Přehled ověřených výroků

Na Pražském hradě se 12. září 2018 uskutečnila schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. Této schůzky se kromě prezidenta Zemana účastnil i Andrej Babiš, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, ministr vnitra toho času pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí Jan Hamáček a ministr obrany Lubomír Metnar. Předseda Senátu Milan Štěch se schůzky kvůli kolidující zahraniční cestě nezúčastnil a Hrad také odmítl účast místopředsedkyně Senátu Miluše Horské, která měla Štěcha zastoupit.

Jak Tomáš Petříček správně uvádí, ve společném prohlášení ústavních činitelů vydaném po schůzce jsou zmíněny i Minské dohody:

„V případě sankčního režimu EU vůči Ruské federaci ústavní činitelé konstatovali, že důvody, které k zavedení sankcí vedly, trvají, a vyzvali k naplnění Minských dohod všemi zúčastněnými stranami. Shodli se také na užitečnosti komplexní a otevřené diskuse o tomto tématu na úrovni Evropské rady, včetně zhodnocení ekonomické i politické účinnosti sankcí v návaznosti na proceduru jejich prodlužování.“

Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) oznámil plán své první zahraniční cesty již při svém jmenování dne 16. října 2018, jak uvádí tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí.

Se svým německým protějškem, Heikem Maasem (SPD – Sociálně demokratická strana Německa), se sešel 19. října 2018 v Berlíně. Společně se zabývali otázkami migrace, společné rozvojové spolupráce v Africe či odsouzení vraždy saúdskoarabského novináře Džámala Chášakdžího. Heiko Maas mj. ocenil, že Petříček za cíl své první zahraniční cesty po jmenování do funkce zvolil právě Německo, což podle Maase vypovídá o důležitosti vzájemných vztahů obou zemí.

Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. Dle dikce § 6 kompetenčního zákona MZV: „...zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce, s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva spravedlnosti.“

Moderátor rozhovoru Vladimír Keblúšek před vyřčeným výrokem naráží na postavení Andreje Babiše v mezinárodních jednáních vůči členským státům EU. Nicméně předseda vlády dle čl. 77 Ústavy: „...organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony.“
Tudíž mu nenáleží kompetence patřící monokratickému MZV, v jehož čele stojí pouze ministr zahraničí.

Ten by ve svém jednání měl být politicky odpovědný předsedovi vlády, což lze dovodit jazykovým výkladem článku 74 Ústavy („Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“), kde ze smyslu textu plyne, že Ústava prezidentovi nedává prostor ministra na návrh premiéra neodvolat. Předseda vlády by však podle užití teorie horizontální dekoncentrace (.pdf, str. 4), čili principu rozdělení působnosti a pravomoci mezi organizační složky na stejné úrovni, neměl vstupovat do fungování pro konkrétní účely vytvořeného ministerstva. Předseda vlády tak pouze prostřednictvím prezidenta republiky pověřuje jednotlivé členy vlády řízením ministerstev.

Pokud se jedná o pravomoci ve vztahu k EU, tak premiér pravidelně zasedá na Evropské radě společně s dalšími premiéry členských států (.pdf, str. 11, čl. 15 odst. 2). Ministr zahraničí má zase na starosti reprezentovat Českou republiku na Radě Evropské unie. Rada vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik a koordinace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami (.pdf, str. 12, čl. 16).

Téma bylo Petříčkem veřejně oznámeno na briefingu po jmenování do funkce dne 16. října 2018. Hlavními tématy, kterým se za svého působení ve funkci chce Petříček věnovat, je mj. rozšíření rozvojové spolupráce s Afrikou, zefektivnit zde českou humanitární pomoc a pokračovat v aktivitách spojených s ochranou lidských práv (video, čas 1:06-1:40).

Dalším důležitým tématem je podle Petříčka ekonomická diplomacie v zemích sousedících s EU (video, čas 0:55–1:06).

