Přehled ověřených výroků

Bytová kauza

Pro kontext uveďme, že tzv. brněnská bytová kauza se týká mj. zapojení členů ODS do manipulací s přidělováním městských nemovitostí v Brně. Starosta jihomoravské vesnice Rojetín Pavel Hubálek, který je stíhaný právě za podvody s městskými byty, policii řekl, že se podle něj jednalo o masivní systém. Za jeho členy označoval nynějšího ministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka, který je dlouholetým předsedou jihomoravské ODS a někdejším zastupitelem městské části Brno-střed, dále náměstka brněnské primátorky Roberta Kerndla a člena brněnské ODS Otakara Bradáče, který působil jako šéf bytové komise Brna-středu.

Podle Hubálkova tvrzení byla součástí tohoto systému i současná primátorka města Brna Markéta Vaňková, též z ODS. Zároveň doplňme, že Vaňková, Kerndl i Bradáč jsou bývalí Blažkovi advokátní koncipienti.

Ve spojitosti s touto kauzou zasahovala policie v Brně na počátku října 2022. Po tomto zásahu bylo obviněno celkem osm lidí, dva z nich tehdy skončili ve vazbě. Jedním byl právě Otakar Bradáč, druhým jednatel realitní kanceláře Zdeněk Červinka. Podle informací z května 2023 obviněných zatím zůstává šest lidí, včetně Otakara Bradáče. Přímo ve vazbě už nikdo z nich není.

Žádosti ministra Blažka

Server Seznam Zprávy v březnu 2023 uvedl, že se Pavel Blažek obrátil na žalobce s žádostí o informace v souvislosti s touto kauzou již ve čtyřech případech. Za celou dobu svého působení v současné vládě přitom využil tuto pravomoc celkem devětkrát, skoro polovina jeho žádostí o informace se tak vztahuje k brněnskému případu.

Podle slov nejvyššího státního zástupce Igora Stříže se první Blažkova žádost týkala bývalé obviněné, jejíž trestní stíhání bylo zrušeno. Druhá žádost o informace byla reakce na podnět advokáta, který reprezentuje čtyři podezřelé. Ten se dle informací Seznam Zpráv obrátil na ministra Blažka s tím, že jeho klienti nedostali přístup do spisu. Ve třetím a čtvrtém případě chtěl ministr podle Stříže informace na základě interpelací poslanců, u poslední zmíněné Blažkovy žádosti se přitom dle Střížova vyjádření dotazy vztahovaly k dozorující státní zástupkyni Petře Lastovecké a byly z části osobní povahy.

Pro úplnost uveďme, že podle Ústavy se poslanci s žádostí mohou obracet právě na ministra (.pdf), který pak podle zákona o státním zastupitelství může kdykoli požádat „státní zastupitelství o informaci o stavu řízení“, pokud je taková informace „potřebná k plnění úkolů ministerstva nebo pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády“. Dodejme, že zmiňované dvě interpelace pocházely od Blažkových spolustraníků z ODS.

Střížova vyjádření o počtu žádostí

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se k tomuto tématu vyjádřil hned několikrát a uvedl, že četnost ministrových dotazů v této kauze mu dle jeho názoru „nepřijde vhodná“. Řekl také, že v tomto případě „počet žádostí vztahujících se k jedné kauze“ není standardní.

U dotazů osobní povahy o dozorující státní zástupkyně Stříž žádosti nevyhověl a uvedl k tomu, že se část otázek netýkala stavu řízení, a tudíž je nebude komentovat.

K vyjádření Stříže se na twitteru přidala i Unie státních zástupců, která hodnotila způsob, jakým se ministr Blažek zajímá o informace v této kauze, jako „nešťastný“. Pro doplnění uveďme, že nevládní protikorupční organizace Transparency International se v souvislosti s touto kauzou obrátila na premiéra Petra Fialu otevřeným dopisem, ve kterém žádá odvolání ministra Blažka z důvodu jeho střetu zájmů a „aktivního vměšování se do živé kauzy“ brněnských městských bytů.

Ačkoli nejvyšší státní zástupce Igor Stříž neuváděl, že byl počet Blažkových žádostí o informace „bezprecedentní“, mluvil o „nestandardním počtu“ žádostí týkající se jedné kauzy a o „nevhodnosti“ četnosti ministrových dotazů. Z těchto důvodů hodnotíme výrok europoslankyně Markéty Gregorové jako pravdivý s výhradou.

Předně uveďme, že europoslankyně Markéta Gregorová začátkem června na celostátním fóru Pirátské strany zahájila rozpravu a následné hlasování o setrvání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) ve funkci. Předložení podnětu k hlasování tehdy Gregorová zdůvodňovala tím, že se dle jejího názoru Blažek dopustil řady pochybení, především ve spojitosti s jeho přístupem k brněnské bytové kauze. V námi ověřované debatě pak Gregorová odkazuje na další body, které v pirátské rozpravě zmiňovala, a uvádí, že Blažkovo rozhodnutí nejmenovat Aleše Novotného na post místopředsedy Krajského soudu v Brně kritizovala i Soudcovská unie.

Nejmenování Aleše Novotného

Podle zákona o soudech a soudcích ministr spravedlnosti jmenuje místopředsedy krajských soudů z řad soudců vždy na sedm let na návrh předsedy příslušného krajského soudu. Pavel Blažek odmítl jmenovat soudce Aleše Novotného v létě minulého roku poté, co ho na post místopředsedy navrhl předseda soudu Milan Čečotka. Doplňme, že Aleš Novotný, který stojí v čele senátu Krajského soudu v Brně, byl přitom již od začátku července 2022 pověřen zastupováním místopředsedy pro trestní úsek soudu (.doc, str. 5).

