejužší vedení strany, jeho členy jsou předseda (Jan Hamáček) a místopředsedové strany (Jana Fialová, Jan Foldyna, Roman Onderka), předsedové poslaneckého (Jan Chvojka) a senátorského klubu (Petr Vícha) a nejvýše postavený člen vlády za ČSSD (Jan Hamáček – 1. místopředseda vlády ČR). Poradní hlasy pak mají např. předsedové a místopředsedové komor Parlamentu (konkrétně místopředseda Poslanecké sněmovny Tomáš Hanzel a místopředseda Senátu Milan Štěch) či ústřední tajemník strany Michal Kucián.

Širším orgánem vedení je pak předsednictvo strany (.pdf, str. 22, čl. 32), které je tvořeno členy grémia a dále předsedou skupiny poslanců v Evropském parlamentu, jedním zástupcem každé krajské organizace a dalšími deseti členy, kteří jsou voleni výkonným výborem strany. Poradní hlasy pak mají mimo jiné opět předsedové a místopředsedové komor Parlamentu, pokud jsou členy ČSSD, či ústřední tajemník strany.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí z 24. října tohoto roku prošel Sněmovnou v prvním čtení návrh, který počítá se zvýšením příjmů o 150,8 mld. korun. V porovnání se schváleným návrhem státního rozpočtu na rok 2018 (.pdf, str.6) by skutečně mělo k nárůstu příjmů dojít. Největší navýšení má proběhnout v oblasti příjmů z pojistného a sociálního zabezpečení (59,5 mld. korun) a příjmů daňových (46,6 mld. korun).

Zatím se však jedná pouze o návrh. Plánované příjmy z návrhů rozpočtu se obvykle odlišují od těch skutečných, které se vykazují až ve státních závěrečných účtech. Rozpočet totiž reaguje na aktuální situaci. Srovnejme například plánované a skutečné příjmy pro rok 2017. Schválený rozpočet počítal s 1 250 212 mil. Kč, skutečné příjmy pak tvořily 1 273 644 mil. Kč. Pro rok 2018 se zatím počítá s příjmy ve výši 1 323 mld. Kč, průběžné pokladní plnění vykazuje k říjnu 1 132,8 mld. Kč.

Snížení daní pro příští rok vláda vskutku neplánuje, jelikož taková informace z návrhu daňového balíčku pro rok 2019 pocházejícího od Ministerstva financí neplyne. Návrh zákona se k 13. listopadu 2018 nachází v garančním Rozpočtovém výboru a dosud probíhá (.pdf, str. 2) podávání pozměňovacích návrhů.

Ve volebním programu (.pdf, str. 10) do sněmovních voleb v roce 2017 se ANO 2011 zavazuje, že: „V dalším volebním období budeme pokračovat v této strategii a usilovat o vyrovnaný rozpočet v závislosti na investičních možnostech a současně stabilizovat dluh na jedné z nejnižších úrovní v EU.“

Dále uvádí (str. 11): „V ojedinělých případech může státní rozpočet skončit v deficitu, ale jen ve výši investic – potřebujeme stavět, investice nebudeme nikdy škrtat.“

V programovém prohlášení vlády Andreje Babiše z 27. června 2018 je v kapitole „Preambule a zásadní priority vlády“ explicitně zmíněn vyrovnaný státní rozpočet v pátém hlavním strategickém směru: „Chceme začít s reformou státu. To znamená vyrovnaný státní rozpočet a nový zákon o příjmových daních.“

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 4) o státním rozpočtu České republiky na rok 2019 navrhuje deficitní rozpočet se schodkem 40 000 000 000 Kč. Pro srovnání, vládní návrh zákona (.pdf, str. 4) o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 navrhoval schodek 50 000 000 000 Kč.

Z kontextu výroku vyplývá, že předseda Fiala (ODS) se vyjadřuje k volebním obdobím, ve kterých ODS působila na straně opozice. Přesnější časové vymezení od Fialy v rozhovoru nezazní, proto musíme v analýze zohlednit všechny vlády, kdy ODS byla v opozici (video, čas 11:57–12:36). Jedná se tedy o následující vlády:

• úřednická vláda Josefa Tošovského (2. 1. 1998 – 17. 7. 1998)
• vláda Miloše Zemana (22. 7. 1998 – 12. 7. 2002)
• vláda Vladimíra Špidly (15. 7. 2002 – 4. 8. 2004)
• vláda Stanislava Grosse (4. 8. 2004 – 25. 4. 2005)
• vláda Jiřího Paroubka (25. 4. 2005 – 4. 9. 2006)
• úřednická vláda Jana Fischera (8. 5. 2009 – 13. 7. 2010)
• úřednická vláda Jiřího Rusnoka (10. 7. 2013 – 29. 1. 2014)
• vláda Bohuslava Sobotky (29. 1. 2014 – 13. 12. 2017)
• I. vláda Andreje Babiše (13. 12. 2017 – 27. 6. 2018)
• II. vláda Andreje Babiše (27. 6. 2018 – ?)

Pro období úřednické vlády Josefa Tošovského byl státní rozpočet schválen ještě v předešlém volebním období 12. prosince 1997, kdy ODS nebyla v opozici.

Předložení pozměňovacího návrhu poslanci ODS ve 2. čtení platí pro období vlády Miloše Zemana, tedy roky 1999 (.pdf, str. 10), 2000 (rozpočet na rok 2000; .pdf, str. 30), 2000 (rozpočet na rok 2001) a 2001.

V případě vlády Vladimíra Špidly předložila ODS pozměňovací návrhy ve 2. čtení v letech 2002 (.pdf, str. 66) a 2003 (.pdf, str. 4).

