Miloš Zeman
Podstatný je termín jmenování nové vlády. A teď jde o to, jak velký bude časový interval mezi těmito dvěma věcmi. Tedy mezi přijetím demise a mezi jmenováním nové vlády. Já jsem jednoznačně zavázal, že se pokusím vytvořit časový prostor, aby bylo možné jednat a to samozřejmě především s těmi, kteří jsou ochotni za určitých podmínek vládě dát důvěru nebo podporu.
Miloš Zeman při projevu v Poslanecké sněmovně na páté schůzi 10. ledna 2018 k bodu Žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry oznámil, že na debaty o možné koalici nebylo příliš mnoho času ze dvou důvodů.
„Zaprvé, pan premiér mě požádal, abych jmenoval jeho vládu 13. prosince, a já jsem mu vyhověl, protože jsem uznal jako pádný důvod, a to byla návštěva Evropské rady v Bruselu 14. prosince. Ale tím naběhla ona třicetidenní lhůta. A kromě toho, a to je druhý důvod, tady byly vánoční a novoroční svátky, takže se toho zase tak moc neudělalo.“„Zavazuji se tedy, že vytvořím před avizovaným druhým pokusem dostatečný časový prostor odpovídající možná německému modelu, aby mohla proběhnout ona jednání, ať už budou směřovat k většinové koaliční vládě, anebo naopak k menšinové vládě s tolerancí nebo podporou některých parlamentních subjektů.“
Jiří Drahoš
WITOWSKÁ: Odmítl jste někoho, kdo vám nabídl peníze? DRAHOŠ: Ano, odmítli jsme v jednom případě. (...) Máme etickou komisi, která posuzuje každý případ sponzoringu a ta mi doporučila to odmítnout.
Zprávu o činnosti etické komise a posuzování sponzorů se nepodařilo nalézt. Její činnost není na oficiálním webu zveřejněna.
Jiří Drahoš na svých oficiálních stránkách uvádí seznam přijatých peněžitých darů a bezúplatných plnění, což dohromady činí 49,9 mil.Kč. Na transparentním účtu má momentálně zůstatek 8,9 mil. Kč (k 26.lednu 2018). Klíčové sponzory popsal server HlídacíPes.org.
Petr Hannig
My bychom při přistoupení do eurozóny ručili za řecké dluhy.
Země, ve kterých je zavedeno euro, patří do tzv. Eurozóny. Země Eurozóny se podíli téměř 3/4 na HDP Evropské unie. V případě, že se některý ze států Eurozóny dostane do finančních problémů a ohrozí tak stabilitu měny v celé Evropě, tak může zasáhnout nadnárodní finanční instituce Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
V roce 2012 byl ESM zaveden aby nahradil starší instituce podobného druhu (Evropský nástroj finanční stability a Evropský mechanismus finanční stabilizace). ESM má k dispozici až 700 mld. eur, které lze využít na záchranu finanční stability různými způsoby jako například nakupováním státních dluhopisů nebo poskytováním půjček.
Do fondu ESM přispívají pouze členové Eurozóny, Česká republika by se k ním při přijetí eura automaticky přidala. Petr Hannig tak poněkud neobratně popisuje realitu, za řecké dluhy by Česká republika ručila nepřímo skrze ESM.
Já jsem jmenoval ústavní soudkyní jednu paní, která předtím byla řekněme vášnivou propagátorkou církevních restitucí, a bylo celkem jasné, že dříve nebo později se církevní restituce k Ústavnímu soudu dostanou.
Kateřina Šimáčková sice souhlasí s církevními restitucemi, avšak je zavádějící tvrdit, že byla Milošem Zemanem jmenována soudkyní Ústavního soudu za situace, kdy tento soud bude dříve nebo později o církevních restitucích rozhodovat. O jejich ústavnosti totiž rozhodoval již dva měsíce před jmenováním Šimáčkové.
