Přehled ověřených výroků

Součástí programového prohlášení ostravských Pirátů je i kapitola Veřejný prostor a architektura, která se věnuje veřejnému prostranství. Konkrétně se v ní uvádí: ,,Prosadíme zpracování kvalitního Manuálu veřejného prostranství, jak už je standardem v Praze nebo v západní Evropě. Tímto manuálem chceme definovat, která veřejná místa jsou problematická, a je nutné je přednostně upravit. Současně zakotvíme povinnost konání architektonických a urbanistických veřejných soutěží."

Jiří Srba působil v letech 2010-2012 jako náměstek primátora města Ostravy na odboru investicí. A jak zmiňuje sama část (.pdf, str. 6) soutěžních podmínek: "Město Ostrava již mnoho desítek let usiluje o výstavbu koncertní haly...". Je tedy možné, že ve své funkci na některé z verzi soutěžních podmínek ke koncertní hale spolupracoval.

Z dostupných informací se nám však nepodařilo zjistit, do jaké míry a jestli vůbec navazovaly podmínky ze srpna 2018 na materiály vypracované předchozím vedením.

Soubor budov bývalého obchodního centra Ostravice-Textilia patřil do roku 2008 městu Ostrava. V tomto roce zastupitelstvo rozhodlo o prodeji celého komplexu a pozemků firmě Amádeus Real s.r.o. Kupní smlouva byla uzavřena v roce 2009. Nový majitel ale v roce 2012 od smlouvy jednostranně odstoupil, a to kvůli problému splnit závazky vyplývající ze smlouvy. Následoval soudní spor mezi firmou Amádeus Real s.r.o. a statutárním městem Ostrava o náhradu škody. Zároveň došlo v roce 2014 ke změně majitele pozemků a budov (jedná se o budovy čp. 241, 243, 284 a 3099 ve čtvrti Moravská Ostrava). Novým držitelem se stala firma RME Czech s.r.o.

Komplikované majetkové vztahy a soudní spory vedly k postupnému chátrání budov i přesto, že valná část komplexu má historický charakter a byla od roku 2007 zařazena do památkové péče. Stav budov vyvolal také významnou reakci občanů, kteří se angažují formou petic o zachování tohoto komplexu.

Dle informací internetového deníku iDnes vedení města uvažuje o odkoupení zchátralého komplexu zpět do vlastnictví města.

Ostrava v posledních 4 letech skutečně zaznamenala nárůst podpory ekologicky šetrné dopravy.  Dopravní podnik Ostrava (DPO) začal pomalu podporovat nasazování autobusů na stlačený zemní plyn (CNG) a elektrobusů. Město plánuje do konce roku 2020 nenechat v provozu jediný dieselový autobus. Ty totiž vypouštějí do ovzduší množství oxidů uhlíku. Nahradí je proto právě elektro a CNG autobusy. V Ostravě taktéž již od roku 2015 rostou dobíjecí linky pro elektromobily. V současné době se v Ostravě nachází již 5 dobíjecích stanic. 

V Ostravě začal bezkontaktní odbavovací systém MHD fungovat už v roce 2016. Ostrava jako první město u nás zavedla systém chytrého odbavování kartou, kdy cestujícím stačí přiložit platební kartu a nic dalšího nemusí řešit. V červnu 2018 byl systém rozšířen i mimo město.

Dopravní podnik Ostrava (DPO) vyhlásil tendr na nákup 40 velkokapacitních souprav v září 2017. Dne 7. 9. 2018 představenstvo Dopravního podniku Ostrava (DPO) a následně i jeho dozorčí rada jednomyslně schválili nákup 40 nových tramvají pro 200 osob za 1,9 miliardy korun od společnosti Škoda Transportation. Ostatní společnosti byly vyřazeny pro nedodržení technických požadavků. Stalo se tak měsíc před komunálními volbami, které se budou konat 5. a 6. 10. 2018.

Tendr byl vypsán Dopravním podnikem rok před volbami, nešlo tedy o unáhlené vypsání veřejné zakázky, kterou by bylo nové vedení města vázáno, ale podmínky již byly dlouhou dobu jasně stanoveny. Pokud má Kubík "uzavřením tendru" na mysli výběr dodavatele, pak tohoto vybralo představenstvo DPO, které není vázáno na volební období magistrátu. Financovat je bude také DPO, ovšem radnice jako zřizovatel jim k tomuto poskytne úvěr, jak popisujeme v jiném výroku.

