Přehled ověřených výroků

Ačkoli stanovy STAN spolupráci s KSČM či extremistickými stranami nezapovídají, Petru Gazdíkovi uznáváme pravdivý výrok, protože dle posbíraných důkazů se jmenovanými stranami na krajské či celostátní úrovni skutečně nespolupracují.

Co se týká koalic na krajské úrovni, Starostové a nezávislí v jakýchkoli formách (např. PRO JIŽNÍ ČECHY) nespolupracují s KSČM nebo se stranami krajně pravicovými. Starostové účinkují v koalicích celkem osmi krajů, jediným hejtmanem STAN je liberecký Martin Půta. Z velkých stran spolupracují nejčastěji se sociálními demokraty (v sedmi případech) a s hnutím ANO (šestkrát).

Na celostátní úrovni je tomu podobně. Vzhledem k liberální pravicové orientaci mají ve svých hlasováních v Poslanecké sněmovně nejdále od SPD, KSČM a ANO. Ve dvou předchozích volebních obdobích (od roku 2010 a 2013) Starostové a nezávislí koexistovali v jednom poslaneckém klubu s TOP 09 a jejich směřování bylo stejně jako dnes diametrálně odlišné od KSČM.

Už v červnu minulého roku Petr Gazdík uvedl, že spolupráci vylučuje s extremisty, za které považuje KSČM a SPD, a zároveň doplnil, že jako problematickou by viděl i hypotetickou spolupráci s hnutím ANO. Jan Farský několik dnů před volbami uvedl, že vylučuje spolupráci s nedemokratickými stranami, mezi které řadí právě i hnutí ANO. Původně pár dnů po volbách spolupráci vyloučil i sám Andrej Babiš, když označil chování TOP 09 a STAN za „nepřátelské“ .

Nicméně v únoru letošního roku hnutí STAN přišlo s podmínkami, za kterých by se účastnilo vlády. Podmínkami bylo: prozápadní směřování země, neúčast trestně stíhané osoby ve vládě a programová shoda. Po společném jednání obě strany uvedly, že se zčásti shodly na programu. Hnutí ANO však neodstoupilo od podmínky Andreje Babiše na postu předsedy vlády, a jednání tak nikam nevedla.

Jak ukazuje web Poslanecké sněmovny, Petr Gazdík je skutečně místopředsedou mandátového a imunitního výboru, který má 19 členů. Mezi nimi mají ANO (Malá, Berkovec, Feranec, Hájek, Oborná, Oklešťek, Petrtýl, Válková), SPD (Rozvoral, Rozner) a KSČM (Grospič) dohromady 11 zástupců.

Andrej Babiš se na návrh ODS rozhodl uspořádat schůzku předsedů sněmovních stran, která se uskutečnila 15. března 2018. Jednání se zúčastnili všichni předsedové stran s výjimkou Vojtěcha Filipa (KSČM), který za sebe poslal zástupce.

Andrej Babiš byl podruhé jmenován premiérem 6. června na Pražském hradě podle čl. 68 odst. 2 Ústavy, který stanoví, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů“. Prezident je tedy dle Ústavy ČR vázán návrhem premiéra a nemá jinou možnost než navrženého ministra jmenovat.

Podobný výrok, tentokrát od Miloše Zemana, již Demagog.cz ověřoval, stejně tak i výrok Karla Schwarzenberga, v němž byl srovnáván český ústavní systém s rakouským - tam má naopak spolkový prezident možnost odchýlit se od návrhů kancléře.

Členské země NATO se v minulosti dohodly, že do roku 2024 navýší výdaje na obranu až na úroveň 2 % ze svého HDP.

Tehdejší vládní koalice nicméně v roce 2014 schválila dohodu s názvem Smlouva koaličních stran o zajištění obrany České republiky, kde se zavázala postupně do roku 2020 navyšovat armádní rozpočet tak, aby v roce 2020 dosáhl výše 1,4 % HDP (. pdf, str. 2, bod IV).

Naposledy dávala Česká republika ze svého rozpočtu na obranu 2 % HDP v roce 2005. Teprve od roku 2015 se výdaje pomalu zvyšují, pro rok 2018 mají dosáhnout výše 1,11 % HDP. Bývalý ministr obrany Martin Stropnický je přesvědčen, že dosáhnout výše 2 % do roku 2024 je reálné.

Vzhledem k tomu, že Česká republika dává na obranu výrazně méně, než jsou zmiňovaná 2 %, a v současnosti není jasné, jestli se do roku 2024 skutečně podaří výdaje takto navýšit, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Původní skupina G8 (nyní G7), která sdružuje ekonomicky nejvyspělejší státy světa, vyloučila Rusko v roce 2014, a to právě v reakci na anexi Krymu.

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius tehdy prohlásil: „Co se týče skupiny G8… rozhodli jsme se pozastavit Rusku členství. Předpokládá se, že všech ostatních sedm zemí se bude scházet bez Ruska.“

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Dle německých médií prokuratura hledala na konci května 17 osob, které jsou podle německé justice podezřelé z přečinu členství v teroristické organizaci. Nejedná se však o odsouzené osoby, jež by měly být vyhoštěny z Německa.

Dle zprávy na portálu Novinky.cz ze dne 29. května 2018 německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko hledá na základě zatykače 17 lidí podezřelých z terorismu. Zpráva byla přejata z německého online magazínu Focus, který se odvolává na informace z ministerstva spravedlnosti spolkové země Porýní-Vestfálsko. Ve zprávě se nemluví o odsouzených teroristech ani o tom, že by mělo jít o osoby vyhoštěné z Německa, ba právě naopak se řeší jejich nástup do vazby v Německu.

Návrh státního rozpočtu na rok 2019 počítá se schodkem 50 miliard Kč. Se stejným deficitem se počítá výhledově také v letech 2020 a 2021.

Co se týče růstu, tak je pravdou, že od roku 2014 se ekonomice daří. Zaznamenala každoroční významné přírůstky.

Z hlediska počtu státních zaměstnanců hovoří Kalousek pravdu, nejsme však schopni posoudit nebo změřit jím zmiňovanou kvalitu veřejných služeb v souvislosti se zvýšeným počtem státních zaměstnanců, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Za minulé vlády Bohuslava Sobotky se počet státních zaměstnanců zvýšil zhruba o více než 30 tisíc, jak již ověřeno v minulém Kalouskovu výroku např. zde.

Jak uvedeno v již dříve ověřeném výroku, v roce 2012 bylo 413 892 státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací. V návrhu státního rozpočtu na rok 2017 se počet těchto zaměstnanců zvedl na 444 928.

Z aktuálního Vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 (sešit B; .pdf, str. 150), vyplývá, že došlo k nárůstu státních zaměstnanců oproti roku 2017 a to celkem o 8503. Ze 444 928 se počet zaměstnanců zvýšil na 453 531. Celkově to tedy zhruba odpovídá 40 000 státním zaměstnancům, o nichž Kalousek hovoří.

V březnu tohoto roku (2018) vláda schválila, že seniorům nad 65 let, žákům a studentům od 6 do 26 let stát přispěje na cestu vlakem a autobusem 75 % z ceny jízdného. Tyto slevy na jízdné mají platit od září 2018 a mají stát vyjít na 5,83 miliardy korun ročně.