Za vlády Stanislava Grosse předložila ODS pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2004 (.xls, buňka 560).

Ani vláda Jiřího Paroubka nebyla v tomto ohledu výjimkou, když ODS předložila pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2005 (.xls, buňka 199).

V případě úřednické vlády Jana Fischera předložil poslanec ODS pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2009 (.xls, buňka 97).

Za úřednické vlády Jiřího Rusnoka pak ODS předložila pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2013 (.pdf, str. 15).

Fiala byl předsedou ODS zvolen 18. ledna 2014. Pod jeho vedením tak byla ODS prozatím vždy v opozici. Poslanci ODS předložili za Fialova předsednictví ve 2. čtení pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu vždy, tedy během vlád Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky v letech 2017 (.docx), 2016 (.pdf), 2015 (.pdf) a 2014 (.pdf).

Ohledně „ukázání vládě, jak vést vyrovnaný rozpočet“ uvádíme srovnání plánovaného deficitu původních vládních návrhů a pozměňovacích návrhů ODS za poslední čtyři roky:

• Návrh pro rok 2015: vládní návrh – deficit 100 000 000 000,- korun (.pdf, str. 5); pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury za ODS – zvýšení výdajů o 355 000 000,- korun pro kapitolu Ministerstva dopravy výdajů pro vědu, výzkum a inovace. Zároveň navrhl snížení o stejnou částku pro kapitolu Všeobecní pokladní správy ve dvou variantách, buď se sníží výdaje pro ukazatel Podpory exportu, majetkové újmy, státní záruky a investiční pobídky nebo pro ukazatel Odvodů do rozpočtu EU (.pdf). Další pozměňovací návrhy ODS rovněž přesouvaly peníze mezi kapitolami (.pdf). K vytvoření vyrovnaného rozpočtu tak návrhy ODS v roce 2015 nevedly.
• Návrh pro rok 2016: vládní návrh – deficit 70 000 000 000,- korun (.pdf, str. 5); pozměňovací návrhy ODS vedly k přesunu financí mezi jednotlivými kapitolami a také k přesunu prostředků z jednotlivých kapitol ve prospěch Vládní rozpočtové rezervy, ale nevedly ke snížení deficitu nebo vyrovnanému rozpočtu (.pdf, str. 11–24). Pro přehlednost doplňme, že ODS navrhla zvýšení Vládní rozpočtové rezervy o 24,385 mld. korun (.pdf).
• Návrh pro rok 2017: vládní návrh – deficit 60 000 000 000,- korun (.pdf, str. 6); pozměňovací návrhy ODS neměnily hodnotu deficitu, protože pouze přesouvaly finance mezi jednotlivými kapitolami (.pdf). Vladislav Vilímec ve svém pozměňovacím návrhu uvedl hned dvě varianty přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu. Ve prospěch kapitoly Výdaje pokladní správy (Výdaje vedené v Isprofin) by vyčlenil 200 000 000,- korun navíc, které by rovnoměrně odebral z kapitoly Všeobecní pokladní správy u ukazatele Podpory exportu a kapitoly Státní dluh. Ve druhé variantě by celou částku odebral jenom z kapitoly Státní dluh (.pdf). Pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury a Petra Fialy zase navrhoval přesun prostředků z několika kapitol státního rozpočtu ve prospěch kapitoly Státní dluh (.xlsx). Jednalo se o návrh snížení státního dluhu o 30 mld. korun.
• Návrh pro rok 2018: vládní návrh – deficit 50 000 000 000,- korun (.pdf, str. 6;) pozměňovací návrhy ODS vedly opět jen k přesunu financí mezi jednotlivými kapitolami, ale ne ke snížení rozpočtového deficitu (.pdf). Pozměňovací návrh, který předložili Zbyněk Stanjura, Petr Fiala a další, rovněž jako v roce 2017 obsahoval přesun financí z několika kapitol státního rozpočtu ve prospěch kapitoly Státní dluh (.xlsx). Jednalo se o návrh snížení státního dluhu o 28,2 mld. korun.

Je tedy pravda, že pokud je ODS v opozici, vždy předkládá k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu pozměňovací návrhy. Není ovšem pravda, že by uvedené pozměňovací návrhy vedly k vyrovnanému státnímu rozpočtu, jak dokládá seznam návrhů ODS za poslední čtyři státní rozpočty. ODS sice předložila v posledních letech pozměňovací návrhy snižující státní dluh, což by se dalo určitým způsobem považovat za korigování schodku rozpočtu, návrhy však nedosahují na vyrovnání deficitu, pouze jej zmírňují, nejvíce o polovinu.

Poslanecký návrh novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. Takový krok ostatně odpovídá i volebnímu programu ODS před říjnovými sněmovními volbami.

Návrh zákona ve své důvodové zprávě (.pdf, str. 3) uvádí stejné hodnoty jako v předmětném výroku či ve volebním programu. Tedy počítá se zavedením jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %, což by ve výsledku dle ODS mělo vést k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o zhruba 7 %.

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku (.pdf) kritizuje zejména následující: „Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy, které by tyto finanční dopady kompenzovaly.“ Argumentuje tak zejména nepříznivým dopadem na rozpočet, kdy „očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 mld. Kč.“

Vláda tak nesouhlasí s tím, že by pokles peněžité částky vybírané na daních nebyl dostatečně kompenzován jiným zdrojem. Výrok: „(...) nejsou na to peníze,“ parafrázující stanovisko vlády tak lze považovat za pravdivý.