Přehled ověřených výroků

Vzhledem k tomu, že Okamura opakovaně zpochybnil existenci koncentračního tábora v Letech (v minulosti hned dvakrát), nelze tvrdit, že by mu vadila pouze částka, za kterou bude vepřín v Letech odkoupen. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura se poprvé kvůli táboru v Letech dostal do problémů už v roce 2014, kdy tvrdil:

„Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli. (...) Oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu.“

Po těchto výrocích na něj bylo podáno trestní oznámení. Policie vyhodnotila, že se nejednalo o spáchání trestného činu, a vyšetřování tím skončilo. Předseda SPD se k romskému etniku v té době vyjadřoval opakovaně. V roce 2013 označil údajný nárůst počtu Romů jako bezpečnosti riziko a ve stejném roce Romům doporučil, aby si založili vlastní stát.

Ke kauze tábora Lety u Písku se Okamura vrátil na konci minulého roku, kdy spolu s předsedou KSČM Filipem zpochybnil nákup vepřína za 450 miliónů a následné vystavění památníků.

„Připomeňme vykoupení vepřína v Letech u Písku za více než půl miliardy korun, které má na svědomí vláda hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, přičemž plány mají stát další stamiliony. A na co? To netuším, protože za více než 21 milionů korun v místě sběrného a pracovního tábora už památník stojí.“

Později, při příležitosti zvolení prezidenta Miloše Zemana, uvedl Okamura v rozhovoru pro DVTV (video, cca 5:00):

„Podíval jsem na knihu AV Tábor Lety: Fakta a mýty, kde je například napsáno, že ten tábor nebyl oplocen, že tam v podstatě měli volný pohyb ty lidi...“

V dalších dnech Okamura svůj výrok omlouval svojí horečkou, kterou v den voleb měl, a svoje tvrzení upřesnil:

„Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku –podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal.“

Okamura není ani jediným členem hnutí SPD, který má problém s vykoupením vepřína v Letech za částku 450 miliónů korun. Kriticky se k tomu vyjádřil i poslanec Rozner, který, jak zjistil pořad 168 hodin (video, cca 5:30) České televize, na prosincovém sjezdu SPD uvedl, že by „nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku“.

Pronásledování církví za dob komunismu získalo největší spád v 50. letech minulého století. Asi nejznámější akt z této doby je Akce K, která měla za úkol násilnou likvidaci klášterů a katolických mužských řeholních řádů. Dále stojí za zmínku také Akce Ř neboli likvidace ženských klášterů. Řada řeholníků skončila ve vězení, nebo byli odvezeni do tzv. „internačních táborů“, kde s nimi bylo nakládáno velmi nehumánním způsobem.

Známé je také umučení faráře Toufara, jemuž se během kázání měl za zády pohnout kříž na zdi (tzv. číhošťský zázrak). Do povědomí se dostal i případ kardinála Josefa Berana, jenž byl neustále pronásledován StB, která se na něj snažila získat kompromitující materiály.

O návrzích Poslanecké sněmovny, kdo má obdržet státní vyznamenání, hlasovala dolní komora na svém jednání 25. května. Při hlasování o Karlu Sýsovi, jemuž je vytýkána jeho předlistopadová tvorba a jeho polistopadová náklonnost ke komunistické straně, zvedlo pro něj ruku 14 poslanců Pirátů, 6 se zdrželo a 2 se tohoto hlasování nezúčasnili.

Dodejme, že jde o pouhé návrhy prezidentu republiky, ten se jimi řídit nemusí. Udělování a propůjčování státních vyznamenání je jeho výlučnou pravomocí podle Ústavy (čl. 63).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ve zveřejněných výročních zprávách BIS najdeme informace, o kterých ve svém výroku hovoří Farský:

„Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR.“ (zpráva z roku 2016)

„Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci a dlouhodobě si tak drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR.“ (2016)

„V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti." (2016)

„V roce 2015 v ČR nejvýrazněji působily zpravodajské služby Čínské lidové republiky a Ruské federace.“ (2015)

„V oblasti státem řízené či podporované kybernetické špionáže představují nejzávažnější hrozby pro ČR Ruská federace a Čínská lidová republika.“ (2015)

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice Murína nezprostil funkce – Murín odstoupil sám. Nicméně v posledních měsících na něj Babiš tlačil veřejně, a to jak v médiích, tak i např. podáním kárného řízení.