Městský obvod Radvanice a Bartovice se se špatným ovzduším potýká již roky. Dlouhodobě platí za místo s nejhorším ovzduším u nás. Je to způsobeno zejména jeho polohou, leží totiž východně od hutí ArcelorMittal Ostrava, jejíchž zplodiny výrazně znečišťují celou oblast.

Hlavní způsob omezování znečišťování ovzduší je skrze legislativu, která stanovuje roční maxima množství prachu ve vzduchu. Nicméně i tyto limity jsou opakovaně překračovány, jak uvádí místostarosta tohoto městského obvodu Aleš Boháč: “Limity v počtu dnů už pro nás ani nemají význam, nijak nás neochraňují. Sledujeme průměrné denní koncentrace a celoroční koncentrace prachu. Bohužel i ty celoroční překračujeme. Má to velký dopad na zdraví lidí.“ 

Odpovědným za tuto situaci však dle zákona o ochraně ovzduší není město, ale stát, konkrétně Ministerstvo životního prostředí. Ovzduší v krizových oblastech by se mělo zlepšovat zejména prostřednictvím národních programů na zlepšování kvality ovzduší.

Město může aktivně ovlivnit kvalitu ovzduší na svém území například vstupem do řízení o vydání integrovaného povolení, což je povolení udělované společnostem zabývající se činností, která má dopad na životní prostředí. Případně může zavézt tzv. nízkoemisní zóny, které mají za cíl omezit znečištění ovzduší z dopravy. 

Nad rámec toho město podniká opatření směřující ke zlepšení ekologické situace v Ostravě. Příkladem můžou být kotlíkové dotace pro oblasti se znečištěným ovzduším, systematická snaha o ekologizaci dopravy, anebo založení fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší. Bartovice a Radvanice však do doby přerušení výroby ArcelorMittalu budou doplácet na blízké sousedství s tímto průmyslovým gigantem.

V obou oblastech média informovala o zvýšení platů v ostravském regionu. Na jaře 2017 psal Rozhlas Ostrava o zvýšení platů řidičů ostravského dopravního podniku, a to konkrétně o 3 000 Kč měsíčně. Vedení Dopravního podniku Ostrava se na zvýšení platů dohodlo s odbory. Web Moravskoslezského kraje v červnu 2017 pak informoval o zvýšení platů pracovníků v sociálních službách, které jsou však financovány z vlastního rozpočtu kraje. O něco dříve, v únoru 2016, Moravskoslezský deník také zmínil zvyšování platů v Ostravské nemocnici, a to nad rámec vládou stanoveného růstu platových tarifů.

Podle informací dostupných v účetních zprávách úřadu města Ostrava měly rezervy ve zmíněných letech následující hodnoty:

2013 (.pdf, str. 5): 4 996 787 Kč

2014 (.pdf, str. 5): 1 951 664 Kč

2015 (.pdf, str. 5): 4 805 735 Kč

2016 (pdf, str. 5): 161 017 302 Kč

Roky 2013 a 2014 patřily do předchozího volebního období.

Je pravda, že rok 2016 znamenal z hlediska rezerv v ostravském rozpočtu velký růst, podle primátora Tomáše Macury a jiných byly rezervy opodstatněné. Investiční náměstek Břetislav Riger také uvedl, že část rezerv půjde na nákup nemovitostí a především výkup pozemků, které náměstkyně Iveta Vozňáková upřesnila například na území “mezi centrem Ostravy, Novou Karolinou a Dolní oblastí Vítkovic.“ Náměstkyně Vozňáková také dodala, že část rezervy (která podle jejích slov v roce 2017 čítala 445 milionů korun) půjde na strategické investice, zahrnující mimo jiné “rekonstrukci areálu Divadla Jiřího Myrona za 187 milionů, prodloužení kanalizačního sběrače B do Radvanic za 114 milionů, I. etapu transformace pobytových služeb Čtyřlístek za 65 milionů, rekonstrukci stadionu Bazaly za 50 milionů či vybudování II. etapy sportovního areálu U Cementárny za 42 milionů korun.”

