Přehled ověřených výroků

Vzhledem ke skutečnosti, že současný předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble svůj přátelský vztah k Andreji Babišovi veřejně nepotvrdil, ale ani nevyvrátil, nezbývá nám než hodnotit tento výrok jako neověřitelný. Andrej Babiš tak zůstává jediným, kdo veřejně popsal tento vztah jako přátelský. Nutno podotknout, že se oba znají z dob jejich společných setkání jako ministrů financí.

Vztah premiéra Andreje Babiše a současného předsedy německého Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho lze vysledovat do dob, kdy se oba potkávali na jednáních jako ministři financí. Společným bodem jejich možného vzájemného dobrého vztahu je právě oblast státních financí a Schäubleho pochopení pro odlišné pozice jednotlivých zemí EU, a to i přes jeho podporu další integrace EU, významu mezivládních jednání členských států EU, v případě nutnosti praktických kroků i bez ohledu na Evropskou komisi. Na druhou stranu Schäuble vyjádřil i pochopení pro zdrženlivost některých zemí vůči přerozdělování uprchlíků.

Samotný Andrej Babiš popsal svůj vztah k Wolfgangu Schäublemu jako přátelský či blízký hned několikrát - například v rozhovoru pro HN z 18. května 2018 uvedl toto:

„Máme stejné názory třeba s novým německým ministrem vnitra Seehoferem, kterého znám a je mi velice sympatický. Podobné je to s Wolfgangem Schäublem, bývalým ministrem financí, kterého můžu označit za svého přítele“,a dále doplnil, „Schäuble byl dřív ministrem vnitra a chápe, že u nás máme jinou historii migrace, nemáme multikulturní model, který existuje v některých státech Evropy“.

Pro německý deník Bild se dne 10. září 2018 vyjádřil podobně:

„I think, we have excellent economic ties - and it goes beyond that. Personally, I have a lot of friends in Germany and have just visisted my friend Wolfgang Schäuble, whom I came to know in his capacity as finance minister. To me, he has a great personality. Together with the Chancellor, to a greater or lesser extent, we share the same vision of how to solve the migration issue and the Marshall Plan for Africa, based on the Turkish model. However, we have a different opinion on the distribution of migrants on vessels“.

Podobná potvrzení přátelského vztahu ze strany Wolfganga Schäubleho se však nepodařilo dohledat. Nutno podotknout, že z žádných veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by nemohli být přáteli.

Vzájemné vztahy ČR a SRN jsou i přes některá sporná témata dobré, což ukázala i poslední státní návštěva premiéra Andreje Babiše v Německu v září 2018.

V parlamentních volbách do Bundestagu v roce 2013 získala strana AfD (Alternative für Deutschland) 4,7% hlasů, tím pádem nepřekročila 5% hranici pro vstup do parlamentu. V dalších parlamentních volbách v roce 2017 získala AfD 12,6% hlasů a získala tak 94 křesel z celkových 598. Podle podrobnějších výsledků z jednotlivých spolkových zemí je patrné, že AfD má silnější podporu na území bývalého Východního Německa.

Procento hlasů AfD podle spolkových zemí:

1. Země bývalého Východního Německa

• Berlín 12 .0%
• Braniborsko 20.2%
• Durynsko 22.7 %
• Meklenbursko-Přední Pomořansko 18.6 %
• Sasko 27.0 %
• Sasko-Anhaltsko 19.6%

1. Země bývalého Západního Německa

• Bádensko-Württembersko 12.2%
• Bavorsko 12.4%
• Brémy 10.0%
• Hamburk 7.8%
• Hesensko 11.9 %
• Dolní Sasko 9.1%
• Porýní-Falc 11.2 %
• Sársko 10.1 %
• Severní Porýní-Vestfálsko 9.4 %
• Šlesvicko-Holštýnsko 8.2 %.

Dodejme, že v kontextu diskuze je jádrem výroku rozdíl mezi bývalým Východním a Západním Německem, nikoliv to, zda jde o historické důvody. Proto tuto část výroku neověřujeme.