Ministerstvo spravedlnosti tehdy rozhodnutí o nejmenování odůvodnilo tím, že Aleš Novotný jako soudce opakovaně přispěl k finanční újmě státu svými nezákonnými rozhodnutími. „V trestních věcech projednávaných senátem (…) vedeným (…) Alešem Novotným došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, kdy v rámci své rozhodovací činnosti se podílel na vzniku škody státu minimálně ve výši 3 851 958,- Kč,“ uvedlo ministerstvo 16. srpna 2022.

Kritika Soudcovské unie

Soudcovská unie ČR se proti této argumentaci ohradila a v tiskovém prohlášení z 22. srpna 2022 uvedla, že je „nepřijatelná a do budoucna velmi nebezpečná“ hned z několika důvodů. Podle Soudcovské unie ministr spravedlnosti není oprávněný ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování soudce, a navíc měl k dispozici hodnocení Vrchního soudu v Olomouci, který Novotného hodnotil „vysoce nadprůměrně“. Zástupci Soudcovské unie také zdůraznili, že pouze kárný senát má oprávnění posoudit případnou vzniklou „odpovědnost státu za škodu způsobenou soudcem při rozhodovací činnosti“.

Soudcovská unie dále také zmínila, že Novotný nečinil rozhodnutí ve věcech zmíněných ministrem Blažkem samostatně, ale rozhodoval celý senát, jehož hlasování je tajné. Unie tak upozorňovala na to, že ministr „nemůže vědět, jak dotčený soudce hlasoval“.

Výtka z roku 2020

Závěrem doplňme, že po zveřejnění kritiky Soudcovské unie Ministerstvo spravedlnosti informovalo, že mu dne 23. srpna 2022 byla „zaslána výtka“, kterou v roce 2020 Aleši Novotnému uložil tehdejší předseda brněnského krajského soudu Milan Bořek. Novotnému, v pozici předsedy senátu Krajského soudu v Brně, bylo tehdy vytýkáno vyhotovení rozsudku až po uplynutí lhůty, o jejíž prodloužení předtím požádal již celkem devětkrát. 

Ministerstvo spravedlnosti danou výtku, na kterou 22. srpna 2022 ve vysílání Radiožurnálu upozornila šéfredaktorka webu Česká justice Eva Paseková (ČRo Radiožurnál, 22. srpna 2022, Hlavní zprávy v 18:00), dle tiskové zprávy ověřilo. Sám ministr spravedlnosti Blažek následně uvedl, že se o  této záležitosti dozvěděl až po zveřejnění svého rozhodnutí, že Novotného do funkce nejmenuje.

Později se Pavel Blažek také setkal s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. Po jednání Blažek např. řekl, že neobstruuje jmenování soudních funkcionářů, a také připustil, že „zvolené odůvodnění“, které Ministerstvo spravedlnosti původně 16. srpna poskytlo, „nebylo nejšťastnější“. Vávra po setkání uvedl, že pokud by Soudcovská unie o výtce Aleši Novotnému věděla již předtím, je možné, že by ministra spravedlnosti Pavla Blažka nekritizovala.

Výše uvedené informace ukazují, že se Pavel Blažek rozhodl nejmenovat Aleše Novotného místopředsedou brněnského krajského soudu ještě v době, kdy neměl informace o zmiňované výtce z roku 2020. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry o ní nevěděla ani sama Soudcovská unie, když Blažka za jeho rozhodnutí kritizovala.

Shrnutí

Na závěr tedy shrňme, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek opravdu odmítl jmenovat Aleše Novotného na pozici místopředsedy Krajského soudu v Brně, na kterou byl navržen předsedou tohoto soudu Milanem Čečotkou. Své rozhodnutí Blažek odůvodnil škodou téměř 4 milionů korun, kterou dle něj měl Aleš Novotný způsobit státu během rozhodovací činnosti v době, kdy stál v čele senátu brněnského krajského soudu. Tuto argumentaci nicméně Soudcovská unie označila za nepřijatelnou a zpochybnila Blažkovy kompetence tuto záležitost posuzovat. Výrok Markéty Gregorové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost doplňme, že co se týče výtky uložené Aleši Novotnému v roce 2020, Pavel Blažek o ní dle svých slov v době rozhodnutí o nejmenování Novotného nevěděl. Dle Libora Vávry o ní nevěděla ani Soudcovská unie, když Blažka za jeho rozhodnutí kritizovala. Prvotně se však skutečně ohradila proti jeho původní argumentaci.

Poslankyně Eva Decroix v kontextu výroku mluví o kauze manipulací s obecními byty v Brně, ve které byl spolu s několika dalšími lidmi obviněn také Blažkův spolustraník Otakar Bradáč (ODS). V listopadu 2021 Hospodářské noviny a Aktuálně.cz informovaly, že podle jejich zjištění je kvůli manipulacím s městským majetkem v Brně prověřován i nynější ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Ten Radima Daňhela, který nyní končí ve funkci vrchního státního zástupce v Olomouci, na tento zmíněný post jmenoval 14. července 2022. Jeho jmenování předcházela údajná analýza zpracovaná Ministerstvem spravedlnosti, která měla odhalit zásadní nedostatky v efektivitě a hospodaření olomouckého Vrchního státního zastupitelství pod dřívějším vedením Ivo Ištvana.

Blažek od Daňhela před jeho jmenováním žádal návrh na reorganizaci a personální změny v úřadě. „Pokud tu představu řekne takovou, aby byla pro ministerstvo a vládu této země přijatelná, nic nebrání tomu, aby jmenován byl,“ řekl k tomu tehdy Blažek.