Spor, který vyvrcholil rezignací ředitele GIBS Murína, započal koncem února tohoto roku, kdy GIBS veřejně oznámila snahu premiéra v demisi Babiše navrhnout odchod ředitele Murína z vedení GIBS, v reakci na kontrolu hospodaření GIBS ze strany ministerstva financí.

Později Babiš přiznal, že tuto kontrolu inicioval on sám a že je pravdou, že k řediteli Murínovi ztratil jako k vedoucímu GIBS důvěru. Této věci se více věnoval také server iROZHLAS. Následně byla věc probíránav březnu i před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovn. Konečně 19. března premiér v demisi inicioval zahájení kázeňského řízení vůči řediteli Murínovi.

Výsledkem pak bylo podání rezignace ze strany ředitele GIBS Murína dne 17. dubna, ve které přiznává, že události posledních týdnů byly jedním z důvodů jeho rezignace:

„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce. Situace, která se kolem GIBS a mé osoby vyvinula v posledních měsících, mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS.S ohledem na tyto skutečnosti jsem se rozhodl k 30. dubnu 2018 rezignovat na funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a současně tak ukončit služební poměr.“

Doplňme, že své pochybnosti ohledně Murína skutečně vyslovili i státní zástupci, jak jsme již dříve ověřovali.

Hlasování o místopředsedech PS není veřejné, není tedy možné říci, jak kteří poslanci hlasovali. Nicméně z veřejných prohlášení hnutí ANO lze tuto podporu pro místopředsedy z SPD a KSČM potvrdit.

Volba místopředsedů Poslanecké sněmovny je tajná. Toto upravuje § 75, odst.1 jednacího řádu. Ve veřejném hlasování poslanci pouze rozhodují o počtu místopředsednických křesel. V listopadu 2017 se tak rozhodlo o tom, že místopředsedů bude pět. Hned v prvním kole volby byly obsazeny čtyři posty, místopředsedy se stali Vojtěch Filip (KSČM) a Tomio Okamura (SPD), Jan Hamáček (ČSSD) a Vojtěch Pikal (Piráti). Petr Fiala (ODS) byl zvolen až v dalším kole.

Z vyjádření hnutí ANO vyplývá, že svoji podporu věnovali Vojtěchu Filipovi. Reagovali tím na podporu ze strany komunistů při volbě předsedy PS Radka Vondráčka (ANO). Stejně tak hnutí ANO avizovalo i podpoření Tomia Okamury. Tomu vyjádřili důvěru i později, když se v únoru 2018 pokoušeli poslanci odvolat Okamuru z funkce místopředsedy PS kvůli jeho výrokům o koncentračním táboře v Letech. Hnutí ANO se proti tomuto kroku ohradilo a ohlásilo, že odvolání nepodpoří.

Prezident Zeman věděl již před hlasováním o důvěře první Babišově vládě, že premiérovi dá druhý pokus na její sestavení. Zeman po Babišovi při sestavování první vlády nepožadoval 101 podpisů poslanců k zaručení důvěry vládě. V lednu 2018 pak obrátil a tvrdil, že při druhém jmenování Babiše premiérem bude vyžadovat oněch 101 podpisů. O pár týdnů později pak zase otočil s tím, že prohraje-li prezidentské volby, podpisy od Babiše vyžadovat nebude. Volby sice vyhrál, podpisy ale od Babiše stále nechce a dokonce mu dal neomezenou dobu na jednání o vládě.