Prezident tento příklad uvedl v souvislosti s výrokem Pavla Fischera o (ne)jmenování homosexuála soudcem Ústavního soudu, protože by v budoucnu mohl rozhodovat o právech sexuálních menšin. Zeman se tak snažil prezentovat, že on sám v minulosti jmenoval osobu, která měla silný názor na otázku, kterou měl dle něj Ústavní soud v budoucnu řešit.
Miloš Zeman ve výroku podle všeho myslí soudkyni Kateřinu Šimáčkovou. Jak uvádí Česká televize, právě jí měly být při jejím schvalování některými senátory vyčítány její názory na církevní restituce. Tato otázka se podle všeho řešila na základě iniciativy tehdejšího senátora Zdeňka Škromacha, který dle iDnes.cz zadal svému poradci Radovanu Suchánkovi (dnes již také soudci ÚS), aby vyhledal, co si navrhovaní kandidáti myslí o církevních restitucích. O názoru Kateřiny Šimáčkové před jejím jmenováním informovaly také Lidové noviny, když uvedly, že „v levicovém Senátu by její schválení mohlo ohrozit to, že pokud jde o církevní restituce, stojí na opačné straně než ČSSD (jako advokátka zastupovala církve)“. Z veřejných zdrojů je možné dohledat také třeba to, že Šimáčková církevní restituce podpořila při své přednášce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Je tedy možné říct, že názor Šimáčkové na restituce je pozitivní.
O církevních restitucích Ústavní soud rozhodl 3. 6. 2013 (návrh na jejich zrušení podali senátoři 5. 2. 2013). Jako kandidátka na soudkyni ÚS byla Šimáčková představena již 15. 5. 2013 (Lidovky.cz). Její nominaci schválil Senát svým usnesením z 20. 6. 2013. Šimáčková byla soudkyní Ústavního soudu jmenována až 7. 8. 2013, tedy dva měsíce poté, co o církevních restitucích Ústavní soud rozhodoval. Je tedy zavádějící, pokud na tomto případu Zeman prezentuje, že soudkyní jmenoval osobu, která podle něj má silný názor na otázku, kterou by měl ÚS řešit. Posuzování ústavnosti církevních restitucí se totiž dostalo k Ústavnímu soudu ještě před jejím jmenováním.
Něco podobného hnutí FEMEN bylo při setkání Merkel-Putin. Tam těch dam bylo podstatně víc.
V průběhu státní návštěvy Vladimira Putina v Německu došlo při návštěvě průmyslové výstavy v Hannoveru 8. dubna 2013 k incidentu, kdy dvě polonahé členky hnutí FEMEN vběhly v rámci svého antiputinovského protestu s hesly namalovanými na svých tělech do přímé blízkosti obou státníku. Video z incidentu je dostupné na stránkách zpravodajského portálu Euronews. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.
Mirek Topolánek
Já jsem vstoupil poměrně pozdě do té kandidatury prezidentské.
Mirek Topolánek svůj záměr kandidovat na post prezidenta ve volbách v roce 2018 oznámil médiím v neděli 5. listopadu 2017. V úterý 7. listopadu pak pořádal první tiskovou konferenci z pozice kandidáta na prezidenta, kde oznámil, že získal nutné podpisy senátorů ze čtyř senátorských klubů (video od 4:10).
Do kandidatury oproti jiným kandidátům vstoupil skutečně později – z devíti kandidátů oznámil Mirek Topolánek kandidaturu jako poslední, a to jen dva dny před posledním termínem odevzdání kandidátních listiny (7. listopadu 2017, do 16:00).
Chronologicky svou kandidaturu oznámili:
My nemáme možnost vůbec něco k tomu říct, bude Dublin IV, se teďka schvaluje, nejenom ti, kteří jsou teď v Itálii, Španělsku, ale i ti, kteří jsou třeba ve Švédsku, Německu, bude moct EU bez našeho sebemenšího vstupování do té akce k nám nařídit přijetí.