Tyto Blažkovy podmínky před jmenováním Daňhela do funkce kritizovala např. nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI). Ta konkrétně uvedla, že Blažkovy požadavky narušují důvěru v proces vybírání státních zástupců, a v této spojitosti připomněla, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci brněnské bytové kauze dozoruje. Poukazovala tak na to, že Blažek má na výsledcích práce olomouckého zastupitelství osobní zájem, a zmiňovala, že podle ní jsou dané požadavky na Daňhela ovlivněny Blažkovým střetem zájmů.

Dodejme, že Pavel Blažek olomouckým žalobcům v minulosti vyčítal zásah na Úřadu vlády v roce 2013, po kterém padla Nečasova vláda, v níž byl Blažek rovněž šéfem resortu spravedlnosti. Olomoucké zastupitelství, jehož ostravská pobočka případ dozorovala, vedl již v době zásahu právě Ivo Ištvan.

Ministerstvo spravedlnosti zmíněnou analýzu o chodu zastupitelství pod Ištvanovým vedením odmítlo loni v létě poskytnout novinářům, a ministr Blažek řekl, že její výsledky zaslechl na poradě. Resort poté ovšem tvrdil, že se žádná porada nekonala, a na svém webu zveřejnil jen segmenty analýzy. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se proti jejím výsledkům ohradil a uvedl, že čísla v ní obsažená jsou zavádějící a kusá.

Transparency International tedy v roce 2022 nekritizovala přímo to, že byl jmenován vrchním státním zástupcem v Olomouci zrovna Radim Daňhel, ale především požadavky na změny v zastupitelství, kterými ministr Blažek jmenování Daňhela podmínil. Doplňme, že Transparency International později, v únoru 2023 také kritizovala to, že se dle ní Blažek opakovaně dostával do střetu zájmů, např. právě když „provedl změnu ve vedení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kam do čela dosadil Radima Daňhela“. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) mluví o situaci z roku 2022, kdy ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) odmítl jmenovat soudce Aleše Novotného na post místopředsedy brněnského krajského soudu.

Podle zákona ministr spravedlnosti jmenuje místopředsedy krajského soudu z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu. V tomto případě se jednalo o návrh předsedy brněnského soudu Milana Čečotky. Doplňme, že Aleš Novotný stojí v čele senátu Krajského soudu v Brně a byl např. již od začátku července 2022 pověřen zastupováním místopředsedy pro trestní úsek soudu (.doc, str. 5).

Původní argumenty ministra spravedlnosti

V reakci na dotazy médií Ministerstvo spravedlnosti na svých webových stránkách 16. srpna 2022 zveřejnilo podrobnosti o důvodech, proč ministr Blažek Novotného nejmenoval. Konkrétně uvedlo, že Novotný jako soudce „svými nezákonnými rozhodnutími“ opakovaně přispěl k finanční újmě státu.

„V trestních věcech projednávaných senátem (…) vedeným (…) Alešem Novotným došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, kdy v rámci své rozhodovací činnosti se podílel na vzniku škody státu minimálně ve výši 3 851 958,- Kč,“ napsalo k tomu ministerstvo.

K tomuto prohlášení se 22. srpna 2022 vyjádřila Soudcovská unie, jejíž prezident Libor Vávra odůvodnění označil za nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné. Unie poukazovala na to, že Novotný nečinil rozhodnutí ve věcech zmíněných ministrem Blažkem samostatně, ale rozhodoval celý senát soudu. Zároveň v rámci kritiky Blažkovy argumentace Soudcovská unie zdůraznila, že „ministr není oprávněn a ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování konkrétního soudce“.

Výtka z roku 2020

Poté, co Soudcovská unie vydala své prohlášení, Ministerstvo spravedlnosti informovalo, že mu 23. srpna 2022 byla „zaslána výtka“, kterou v roce 2020 Aleši Novotnému uložil tehdejší předseda brněnského krajského soudu Milan Bořek. Novotnému, v pozici předsedy senátu Krajského soudu v Brně, bylo tehdy vytýkáno vyhotovení rozsudku až po uplynutí lhůty, o jejíž prodloužení předtím požádal již celkem devětkrát.

Ministerstvo spravedlnosti danou výtku, na kterou 22. srpna 2022 ve vysílání Radiožurnálu upozornila šéfredaktorka webu Česká justice Eva Paseková (ČRo Radiožurnál, 22. srpna 2022, Hlavní zprávy v 18:00), dle tiskové zprávy následně ověřilo. Sám ministr spravedlnosti Blažek později uvedl, že se o této záležitosti dozvěděl až po zveřejnění svého rozhodnutí, že Novotného do funkce nejmenuje – tedy po zveřejnění odůvodnění, které kritizovala Soudcovská unie.

Vyjádření prezidenta Soudcovské unie

Na konci srpna 2022 se ministr spravedlnosti setkal s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou a doplnil další argumenty, proč se rozhodl nejmenovat soudce Novotného místopředsedou, včetně výše popisované výtky z roku 2020. Blažek tehdy odmítl, že by jmenování soudců obstruoval, po setkání nicméně připustil, že prvotní odůvodnění, které ministerstvo zveřejnilo na svém webu 16. srpna, „nebylo nejšťastnější“.

Vávra pro server Česká justice po schůzce uvedl, že kdyby o výtce Milana Bořka Soudcovská unie věděla dřív, pravděpodobně by Blažkovo rozhodnutí nekritizovala. Právě na článek webu Česká justice, který toto vyjádření Libora Vávry obsahoval, se ve výroku zjevně odkazuje Eva Decroix, např. na webu Soudcovské unie totiž Vávrův komentář k této schůzce zveřejněn nebyl.

