Přehled ověřených výroků

V posledních několika letech znatelně zdražily jak hypotéky, tak i ceny bytů v Brně. Z dat serveru hypoindex.cz je vidět růst úrokových sazeb hypoték, který proběhl zejména od konce roku 2016. ČNB také v roce 2018 zavádí nová opatření pro získání hypotéky, a tak se mohou stát hůře dostupnými.

Od roku 2016 rostly také ceny bytů v brněnských novostavbách. Podle dat společnosti Trikaya, která dlouhodobě sleduje ceny a prodej bytů v Brně, se ceny brněnských bytů zvýšily až na současných 71 035 Kč za metr čtvereční.

Zdroj: Trikaya

Petr Vokřál byl jmenován do funkce v roce 2014, kdy průměrná cena bytů v novostavbách byla 52 272 Kč (s DPH) za metr čtvereční. Vyplývá to ze zprávy o vývoji cen a prodeje bytů v Brně, kterou pravidelně zpracovává společnost Trikaya. Ve druhém čtvrtletí roku 2018 je podle nové zprávy průměrná cena bytu v brněnské novostavbě 71 035 Kč za metr čtvereční.

Oproti dnešním cenám nejsou tedy ceny roku 2014 poloviční, ale více než dvoutřetinové.

Od března roku 2012, kdy zastupitelstvo městské části Černovice schválilo bytovou koncepci (.pdf), byla výše nájemného v obecních bytech 62,24 Kč (.pdf, str. 8) za metr čtvereční. Z úřední desky městské části Černovice a na ní vyvěšených výzev (pdf, 1., 2., 3.) vidíme, že v současné době nabízí městská část novým nájemníkům obecní byty za cenu 78,85 Kč za metr čtvereční.

Dle Strategie bydlení (.pdf, str. 66) města Brna, zpracované ke dni 24. 1. 2016, je k dispozici pro rozvoj bydlení 440 hektarů zastavitelných ploch, z nich asi 37 % je naplněno výstavbou. Zbývajících 63 % je podle zprávy "nevyužito, jelikož jsou ve většině případů nepřipraveny pro realizaci výstavby. Důvodem nepřipravenosti je např. chybějící dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, nerealizovaná protipovodňová opatření nebo neuspořádané vlastnické vztahy". To tedy koresponduje s tvrzením Flamikové.

Na počátku roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně aktualizaci územního plánu z důvodu chybějících zásad územního rozvoje (ZÚR). Každý územní plán totiž musí být v souladu se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán.

Proti rozsudku krajského soudu byla osobou zúčastněnou na řízení (NEUMANN bytový dům, a. s.) podána kasační stížnost, kterou ale Nejvyšší správní soud zamítl, protože ji neshledal důvodnou. Město Brno vlastní kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu nepodalo. Stalo se tak z rozhodnutí zastupitelstva.

Finální verzi koncepce rezidentního parkování v Brně schválila (bod 44) Rada města Brna 22. května 2018. Nařízení 10/2018 a 11/2018 upravují, jaké oblasti v Brně lze zpoplatnit v případě parkování a za jakou cenu. To, zda jednotlivé městské části přistoupí k systému, spadá do pravomocí (čl. 4 a čl. 12) Rady městské části.

Městská část Brno-střed přistoupila k chystanému systému sérií dvou usnesení Rady MČ z 18. prosince 2017 (.pdf, bod 22) a 4. června 2018 (.pdf, bod 16). V prvním usnesení byly chystané změny aplikovány na oblasti: centrum (1-01), tř. Kpt. Jaroše (1-02), Grohova (1-13) a Antonínská (1-14). V červnovém usnesení se schválilo rozšíření do všech zbývajících oblastí městské části Brno-střed (1-03 až 1-12).

Rezidentní parkování bylo zavedeno 1. září 2018 v historickém centru města. Od 1. listopadu 2018 začne působit na celém území MČ Brno-střed.

Pravidla parkování a vjezdu do centra se dají zjistit při prostudování oficiálních stránek města. Nicméně je nutno uznat, že většina obyvatel Brna má v nově zavedeném systému zmatek. O tom vypovídá i přetížená informační linka, velké množství neoprávněných vjezdů nebo zmatky týkající se některých výjimek z běžného režimu.

Zavedení rezidentní zóny v centru města je v Brně spojeno nejen s funkcí modrých parkovacích míst, ale i s povoleným vjezdem jen pro rezidenty a podnikatele se sídlem firmy uvnitř zóny. Jak říká náměstek brněnského primátora pro dopravu Richard Mrázek (ANO): „Netvrdím, že jsme to vymysleli dokonale a že odstraníme všechno, ještě než to spustíme, ale nastavili jsme systém pro obyvatele města příjemnější než třeba v Praze.“

Omezení zasáhlo celkově 31 ulic, průjezdnými i nerezidentům a neabonentům zůstanou jen ulice Masarykova a Rašínova.

Městské části mají pravomoc si určit, jestli na svém území uplatní systém rezidentního parkování a případně v jakých oblastech. Musejí se však držet obecného rámce závazného nařízení Rady města Brna, jež stanovuje celkovou oblast rezidentních zón a ceny.

Pospíšil však naráží spíš na fenomén přesouvání řidičů do oblastí s nezavedeným rezidentním parkováním, se kterým již mají zkušenost v Praze. Pokud se spustí rezidentní parkování v jedné z městských částí, tak se řidiči začnou přesouvat do sousedních MČ. Systém jsou pak nuceny přijímat další MČ, aby ochránily parkovací místa svých rezidentů.

Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole, Černovice a Žabovřesky. Chtějí se tak připravit na možný nápor nových řidičů parkujících na území jejich MČ. Jak říká současný náměstek pro dopravu Richard Mrázek (ANO): "Pokud městské části nebudou včas připravené, riskují, že se k nim budou stahovat auta z centra a parkovat tam celý týden."

Park and Ride jsou parkoviště určená k tomu, aby na nich osoba zaparkovala osobní vůz a dále pokračovala městskou hromadnou dopravou. U Fakultní nemocnice v Bohunicích má vyrůst Park and Ride budova Kampus pro více než tisíc parkovacích míst. Nový parkovací dům má řešit problémy s parkováním i u Dětské nemocnice na Černopolní. Stejně tak se projektuje záchytné parkoviště typu P+R i na křižovatce Veveří a Šumavské ulici.

Nicméně město má v plánu vybudovat i více záchytných parkovišť, slovy současného náměstka pro dopravu Richarda Mrázka (ANO): „Z toho pět staveb je prioritních a začnou se velmi rychle připravovat. V Králově Poli bude jedno u vlakového nádraží a druhé na Purkyňově ulici nad halami stojícími ve Vodově ulici. Se společností Zetor jednáme o koupi poměrně velké plochy. Další parkoviště by bylo u bohunické nemocnice, které by sloužilo i pro její návštěvníky. A poslední je v ulici Veveří naproti Sono centra.“

Plány města tak odpovídají Strategii parkování ve městě Brně z roku 2013 (str. 41 a 42). Hovoří o těchto lokalitách:

• Ústřední hřbitov (MČ Brno-střed)
• PD Expoparking Brno (MČ Brno-střed)
• Pisárky (MČ Brno-střed)
• Purkyňova (Královo Pole)
• Bohunická (MČ Brno-jih)
• Jemelkova – u smyčky (MČ Starý Lískovec)
• Trnkova – Zetor (MČ Líšeň)

Z projektovaných záchytných parkovišť se od té doby podařilo vybudovat například P+R u Ústředního hřbitova.

Současné zastupitelstvo odsouhlasilo za dobu své vlády rozpočet pro položku Vzdělání v celkové výši přes 200 milionů korun a v kapitálových výdajích přes 265 milionů korun. Město Brno je většinovým vlastníkem BVV. Velká cena Brna se i nadále koná, i když za neustálých finančních problémů. Město Brno vybralo a podepsalo smlouvu na zhotovení Atletické haly v Bohunicích.

Rozpočet města na položku Vzdělání a školské služby (list Výdaje, město) počítá s částkou přibližně 45 milionů pro každý z roků 2015 (.xls), 2016 (.xls) a 2017 (.xls). Skokový nárůst lze vysledovat v rozpočtu na rok 2018 (.xls), který počítá s částkou 70,6 milionu korun. Pokud jde ale o investice, lze spíše počítat s údaji v položce kapitálové výdaje (tamtéž), kde byly částky v milionech korun za rok 2015 – 97,2; 2016 – 104,6; 2017 – 58,8 a 2018 – 106,1.

V prosinci roku 2015 došlo k dohodě o odkupu většinového podílu 61 % ve firmě Brněnské veletrhy a. s. městem Brno a firmou Messe Düsseldorf. Město tak získalo 95 % akcií firmy. Jediným akcionářem se město Brno stalo v prosinci 2016.

V říjnu 2015 založilo město Brno spolu s Jihomoravským krajem Spolek pro GP ČR Brno, který měl za tyto subjekty zajišťovat organizaci Velké ceny Brno. Spolek vznikl jako reakce na problematické předchozí roky, kdy Velká cena byla ve finanční ztrátě a hrozilo ukončení jejího pořádání v Brně. V prosinci 2015 došlo k dohodě s promoterskou firmou DORNA na vypořádání dluhů a na pořádání ceny na dalších pět let. Nutno podotknout, že i přes danou dohodu i nadále dochází k problémům a nejasnostem s financováním tohoto podniku až do té míry, kdy opět hrozí jeho zrušení.

Anabázi kolem Janáčkova kulturního centra, tedy koncertního sálu, popisuje např. ČTK. Současné vedení města opravdu oživilo dlouho plánovaný projekt, stát se letos přihlásil s plánovanou investicí, dalších 200 milionů má připraveno město, 14. 9. byla městem představena nová studie. Už nyní se však stavba potýká s problémy, bude totiž zřejmě čelit žalobě kvůli porušení podmínek dříve dohodnutých s architekty, kteří projekt před 14 lety vysoutěžili.

V roce 2015 došlo k podepsání memoranda (.docx) o vzájemné spolupráci a podpoře při přípravě, výstavbě a provozu atletického centra mezi městem Brno, Masarykovou univerzitou a Atletickým stavem. Následně v srpnu 2017 město Brno vypsalo výběrové řízení na zhotovitele, kterého pak vybralo v následném roce. Zhotovitelem stavby se stala skupina firem IMOS Brno, a. s., HOCHTIEF CZ, a. s. a SPORT Construction, a. s. Nutno podotknout, že se toto řízení setkalo s kritikou ze strany architektonické odborné veřejnosti.