Přehled ověřených výroků

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože je sice pravda, že čínská firma CITIC převzala a zaplatila dluhy CEFC, a nadále tak obě firmy pokračují ve své činnosti. Jejich investice ale nedosahují slibované hodnoty, a mnohdy se jedná pouze o akvizice majetku, což se nedá zcela označit jako investici.

Miloš Zeman v roce 2016 uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou 95 miliard korun. V současné době je ale částka o zhruba 72 miliard nižší.

Z předběžných odhadů České národní banky vyplývá, že čínské investice dosahují ke konci roku 2017 necelých 23 miliard. „Co se týče stavu čínských investic v České republice, ten byl ke konci roku 2016 17 miliard Kč, zatímco rok před tím to bylo 6,66 miliard Kč,“ uvedla tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová pro server Echo24. Největším čínským investorem u nás je v poslední době diskutovaná firma CEFC. Ta nezřídka ovšem provádí akvizice, za všechny můžeme jmenovat fotbalovou Slavii, pivovar Lobkowitz nebo sídlo Živnobanky.

CEFC dlužila skupině J&T 11,5 miliardy Kč. J&T 17. května 2018 převzala její aktivity v Česku, protože dluhy Číňané podle J&T nezaplatili v termínu. CEFC označila změny za pokus J&T o nepřátelské převzetí firmy a jejích aktiv v ČR.

Skupina J&T se v 25. května 2018 dohodla s čínskou CITIC Group na prodeji pohledávek ve výši 11,5 miliardy Kč, které jí dlužila čínská CEFC. Skupina J&T rovněž potvrdila, že postupně začne uvolňovat zastavený majetek CEFC a odvolávat své zástupce ve společnosti.

Není dohledatelný žádný výrok Andreje Babiše, který by potvrdil Kalouskovo tvrzení. Babiš sám to označuje za nesmysl a nabídku ke spolupráci popírá, nelze však doložit, že by jím nabídka ke spolupráci navržena nebyla. Navíc údajná nabídka ke spolupráci měla být předmětem soukromého rozhovoru, který není veřejně přístupný. Loni v březnu mluvil Kalousek v rozhovoru pro Aktuálně.cz o údajné nabídce ke spolupráci, kterou dostal od Babiše, a řekl následující:

„Je rok 2004, střecha hotelu Aria, kde mi Andrej Babiš řekl, že si vybrali tři mladé nadějné politiky, každého z jiné strany: Stanislava Grosse (ČSSD), Ivana Langera (ODS) a mě. A že stojí o spolupráci. Že bude kompenzovat politickou kariéru s tím, že politická rozhodnutí ve prospěch Agrofertu jsou samozřejmostí.“

Miroslav Kalousek byl v té době poslancem a předsedou KDU-ČSL, Stanislav Gross premiérem a Ivan Langer místopředsedou Poslanecké sněmovny. Langer s Grossem dle Kalouska nabídku údajně přijali a jezdili za Babišem do Průhonic.

Andrej Babiš na toto Kalouskovo tvrzení pro Aktuálně.cz reagoval následovně: „Zoufalství Kalouska v boji proti mně a ve lžích dosáhlo nového rozměru. Jsou to lži a nesmysly.“
Redakce Aktuálně.cz se dotázala i Langra, který odpověděl: „V Průhonicích jsem byl mnohokrát, s panem Babišem dvakrát: při oficiálním otevření sokolovny, kam jsem byl pozván, a pak poté, co jsem ukončil působení ve veřejných funkcích kolem roku 2011.“

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť takový závazek v programovém prohlášení vlády opravdu je. Musíme ale podotknout, že Českou republiku k tomuto kroku zavazují rozhodnutí Evropské komise týkající se státní podpory v oboru výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Programové prohlášení vlády: „Provedeme analýzu překompenzací zejména větších solárních elektráren s cílem snížit neúnosně vysoké platby za stávající obnovitelné zdroje.“ Cílem závazku na zavedení mechanismu kontroly přiměřenosti podpory je zjistit, zda nedochází k možné překompenzaci podpory. A to především na základě kumulace podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s jinou provozní podporou, investiční podporou nebo nadhodnocením některé z položek výrobních nákladů. Kontroly se nebudou týkat výroben, u nichž součet podpory ve třech po sobě jdoucích letech přesáhl 200 000 eur, tedy 5,3 mil. Kč, tj. především malých instalací. Výjimkou jsou výrobny, které sice samy o sobě tuto hranici nepřesáhly, avšak jsou součástí většího celku, v němž k překročení hranice 200 000 eur došlo.