Přístup Andreje Babiše k zavedení eura se mezi roky 2014 až doposud výrazně proměnil. Minimálně od června 2017 však Andrej Babiš zastává negativní pozici k přijetí ČR do eurozóny. V roce 2014 se Babiš zavedení eura nebránil, nicméně byl pouze pro pozvolné zavedení - v tu chvíli rovněž upozorňoval na to, že nechce ručit za závazky Španělska a Řecka. V roce 2015 byl dokonce pro uspořádání referenda o vstupu ČR do eurozóny. Jeho postoj k euru byl v té době značně roztříštěný - upozorňoval jak na výhody (stabilita vývozu a dovozu či dobrý indikátor zahraničních investic), tak na nevýhody (především ručení za závazky jiných států).

V červnu 2017 v rozhovoru pro ČTK, který citoval iRozhlas, řekl Andrej Babiš:

„Eurozóna byl ekonomický projekt, stal se politickým. A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese.“

V podobném duchu se také nesl nový volební program strany ANO, jejímž je předsedou. Tento program byl představen 3. září 2017. V bodě o bezpečnosti se k otázce eura vyjadřuje takto:

„A stejně důležitá je pro nás i fiskální bezpečnost, proto si musíme ponechat korunu a nesnažit se přijmout euro.“

K přijetí eura se premiér Andrej Babiš vyjádřil i v období projednávání přistoupení ČR k Evropskému fiskálnímu paktu, které navrhla Vláda v únoru 2018. K vstupu do eurozóny řekl:

„Nechceme vstupovat, nevidíme na to důvod, je to teď nevýhodné,“ a dodal „eurozóna se musí reformovat.“

A znovu svoje stanovisko opakoval na své přednášce na VŠE v květnu 2018, kde řekl:

„Euro teď fakt nepotřebujeme. To, že máme korunu, je obrovská výhoda, kdyby se něco stalo, tak institut intervencí je velice důležitý.“

Pokud jde o starší pozice Andreje Babiše k eurozoně a přijetí eura shrnutí lze nalézt i v námi ověřovaném starším výroku na Demagog.cz.

Andrej Babiš zřejmě odkazuje na událost z 22. srpna 2018, kdy se pokusila skupina migrantů překonat hraniční plot mezi Marokem a španělskou exklávou Ceuta, a dostat se tak na území Evropské unie. Podle dostupných informací se plot podařilo překonat 115 migrantům.

Tvrzení, že lidé, kteří překonali plot do Ceuty, nejsou vzdělaní, můžeme považovat za přílišnou generalizaci a argumentační faul. Andrej Babiš totiž pravděpodobně nemá konkrétní informace o vzdělání těchto konkrétních lidí; tvrzení, které všechny účastníky označuje za nevzdělané je tak může diskriminovat na základě pouhé příslušnosti k této skupině. Podle informací španělského deníku El País pochází tito migranti ze sub-saharské Afriky, což je oblast zahrnijící 49 států s velmi rozdílnými úrovněmi vzdělání.

V nedávné době jde již o druhý případ překonání hraničního plotu na stejném místě. Na konci července plot překonalo 602 migrantů.

Andrej Babiš při návštěvě Itálie 28. srpna 2018 uvedl: "Jan Amos Komenský říkal, že řešení migrace není přesídlování národů, ale jejich vzdělávání a vzdělání. Jo, takže pokud lidi v Africe budou vzdělaný, ty jejich země budou fungovat, tak zůstanou doma a nebudou nikam chtít jít, nepůjdou do tý Evropy." (video, 1:18)

Za tento výrok byl Andrej Babiš kritizován ostatními politiky i odborníky na dílo a život Jana Amose Komenského kvůli tomu, že vytrhnul některé úryvky z díla Komenského a spojil je takovým způsobem, že vyhovovaly jeho protiimigrační politice, ale byly v rozporu s názory a postoji Komenského.

Podle komeniologa Vladimíra Urbánka "[...]...si Andrej Babiš vybral některé myšlenky Komenského, které ale spojil dost nešťastným způsobem a zasadil do úplně jiného kontextu. Takže to vyznění je Komenskému
dost cizí." (video, 1:57) Pro Aktuálně.cz Urbánek uvedl: "Takovýto citát u Komenského nenajdete. Ze strany pana premiéra jde o velkou zkratku, v níž jsou použity některé motivy z díla Komenského, které jsou však vytržené z kontextu."

