Přehled ověřených výroků

Podmínky pro poskytnutí úvěru na modernizaci nebo pořízení obydlí ze Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) je upraven nařízením vlády č. 136/2018 Sb., účinného od 15. srpna 2018 na základě § 9 zákona č. 211/2000 Sb. Základní informace, podmínky nebo stav programu pro mladé jsou dostupné na stránkách SFRB nebo v již zmíněném nařízení.

Výše poskytovaného úvěru může, dle § 5 odst. 1 písm. c) nařízení vlády, pro pořízení obydlí koupí bytu činit nejvýše 1,2 milionu Kč, s tím, že částka takto poskytnutá nesmí přesáhnout 80 % z ceny bytu, ať už ceny sjednané nebo ceny zjištěné. Při nejvyšší možné výši úvěru tak cena bytu nesmí překročit 1,5 milionu Kč.

Podle Sdružení pro architekturu a rozvoj, z.s. je tato částka pro Prahu nedostatečná: "V metropoli se už vyšplhala průměrná cena nového bytu na 94 tisíc korun za metr čtvereční, na byt si může zájemce v rámci Programu pro mladé půjčit 1,2 milionu korun, což by stačilo na 12,7 metrů čtverečních bytu v novostavbě.".

Cenové mapy, které orientačně uváděly ceny nájemného v obcích, plnily ovšem zcela jiný účet. Podle SFRB: "Cílem zveřejňování informací o orientačních cenách nájemného v obcích ČR v mapách nájemného bylo vytvoření co nejlepších podmínek pro přechod z regulovaného nájemného na nájemné neregulované. Tento cíl se podařilo naplnit." V současnosti existuje pouze cenová mapa Asociace realitních kanceláří ČR (pod záložkou "cenové vrstvy" je možné filtrovat ceny nájmů bytů, prodeje bytů a prodeje domů).

Pokud Landovský naznačuje, že by měla vzniknout jiná cenová mapa, je toto ovšem v gesci vlády, která v současném nařízení mapou ani jinak nevyjádřila vůli individualizovat podmínky pro jednotlivé obce. Možností, jak toto učinit, je několik, ale vždy půjde o kompetenci vlády. Landovský ovšem tento záměr předkládá jako jeden ze tří bodů svého řešení bytové situace v Praze, které by mělo realizovat budoucí vedení města.

Je pravdou, že hlavní město Praha (.pdf, str. 7 a násl.) v 90. letech většinu svých bytů převedla do správy městských částí. Z celkového počtu cca 194 000 bytů, které po roce 1991 přešly do obecního bytového fondu hlavního města Praha, zůstalo v roce 2000 v bytovém fondu 119 960 bytů. Město tedy přišlo o cca 38,1 % bytů. Toto číslo potvrzuje Ústav územního rozvoje (graf č. 2), podle nějž bylo do roku 2000 v Praze privatizováno 39 % všech obecních bytů.

Marta Semelová zřejmě reaguje na své předřečníky (čas 2:30–8:00), podle nichž by měli developeři prodávat městu určité procento nově postavených bytů za nákladové ceny.

Přestože mnichovská praxe je trochu jiná, rámcově odpovídá tvrzení Semelové. Zpráva (.pdf, ang., str. 50) Odboru městského plánování města Mnichov uvádí, že udělování povolení k výstavbě je podmíněno skutečností, že 30 % z oprávnění určí developeři pro výstavbu sociálního bydlení ("socially-appropriate home building.")

Podle Studie (.pdf) IPR Praha se v letech 2014–2015 zahájila výstavba 4481, respektive 5227 bytů. Dokončeno bylo v těchto letech 4848 bytů a 5211 bytů (s. 23). Není tedy pravdou, že by Praha povolovala výstavbu pouze 2500 bytů ročně. V roce 2016 ovšem byla zahájena výstavba 2758 bytů, což podle IPR přispívá k bytové krizi v metropoli (s. 26) – zde lze klesající tendenci opravdu zaznamenat. Analýza za rok 2017 ještě není na webu Institutu k dispozici, nicméně zaslali jsme dotaz a bylo nám odpovězeno takto: "V  roce 2017 byla zahájena výstavba 3 734 bytů, v roce 2016 2 758 bytů, v roce 2015 dokonce 5 227 bytů – je tu patrná sestupná tendence i s ohledem na průběžná data k roku 2018."

