Přehled ověřených výroků

Pravda

Miloš Zeman výrok pronesl při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje. Doslova řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Následně dodal (1:30 a dále), že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.

Pravda

Během konfliktu v Kosovu v roce 1999 přijala vláda ČR dne 21. dubna usnesení č. 378 o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo. V rámci tohoto opatření (.pdf, str. 30) bylo poskytnuto útočiště 1034 osobám, ze kterých ke dni 25. ledna 2000 bylo navráceno zpět do Kosova 904 osob. Podobná čísla uvádí i organizace Člověk v tísni.

Vzhledem k tomu, že počet osob odpovídá hodnotám výroku včetně skutečností, že se vrátila zpět do Kosova podstatná část uprchlíků, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nepravda

První vládu Mirka Topolánka jmenoval tehdejší prezident České republiky Václav Klaus 4. září 2006. Tato vláda byla složena pouze z členů ODS a nestraníků. Hlasování o důvěře vládě proběhlo 3. října 2006. Vládu podpořilo 96 poslanců, 99 bylo proti. Vláda tak důvěru nedostala a 11. října podal Topolánek demisi. Od tohoto dne až do 9. ledna 2007, kdy byla jmenována druhá vláda Mirka Topolánka, vládla první Topolánkova vláda v demisi. Toto období bylo dlouhé tři měsíce.

Navíc Zeman srovnává Topolánkovu vládu se současným kabinetem Babiše. Nicméně Topolánek od voleb vedl jednání s partnery o podpoře pro svou vládu, jeho kabinet podpořili kromě poslanců ODS také poslanci Strany zelených a část lidovců. Babiš kromě poslanců hnutí ANO nezískal jediný hlas navíc.

Pravda

Je pravdou, že v rámci daňového systému ČR jsou nejvyšším procentem zdaněny hazardní hry. Od 1. ledna 2017 je účinný zákon č. 187/2016, který revidoval právní rámec regulace všech typů hazardních her. Dle § 4 uvedeného zákona se jedná o zdanění ve výši 23 %.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože pokud mezi Andrejem Babišem a Petrem Fialou probíhají uzavřená jednání, nelze ověřit, co na nich bylo řečeno. Alexandra Udženija i Marek Benda ve svých rozhovorech v ČT kritizovali hnutí ANO za ochotu k vyjednávání a spolupráci s KSČM a SPD místo jiných politických stran.

ODS opravdu iniciovala snahy o koordinaci zahraniční politiky s vládou a ostatními stranami ve Sněmovně. Petr Fiala ocenil snahu Andreje Babiše zvýraznit roli premiéra na poli zahraniční politiky, rozhodně ale odmítl ohodnotit její obsah, dokud nebudou konkrétní výsledky.

V reakci na slova Andreje Babiše Petr Fiala vyjádřil na svém Twitteru:

„A.Babiš možná umí dělat titulky, ale zatím nepředvedl, že umí dělat vládu. Jeho řečnické triky nestojí za komentář. Prozatím bych ocenil, kdyby alespoň mluvil pravdu. Nikdy jsem ho nepochválil za zahr. politiku. Jen jsem přivítal, že se ji začal věnovat. Ocením až reálné výsledky.“

Na konci února se Petr Fiala vyjádřil k zahraniční politice nynější vlády pozitivně,

„Snaží se být aktivní. Bere zahraniční politiku vážně a jako svůj úkol premiéra. A to je podle mě správně.”

Zároveň však zatím nehodnotil, zda je její obsah dobrý, či nikoliv, dokud nebudou konkrétní výsledky práce premiéra. Šéf ODS také navrhl možnou koordinaci zahraniční politiky vlády s opozičními stranami, což bylo Andrejem Babišem přijato pozitivně.

Zahraniční politiku a spolupráci s menšinovou vládou Andreje Babiše či možnou koalici opravdu komentovala (52:55) i Alexandra Udženija v Otázkách Václava Moravce 4. března 2018.

UDŽENIJA: „Předseda Fiala inicioval tu schůzku s panem Babišem, kde mu navrhl, že bychom se měli bavit o tom, jak by měla vypadat zahraniční politika naší země, protože to nemůže být ani o jedné straně, někdy ani o koalici. Ten konsensus nad tím by měl být širší. Proto to náš předseda udělal a my docela vítáme, že se k tomu pan Babiš hlásí. Protože tady alespoň vidíme jednu takovou věc, že se nehlásí právě ke komunistům a že nechce vystupovat z NATO nebo z EU. A my budeme rádi, pokud takovou zahraniční politiku budeme prezentovat všichni.“

MORAVEC: „Mohlo by to vést k tomu abyste tolerovali vládu Andreje Babiše?“

UDŽENIJA: „V žádném případě, my nebudeme tolerovat žádnou menšinovou vládu Andreje Babiše,“

MORAVEC: „I když se s ním dohodnete na podpoře zahraniční politiky?“

UDŽENIJA: „Ne. V žádném případě, my jsme to jasně řekli, máme usnesení kongresu. Opravdu teď vidíme, že my jsme alternativa vůči Hnutí ANO. Pan Babiš 10 dní po volbách řekl, že chce menšinovou vládu, včera to zopakoval. On vůbec nechce vládnout s nikým, ale hledá si ty nejlevnější sluhy. A tady KSČM, SPD I ČSSD se mu velmi pěkně nabízejí.”