Vzhledem k tomu, že moderátorka přistupuje na tezi, že uvedený výrok existuje a lze jej připsat Komenskému, ptá se na vytržení neexistujího výroku z kontextu a poskytuje tím Andreji Bbišovi možnost odpovědět čistě formálně pravdivě. Vzhledem k tomu, že Babišem uvedený Komenského výrok neexistuje, nebyl ani vytržen z kontextu (je ovšem absurdní aplikovat kontext 17. století na dnešní dobu).

Další Babišovo tvrzení, že se jednalo o kompilát jeho výroků, lze považovat také za pravdivé, vzhledem k významu slova kompilát (z lat. compilare, sestavit). Pokud Andrej Babiš vybral jednotlivá slova z Komenského díla a bez ohledu na jejich význam je spojil tak, že dosáhnul svého vymyšleného výroku, jedná se formálně opravdu o kompilát. Kompilací slov či výroků je možné kontext doplnit, z kontextu nějaký výrok vytrhnout, nebo jednoduše nějak seskládat kratší či delší text. Kompilát je tedy pouze forma, která může být naplněna jakýmkoli obsahem bez ohledu na jeho pravdivost.

Nelze ale přistoupit na argumentaci Andreje Babiše, který se snaží ospravedlnit fakt, že vložil Komenskému do úst výrok, který nejenom že neexistuje, ale zjevně odporuje jeho myšlenkám a postojům, tím, že se jedná o kompilát. Proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Oficiální závěry summitu ze 28. června 2018 v bodě 6 (.pdf; str. 2) hovoří o sdíleném úsilí členských zemí EU v péči o migranty. Péče o migranty má probíhat v kontrolovacích střediscích, která v členských zemích budou vznikat na dobrovolném základě. Princip dobrovolnosti se má vztahovat také na veškerou činnost kontrolovaných středisek, jako je odlišování nelegálních migrantů, relokace nebo přesidlování.

Zároveň se v bodě 12 (.pdf; str. 4) hovoří o nutnosti konsenzu členských zemí na reformě dublinského nařízení. Mělo by tedy dojít k jednomyslnému přijetí reformy azylového systému a zabránit tak přehlasování členských zemí s odlišným postojem.

Z průběhu summitu neexistuje přepis, proto nelze ověřit jakou roli na konečném závěru Babiš a Orbán sehráli.

Z půl měsíce starého rozhovoru českého premiéra pro Mladou frontu (srpen 2018) vyplývá část Babišova nápadu řešení migrační krize. Andrej Babiš trvá především na odmítání vpouštění dalších migrantů do Evropy, spolupráci zemí jižní Evropy při hlídání hranic či existenci konkrétního ekonomického plánu pro africké země.

"...chci také jasně říct, že se chci aktivně podílet na hledání řešení tohoto problému a předkládat kolegům naše návrhy celoevropského řešení. To řešení musí být kombinací různých opatření v mnoha oblastech. Opakuji: základ je to, že jižní státy, jako jsou Itálie, Řecko, Malta, Španělsko, musí postupovat jednotně a musí přestat brát ilegální ekonomické migranty. " ... "Když říkám, že nevezmeme ani jednoho ilegálního migranta, je to symbolické vyjádření. Znamená to, že není možné řešit situaci tak, že loď posbírá migranty a jižní státy ji postupně odmítají přijmout, až je do přístavu pustí Španělsko a do světa se tak vyšle signál, že cesta přes Španělsko je otevřená. ..."

Andrej Babiš v poslední době prezentoval svůj projekt na řešení migrace například v Itálii premiérovi Giuseppe Contemu či německé kancléřce Merkelové.