V dostupných dokumentech jsme tak dohledali rezervy vytvořené pro investiční akce, nikoli však rezervy "na předpokládaný výpadek daní", které zmiňuje Juroška. Rovněž nehodnotíme, zda rezervy byly či nebyly opodstatněné a zda mohly tyto finanční prostředky být využity jinak.

Vycházíme z údajů Monitoru státní pokladny pro město Ostrava. Pro minulé volební období započítáváme roky 2011, 2012, 2013 a 2014. Pro aktuální období započítáváme roky 2015, 2016, 2017 a stav daňových příjmů k 30. červnu 2018. Pro celkový pohled na celý rok 2018 můžeme ovšem použít zatím pouze schválený návrh rozpočtu.

Pokud bychom následovali přesně slova Jurošky, hledali bychom nárůst 4 mld. Kč v městské kase již k tomuto datu a nikoli až ke konci rozpočtového období. K 30. červnu 2018, což je poslední aktuální termín, tvořily daňové příjmy roku 2018 celkem zatím 4 026 322 tis. Kč. Tedy v současné době je suma daňových příjmů za toto volební období rovna 25 057 859 tis. Kč. V tuto chvíli tak rozhodně není rozdíl mezi minulým volebním obdobím a současným ve výběru daní o 4 mld. Kč.

Připusťme, že Juroška hovořil v tom smyslu, že současný plán slibuje (!) o více než 4 mld. Kč na daních více, než v předcházejícím volebním období.

Předcházející volební období 2010–2014

• 2011 – 6 059 529 tis. Kč
• 2012 – 6 118 581 tis. Kč
• 2013 – 6 314 278 tis. Kč
• 2014 – 6 521 857 tis. Kč

Součet celkových daňových příjmů je roven 25 014 245 tis. Kč

Aktuální volební období 2014–2018

• 2015 – 6 509 471 tis.Kč
• 2016 – 7 053 173 tis.Kč
• 2017 – 7 468 893 tis.Kč
• 2018 (pouze odhadovaný příjem dle rozpočtu) - 7 946 487 tis. Kč

Součet celkových daňových příjmů plánovaných je 28 978 024 tis. Kč, tedy o necelé 4 miliardy více. Ani výhled tak neplánuje větší nárůst než 4 miliardy, jak tvrdí Juroška.

Vezměme ještě v úvahu, že k 30. červnu 2018 tvořily daňové příjmy 4 026 322 tis. Kč. Tedy v současné době je suma daňových příjmů za toto volební období rovna 25 057 859 tis. Kč. V tuto chvíli tak rozhodně není rozdíl mezi minulým volebním obdobím a současným ve výběru daní o 4 mld. Kč. Z návrhu rozpočtu vyplývá, že k tomu dojde, nicméně v tuto chvíli to nelze říci s určitostí.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Juroška explicitně říká, že příjmy jsou vyšší než 4 mld. Kč. Tomu tak v tuto chvíli není a není tomu tak ani v plánovaném rozpočtu.

Titul Evropského města sportu udělila Ostravě v roce 2014 Asociace evropských měst sportu (ACES). ACES každoročně uděluje titul jednoho Evropského hlavního města sportu (metropole, nebo města s více než 500 000 obyvateli) a pak vícero titulů Evropského města sportu (menší města s 25 000 až 500 000 obyvateli). Cílem projektu je upozornit na funkci sportu coby společenského agregátu, jeho vliv na zvýšení kvality života ve městě, psychicko-fyzickou kondici obyvatel a integraci sociálních vrstev v komunitách.

Titul Evropského hlavního města kultury je přímou iniciativou EU (organizovanou Evropskou komisí) a je udělován od roku 1985. Cílem projektu je upozornit na kulturní diverzitu členských zemí EU a podpořit socio-ekonomický a kulturní vývoj měst. V rámci projektu dochází k přímému zapojení občanů, kteří se tak více podílejí na rozvoji a kulturním vyjádření svého města (.pdf, str. 1-2).

Ostrava byla v souboji o titul Evropského hlavního města kultury poražena Plzní, což bylo oficiálně potvrzeno už v roce 2011. Přihláška do soutěže o tento titul se podává šest let před rokem udělením titulu. Pro titul udělený v roce 2015 byl termín podání přihlášek v roce 2009.