Přehled ověřených výroků

Válku v Afganistánů zahájili Spojené státy a Velká Británie 7. října 2001 v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Protiteroristická vojenská operace nesla název Trvalá svoboda. V prosinci 2001 OSN pověřil Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF), aby pomáhaly v Afganistánu zabezpečit bezpečnost. Velká Británie souhlasila s jejich dočasným vedením.

V srpnu 2003 NATO převzalo odpovědnost za Mezinárodní bezpečnostní síly (ISAF). V rámci, níž měli vojáci NATO mandát k boji. Mise byla ukončena v roce 2014, kdy byla odpovědnost za bezpečnost v Afganistánu převedena na Afgánské národní bezpěčnostní sily. ISAF byla zatím nejdelší a největší misí NATO. Na jejím vrcholu se do ní zapojilo více než 130000 vojáků z 50 států NATO a partnerských zemí.

Od začátku roku 2015 vede NATO v Afganistánu nebojovou misi pod názvem Operace rozhodná podpora (RSM), která je zaměřena na výcvik, poradenství a pomoc Afgánským národním bezpečnostním silám.

Afghánistán sousedí se šesti státy. Těmi jsou Čína, Írán, Pákistán, Tádžikistán, Turmenistán, Uzbekistán.

Jestliže považujeme Českou republiku za demokracii západního typu, kde jsou dodržována lidská práva, a země je sekulární, pak skutečně žádná z těchto zemí se jí v tomto nepřibližuje.

Írán a Pákistán jsou země, kde je islám státním náboženstvím.

Tádžikistán, Turmenistán a Uzbekistán jsou prezidentské republiky, ve kterých nicméně funguje více či méně autoritářský režim.

Čína je ovládaná Komunistickou stranou Číny, a je trvale kritizována mimo jiné za porušování lidských práv.

Parlamentem schválený mandát na působení českých vojáků v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 vymezuje operace, jichž se česká armáda bude v zahraničí účastnit, i přesné počty zúčastněných osob.

Poslanecká sněmovna schválila 1. června usnesení (.pdf) o působení českých vojáků v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 (Senát usnesení schválil již 17. května). Parlament tak podpořil návrh tehdejší ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové na posílení zahraničních misí.

Schválený mandát vymezuje mise, operace a úkoly, kterých se česká armáda bude účastnit (např. Afghánistán, Irák, Mali, Sinajský poloostrov či Lotyšsko) a také počty osob, které se jich budou účastnit.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože počet vojáků, které může Česká republika vyslat do zahraničí, byl parlamentem letos zvýšen z původních 806 až na 1096 v roce 2020. To je navýšení o 36 %.

Nejvýše se pak na tomto navýšení podílelo posílení kontingentu v Afghánistánu (z 250 na 390), Mali (z 60 na 150) a Iráku (z 65 na 110). Schválené zahraniční mise Armády ČR spolu s maximálními počty vojáků, které do nich může ČR vyslat, jsou dostupné zde.

Pro navýšení hlasovaly s výjimkou KSČM a SPD všechny politické strany v Poslanecké sněmovně.

Na některých zahraničních misích je Česká republika opravdu hojně zastoupena oproti mnohým srovnatelně velkým státům nebo v poměru obyvatel s ostatními. Avšak z dostupných dat si lze utvořit názor, že se jedná spíše o přispívání nadprůměrné. Nazývat jej masivním lze jen v porovnání s některými vybranými státy, případně vybranými misemi, ne však jako takové. Navíc některé země (s ohledem na jejich počet obyvatel) vysílají do misí fakticky srovnatelné počty vojáků jako Česká republika a navíc mají výrazně vyšší obranný rozpočet. Jmenujme např. Bulharsko nebo Chorvatsko.

Pokud se podíváme na data NATO, tak je patrné, že Česká republika ani zdaleka neplní svůj závazek vydávat na obranu 2 % HDP. Naše výdaje se pohybují těsně nad 1 procentem.

Podle dostupných dat ze stránek Ministerstva obrany by mělo v současnosti být na zahraničních misích něco přes 800 vojáků.

V porovnání se Slovenskem je ČR výrazně více zapojena. Slovensko má podle údajů ze začátku tohoto roku v zahraničí celkem 257 vojáků. To je v porovnání s počtem českých vojáků méně než jedna třetina.

Ale třeba Bulharsko, které má okolo 7,4 milionu obyvatel vyslalo podle dat z roku 2016 celkem 760 vojáků. Na vlastní obranu pak vydávají Bulhaři o půl procenta HDP více než Česká republika. Chorvatsko, které má zhruba 4,2 milionu obyvatel, pak na zahraniční mise vyslalo v průběhu tohoto roku něco přes 500 vojáků. Jejich výdaje jsou přitom opět vyšší, než kolik dosahují u nás.

Belgičtí vojáci pak v zahraničí působí v počtu 457. Od září má pak Belgie vyslat dalších 230 vojáků na zahraniční misi do Pobaltí. Nizozemí má pak s necelými 17 miliony obyvatel celkem 903 vojáku účastnících se různých zahraničních misí.

