Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť aplikace SmogAlarm ukazuje jen aktuální stav počasí (12 hodin zpětně) bez možnosti porovnat starší údaje. Tedy není možné dohledat v aplikaci stav ovzduší v době debaty 13. září 2018. Aplikaci provozuje nezisková organizace ČistéNebe.

Aplikace jako hlavní zdroj dat využívá veřejně dostupné informace Českého hydrometeorologického ústavu. Dle možností kontrolních stanic se na daném místě měří především hodnota pevných částic (prach) PM10, oxidu dusíku NO2 a NOx, ozonu O3 a oxidu síry SO2. Průměrná kvalita ovzduší je hodnocena na škále od 1 do 6, která je ale dostupná jen aktuální nebo souhrnná za předchozí měsíc.

Pro úplnost dodáváme, že ke dni 16. 9. 2018 si stanice v Praze, Brně a Ostravě stojí rovněž stejně. Nutno ovšem dodat, že uživatel si musí vybrat konkrétní měřicí stanici (nikoli celé město), ne všechny z nich navíc umí měřit všechny hodnoty.

Spalovna, o které Macura hovoří, je spalovna stojící v ostravské městské části Mariánské Hory. Společnost Suez, která ji provozuje, v současnosti usiluje o postavení druhé spalovny na stejném místě s kapacitou 20 tisíc tun odpadu ročně.

Stavba vyžaduje vyjádření příslušných úřadů o vlivu nové spalovny na životní prostředí (tzv. EIA). Tento proces v současnosti skutečně probíhá, jak uvádí Macura, a společnost Suez byla naposledy vyzvána k doplnění dokumentace (Závěry zjišťovacího řízení, .pdf, str. 2–3).

Společnost Suez v oznámení záměru výstavby spalovny uvádí předpokládané dopady na životní prostředí (Text oznámení záměru, .pdf CENNZO_Ostrava_ozn (1)). Popis těchto dopadů je poměrně obsáhlý. Zaměříme-li se pouze na vliv na ovzduší, uvádí společnost Suez následující informace pro současný a pro plánovaný provoz.

Současná spalovna (str. 43)

Plánovaná spalovna (str. 44)

Jak plyne z uvedených údajů, technologie není skutečně bezemisní. Společnost Suez však neuvádí konkrétní emise, které má vypouštět nový provoz, ale pouze maximální hodnoty, aby nedošlo k překročení limitních koncentrací. O předpokládaných emisích nové spalovny se lze pouze dočíst, že "lze se důvodně domnívat, že emisní limity a technické podmínky provozu pro záměr CENNZO nepřekročí podmínky stávajícího zařízení pro termické zpracování odpadů. Z toho vyplývá, že nepřekročí ani její imisní příspěvky." (str. 42)

Město Ostrava již v roce 2008 zřídilo Fond pro děti ohrožené znečištěným ovzduším. V prvních letech do něj město dávalo částku okolo pěti milionů Kč, v roce 2018 to je již 22 mil. Kč. Dle Statutu fondu mohou o čerpání finančních prostředků zažádat všechny (mateřské, základní a víceletá gymnázia pro děti ve věku odpovídajícím školní docházce základních škol) školy na území Ostravy (čl. 4).

Například v roce 2017 (.pdf) zažádalo o příspěvek na ozdravný pobyt pro děti 6 mateřských škol a 26 základních škol. Celkem se jednalo o 4056 dětí. Mateřským školám bylo poskytnuto plnění ve výši 100 % a základním školám průměrně ve výši 59 %. Zde by tedy čísla odpovídala. Schváleny už však byly i peníze pro nadcházející školní rok, zde však neznáme žádající subjekty, údaje o počtu žáků a vynaložených částkách. Z tohoto důvodu neumíme výrok ověřit.

Ostrava investuje ročně přibližně 20 mil. Kč do nadlimitního čištění silnic (v roce 2018 Ostrava investovala 21 mil. Kč.). Jedná se o čištění komunikací od smetků a prachu, které provádí nejenom Ostrava (prostřednictvím městské společnosti Ostravské komunikace, a.s.), ale i Správa silnic Moravskoslezského kraje a ostravské městské obvody. V letošním roce poprvé Ostrava čistí nejenom komunikace ve správě města, ale i ty krajské a státní. Ostrava nadlimitně čistí silnice dvakrát až šestkrát ročně, podle znečištěnosti daného městského obvodu, přičemž každé druhé čištění probíhá i s kropením.