Doplňme, že Vávra po jednání s Blažkem také dodal (video, čas 7:43), že se Soudcovská unie dříve ozvala proto, že „spojovat konkrétní rozhodnutí nějakého soudce, respektive senátu, v němž působí, s tím, zda bude, nebo nebude jmenován,“ považuje za nešťastné.

Závěr

Na závěr tedy shrňme, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek opravdu odmítl jmenovat soudce Aleše Novotného na post místopředsedy brněnského krajského soudu. Ministerstvo spravedlnosti poté 16. srpna 2022 zveřejnilo důvody, proč se tak ministr rozhodl. Právě tuto prvotní argumentaci přitom tehdy zkritizovala Soudcovská unie.

Až poté se ministr Blažek dle svých slov dozvěděl o výtce uložené Aleši Novotnému a dle Libora Vávry o ní tehdy neměla informace ani Soudcovská unie. Vávra na konci srpna 2022 po schůzce s ministrem zmínil, že pokud by Soudcovská unie o dané výtce, kterou Pavel Blažek následně zařadil mezi své argumenty, věděla, zřejmě by Blažka kvůli jeho rozhodnutí nekritizovala. Stále ovšem mluvil o tom, že Soudcovská unie původní Blažkovo zdůvodnění považuje „za nešťastné“. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

DOPLNĚNÍ: Po vydání tohoto odůvodnění nás poslankyně Eva Decroix upozornila na vyjádření Igora Stříže pro Deník N, které jsme do textu doplnili.

Řeč je o kauze manipulací s obecními byty v Brně, ve které byl spolu s několika dalšími lidmi obviněn také Blažkův spolustraník Otakar Bradáč (ODS). Státní zastupitelství později zrušilo stíhání dvou osob z nich, nikoliv však Bradáče. V našem odůvodnění ověřujeme to, zdali nejvyšší státní zástupce Igor Stříž v minulosti řekl, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek není prověřován, nikoliv zda je Blažek kvůli kauze skutečně prověřován.

Prověřování ministra Blažka v brněnské kauze

V listopadu 2021 Hospodářské noviny informovaly, že podle jejich zjištění je kvůli manipulacím s městským majetkem v Brně prověřován i ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Tento závěr zveřejnil i web Aktuáně.cz, který se odkazoval na šest na sobě nezávislých zdrojů. Ministr Blažek následně odmítl, že by byl vyšetřován, nikoliv však to, že je policií prověřován. Obdobně se vyjádřil také v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Prověřování je v procesu trestního řízení první fází přípravného řízení. V této fázi policejní orgán (typicky Policie ČR) objasňuje a prověřuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Pokud policejní orgán dospěje k závěru, že mohl být trestný čin spáchán, zahájí trestní stíhání, z podezřelého se stane obviněný a začne další fázi trestního řízení – vyšetřování. Na konci této fáze může státní zástupce podat proti obviněnému obžalobu.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž byl na roli ministra Blažka v brněnské kauze dotázán v rozhovoru pro Novinky.cz v březnu 2023. V odpovědi řekl: „(…) jestli je či není prověřován (ministr Blažek, pozn. Demagog.cz), to já nevím, dokonce ani to, zda byl vyslýchán. Obviněn není. Do rozhodování dozorového státního zástupce nezasahuju, je to jeho zodpovědnost.“ Podobně se vyjádřil také v dřívějším rozhovoru pro Deník N: „On sám (Blažek, pozn. Demagog.cz) je v médiích někdy označován za prověřovaného v té věci, ale já k tomu nemám informace." Stříž tedy potvrdil slova ministra Blažka o tom, že není obviněn (respektive vyšetřován), a nebylo proti němu tedy zahájeno trestní stíhání. Zároveň ale nevyvrátil zjištění novinářů, že je ministr Blažek v souvislosti s brněnskou kauzou prověřován.

Podezření ze střetu zájmů

Doplňme, že na to, že je ministr Blažek kvůli kauze ve střetu zájmů, v minulosti upozorňovala například protikorupční organizace Transparency International (TI). Ta na svém webu uvedla, že ministr Blažek ze své pozice zasahuje do personálního obsazení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jež brněnské kauze dozoruje. V březnu letošního roku pak Seznam zprávy informovaly, že si Blažek žádal o jména soudců, kteří v bytové kauze rozhodovali. Stříž pak označil Blažkovo počínání za nešťastné.

V červnu 2023 novináři Seznam Zpráv zveřejnili, že se ministr Blažek podle jejich informací dostal i k utajovanému policejnímu spisu ohledně zmíněné kauzy. V reakci na to vládní Piráti na svém fóru schválili stanovisko, že setrvání ministra Blažka ve funkci dle nich ohrožuje důvěru ve spravedlnost a v právní stát.

Závěr

Nejvyšší státní zástupce Stříž nevyvrátil zjištění Hospodářských novin a webu Aktuálně.cz o tom, že je ministr Blažek v případu brněnské bytové kauzy prověřován. V rozhovoru pro Novinky.cz pouze potvrdil, že ministr Blažek nebyl ve věci obviněn, a nebylo tak zahájeno jeho vyšetřování. Ani v odpovědi pro Deník N Stříž neuvedl, zda je či není Blažek policií prověřován. Z uvedených důvodů výrok hodnotíme jako nepravdivý. Také je vhodné zmínit, že jak poslankyně Eva Decroix, tak ministr Blažek i nejvyšší státní zástupce Stříž jsou právníci, a nelze tak předpokládat, že by jim rozdíl mezi právními pojmy prověřování a vyšetřování nebyl známý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) reaguje na dotaz, ve kterém je konfrontován s tím, že ačkoliv podle slov redaktora ještě v srpnu 2022 premiér Fiala jakékoliv zastropování cen odmítal, před komunálními volbami, které proběhly v září 2022, se už koalice Spolu zastropováním chlubila ve své kampani.

