Demokratický blok neměl ani kandidáta (na předsedu PSP, pozn. Demagog.cz). Pak tam byl Fiala. My jsme řekli, že budeme volit Fialu z ODS.
Demokratický blok čtyř parlamentních stran (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) byl vytvořen 15. listopadu 2017. Nicméně dosavadní kandidát občanských demokratů na předsedu Sněmovny Petr Fiala odmítl kandidovat proti Radku Vondráčkovi, protože kandidáta ANO podpořili komunisté, SPD a Piráti.
Ivan Bartoš následně hovoří o volbě a podpoře Petra Fialy do pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podle Bartošových slov bezprostředně po nezvolení Petra Fialy i podle stanoviska na pirátském webu skutečně podpora pro předsedu ODS ze strany Pirátů existovala.
Tato země je každý rok zatěžována 40 mld. korun dotací na obnovitelné zdroje, zejména solární.
V roce 2017 činily výdaje na dotace ze státního rozpočtu 25,1 miliard Kč (.pdf, str. 35). V roce 2013 byla podpora OZE vyčíslena na 44,4 mld Kč (z toho 11,7 mld Kč ze státního rozpočtu)
Dotace na obnovitelné zdroje však nejsou čerpány jen ze státního rozpočtu - dalším zdrojem jsou příspěvky z cen elektřiny vyrobené z jiných než obnovitelných zdrojů. Ty platí sami odběratelé - od roku 2016 již není příspěvek na OZE vypočítáván čistě z množství odebrána elektřiny, ale z velikosti jističe a činí maximálně 495 Kč za MWh odebrané elektřiny.
V posledních čtyřech letech celkové výdaje na OZE opravdu oscilovaly okolo 40 miliard Kč ročně.
My nemáme možnost vůbec něco k tomu říct, bude Dublin IV, se teďka schvaluje, nejenom ti, kteří jsou teď v Itálii, Španělsku, ale i ti, kteří jsou třeba ve Švédsku, Německu, bude moct EU bez našeho sebemenšího vstupování do té akce k nám nařídit přijetí.
Petr Hannig se vyjadřuje k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU známému Dublin IV.
Nařízení EU je přímo použitelné a závazné v členských státech, pokud prošlo řádným legislativní procesem Evropské unie.
Účelem tzv. Dublinského systému je sjednotit a zefektivnit mechanismus řízení o žádosti cizince o mezinárodní ochranu. Cílem je vypořádat se s následky migrační krize.
Návrh nařízení Dublin IV právě prochází řádným legislativním procesem. V tuto chvíli probíhá jednání na úrovni Rady a poslední jednání proběhlo 6. prosince 2017. Česká republika má své zástupce z řad ministrů v Radě Evropské unie a v Evropském parlamentu, kteří se mohou k návrhům nařízení vyjadřovat.
Senát ČR se k tomuto návrhu nařízení vyjádřil odůvodněným stanoviskem. Senát se domnívá, že toto nařízení by překračovalo působnost Evropské unie. Evropská komise Senátu odpověděla.
Podle návrhu nařízení by byli do členských států žadatelé přidělováni na základě tzv. referenčního klíče. Pokud by počet žadatelů v jednom ze států překročil limit určený na základě stanovených kritérií (např. velikosti státu, HDP, dosavadní počet žadatelů,...), pak by byli žadatelé přidělováni jiným členským státům.
Česká republika tedy má možnost se k návrhu nařízení Dublin IV vyjádřit.
Ředitel bezpečnostního odboru Jan Novák požádal ředitele BIS, ale také Vojenského obranného zpravodajství a takzvané UZINy, aby se vyjádřily ke tvrzení pana Drahoše, že parlamentní volby byly ovlivňovány zahraničními rozvědkami. Všichni 3 ředitelé jasně prohlásili, že to není pravda.
Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:
„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.
Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.
BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”
Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.
Ondráček byl zvolen hlasy KSČM, SPD a ANO. To je pravda a na tom nic nezmění ani PR tým Andreje Babiše na jeho facebookové stránce.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.
Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.
Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.
Konkrétní příklad je Mirek Topolánek, jehož vláda vládla pět měsíců – od září do ledna – a vládla v demisi. A také neměla nic předjednáno.
První vládu Mirka Topolánka jmenoval tehdejší prezident České republiky Václav Klaus 4. září 2006. Tato vláda byla složena pouze z členů ODS a nestraníků. Hlasování o důvěře vládě proběhlo 3. října 2006. Vládu podpořilo 96 poslanců, 99 bylo proti. Vláda tak důvěru nedostala a 11. října podal Topolánek demisi. Od tohoto dne až do 9. ledna 2007, kdy byla jmenována druhá vláda Mirka Topolánka, vládla první Topolánkova vláda v demisi. Toto období bylo dlouhé tři měsíce.