Francie měla podle dat z roku 2015 přes 10 tisíc vojáku na zahraničních misích při zhruba 67 milionů obyvatel. A Německo, jako další z větších států, který čítá okolo 80,7 milionů obyvatel, vyslalo na zahraniční mise okolo 4 700 vojáků. Itálie pak podle údajů z roku 2017 vyslala něco přes 5 000 vojáku do zahraničí při počtu obyvatel okolo 60,7 milionů. Polsko se svými asi 38 miliony obyvateli pak na zahraniční mise vyslalo okolo 3 500 vojáků.

Souhrnné údaje o počtu vojáku na zahraniční misi jsou pak dostupné pro Operation Resolution Support v Afghánistánu. Kde má ČR celkem 281 vojáku. To je v porovnání s některými státy výrazně více, avšak jedná se pouze o jednu misi z mnoha. Počty se mohou u různých misí výrazně lišit, tak jak se to odvíjí od strategických zájmů jednotlivých států.

TOP 09 předložila návrh novely trestního zákoníku, která obsahuje zpřísnění postihů za týrání zvířat, definici tzv. množíren a nový trest v podobě zákazu chovu zvířat. Tento návrh předem podpořili Piráti a STAN. TOP 09 také oznámila, že navrhne změnu daňového řádu, podle které by o zajišťovacích příkazech rozhodoval soud namísto úředníků. Stát postupuje podle TOP 09 často nespravedlivě tvrdě a mnohdy se mýlí.

Mimo zmíněné návrhy se podařilo TOP 09 získat podporu pro své návrhy například ve věci vyšší mateřské pro rodiny se středními a vyššími příjmy. Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM se postavila neutrálně k návrhu volby poštou na dálku ze zahraničí. Naopak zamítnuty byly vládou návrhy TOP 09, aby o zápisu do seznamu nepovolených internetových hazardních her rozhodoval místo ministerstva financí soud, nebo návrh na zrušení pravomoci finanční správy prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním. Ve sněmovně neprošel například návrh na zpřesnění pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť TOP 09 předložila zmíněné návrhy a předkládá i další zákony a novely. Největší pozornost médií vzbudilo téma ochrany zvířat a s ním spojená novela trestního zákoníku. Podle aktuálních předvolebních průzkumů CVVM i Median se pohybuje podpora opoziční TOP 09 okolo hraničních 5%.

Jiří Pospíšil skutečně získal největší počet preferenčních hlasů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

Jiřího Pospíšila tehdy zakroužkovalo 77 724 voličů. Pospíšil kandidoval na druhém místě za lídrem TOP 09 Luďkem Niedermayerem. Ten ovšem v žebříčku preferenčních hlasů skončil až na 4. místě.

V nedávné době byly do Poslanecké sněmovny předloženy dva poslanecké návrhy zabývající se definicí manželství. Dle prvního návrhu (.pdf), který byl rozeslán poslancům 13. června by mělo dojít ke změně občanského zákoníku a souvisejících předpisů a v nich obsažené definice manželství jako svazku muže a ženy na svazek dvou lidí.

Návrh zrovnoprávňující svazky stejnopohlavních párů přeložila skupina poslanců z ANO, Pirátů, ČSSD, TOP 09, KSČM a STAN. Nejvíce jednotný byl v tomto případě, klub Pirátů, kde bylo předkladateli návrhu zákona sedmnáct z celkového počtu dvaadvaceti poslanců.

Hned dva dny na to byl poslancům rozeslán další návrh (.pdf), podle kterého by mělo dojít ke změně Listiny základních práv a svobod, kde by byl článek 32 doplněn o výslovnou definici manželství jako svazku muže a ženy. V současnosti první věta čl. 32 chrání rodičovství a rodinu, v případě schválení novely Listiny by bylo chráněno rodičovství, rodina a manželství jako svazek muže a ženy.

Návrh na změnu Listiny základních práv a svobod předložila skupina poslanců z poslaneckých klubů ANO, KDU-ČSL, ODS, ČSSD, TOP 09 a STAN. Kromě klubu KDU-ČSL, kde předkládalo návrh všech deset poslanců, nebyly ostatní poslanecké kluby nikterak jednotné.

Z tabulky můžeme vidět, že poslanci (s výjimkou klubu KDU-ČSL a do jisté míry Pirátů) se opravdu nerozhodují podle stranického programu, ale velmi volně dle svého uvážení. V několika poslaneckých klubech se tak vyskytují oba názorové proudy, tedy poslanci, kteří podporují zrovnoprávnění stejnopohlavních svazků i ti, kteří naopak chtějí chránit manželství jako svazek muže a ženy ústavním pořádkem.

V minulém volebním období byl v Poslanecké sněmovně předložen návrh (.pdf) novely zákona o registrovaném partnerství, který by umožnil registrovaným partnerům osvojit si dítě druhého partnera a zajistit tak stejný právní vztah dítěte k oběma partnerům. I tento návrh byl předložen velmi různorodou skupinou poslanců ze šesti poslaneckých klubů (všech kromě klubu KDU-ČSL), hlasováno o něm ale nebylo.