Vyjádření Josefa Středuly

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po regulování cen volal opakovaně. V červnu 2022 zmínil, že odbory kvůli vysoké inflaci „už v únoru vládě řekly, že má využít zákon o cenách z roku 1990, aby hledala možnosti zasáhnout do cenotvorby, protože došlo k narušení tržního prostředí.“

V červenci 2022 pak na svém twitteru Fialově vládě vyčítal její přístup k řešení dopadů inflace a energetické krize a prohlásil, že „měla již dávno přikročit k věcnému zastropování cen klíčových komodit“, čímž zjevně odkazoval na tzv. věcné usměrňování cen.

Zmiňme, že věcné usměrňování cen definuje zmíněný zákon o cenách jako jeden ze způsobů regulace cen a spočívá ve „stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání cen“. Jako podmínky zákon uvádí:

• „maximální rozsah možného zvýšení ceny zboží ve vymezeném období“
• „maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období“
• „závazný postup při tvorbě ceny nebo při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny“.

V srpnu pak Josef Středula kritizoval, že „pan premiér zatím nepoužil ani zákon o cenách, který nabízí možnost regulování cen. Ne zastropování, ale tam, kde dochází k vysokým ziskům, tak jejich přirozenou regulaci a držení inflace na uzdě.“ Jak k tomuto vyjádření podotkl deník Právo, vláda regulaci cen tehdy odmítala (Právo, 17. srpna 2022, str. 2).

Zastropování cen

Vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přímo k možnosti věcného usměrňování cen energií se nám ve veřejných zdrojích dohledat nepodařilo. V srpnu 2022 nicméně řekl, že je třeba směřovat k celoevropskému zastropování cen. Obdobně se vyjádřil i v rozhovoru pro Blesk, kde odmítl nastavení maximálních cen na národní úrovni a jako jediné smysluplné řešení viděl v zastropování cen na evropské úrovni.

Vláda nakonec k zastropování cen ještě před volbami skutečně přistoupila. 12. září 2022 se shodla na zastropování cen na úrovni 6 korun za jednu kilowatthodinu (kWh) elektřiny a 3 koruny za kWh u plynu, s tím, že ceny budou platit pro domácnosti a živnostníky.

Na tiskové konferenci ze 14. září pak Fialův kabinet představil podobu a výši pomoci pro zasažené podniky, které spadají do kategorie velkoodběratelů elektřiny a plynu. Petr Fiala řekl, že dle tohoto návrhu budou moci čerpat pomoc malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování cen energií oznámené 12. září, tj. podniky, které „jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí“. Nejednalo se ovšem o zastropování cen, ale o finanční kompenzace. K zastropování cen pro velké firmy pak vláda přistoupila až v prosinci 2022.

Závěr

Předseda ČMKOS Josef Středula tedy před komunálními volbami uskutečněnými v září 2022 skutečně navrhoval regulaci cen energií, což vláda odmítala. Fialův kabinet nakonec k zastropování cen přistoupil. Výrok ministra Blažka tak hodnotíme jako pravdivý.

Minulá vyjádření ohledně daní

Koalice Spolu před volbami do Poslanecké sněmovny uskutečněnými v říjnu 2021 slibovala, že nezvýší daně. Takový závazek zveřejnila např. v květnu 2021. V srpnu 2021 pak nynější ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na svém facebooku sdílel příspěvek, ve kterém se vymezoval proti zvyšování daně z nemovitosti. V komentáři k příspěvku tehdy napsal: „Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. (…) To není správná cesta. My naopak chceme digitalizaci, zjednodušení stavebního řízení a nízké daně.“

Sama ODS na svém facebookovém účtu o několik týdnů dříve zveřejnila příspěvek s podobně odmítavým vyjádřením Zbyňka Stanjury. Citovala zde jeho slova: „Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům. Nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme.“ V květnu 2022 pak ODS opět zopakovala svůj závazek nezvyšovat daně. Stejně se tehdy vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS).

Také v listopadu 2022 předseda vlády řekl, že vláda neplánuje zvyšovat daně. Stejný postoj měl na začátku letošního ledna, kdy opět zdůraznil, že daně zvyšovat nechce. Vláda dle něj měla hledat úspory jinde, především na výdajové straně státního rozpočtu. Dodejme, že později Fiala přiznal, že vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH) a ministr Stanjura následně v březnu 2023 řekl, že daň z nemovitosti by se podle něj mohla zvýšit až dvojnásobně.

Konsolidační balíček

Kabinet Petra Fialy 11. května představil konsolidační balíček, který má za cíl snížit deficit státního rozpočtu. Jeden z návrhů se týká právě zvýšení daně z nemovitosti (.pdf, str. 6), která by se mohla podle nových pravidel až zdvojnásobit v závislosti na lokalitě. Rozhodnutí vláda odůvodňuje mj. dlouhodobě nízkou sazbou daně v rámci mezinárodního srovnání (.pdf, str. 6–7).

Konsolidační balíček obsahuje i další návrhy týkající se daňové zátěže – např. zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 % (.pdf, str. 5). Dále by se měla zvýšit daň z tabákových výrobků, hazardních her nebo lihu (str. 10, 11, 12). Vláda dále připravuje řadu úprav daňových výjimek u daně z příjmů fyzických osob. Jedná se např. o snížení slevy na dani na manželku, zrušení slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení nebo zrušení slevy na dani na studenta (.pdf, str. 7–8). Celkově by se dle konsolidačního balíčku mělo zrušit 22 daňových výjimek.