Kontrola přiměřenosti podpory má být provedena do deseti let po uvedení zařízení do provozu. Při identifikaci překompenzace podpory budou zavedena opatření, která zajistí, aby k překompenzaci podpory nedocházelo a aby v případě nutnosti tato překompenzovaná částka byla získána zpět.

Další detaily k postupu mechanismu a výpočtu jsou dostupné v materiálu vlády.

E-shop (www.spd-shop.cz), o kterém se píše, je provozován podnikatelem Lubomírem Volným, poslancem za SPD a předsedou regionálního klubu SPD Moravskoslezského kraje. Podle vyjádření Lubomíra Volného je tento e-shop provozován na základě zdarma udělené licence a provozuje ho on sám jako podnikatel – fyzická osoba.

Obsah jednotlivých stránek tohoto e-shopu svým zpracováním vykazuje znaky určitého provázání, kupříkladu používáním slov „OFICIÁLNÍ ESHOP HNUTÍ“ nebo stránkou věnovanou informacím o hnutí SPD. I Tomio Okamura na svém Facebooku a na webu SPD zveřejnil příspěvek, který na e-shop odkazoval a ve kterém stálo: „Nový e-shop SPD…“Tento příspěvek byl však stažen a není již dostupný.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ve své tiskové zprávě uvedl, že podnikající fyzická osoba poskytovala bezúplatné plnění ve prospěch strany, když agitovala a provozovala e-shop s propagačními předměty strany. Hnutí SPD se tím, že toto neuvedla ve zprávě o financování kampaně, dopustila přestupku.

V souvislosti s tímto e-shopem také někteří členové SPD do úředního záznamu o podání vysvětlení na policii vypověděli, že byli nuceni si skrze tento e-shop kupovat reklamní předměty na hnutí SPD a tyto předměty pak dále rozprodat a peníze odevzdat Lubomírovi Volnému.

Lze tedy říci, že hnutí SPD sice e-shop samo neprovozuje, ale také že tento e-shop je propagován hnutím a je možné se na něj prokliknout z facebookových stránek hnutí i ze stránek Tomia Okamury.

Nelze popírat, že zde existuje jistá spojitost mezi e-shopem a hnutím nebo osobou Tomia Okamury. Tato spojitost je ostatně i jedním z důvodů, proč byla hnutí udělena pokuta.

Andrej Babiš během svých výjezdů opakovaně explicitně slíbil, že se do regionů bude investovat.

Při návštěvě Mladé Boleslavi, slovy Andreje Babiše:

„Jsme velice rádi, že Škoda Auto je připravena zásadně investovat do této oblasti a jsme připraveni na tom participovat. Dnes jsme probrali konkrétně jedenáct investic do dopravní infrastruktury, z toho jsou dvě na železnici. Hlavně jsou to ale silnice a přivaděče z dálnice. Celková investice je 1,7 miliardy.“

Z návštěvy Ústeckého kraje (čas od 1:30):

„Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, která usiluje o vlastní kardiocentrum, určitě si to ta nemocnice zaslouží, protože vybudovala skvělou onkologii a jsou tam šikovní doktoři.”

Z návštěvy Libereckého kraje (čas od 0:15):

„Dávají tam jen 10 milionů ročně, ale je tam potřeba 100, takže my tam příští rok posílíme ten program.”