Téma rozšíření rozvojové spolupráce v Africe bylo probíráno na ministrově první zahraniční cestě do Berlína dne 19. října 2018. Zde ministr prohlásil, že česká strana chce navýšit finanční prostředky na rozvojovou pomoc ze současných 0,11 % HNP na 0,33 % HNP.

O důležitosti nástroje rozvojové spolupráce v celoevropském měřítku hovořil Petříček ještě ve funkci náměstka ministra zahraničních věcí v projevu během Symposia zahraniční politiky ze dne 19. září 2018 (.pdf, str. 1). Dle Petříčka je rozvojová spolupráce důležitým nástrojem pro všezahrnující bezpečnostní politiku EU. Díky rozvojové spolupráci je možné předcházet potenciálním konfliktům již v jejich počátcích a aktivně tak zajišťovat bezpečné sousedství EU.

V současnosti je podle Petříčka důležité obrátit pozornost vedle západního Balkánu také na jižní sousedy EU. Zejména Afriku v projevu označuje za časovanou bombu, která čelí mnoha negativním dějům najednou. Probíhají zde konflikty, které způsobují migraci, naplno se zde projevují dopady klimatických změn a prudce narůstá populace, pro kterou není dostatek pracovních míst. Petříček navrhuje kontinuální zapojení EU, OSN, ale i bilaterálně. Důležitý je tzv. top up development a humanitární pomoc v budování základních státních struktur a pomoc při plnění jejich základních funkcí. Dále vytvářet pracovní pozice, potlačovat korupci a vzdělávat místní obyvatele pro kvalifikovanou práci (.pdf, str. 3).

Petříček byl dle svého životopisu v oblasti zahraniční politiky aktivní i před svým jmenováním do funkce ministra zahraničí. Je absolventem doktorského studia v oboru Mezinárodní vztahy na FSV UK. V letech 2005–2006 absolvoval zahraniční stáže v Evropském parlamentu a na Velvyslanectví ČR v Belgii. V ČSSD pak působil v letech 2005–2007, nejprve jako referent a později jako vedoucí zahraničního oddělení strany. V Evropském parlamentu pak v letech 2007–2009 působil jako asistent a v letech 2014–2018 jako poradce. Jeho poslední funkce spojená se zahraniční politikou byla pozice náměstka ministra zahraničních věcí od srpna do října 2018.

Z dat (.pdf) Českého statistického úřadu za rok 2017 vyplývá, že Česká republika má největší obrat zahraničního obchodu právě se státy Evropské unie. Celkový obrat zahraničního obchodu činil téměř 8 bilionů korun, přičemž obrat obchodu se státy EU z celkové sumy tvoří více než 6 bilionů.

Z pohledu na teritoriální strukturu českého zahraničního obchodu za prvních osm měsíců (.xlsx) roku 2018 vyplývá, že největším obchodním partnerem je Německo. Právě obchod s Německem tvoří více než 29 % z celkového obratu. Mezi největšími obchodními partnery převažují státy EU s výjimkou Číny, která tvoří velkou část dovozu (12 %).

Ministr Petříček (ČSSD) se měl s ministryní Dostálovou (ANO) a Novákovou (nestranička za ANO) sejít ve čtvrtek 18. října 2018 (video, 13:50). Důvodem schůzky mělo být projednání společné koordinace aktivit Ministerstva zahraničí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj. Zmíněná koordinace činnosti má být vedena v rámci zlepšení prezentace ČR v zahraničí a zkvalitnění a zefektivnění práce ambasád a agentur v souvislosti s ekonomickou diplomacií ČR (video, 12:46–14:14).

Žádné veřejně dostupné zdroje, které by provedení či tematický obsah schůzek potvrzovaly, se Demagog.cz nepodařilo dohledat.

Ministr Petříček mluví o schůzi Senátu dne 17. října 2018, kde skutečně informoval (tisk č. 327) horní komoru Parlamentu České republiky o pozici české vlády na jednání Evropské rady konané dne 18. a 19. října 2018, na kterém českou vládu reprezentoval právě premiér Babiš. Na tomto jednání probírali zástupci členských států např. téma Brexitu, který není dle vyjádření ministra Petříčka výhrou ani pro jednu stranu. Z dohody o vystoupení Spojeného království z EU zbývá dojednat cca 10 %, nevyjednaný je například charakter hranice Irska a Severního Irska.