Závěr

Vláda, potažmo koalice Spolu, v minulosti slibovala, že nezvýší daně. Sama ODS a také ministr financí Zbyněk Stanjura navíc před sněmovními volbami odmítali zvýšení daně z nemovitosti. V letošním květnu však vláda představila konsolidační balíček, ve kterém mj. navrhuje zvýšit daň z nemovitosti. Kromě ní plánuje zvýšit také daň z příjmů právnických osob nebo daň z tabákových výrobků, a rovněž navrhuje zrušit některé daňové výjimky. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) argumentuje, že se ODS musela posunout trochu do středu, aby si udržela voliče. Podle Blažka panuje jiná politická situace než v minulosti, není proto možné, aby ODS byla stranou „výsostně pravicových“ hodnot, pokud chce ve volbách víc uspět. Právě v této spojitosti Blažek odkazuje na slova expředsedy ODS Mirka Topolánka, který podle něj řekl, že se „pravice dobývá do středu“. V rámci našeho odůvodnění se proto zaměříme na to, zda se takto Mirek Topolánek skutečně vyjadřoval.

Mirek Topolánek předsedal ODS v letech 2002 až 2010. Právě pod jeho vedením získali občanští demokraté v roce 2006 největší počet hlasů ve sněmovních volbách v historii strany. Post premiéra ČR Topolánek zastával mezi lety 2006 a 2009. V září 2006 nejdříve vytvořil menšinovou vládu ODS, která nicméně nezískala důvěru Sněmovny, na začátku roku 2007 poté vznikl kabinet složený z ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.

Topolánkova vláda čelila ze strany některých členů ODS kritice za nedostatečné prosazování pravicových hodnot (.pdf, str. 34) a za posun do politického středu. S tehdejším vývojem nesouhlasilo (.pdf, str. 34) především konzervativní křídlo strany v čele s tehdejším prezidentem republiky Václavem Klausem. Právě posun strany do středu politického spektra byl mj. jeden z důvodů, proč Klaus v roce 2008 ODS opustil a vzdal se funkce jejího čestného předsedy. Doplňme, že Václav Klaus kritizoval např. také „zezelenání“ strany v oblasti ekologických otázek.

Projev z roku 2006

Na kongresu ODS v listopadu 2006 Topolánek zmiňoval např. to, že podle něj oproti dřívějšku ODS častěji vyjadřují podporu i manuálně pracující lidé. „Po červnových volbách jsem si na setkáních s lidmi fyzicky uvědomil jednu nenápadnou, ale podstatnou změnu. Ruku mi poprvé ve větší míře tiskli lidé s pevnou, mozolnatou dlaní. Dávno nejsme a nebudeme pouze stranou podnikatelů a bílých límečků,“ řekl tehdy Topolánek a dodal, že se ODS podařilo získat voliče, kteří občanské demokraty dříve nevolili.

Podle Mirka Topolánka tehdejší úspěch strany ve sněmovních volbách stál „na schopnosti integrovat středopravé politické spektrum“. Podle jeho slov v sobě ODS spojovala „všechny tři klasické proudy politického myšlení: liberální (či libertariánský), konzervativní a křesťansko-demokratický“, díky čemuž dokázala oslovit „široké publikum“.

Pro úplnost doplňme, že Topolánek tehdy zároveň uváděl, že strana nezměnila své hodnoty, ale spíše způsob jejich prezentace. Dále k tomu mj. řekl: „Učinili jsme tyto naše hodnoty široce přijatelné. (…) Dnes se potvrzuje, že nemusíme slevovat z našich zásad, nemusíme se rozkračovat do středu. Pokud umíme naše liberálně-konzervativní hodnoty dobře vysvětlovat (…), nemůžeme prohrávat!“

Projev z roku 2008

O oslovování voličů středu poté Mirek Topolánek mluvil i na sjezdu strany v roce 2008. „Pokud chceme vyhrávat volby, nemůžeme se soustředit pouze na pravicové voliče. Musíme masivně oslovit i střed. Tomu musí odpovídat i náš program a forma jeho komunikace,“ uvedl ve svém tehdejším projevu. Současně zmínil, že ODS podle něj musí zůstat pevná ve svých ideálech.

„Pokud má mít pravice v České republice slušnou perspektivu, musíme umět trvale rozšiřovat náš voličský záběr a udržovat si velký koaliční potenciál. Jako se nám to dařilo uplynulých šest let. (…) Obavy, že přijdeme o svůj pravicový charakter, nejsou na místě,“ řekl tehdy Topolánek před svými spolustraníky. Dále mluvil např. o tom, že údajný posun ke středu „je optický klam“ daný potřebou dvou hlavních soutěžících stran oslovovat středové voliče, kteří se podle něj neumí rozhodnout mezi levicí a pravicí. „Středový potenciál bude kořistí pro vítěze zleva či zprava, ne šancí pro nějakou silnou, ‚středovou‘ stranu,“ uváděl k tomu Topolánek.