„Získal jsem představu pana prezidenta, který mě neomezuje časově z hlediska vyjednávání o druhém pokusu. Za podmínky, že budeme vyjednávat, samozřejmě. Pan prezident netrvá na 101 podpisech, ale má představu, že pokud sestavíme vládu, tak že získáme většinu přítomných ve sněmovně," řekl Babiš po schůzce s prezidentem v Lánech.

Miloš Zeman také prohlásil, že Babiše jmenuje premiérem ještě před koncem referenda o možné koalici s ČSSD, a to konkrétně 6. června. Chce tak urychlit vznik vlády.

Zeman tedy postupem času měnil podmínky pro jmenování, od začátku ale bylo jasné, že na postu premiéra vidí jen Babiše:

„Nemluvil bych o mocenském paktu mezi mnou a Andrejem Babišem, ale také ne o tom, že bych mu házel klacky pod nohy. Naopak se ho budu snažit podporovat. Je to premiér, kterého jsem sám jmenoval, a upřímně nikoho jiného na funkci premiéra nevidím."

Zmíněný údaj vychází z článku Českého rozhlasu, který zmapoval sliby premiéra v demisi, které rozdal v rámci fungování v čele vlády. Mezi tuto sumu patří např. slibované daňové úspory, zvyšování důchodů, jízdné zdarma i konkrétní projekty jako rekonstrukce skokanských můstků v Harrachově.

Autoři textu upozorňují, že částka může být i vyšší, neboť některé sliby Babiš nijak nekvantifikoval, popř. jde o nekonkértní vyjádření a nelze je tedy připočíst.

Dle čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republikyjmenuje předsedu vlády prezident republiky a na jeho návrh schvaluje navržené ministry. V případě, že takto jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje. Pokud jmenovaná vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Od voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 byl premiér zatím jmenován pouze jednou.

Pokus o sestavení vlády de iure začíná ve chvíli, kdy prezident jmenuje předsedu vlády. V praxi je tento krok obcházen tzv. pověřením o vládním vyjednávání. Prezident danou osobu přímo nejmenuje premiérem, ale svěří jí do rukou odpovědnost za hledání vládní podpory ve Sněmovně a hledání vhodných ministrů. V případě, že tato osoba nebude schopna ve Sněmovně vládní podporu získat, může prezident pověřit jednáním dalšího člověka, aniž by vyplýtval jeden ze tří ústavou daných pokusů.

V současnosti jsme v situaci, kdy vláda pokračuje v demisi a premiér Andrej Babiš byl prezidentem pouze pověřen vládním vyjednáváním. Prozatím nebyl podruhé jmenován premiérem. Druhý formální pokus o sestavení vlády tedy nebyl dle Ústavy České republiky zahájen.

Pokud by došlo ke schválení současného návrhu koaliční smlouvy, pak by ve zmiňovaných situacích vláda skutečně padla. Aktuální návrh koaliční smlouvy mezi hnutím ANO a ČSSD je veřejně dostupný zde.

Jiří Hamáček zmiňuje článek 5, který říká: „Dojde-li v koalici i po dohodovacím řízení k situaci, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu, v případě, kdy 5 ministrů jmenovaných za koaliční stranu ČSSD podá prostřednictvím předsedy vlády demisi do rukou prezidenta, podá do 7 dnů demisi předseda vlády a spolu s ním, jeho prostřednictvím, všichni ministři navržení hnutím ANO 2011.“ (. pdf, str. 1)

Pokud jde o druhý zmínění případ, smlouva jej řeší ve článku 10: „Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách Parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů předkládané poslanci a senátory koaličních klubů anebo připojení se poslanců a senátorů koaličních klubů k iniciativě poslanců či senátorů z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Nebude-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat stanovisko vlády. Nerespektování tohoto ustanovení bude považováno za závažné porušení této koaliční smlouvy a bude postupováno v souladu s články 16, popř. 5.“ (. pdf, str. 2)