Co se týče názorového střetu francouzského prezidenta a maďarského premiéra, Andrej Babiš s největší pravděpodobností naráží na čtrnáct dní starou schůzku italského ministra vnitra Mattea Salviniho a Viktora Orbána, po které oba účastníci prohlásili, že "v Evropě existují dva tábory. Jeden vede promigrační Emmanuel Macron, druhý, do kterého patří Maďarsko a Itálie, hodlá bránit vlastní hranice." Mezi dalšími pak zazněla i věta, že obě země společně "hodlají bojovat proti promigrační politice, kterou podporuje Emmanuel Macron a George Soros."

Dodejme, že o den později francouzský prezident zareagoval vyjádřením, že "se jasně rýsuje silná opozice mezi progresivními a nacionálními politiky" a Macron "neustoupí nacionalistům a projevům nenávisti." Macron je rovněž kritickým k Maďarsku, protože to odmítlo společný evropský koncept na relokaci migrantů.

Převaděčství je podle § 340 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, trestným činem organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice.

Sazba odnětí svobody je sice v základní skutkové podstatě až dva roky, nejedná se však o sazbu maximální. V případech kvalifikovaných skutkových podstat může trestní sazba dosáhnout i dvanácti let a propadnutí majetku.

Ke kontextu výroku je také nutné uvést, že převaděčství, o kterém ve výroku hovoří Andrej Babiš je ve většině případů pácháno organizovanými skupinami, které za tyto úkony požadují úplatu. Tyto přitěžující okolnosti by pak měly za následek zvýšení trestní sazby, a to až na osm let.

Jako předseda vlády členské země má Andrej Babiš výhradní kompetenci v reprezentaci ČR na summitech Evropské rady, která se skládá z premiérů, či lídrů členských zemí. Evropská rada nepřijímá žádná legislativní opatření, ale určuje spíše obecné politické, ekonomické a zahraničně-politické směřování EU. Otázky rozpočtu, migrace a obecné evropské agendy tak může premiér v rámci této evropské instituce řešit, není to však výhradně jeho agenda.

Na plnění evropské agendy se z vlády ČR podílejí také jednotliví ministři, kteří zasedají v jedné z deseti konfigurací Rady EU podle svého oboru působnosti. Rada EU je jedním z hlavních orgánů EU, který má za cíl koordinaci politik členských zemí. Společně s Evropským parlamentem má pak za úkol projednávání legislativních návrhů z Evropské komise, podíl na procesu tvorby a schválení evropského rozpočtu. V neposlední řadě má Rada EU zásadní podíl na formování zahraniční a bezpečnostní politiky, přičemž se řídí obecnými vodítky z Evropské rady.

Premiér ve výroku zmiňuje problematiky rozpočtu a migrace, které by tedy měli v rámci Rady EU řešit za ČR kompetentní ministři.

Příprava ročního evropského rozpočtu je například v rámci Rady EU v kompetenci Rady pro finanční a ekonomické záležitosti (Ecofin). Zasedají zde za členské země ministři financí.

Otázka migrace zase spadá do oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky EU, která je v rámci Rady EU v kompetenci Rady pro zahraniční a bezpečnostní politiku. V této konfiguraci za členské země zasedají ministři zahraničních věcí. V případě projednávání specifičtějších oblastí (rozvojová pomoc, obrana a bezpečnost a obchodní politiky) jsou přizváni další ministři členských zemí podle své kompetence (rozvoj, obrany, průmysl a obchod).

Kromě ministrů se evropskou agendou zabývají například také čeští europoslanci v Evropském parlamentu. Zde se podílejí na evropském legislativním procesu, dohlížení na činnost dalších orgánů EU (tzv. kontrolní pravomoci), podílejí se na spolupráci s parlamenty člensých zemí. Má také úlohu v konečném schvalování evropského rozpočtu a dohlíží na jeho plnění.

V poslední řadě má ČR jakožto členská země také zástupce ve výkonném ogánu EU, Evropské komisi, v rámci které se podílí na vytváření právních předpisů, návrhu rozpočtu a jeho implementaci a na tvorbě plánů a priorit rozvojové pomoci EU.

Podle dat Českého statistického úřadu podíl exportu do zemí EU za rok 2017 dosáhl 83,7 %.

V prvních šesti měsících roku 2018 činil tento podíl 84,2% (tabulka ke stažení zde)