Závěr

Mirek Topolánek v době, kdy byl předsedou ODS, mluvil o tom, že se občanští demokraté nemají soustřeďovat pouze na pravicové voliče, ale „masivně oslovit i střed“. Tomu by podle jeho slov měl odpovídat i program ODS a především způsob, jakým ho strana představuje lidem. Dále např. řekl, že pokud má mít pravice v ČR budoucnost, musí rozšiřovat svůj voličský záběr, což se dle něj ODS v minulosti dařilo. Lze tedy skutečně říci, že Topolánek mluvil o tom, že se ODS podařilo oslovovat středové voliče, jak uvádí Pavel Blažek. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve výroku poukazuje na to, že pokud by vláda nenavrhla změnu stávající právní úpravy, narostly by v roce 2024 platy soudců, a tedy i výdaje státu. Tuto skutečnost v rozhovoru zmiňuje jako důvod, proč kabinet Petra Fialy plánuje zpomalit tempo růstu platů soudců i dalších ústavních činitelů (poslanců, ministrů atd.). Dané zpomalení je součástí balíčku, který vláda představila 11. května 2023. V něm se konkrétně uvádí, že vláda navrhuje od roku 2024 snížit (.pdf, str. 3) platovou základnu, z níž se platy vypočítávají, a to o 6 % (tj. na 94 %). Podle Ministerstva spravedlnosti by tak mělo v případě roku 2024 dojít v podstatě ke zmrazení platů soudců.

Platy soudců upravuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci, který určuje platovou základnu pro soudce jako trojnásobek průměrné měsíční mzdy za předminulý rok. Pro rok 2023 je tato platová základna 113 709 Kč. Pro rok 2024 by se měla podle platného znění zákona vypočítat z průměrné hrubé mzdy za rok 2022, která dle ČSÚ byla 40 353 Kč. Platová základna soudců na příští rok by tak měla činit 121 059 Kč. V nominálních hodnotách by se jednalo o nárůst současné platové základny o 7 350 Kč.

Zákon dále upravuje koeficienty pro výpočet platů v závislosti na počtu let praxe, soudu, při kterém daný soudce pracuje, či na funkci soudce v soudním senátu (místopředsednické nebo předsednické funkci atd.). Platy soudců se tak podle tohoto výpočtu v letošním roce pohybují v rozmezí 100 až téměř 330 tisíc korun.

Rozdíly v platech mezi lety 2023 a 2024 (podle stávajícího znění zákona) zachycuje tabulka níže. Hodnoty vycházejí právě ze zmíněných koeficientů stanovených v zákoně o platu představitelů státní moci. Podle zákona se platy dále zaokrouhlují na celé stokoruny směrem nahoru.

Například plat okresního soudce, který je ve funkci méně než pět let, se pro rok 2023 vypočítává tak, že se platová základna 113 709 Kč násobí koeficientem 0,88. Výsledkem je částka 100 064 Kč, po zaokrouhlení tedy 100 100 Kč. Pro rok 2024, v němž by se vycházelo z platové základny 121 059 Kč, by to bylo 106 600 Kč. Okresní soudce, který vykonává soudcovskou praxi méně než 5 let, by si tak měl podle stávajícího znění zákona v příštím roce polepšit o 6 500 Kč.

Jak je z tabulky patrné, profesně zkušenějším okresním soudcům se plat meziročně zvýší o částku, která činí 7,4 tisíce až 11 tisíc Kč. V případě soudců krajských a vrchních soudů si někteří polepší až o 13 tisíc Kč.

Zdroj dat: Zákonyprolidi.cz; ČSÚ

Upřesněme, že v tabulce nejsou uvedeny příplatky za vykonávání další funkce, např. předsedy či místopředsedy soudu. V takovém případě se koeficienty pro výpočet platu soudce navyšují, tudíž by se jejich mzda meziročně zvýšila ještě o něco více, než je uvedeno v tabulce.

V případě, že by zůstalo v platnosti stávající znění zákona o platu představitelů státní moci, zvýšila by se v roce 2024 platová základna soudců o 7 350 Kč. To by u těch, kteří v platových tabulkách stojí na prvním, tj. nejnižším místě, znamenalo meziroční nárůst o 6 500 Kč. Jelikož se tato částka pohybuje v rámci našeho 10% tolerančního pásma, hodnotíme výrok jako pravdivý. Pro úplnost nicméně uvádíme, že u služebně starších či výše postavených soudců by byl nárůst ještě vyšší.

Platy soudců

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) mluví o zpomalení růstu platů soudců, které vláda navrhla v rámci konsolidačního balíčku. Ministr Blažek zároveň uvádí, že v případě špatného návrhu na omezení růstu platů by se mohlo stát, že Ústavní soud (ÚS) rozhodne o tom, že stát bude muset platy zpětně doplatit. Uveďme, že neověřujeme Blažkovu predikci, ale pouze to, zdali vlády v minulosti po rozhodnutí ÚS opravdu musely doplácet platy soudcům.

Platy ústavních i dalších soudců se stanovují podle platové základny, jež vychází z průměrné hrubé mzdy za předminulý kalendářní rok, kterou zveřejňuje Český statistický úřad. Do výše platu se pak promítá míra odpovědnosti, náročnost funkce nebo to, jak dlouho daný soudce svou funkci vykonává.

13. a 14. platy

Podle původního zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, se finanční odměna pro soudce skládala (.pdf, str. 2 z 22) z měsíčního platu, platů za 13. a 14. měsíc, které byly poskytovány za obě pololetí v roce, a z paušální náhrady výdajů.

Poprvé (.pdf) se Ústavní soud zabýval stížností na platy soudců v roce 1999. Předmětem sporu byl Parlamentem schválený zákon, který měl představitelům státní moci, a mj. i soudcům, odejmout tzv. 14. plat za rok 1998. Podle podané stížnosti zákon kromě jiného nerespektoval zákaz retroaktivity, protože převážná část soudců údajně již splňovala zákonné podmínky pro vznik nároku na 14. plat.