Případně ve věci brněnského hokejového stadionu a cyklistického velodromu, slovy Petra Vokřála:

„Její výstavba je ovšem podmíněna tím, že současně s tím musíme podle toho, jak jsme slíbili, postavit nový cyklistický ovál, tedy velodrom, přičemž obě stavby by měly být dokončeny do roku 2022, maximálně 2023.“

Peníze se slibovaly i v Mělníku. Na opravu Národního divadla, Invalidovny a Národní galerie. Slib daňových pobídek pro BMW na Sokolovsku. Nad rámec výjezdů do regionů se však údajně slíbilo i 30 miliard do školství, snahu finančně podporovat učitele vyjádřil Babiš i formou samostatného videa. Tento demonstrativní výčet hodnotíme jako dostatečný pro označení výroku za nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, a to s ohledem na přirovnání Miroslava Pocheho ke kmotrovi. Je problematické určit, jak přesně by se měla tato charakteristika projevit. Byť lze skutečně ve veřejném prostoru zachytit informace, že Poche je silným zákulisním hráčem, z našeho pohledu nelze objektivně vyhodnotit uvedenou charakteristiku. Dodejme, že zbytek výroku je od Michálka podán korektně.

Piráti se ve své povolební strategii zavázali, že nebudou podporovat ani nevstoupí do vlády, v níž budou lidé s korupční minulostí:

„Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií.“

Andrej Babiš je obviněn od října 2017 spolu s několika dalšími lidmi v souvislosti s padesátimilionovou dotací na farmu Čapí hnízdo. Poté, co byl Andrej Babiš ve sněmovních volbách 2017 zvolen znovu poslancem, a tím získal poslaneckou imunitu, bylo trestní stíhání na několik měsíců přerušeno. Po jeho opětovném vydání poslanci v lednu 2018 jeho trestní stíhání pokračuje.

Co se týče slov o pražském kmotrovi, neexistuje žádná obecně platná definice či vysvětlení toho, kdo může být označen za kmotra pohybujícího se v politickém prostředí a jaké musí splňovat charakteristiky pro takové označení.

Miroslav Poche má za sebou skandál s financováním ČSSD. V roce 2010 se Hospodářským novinám přiznal, že svůj několikasettisícový dar nechal skrytě rozdělit a rozepsat mezi jiné členy strany tak, aby strana z daru nemusela platit daň státu. Po tomto problému Poche rezignoval na stranické funkce.

Poche byl považován za součást známé zákulisní trojice Poche-Hulínský-Březina, která měla dominantní postavení v pražské organizaci ČSSD. Poche platí také za silného a vlivného vyjednavače uvnitř pražské i celostátní sociální demokracie. S Andrejem Babišem si v minulosti přes média o sobě vzájemně vyměnili několik vyjádření.

Výrok je hodnocen jako zavádějicí. Je sice pravda, že rumunská sociální demokracie PSD vyhrála parlamentní volby v roce 2016; platí také, že předseda této strany, Liviu Dragnea je trestně stíhaný za podvod a zločinné spolčení. Je ale zavádějící tvrdit, že volba trestně nestíhaných kandidátů na post premiéra v Rumunsku souvisí čistě jen s politickou kulturou –v Rumunsku totiž platí zákon, který zakazuje odsouzeným osobám být předsedou vlády.

V rumunských parlamentních volbách v roce 2016 vyhrála strana PSD se ziskem 46 % hlasů. Její předseda Dragnea měl již v minulosti problém se zákonem, když byl v dubnu 2016 pravomocně odsouzen k podmínečnému trestu za snahu zfalšovat výsledky národního referenda z roku 2012, které mělo potvrdit zahájení procesu odvolání tehdejšího prezidenta Traiana Băsescu. Toto pravomocné rozhodnutí soudu znemožnilo Dragneaovi kandidovat na místo předsedy vlády dle zákona 90/2001, o organizaci a fungování vlády a ministerstev. Strana PSD zvolila jako svého premiéra po volbách Sorina Grindeanu.

Během posledního roku mělo Rumunsko tři premiéry. První povolební premiérem Grindeanu byl ale sesazen z funkce poté, co přišel o podporu své vlastní strany a koaličního partnera, strany ALDE v červnu 2017. Jeho nástupcem byl vybrán Mihai Tudose, který následně odstoupil z funkce po rozporech s předsedou strany Dragneaem. V současné chvíli je tedy ve funkci premiérky Viorica Dancila (od 17. ledna 2018).

Je tedy otázkou, do jaké míry mají změny na postu předsedy rumunské vlády co dočinění s politickou kulturou, když působení předsedy nejsilnější strany Dragnea na postu premiéra je blokováno zákonem.