Jiří Pospíšil v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že pokud Andrej Babiš postupuje tímto způsobem, měl by italské vládě nabídnout jinou formu pomoci. I když jeho kroky přímo nekritizoval, nevyjádřil ani přímý souhlas. Že by se Babiše přímo zastal, je skutečně zkratka, kterou publikovaly Parlamentní listy ve svém textu.

Předseda TOP 09 se k odpovědi Andreje Babiše, který odmítl žádost italské vlády o přijetí části uprchlíků, vyjádřil (video, 7:12) v pořadu 20 minut Radiožurnálu. S rozhodnutím premiéra ale přímo nesouhlasil, pouze uvedl, že by bylo dobré v takovém případě nabídnout Itálii jinou pomoc a neuzavírat se před další komunikací.

„Já osobně si myslím, že ve chvíli, kdy Česká republika a v zásadě celá politická reprezentace odmítá povinné kvóty, přerozdělování uprchlíků proti jejich vůli po Evropě, tak by bylo rozumné nabídnout italské straně nějakou jinou formu pomoci, než je přijetí uprchlíků, kteří do České republiky sami nemíří a nepožádali v České republice o azyl. Já jsem přesvědčený, že máme dát azyl tomu, kdo o azyl v České republice požádá a splní podmínky české legislativy, českých zákonů.“

Zkreslení jeho odpovědi pak přinesly Parlamentní listy, které o souhlasu Jiřího Pospíšila s Andrejem Babišem nesprávně informovaly už v titulku článku: „Šéf TOP 09 Pospíšil se zastal Babiše ve věci přijímání uprchlíků. Opravdu.“ Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg domnělý výrok Jiřímu Pospíšilovi vytkli jako neztotožnitělný s dosavadní politikou TOP09. Miroslav Kalousek tak učinil na svém twitterovém účtu, kde uvedl, že svého předsedu respektuje, ale s jeho názorem souhlasit nemůže.

Podobně se ohradil na facebookové stránce také Karel Schwarzenberg: „Postoj vlády k prosbě italského premiéra je za prvé hloupý, za druhé nelidský a za třetí příčící se našim zásadám, které stavī na našem židovsko-křesťanském duchovním dědictví.“ V podobném duchu hovořil také v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Předsedovi TOP 09 Pospíšilovi uznáváme faktickou pravdu s dovětkem, že jím opakované stanovisko se týká vedení strany a nikoli všech členů, neboť někteří europoslanci za TOP 09 pro přijetí přerozdělovacích kvót hlasovali v Evropském parlamentu.

TOP 09 své stanovisko ke kvótám publikovala již v květnu 2015, tedy v době, kdy se o nich stále jednalo. V tomto stanovisku uvádí:

" Česká republika se musí jednoznačně postavit proti plánu Evropské komise stanovit jednotlivým zemím kvóty pro migranty. Pokud její záměr projde, mělo by Česko podle politiků TOP 09 použít i oficiální brzdu v podobě žluté karty. "

Proti kvótám se vyslovil také tehdejší předseda TOP 09 Schwarzenberg na konci září 2015 v České televizi. Doslova uvedl:

" ...já jsem byl taky proti povinným kvótám a jsem dodnes. Ze dvou důvodů. Za prvé, Česká republika a mnoho jiných států byly připraveny dobrovolně přijmout větší počet uprchlíků. Ale nikdo to nemá rád, když se mu to nařídí. Za druhé to také není dobrý vývoj. Zbaví to odpovědnosti naše politiky. Oni teď můžou říci: no, my za nic nemůžeme, to rozhodl Brusel. My s tím problémem nemáme co dělat, my jsme ex obligo. A to je ještě horší, protože to vede k nezodpovědnosti a k většímu protievropskému postoji našeho obyvatelstva. "

Doplňme ovšem, že 3 ze 4 europoslanců zvolených na kandidátce TOP 09 a Starostové hlasovali v Evropském parlamentu pro návrh Komise, který kvóty obsahoval. Záznam z hlasování (str. 21-22) ze 17. září 2015 uvádí, že pro toto hlasovala trojice Niedermayer, Polčák a Štětina, proti pak poslední z poslanců TOP 09, Jiří Pospíšil.

Luděk Niedermayer a Jaromír Štětina o půl roku později rovněž podpořili návrh Evropské komise na trvalé kvóty k přerozdělení migrantů. Předseda TOP 09 Kalousek v září 2016 zopakoval, že "kvóty nic neřeší" a přirovnal europoslance hlasující jinak než dle oficiálního stanoviska strany např. k Jaroslavu Foldynovi (ČSSD).

"Oficiální stanovisko TOP 09 podporuje vládu v tom, že odmítá kvóty. Ne že bychom se nechtěli podílet na společném evropském řešení, ale proto, že kvóty opravdu nemohou v rámci schengenského prostoru fungovat."

Vedení strany i nadále zůstává ve svém názoru na kvóty jako "nefunkční řešení" konzistentní. Dokazuje to například tweet europoslance a aktuálního předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila ze září 2017 či jeho rozhovor z července 2018.