Přehled ověřených výroků

Vícezónový rezidentní parkovací systém funguje například v Budapešti, Krakově, Reykjavíku, Záhřebu, Košicích (.pdf), Edinburghu, Barceloně, Berlíně, Mnichově a ve Frankfurtu.

Podle materiálu vyprocavaným Brněnskými komunikacemi a.s., který nám zaslala Jasna Flamiková by jedna z brněnských parkovacích zón měla být v porovnání s několika světovými městy největší (.pdf)

V německých městech Mnichov a Freiburg jsou parkovací zóny skutečně do půl km čtverečního, ale není možné brněnské parkovací zóny porovnat s ostatními německými městy, kde systém parkovacích zón také funguje (.pdf, str. 7-8).

Informace je potvrzena v dokumentu Strategie Brno 2050 - základní východiska (.pdf, str. 8 a 12). Strategie byla zpracována jako vize zakládající dlouhodobou strategii města v režii Jaroslava Kacera, náměstka primátora města Brna pro oblast Smart city, strategii města, informatiku a elektronizaci radnice.

Stejnou informaci potvrdila i radnice, byť dramatičnost, se kterou situaci popisují zástupci vládnoucí koalice a „laici“, se značně liší.

Brno od roku 2014 přerozděluje čím dál tím víc peněz svým městským částem.

V roce 2014 město poskytlo transfery MČ ve výši 1,027 mld. korun; v roce 2015 1,091 mld. korun; v roce 2016 1,137 mld. korun; v roce 2017 1,367 mld. korun; v roce 2018 1,564 mld. korun (list Transfery). 

Participativní rozpočet zavedlo město Brno na konci roku 2016 (bod 122) v rámci projektu "Dáme na Vás". Pro projekty předkládané v roce 2018 pak Brno vyčlenilo 30 milionů korun. (Pro srovnání uvádíme fakt, že celkový rozpočet statutárního města Brna - bez městských částí - počítá na rok 2018 s příjmy ve výši cca 13 miliard [.xlsx].)

V rámci participativního rozpočtu mohou obyvatelé města předkládat své návrhy, přičemž celkové náklady na jeden projekt mohou být až 3 miliony korun. Město následně prověří proveditelnost návrhu. O proveditelných návrzích pak hlasují občané města. Každý občan má 5 hlasů kladných a 2 hlasy záporné. Vítězné projekty město zahrne do návrhu rozpočtu pro následující rok.

Brno rozhodlo o zahájení projektu participativního rozpočtu na konci roku 2016 (bod 123), projekt se pak prvně uskutečnil v roce 2017. V roce 2017 ale zavedli participativní rozpočty také v jiných statutárních městech, například v Opavě (bod 406/20) či Chomutově, v roce 2018 pak participativní rozpočty zavedla další statutární města (například Zlín nebo Děčín).

Co se týče výše participativního rozpočtu, ten má Brno skutečně největší, a to 30 milionů, například ve zmíněném Chomutově je výše participativního rozpočtu 5 milionů korun, v městském obvodě Ostrava-Jih pak 7 milionů.

Účast občanů je pak v Brně také nejvyšší, což je ale dáno také tím, že Brno má významně více obyvatel než ostatní města. V Brně se do finálního hlasování v loňském roce zapojilo 11 660 občanů, v Chomutově 2082 občanů a v Ostravě-Jih 3964 občanů.

Jmenovité hlasování Rady města bylo zavedeno 26. května 2015. Zápisy z jednání výborů zastupitelstva města jsou na internetových stránkách města zveřejňovány od začátku roku 2015 (s výjimkou Kontrolního výboru, jehož první zasedání proběhlo již 15. prosince 2014). Dle statutu (.pdf, str. 4, čl. 7, bod 4) výborů zastupitelstva města platného od prosince 2014 pak mají všechny výbory povinnost v zápisu ze schůze uvádět také zápis jmenovitého hlasování členů.

Dostupný na internetových stránkách města je i archiv zápisů a usnesení zastupitelstva města, jenž sahá až do roku 1991, a archiv materiálů projednávaných na zastupitelstvu, který ke dni ověření začíná dokumenty projednávanými v prosinci 2016.

Hlasování (.pdf, str. 4, čl. 6, bod 4) komisí Rady města je jmenovité, zápisy z jejich jednání však nejsou zveřejňovány na internetu.

Zadávání veřejných zakázek v Brně upravuje Metodika pro zadávání veřejných zakázek a koncesních smluv. Tato metodika ve svém textu pracuje ještě se starým zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Na jednání Rady města dne 8. listopadu 2016 však bylo přijato usnesení (bod 74), podle kterého se tato metodika použije i na nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Podle této metodiky se výběrová řízení konají jen na tzv. podlimitní a nadlimitní zakázky, tedy zakázky na služby v hodnotě přesahující 2 000 000 Kč nebo zakázky na stavební práce přesahující hodnotu 6 000 000 Kč.

Metodika byla naposledy pozměněna dodatkem č. 10, který byl schválen na schůzi (bod 72) Rady města dne 3. listopadu 2015, co bylo obsahem tohoto dodatku však z dostupných informací nemůžeme říci. Od té doby nebyla Metodika na schůzích Rady města projednávána. Nový návrh Metodiky měl být projednáván na schůzi dne 25. října 2016, tento bod byl však z programu schůze stažen.

Tomáš Koláčný má tedy pravdu, v uplynulém volebním období se nepodařilo prosadit otevřená výběrová řízení pro zakázky v hodnotě nad 100 000 Kč.

Koncepce (.pdf) družstevního bydlení pro mladé byla schválena na zasedání Zastupitelstva města Brna dne 4. září 2018.

Zastupitelstvo zároveň uložilo radě města realizaci této koncepce, načež rada tímto úkolem pověřila vedoucího Bytového odboru Magistrátu města Brna.

V koncepci družstevního bydlení pro mladé byly určeny tři rozvojové lokality (.pdf, str. 1):

• Černovice "Na Kaménkách"

• Nový Lískovec, Kamenný vrch II.

• Starý Lískovec, Západní brána

Členský vklad do družstva se skládá ze základního členského vkladu a dalšího členského vkladu. Dle schválené Koncepce (.pdf, str. 2) činí základní členský vklad 10 000 Kč. Splacení tohoto vkladu bude spolu s dalšími podmínkami nutné pro vznik členství v bytovém družstvu.

Další členský vklad bude rozdílný podle velikosti bytové jednotky tak, aby vyjadřoval podíl na pořizovacích nákladech nemovitosti. Jeho rozsah by však dle koncepce měl být v rozmezí 400 000 Kč až 700 000 Kč.