Výrok je hodnocen jako neověřiřelný, neboť není možné projít soukromou komunikaci předsedy Okamury. Nevíme tedy, zda se tomu tak děje.

V reakci na výroky Tomia Okamury vyvěsily neznámé osoby plakáty s jeho fiktivním vyjádřením. To obsahovalo jeho smyšlenou omluvu za výroky o táboru v Letech a také slevové poukázky do jeho obchodu s japonskými potravinami. Novinář Jiří X. Doležal z týdeníku Reflex skutečně před Okamurovým obchodem stál s transparentem a vyzýval kolemjdoucí, aby zde nenakupovali.

Okamura je spoluvlastníkem prodejny Japa Shop společnosti Japa Foods s.r.o. v pražském Bubenči. V reakci na jeho kontroverzní výroky o romském koncentračním táboře v Letech (detaily kauzy viz např. na Aktuálně.cz) rozvěsili aktivisté po Praze letáky s fiktivní omluvou Tomia Okamury, u kterých byly útržky s falešnou slevovou poukázkou do obchodu Japa Foods. Jak píší Lidovky.cz, původci zůstali v anonymitě.

Zdroj: Lidovky.cz

V únoru letošního roku se Okamura nechal slyšet, že by se měl zavést den památky všech obětí holokaustu, přičemž v Událostech ČT byl upozorněn, že tato vzpomínka se v ČR koná každý rok 27. ledna. V reakci na toto vystoupení se novinář Jiří X. Doležal rozhodl protestovat před obchodem Japa Shop.

Doležal stál před obchodem s plakátem: „Volte SPD!!! Nekupujte u imigrantú (sic)!!!“ Ze záznamu je patrné, že Doležal opravdu odrazoval lidi od nákupu v obchodu a v závěru videa říká, že po celou dobu jeho protestu v dané prodejně nikdo nenakupoval. Ačkoli šlo o jasnou satiru, kdy se novinář Doležal snažil poukázat na Okamurou podporované stereotypy ohledně migrantů, nelze popřít, že jde o novináře, který s transparentem odrazoval zákazníky před obchodem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoli vzhledem k absenci vyjádření osob, které letáky vyvěšovaly, nelze říci, zda tak činili za účelem odrazování zákazníků či obtěžování Tomia Okamury. Je však pravdou, že falešné letáky se objevily a že jeden z novinářů opravdu před obchodem protestoval.

Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, jelikož marginalizuje jednání ANO a ČSSD během března a části dubna trvající cca tři týdny. Zároveň předseda TOP 09 s největší pravděpodobností neví, kdo bude příštím ministrem vnitra, a už vůbec tuto informaci nemají „všichni“.

Hnutí ANO začalo se sociálními demokraty jednat v půli března 2018 a po tři týdny vedli jejich zástupci diskuze o programových průsečících. Celý tento koloběh mapuje Česká televize na svém webu.

Z mediálních informací o jednáních můžeme namátkou vybrat konsenzus v oblasti obrany. Lídři obou stran jednali také o daních a financích a shodu nalezli u zdravotnictví. Je však na místě zdůraznit, že jde pouze o zprostředkované, sporé a jistě neúplné informace médií a nikdo kromě jednajících konečné výsledky schůzí nezná. Třítýdenní jednání o programu ale dokumentují, že se na společné vizi vlády pracovalo.

Zároveň existují informace o jednání, kde ČSSD předala komunistům deset bodů, na kterých se s vítězem voleb neshodla. „Jedná se o priority, kde vidíme shodu a průnik levicových programů ČSSD a KSČM, a tudíž i prostor pro jejich společné prosazování ve vyjednávání o nové vládě s hnutím ANO. Teď čekáme na stanovisko KSČM,“ řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Při řešení personálního obsazení jednotlivých ministerstev či působení trestně stíhaného Andreje Babiše ve vládě na začátku dubna 2018 došlo k rozkolu v jednání, což vyústilo v jeho ukončení. Po týdenním intermezzu se strany ke společnému stolu vrátily, aby dokončily dohodu na personálním obsazení kabinetu.

Odpovědi na otázky Pospíšilovi pravděpodobně poskytne až úplné znění koaliční smlouvy. Její text by mohl být hotov podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka na začátku května.