Podle posledních dostupných dat (.pdf) z roku 2016 vyprodukovala huť ArcelorMittal Ostrava 440 tun prachových částic, což je historické minimum. Údaje o množství sehraných smetků z Ostravských ulic z toho roku nejsou dostupné, budeme proto vycházet z dat dostupných za rok 2017. V tomto roce se podle webových stránek města Ostravy podařilo sesbírat na čtyři tisíce tun smetků, které však pouze z pětiny obsahovaly prach (asi 800 tun.)

Lukáš Semerák pravděpodobně zaměnil množství smetků z ulic se sebraným prachem, který ale tvoří jen část celkových smetků. Zákon o odpadech (185/2001 Sb.) ani Vyhláška o katalogu odpadů (93/2016 Sb.) neobsahují definici uličních smetků (kat. číslo 20 03 03). Definici uličních smetků ale nabízí například společnost Marius Pedersen, dle které se jedná o směs posypového materiálu, bláta, větviček, listí a jiných organických látek, v horším případě i provozních kapalin z vozidel.

Vzhledem k tomu, že prachových částic bylo v ostravských uličních smetcích pouze pětina, tedy 800 tun, nejedná se ani o dvojnásobek emisí ArcelorMittalu.

Společnost SUEZ představila záměr výstavby nové spalovny nebezpečného odpadu v části Mariánské Hory, kde plánuje postavit další spalovnu vedle té stávající, kterou na místě již provozuje.

Ostravští Piráti v reakci na tento záměr vytvořili 5. září 2018 petici "Stop spalovně nebezpečných odpadů v Ostravě", kterou chtějí bojovat proti plánovanému záměru. Piráti argumentují tím, že pro naplnění kapacity nové spalovny nebezpečného odpadu bude nutné do Ostravy svážet nebezpečný odpad nejen z celého Moravskoslezského, ale i z jiných krajů, a tudíž není potřeba nové spalovny odůvodněná.

David Witosz hovoří o spalovně nebezpečného odpadu v části Mariánské Hory, která je se svou kapacitou (.pdf, str. 144) 21 200 tun odpadu ročně jedinou v Moravskoslezském kraji (.pdf, str. 107). Provozovatel spalovny, společnost SUEZ, plánuje postavit vedle stávající spalovny novou spalovnu (nebo linku stávající spalovny), která by podle informací ČT měla mít kapacitu 20 000 tun.

(POH MSK - analytická část, str. 78; Přehled indikátorů OH 2014, 2015 a 2016, str. 1)

Když se podíváme na množství nebezpečného odpadu, které se vyprodukuje v celém Moravskoslezském kraji a na množství odpadu, které se v tomto kraji odstraňuje spálením, vidíme, že celkové množství nebezpečného odpadu odstraněného spálením v minulých letech nenaplnilo ani kapacitu stávající spalovny v Ostravě.

Lze tedy souhlasit s Davidem Witoszem, že stávající spalovna nebezpečného odpadu měla v minulých letech nevyužitou kapacitu a nová spalovna s kapacitou 20 tisíc tun by dle dosavadního vývoje pravděpodobně spalovala nebezpečný odpad dovážený z jiných krajů.

Podle zprávy (.pdf, str. 17) Assessment of environmental zone in Göteborg byl pokles emisí pevných částic mezi lety 1996 a 2004 33,2 %. Podle publikace (.pdf, str. 12) z roku 2010 Ekologického institutu Veronica, spolufinancované Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí se pak emise pevných částic v Göteborgu snížili o 40 %.

Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf), kterou zmiňuje Jiří Jureček a která se zabývala vytvořením nízkoemisní zóny (NEZ) ve dvou lokalitách v Ostravě, konkrétně Ostrava-Centrum a Ostrava-Poruba, pak zkoumá několik druhů emisí – emise prachových částic PM10, PM2,5, emise oxidu dusičitého a emise Benzo(a)pyrenu. Studie pracuje s několika scénáři – Scénář 1 ukazuje stávající situaci, Scénář 2 situaci, pokud by vjezd do nízkoemisní zóny měly povoleny jen automobily splňující normu EURO 3 a vyšší, a Scénář 3, ve kterém mají vjezd do zóny povoleny jen automobily splňující normu EURO 4 a vyšší.

Přiložená tabulka, resp. její první a třetí sekce, ukazují procentuální průměrný pokles emisní zátěže spojené s oběma scénáři. Je z ní jasné, že oproti Švédsku je vliv opravdu velmi malý.

Zdroj: Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy, str. 122

Komplikací pak může být, jak vysvětluje studie, zvýšení některých emisí především v okrajových částech NEZ. Toto zvýšení je způsobeno tím, že objízdné trasy pro automobily, které by měly do NEZ zakázán vjezd, jsou vedeny v těsné blízkosti nízkoemisních zón. Další komplikací jsou i finanční náklady.