Druhým tématem projednávaným Evropskou radou je migrace. Míra migrace je podle ministra Petříčka v letošním roce dokonce menší, než byla v roce 2014, tedy před vypuknutím migrační krize. Česká vláda je například pro posílení Frontexu či vytvoření komplexního investičního plánu pro Afriku, rozhodování o udělení azylu však musí dle pozice české vlády zůstat v pravomoci členských států.

Česká vláda dále podporuje spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a klade důraz na kompatibilitu jednotlivých informačních systémů; podporována jsou také nová opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti. Premiér Babiš se zúčastnil i jednání představitelů eurozóny.

Vycházíme z dat Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle těchto dat přišlo do Evropy v rámci středomořské migrační krize v roce 2014 přibližně 216 000 osob (vývoj migrace do Evropy v rámci středomořské krize od roku 2014 viz graf).

Zdroj: https://data2.unhcr.org/en/situations/mediterranean.

Od počátku ledna 2018 do 22. října 2018 do Evropy v rámci této krize přišlo cca 100 000 osob a je pravděpodobné, že tento počet do konce roku ještě vzroste - žádnou oficiální predikci celkové míry migrace se nám však nepodařilo dohledat.

Data Eurostatu pro rok 2018 zatím nejsou dostupná, tato data navíc zohledňují pouze celkovou míru migrace a nezaměřují se na migraci v rámci středomořské migrační krize, pro rok 2014 tedy například Eurostat uvádí cca 650 000 prvotních žadatelů o azyl.

Dle dat Frontexu byl celkový počet migrantů do konce září cca 100 000, což přibližně odpovídá datům UNHCR, avšak ani Frontex predikci vývoje migrace do konce roku 2018 neposkytuje.

Miroslav Poche byl zvolen ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

Poslanci EP jsou na základě článku 14 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii voleni na dobu 5 let.

Podle článku 4 odst. 2 Jednacího řádu Evropského parlamentu zůstává každý poslanec ve své funkci až do zahájení prvního zasedání EP po volbách. Tento odstavec Jednacího řádu vychází z článku 3 odst. 3 act (.pdf, str. 6) concerning the election of the representatives of the Assembly by direct universal suffrage, podle kterého funkční období končí i začíná s prvním povolebním zasedáním EP.

Z tohoto vyplývající vnitrostátní úpravu pak můžeme najít v § 52 odst. 1 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, dle kterého vzniká mandát poslance EP zahájením první schůze EP v novém pětiletém funkčním období EP a zaniká mj. uplynutím funkčního období.

Funkční období 2014-2019 bylo zahájeno 1. července 2014 prvním zasedáním nově zvoleného Parlamentu. Předešlé bylo zahájeno 14. července 2009. Funkční období 2004-2009 pak bylo zahájeno 20. července 2004.

Předběžné datum konání nadcházejících voleb do EP je 23. až 26 května 2019. Což v případě České republiky s největší pravděpodobností bude pátek 24. května a sobotu 25. května. Toto datum by se tedy lišilo pouze o jediný den od konání voleb v roce 2014. S ohledem na prakticky stejné datum konání voleb jako v předchozích letech lze usuzovat, že i první povolební zasedání EP, a tudíž zahájení dalšího funkčního období, proběhne v podobnou dobu jako dříve, tedy v červenci 2019.

I kdyby došlo k prvnímu zasedání EP jindy než v červenci 2019, nebude to (vzhledem k datu konání voleb), květen 2019.

V sobotu 20. října rozhodl Ústřední výkonný výbor ČSSD o tom, že se příští volební sjezd strany uskuteční 1. a 2. března 2019. Sjezd se bude konat v KD Střelnice v Hradci Králové.