Petr Hannig se vyjadřuje k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU známému Dublin IV.
Nařízení EU je přímo použitelné a závazné v členských státech, pokud prošlo řádným legislativní procesem Evropské unie.
Účelem tzv. Dublinského systému je sjednotit a zefektivnit mechanismus řízení o žádosti cizince o mezinárodní ochranu. Cílem je vypořádat se s následky migrační krize.
Návrh nařízení Dublin IV právě prochází řádným legislativním procesem. V tuto chvíli probíhá jednání na úrovni Rady a poslední jednání proběhlo 6. prosince 2017. Česká republika má své zástupce z řad ministrů v Radě Evropské unie a v Evropském parlamentu, kteří se mohou k návrhům nařízení vyjadřovat.
Senát ČR se k tomuto návrhu nařízení vyjádřil odůvodněným stanoviskem. Senát se domnívá, že toto nařízení by překračovalo působnost Evropské unie. Evropská komise Senátu odpověděla.
Podle návrhu nařízení by byli do členských států žadatelé přidělováni na základě tzv. referenčního klíče. Pokud by počet žadatelů v jednom ze států překročil limit určený na základě stanovených kritérií (např. velikosti státu, HDP, dosavadní počet žadatelů,...), pak by byli žadatelé přidělováni jiným členským státům.
Česká republika tedy má možnost se k návrhu nařízení Dublin IV vyjádřit.
Podle ústavy má prezident právo povolávat si členy vlády a konzultovat s nimi jejich činnost.
Touto pravomocí je prezident nadán dle čl. 64 Ústavy. Odst. 2 uvádí:
„Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.“
Máme ekonomický růst, máme zaplať pánbůh konečně i růst životní úrovně. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě.
Česká republika skutečně v posledních letech zažívá hospodářský růst. Graf zachycuje čtvrtletní změnu HDP oproti stejnému období v předchozím roce. V letech 2016 můžeme pozorovat jistý pokles, změna HDP oproti stejnému období v předchozím roce je ale stále kladná. To znamená, že docházelo k hospodářskému růstu.
Růst životní úrovně můžeme poměřit například růstem příjmů, a to jak nominálních, tak především reálných. Z šetření ČSÚ (.pdf) vyplývá, že reálné příjmy vzrostly mezi lety 2014 a 2015 o 4,2 %. Reálný růst znamená, že si domácnost skutečně může koupit více spotřeby. Tento růst byl zaznamenán u domácností jak s vyšším vzděláním, tak i u domácností s nižším vzděláním.
Náklady na bydlení zůstaly na stejné úrovni, ale podíl příjmů, které domácnosti vynakládaly na bydlení se snížil na 17,1 %.
V ČR je míra ohrožení příjmovou chudobou rovna 9,7 % a zůstává podobná jako dříve.
ČR se také skutečně může pyšnit nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. V říjnu 2017 byla míra nezaměstnanosti v ČR 2,7 %. Nízkou nezaměstnanost můžeme sledovat také v Maltě nebo Německu. Průměr EU se pohyboval ve výši 7,4 %. Naopak nejvyšší nezaměstnanost byla na jihu Evropy – v Řecku, Španělsku nebo Itálii.
Majitelka obchodu zastřelila lupiče, který vniknul do tohoto obchodu a těžce zranil jednoho zaměstnance. Žádný policista tam, pane profesore, tenkrát nebyl.
Dne 24. července 2017 došlo k přepadení prodejny zbraní v blízkosti Václavského náměstí (Opletalova ulice). Pachatel napadl nožem prodávajícího, kterého vážně poranil, následně byl však útočník postřelen kolegyní napadeného. Napadený i útočník byli poté převezeni do nemocnice, kde útočník svému zranění podlehl.
Střelba zaměstnankyně byla policií ČR vyhodnocena jako nutná obrana a případ byl následně odložen bez stíhání. Policie byla na místě činu až s příjezdem záchranné služby.