Navíc Zeman srovnává Topolánkovu vládu se současným kabinetem Babiše. Nicméně Topolánek od voleb vedl jednání s partnery o podpoře pro svou vládu, jeho kabinet podpořili kromě poslanců ODS také poslanci Strany zelených a část lidovců. Babiš kromě poslanců hnutí ANO nezískal jediný hlas navíc.
Komunisté se vyjádřili, že tu vládu (druhou vládu Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) podpoří nehledě na to, ať je Andrej Babiš stíhaný, nebo ne.
KSČM o podpoře vlády sestavené Andrejem Babišem se stranou ANO stále jedná. Případná podpora by však závisela na shodách v programu a trestní stíhání premiéra v demisi pro KSČM skutečně nepředstavuje problém.
V Interview ČT24 řekl Stanislav Grospič, předseda mandátového a imunitního výboru, že KSČM ctí presumpci neviny, ale přesto doufá, že se celá kauza v brzké době vyřeší. Zároveň však nevyloučil podporu vlády v případě programových shod.
Ve stejném duchu se 23. 1. 2018 vyjádřilpředseda strany Vojtěch Filip, který po jednání s ANO novinářům řekl, že přestože do vlády KSČM vstupovat nebude, oba subjekty budou pokračovat v jednáních. V případě programových shod by pak KSČM skutečně podpořila vznik vlády.
Pro mě je ta I.P. Pavlova byla docela symbolická, protože já jsem zde začal se svým prvním petičním stánkem, když jsem začal sbírat podpisy, tak to bylo právě na I.P., na I.P. Pavlova.
Vzhledem k novele zákona o volbě prezidenta republiky, která zavedla povinnost uvádět kromě jiných údajů také číslo svého občanského průkazu nebo cestovního pasu, nebylo až do března 2017 jasné, jaké budou přesné podmínky pro podporu petic prezidentských kandidátů. První zmínka o Hilšerově petičním stánku na sociálních sítích tedy pochází z 22. března 2017 a jednalo se skutečně o náměstí I. P. Pavlova.
Já jsem se vždy označoval za eurofederalistu, nikoli tedy za zastánce evropského unitárního státu, v čemž je velký rozdíl.
O tom, že je eurofederalistou, se Miloš Zeman vyjádřil v minulosti vícekrát:
“Já sám se označuji za eurofederalistu, ale vždy dodávám, že eurofederalista není ten, kdo podporuje unitární evropský superstát.” (rozhovor pro Euractiv.cz, 10.12. 2012)
"Já jsem totiž eurofederalista, který by si přál, aby časem, postupně, vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou." (Idnes.cz., 12.1.2009)
„Jsem eurofederalista, a tedy odpůrce evropského superstátu.“(v knize Miloš Zeman - zpověď informovaného optimisty: rozhovor s Petrem Žantovským, kniha z roku 2012, ukázka zde)
Svoji podporu společné zahraniční, obranné a ekonomické politice EU vyjádřil například v roce 2013 v Berlíně nebo při podpisu tzv. eurovalu v témže roce.
My dneska máme v branném zákoně, že každý občan České republiky je povinen podrobit se vojenskému výcviku. Ale toto platí až v době ohrožení státu či v době válečné.
Přestože proces povolání je poněkud složitější, v zásadě může být v době ohrožení státu každý zletilý občan odveden a následně povolán k vojenskému cvičení (byť s výjimkami a nikoli všichni zletilí občané jedním odvodem) .
Takzvaný branný zákon v § 18 stanovuje jako první podmínku odvodu občanů (nikoli vojáků z povolání či v záloze) vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Vláda k tomuto vydá nařízení, kde také stanoví, kolik občanů je třeba nad rámec ozbrojených sil „nabrat“. Branci jsou určeni podle kvalifikace či ročníku narození.
Krajské vojenské velitelství pak povolá vybrané občany k odvodu, z nichž se v odvodním řízení vyberou ti, kteří jsou schopni vykonávat vojenskou činnou službu. Pokud je rozhodnutí pozitivní, stává se občan vojákem, resp. vojákem v záloze, kterými lze podle potřeb doplnit řady ozbrojených sil. Jde pochopitelně pouze o osoby starší 18 let a existují výjimky (např. § 6, § 7, § 25 a další) – například ženy však z branné povinnosti vyňaty nejsou.
V této fázi může voják požádat o vyslání na dobrovolné vojenské cvičení, nebo může být na vojenské cvičení vyslán povolávacím rozkazem a pak je povinen jej nastoupit. V obecné rovině je tedy Hynkův výrok pravdivý.