Zdroj grafu: Analýza bydlení a realitního trhu na území hl. města Prahy z pohledu jeho dostupnosti a potřebnosti(.pdf, s. 23)

Není tedy pravdou, že by se v posledních letech povolovalo tak málo staveb, jak říká Nouza. Pokud jde o údaj o potřebě 6000 nových bytů ročně, podobný počet sdělil zástupce IPR Vácha v roce 2017 serveru iDnes.cz. Podle tohoto článku by mělo vzniknout 5500 nových bytů, aby byl uspokojen narůstající počet obyvatel v hlavním městě. Podařilo se nám získat aktuálnější vyjádření IPR, podle něhož je aktuálně potřeba "minimálně 6 tisíc bytů, spíše však 8 a 10 tisíc, aby byla nasycena poptávka".

Tiskový mluvčí Magistrátu Hlavního města Prahy nám poskytl informaci o neobyvatelných bytech ve správě města: "Hl. m. Praha eviduje v rámci nesvěřeného majetku 4 byty a dále 18 objektů převážně vykoupených po povodni v roce 2002, které aktuálně nejsou obyvatelné."  Další neobyvatelné objekty však mohou být ve správě městských částí, proto necháváme výrok neověřitelný.

Podle článku iDnes.cz z dubna 2018 se v Praze nachází přes 1900 neobydlených bytů, které patří magistrátu či městským částem. Podle radního pro bydlení Prahy 7 Kamila Vavřince Mareše vychází číslo z analýzy zpracované Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, jejíž existenci nám ovšem mluvčí IPRu vyvrátil.

Praha Sobě kandiduje jako sdružení občanských kandidátů, musela proto nasbírat podpisy 7 % obyvatel Prahy, což znamená 90 616 občanů. Kandidáti donesli na úřad archy s celkem 96 286 podpisy. Úřad nakonec uznal platným počet 90 893 podpisů, a tak byla kandidátka schválena.

Ve svém životopisu (.pdf, str. 1) na stránkách pražské ČSSD Jakub Landovský uvádí, že po dosažení doktorátu na Univerzitě Karlově pracoval na univerzitě v Oregonu a zabýval se moderními konflikty o vodní zdroje. Žil tak rok (v letech 2005–2006) mimo Prahu. Do ČSSD pak vstoupil po návratu z USA v roce 2006, kdy zastával post asistenta Jiřího Dienstbiera staršího. Členem strany tak skutečně je téměř 13 let.

Podle posledních údajů by mělo být na území Prahy přes 1400 ha brownfieldů, v užším centru by mělo jít o zhruba 950 ha. To potvrdil i mluvčí Institutu plánování a rozvoje: "Ano, je to pravda. Transformační plochy větší než 10 ha pokrývají opravdu celkem 3% rozlohy Prahy, tedy 1404 hektarů. Číslo vychází z Územně analytických podkladů 2016. Dokument naleznete v elektronické verzi zde."

Petra Kolínská, náměstkyně pražské primátorky, uvedla ve své prezentaci (.pptx) na téma Revitalizace transformačních území (z druhé poloviny září 2018), že má Praha několik brownfiledů, u nichž se plánuje jejich transformace. Některé z nich vyjmenoval Bohuslav Svoboda.

• Vysočany - 220 ha

• Nákladové nádraží Žižkov - 69 ha

• Smíchov - 46 ha

Bohnice v tomto návrhu nejsou mezi transformační území zahrnuty. Není ani možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat přesnou rozlohu či stav této plochy. V souvislosti s tím jsme zadali dotaz na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, dosud jsme však bez odpovědi. 

Podstatné je, že ani s ohledem na chybějící údaj o rozloze brownfieldu v Bohnicích, bychom se k číslu 4200 zastavitelné plochy, ať už jsou její jednotky jakékoliv, nedostali.

Podle posledních údajů by mělo být na území Prahy přes 1400 ha brownfieldů, v užším centru by mělo jít o zhruba 950 ha. Podle Hospodářských novin není výjimkou, že celý proces brzdí absence územního planu.

Informace, které by potvrzovaly nebo vyvracely výrok, není možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Požádali jsme příslušné orgány o zpřístupnění informací o konkrétních počtech obecních bytů, u nichž byla výstavba dokončena v letech 2014-2018, avšak jsme dosud bez odpovědi.

Z celého počtu 65 lidí na kandidátní listině Starostové pro Prahu najdeme sice 11 starostů, ale z toho tento post v současné době vykonává pouze 8 z nich. Dále jsou zde jen 3 bývalí místostarostové a 3 radní, přičemž čtvrtá na kandidátce, Ivana Cabrnochová, zasedá v radě městské části Praha 10 a nemá post radní v listině vepsaný.