Dle portálu Znečišťovatelé.cz, který spravuje nezisková organizace Arnika za podpory Ministerstva životního prostředí, je ArcelorMittal jednou z deseti firem, které nejvíce znečišťují ČR například v oblastech prachu PM10, dioxinů, oxidu uhelnatého CO a plynů způsobujících kyselé srážky. Tato zpráva se objevila i v médiích, například České televizi či iDnes. Vychází z dat Integrovaného registru znečišťovatelů, který registruje množství vypouštěných látek. Integrovaný registr pak v roce 2013, kdy vydal poslední souhrnnou zprávu, zařadil ArcelorMittal mezi největší znečišťovatele hned v několika ohledech a druzích emisí (.pdf), pro vyhledání užijte zkratku ctrl+f).

Ačkoli je ArcelorMittal prokazatelně velkým znečišťovatelem životního prostředí, nelze Kubínovi dosvědčit, že je tím zcela největším zdrojem ze všech. Z naší pozice lze pouze velice obtížně do objektivního hodnocení promítnout všechny druhy znečištění či poměřovat škodlivost, rozsah, prostředí a další části problematiky mezi sebou a vposled vyvodit relevantní závěr. Proto je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Lídrem kandidátky ANO 2011 v komunálních volbách 2018 pro obec Radvanice-Bartovice je Mgr. Jan Kovács Ph.D., který uvedl jako své povolání koordinátor štíhlé výroby. Z jeho profilů na LinkedIn a Facebooku je zjevné, že pracuje jako specialista ve společnosti ArcelorMittal. Pro přihlášené uživatele je na LinkedInu použita stejná fotka jako na medailonku k volbám do akademického senátu pro rok 2011. V profilu je uvedeno, že Jan Kovács pracuje pro ArcelorMittal jako specialista od dubna 2016. Není tak pochyb o identitě osoby.

Štíhlá výroba je manažerský pojem pro určitý způsob optimalizace výrobního procesu vycházející z postupů automobilového průmyslu v Asii. Dne 5. srpna 2014 vydal server Parlamentní listy článek, ve kterém představoval pět hlavních kandidátů strany ANO 2011 do tehdejších ostravských komunálních voleb. Jedním z nich byl i Jan Kovács, který zde popsal, že se již víc jak 20 let zabývá rozvojem manažerských kompetencí potřebných pro efektivní řízení firemních procesů, tedy zřejmě i systémem štíhlé výroby. Tímto oborem se zabýval i jako člen akademického sboru Vysoké školy báňské v Ostravě.

Nutno předem říci, že dostupné informace o koncentraci znečištění ve městě pochází z roku 2013. Jde ale o ty nejaktuálnější a dostupné. Měření podílu jednotlivých zdrojů na znečištění ovzduší v regionu se věnuje Informační monitorovací systém průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji (IMS MSK). V rámci tohoto projektu byly Zdravotním ústavem v Ostravě vytvořeny interaktivní mapy pro letní a zimní období. Když návštěvník klikne na specifickou oblast a objeví se tabulka s procentuálními podíly zdrojů znečištění pro vybranou oblast. Doprava, která je dominantním znečišťovatelem zejména v letním období, sahá k řádově vyšším číslům (na mapě je nutné přiblížit na Ostravu a proklikat jednotlivé oblasti). Ani v průměru tak nelze hovořit o hodnotách kolem 25 %.

Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf) kombinuje závěry projektu IMS MSK s výsledky projektu Air Silesia a vyhodnocuje na jejich základě situaci pro jednotlivé části města. Tato studie byla přitom vyhotovená v roce 2017 na zadání města.

Zdroj: Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf, str. 20)

Podle studie jsou nejvytíženějšími oblastmi Nová Ves, Třebovice, Svinov, Poruba, Ostrava-Jih, Mariánské Hory a Hulváky, Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava. Ve vybraných oblastech uvnitř těchto městských částech se podíl dopravy na znečištění ovzduší pohybuje v rozmezí 38,01 % až 74,44 % (.pdf, str. 20). Na většině území Ostravy však vliv dopravy na znečištění přesahuje 30 %, sahá spíše ke 40 %.

Z výše přiložené mapy je sice patrné, že v některých městských částech - zejména jde o Radvanice a Bartovice, Michálkovice - jsou oblasti s podílem dopravy na znečištění ovzduší pod 25% (.pdf, str. 20). Jde však o minoritní část celkového území, která celkový průměr tolik neovlivní.