Odebrání tohoto platu soudcům bylo dle rozhodnutí Ústavního soudu v rozporu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Ústavní soud argumentoval tím, že je ČR založena na demokratických hodnotách, tedy i na principu soudcovské nezávislosti. Ústavní soud v nálezu uvedl, že přijatý zákon „devalvuje jednu ze základních demokratických hodnot, jakou soudcovská nezávislost představuje“. Parlament nicméně ani po rozhodnutí Ústavního soudu 14. platy soudcům nevrátil (MF DNES, 1. prosince 1999, str. 2).

ÚS o ústavnosti zákona, který soudcům odebral 14. plat, rozhodoval i v roce 2000. V tomto případě však Ústavní soud změnil svůj postoj a návrh na zrušení části zákona zamítl. „V dané věci bylo postupem zákonodárce dotčeno materiální zabezpečení celé veřejné sféry (…), a nikoli pouze soudců. Odlišné posuzování pouze jedné skupiny, i když chráněné ve zvýšené míře ústavními kautelami (opatřeními, pozn. Demagog.cz) principu nezávislosti, by znamenalo v uvedeném kontextu stěží přijatelné zvýhodnění.“ Jinými slovy tím dal Ústavní soud najevo, že platové ohodnocení soudce může být měněno pouze za předpokladu, že se tak děje v celé veřejné sféře, a pouze za výjimečných ekonomických situací.

V roce 2003 pak Ústavní soud rozhodl o navrácení platů za 13. a 14. měsíc za roky 2001 a 2002. Soudkyně Eliška Wagnerová k tomu uvedla: „Redukci platů soudců lze připustit jako výjimečné opatření. Ovšem rozhodně nemohou být dány platy soudců k dispozici vládě, aby o nich rozhodovala podle svých představ.“ Platy byly soudcům poté skutečně zpětně vyplaceny. Stejné rozhodnutí vydal ÚS i v roce 2005, kdy vláda opět uvolnila peníze na doplacení odměn soudcům.

Zmrazování a snižování platů

V případech zmrazování (pozastavení pravidelného růstu) platů za období 2003–2004 a 2008–2010 ÚS při návrhu na zrušení zákona rozhodl ve prospěch zákonodárců, jelikož jejich kroky dle soudu nebyly protiústavní. První návrh na zrušení příslušného zákona byl jednomyslně odmítnut, jelikož se mj. jednalo o zmrazení platu pouze na jeden rok (.pdf, str. 6 z 22).

V roce 2010 pak Ústavní soud zákon č. 418/2009 Sb., kterým se snižoval plat soudců o čtyři procenta, posoudil jako protiústavní a zrušil jej. Soudci v té době žádali o doplatky za snížené platy. Ministerstvo spravedlnosti po rozhodnutí Ústavního soudu vyplatilo soudcům zmíněná čtyři procenta pouze za poslední čtvrtletí. Soudci se poté obrátili s individuálními žalobami na soud, u kterého žádali vyplacení i za první tři čtvrtletí. V únoru 2011 pak jeden ze soudců spor o doplacení u Městského soudu v Brně vyhrál a tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se poté rozhodl doplatit čtyři procenta z platů za první tři čtvrtletí předchozího roku všem soudcům, na což bylo potřeba 120 milionů korun.

Další zákonné změny ve výpočtu platů soudců se týkaly především snižování platové základny, která byla v roce 2011 snížena na 54 005 korun a v roce 2012 na 56 849 korun. Obě ustanovení však Ústavní soud svými rozhodnutími zrušil. V té době opět soudci podali žaloby a dožadovali se zpětného vyrovnání platů. ÚS následně rozhodl, že stát musí jejich snížené platy dorovnat na úroveň předchozího roku.

V roce 2015 pak vláda na základě dohody musela v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu soudcům a státním žalobcům zpětně vyplatit 1,17 miliardy Kč za roky 2012 až 2014. Tehdy soudci o peníze přišli kvůli špatně vypočítanému platovému základu. Situace se ovšem vyřešila kompromisem a bez žalob. Dodejme, že pokud by zákonodárci soudcům dorovnali celou sumu, výdaje by se vyšplhaly až na 5 mld. Kč.

V roce 2016 pak Ústavní soud řešil případy zhruba čtyř procent soudců, kteří se s vládou kvůli nesprávně vypočítanému platovému základu na kompromisu neshodli. ÚS tehdy rozhodl, že soudci nemají nárok na získání doplatků za platy, o které přišli.

Shrnutí

V předešlých rozhodnutích ÚS opakoval názor, že „materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti,“ a že „vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb.“ Některé zákonodárné zásahy do finančního ohodnocení soudců nicméně uznal za ústavní a důvodné, jak ilustrují příklady v předešlých odstavcích.

Ústavní soud v minulosti rozhodl, že odebrání 13. a 14. platu či přímé snížení platů soudců byl protiústavní krok a stát poté platy zpětně vyplácel. Stát také po rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010 doplatil mzdy za poslední čtvrtletí a po zásahu městského soudu v Brně se rozhodl doplatit mzdy i za předchozí čtvrtletí. O zpětném dorovnání platu rozhodl Ústavní soud také v roce 2011.

V roce 2015 se pak vláda na celkové částce se soudci dohodla. K tomuto kompromisu však došlo po rozhodnutí Nejvyššího soudu, který uvedl, že byla špatně vypočítaná platová základna. V roce 2016 naopak ÚS ve svém nálezu uvedl, že soudci nemají nárok na získání doplatků.

Vzhledem k tomu, že ke zpětnému doplacení či narovnání soudcovských platů v minulosti došlo na základě rozhodnutí Ústavního soudu vícekrát, hodnotíme výrok jako pravdivý.