Marek Benda o den dřív pak v Událostech, komentářích 3. března 2018 zmínil (12:30), že hnutí ANO se není schopno bavit s jinými politickými subjekty než s komunisty a SPD.

„Bavíme se o tom, že vítězné HA pracuje od prvního okamžiku s komunistickou stranou (…) místo toho, aby se dokázali bavit s nějakými jinými subjekty.“

Zavádějící

Zeman má pravdu v tom, že jím schválení soudci a jmenovaní členové bankovní rady ČNB jsou přijímáni pozitivně. Senát nicméně odmítl celkem tři prezidentovy návrhy na soudce ÚS, než došlo ke shodě, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Podle čl. 84 Ústavy jmenuje prezident soudce Ústavního soudu se souhlasem Senátu. Nejprve v červnu 2013 neuspěl v hlasování Senátu Miloslav Výborný (nedoporučen výborem), v červenci 2013 Zeman nedokázal prosadit Senátem Jana Sváčka a konečně v dubnu 2014 neprošel horní komorou Jiří Nykodým. Důvody odmítnutí kandidátů nejsou jasné, přesto nelze bez dalšího říci, že by výběr byl bezproblémový.

Jak dokumentuje Aktuálně.cz, kritika vyznamenání není typická jen pro Zemana. U něj vyvstaly pochybnosti o zásluhách např. Františka Čuby (býv. předsedy významného komunistického JZD Slušovice) či Miroslava Tomana (býv. komunistického místopředsedy vlády). Řada z vyznamenaných včetně těchto dvou byla spojena se Zemanovou předvolební kampaní či Stranou práv občanů (dříve Zemanovci). V jistém smyslu směřovala kritika i k odborným kvalitám vyznamenaných umělců.

Pravda

O Martinu Nejedlém, jednom z hlavních poradců Miloše Zemana, se toho ví poměrně málo, neboť po celou dobu působení na Pražském hradě nezveřejnilsvůj životopis. Nicméně je známo, že byl v minulosti profesionálním volejbalistou hrajícím za Zbrojovku Brno, poté se odstěhovaldo Německa.

Po ukončení sportovní kariéry začal Martin Nejedlý podnikat. Působilv Ruské federaci, kde mimo jiné obchodoval s auty. Dle informací serveru info.cz převážel ojeté automobily právě mezi Německem a Ruskem. V Rusku začal také spolupracovat s tamními naftaři, přičemž pro Lukoil zprostředkovával dodávky technologií pro výstavbu produktovodů.

V roce 2007 založilMartin Nejedlý za podpory “ruské matky” Lukoil Aviation Czech a během Topolánkovy vlády se Nejedlému dařilo dodávatpalivo pro české státní aerolinie. Nejedlý byl jednatelem společnosti Lukoil Aviation Czech do roku 2015, kdy společnost přešla do likvidace, neboť po prohraném soudním sporu musela zaplatitSprávě státních hmotných rezerv 27,7 milionu korun.

Na Pražském hradě zaujímáNejedlý pozici řadového poradce pro energetiku, což z něj činí de facto neviditelného člověka. Tato pozice nevyžaduje bezpečnostní prověrku a zároveň není oficiální služební pozicí Hradu, tedy nepobírá od Hradu plat a nemusí oficiálně zveřejnit svůj životopis. Na druhou stranu, post energetického poradce zahrnujemnoho zájmových oblastí od zahraniční politiky, finance až po bezpečnost.

Za dobu svého podnikání a působení na Hradě si Martin Nejedlý vytvořil velikou síť kontaktů. Nejzajímavější z nich mapuje server Neovlivni.cz ve své infografice. Z diagramu je patrné, že mezi Nejedlého kontakty patří i významní ruští businessmani.

Pravda

Oprava: Výrok jsme původně hodnotili jako nepravdivý, nesprávně jsme vyhodnotili nepeněžní plnění a zaměnili jsme je za odměny pro uvedené členy týmu Petra Hanniga. Za chybu se omlouváme. Původní znení ponecháváme v nezkrácené podobě.

Na transparentním účtu Petra Hanniga se suma příjmů k 10. lednu 2017 zastavila na částce 50 896,41 Kč.

Na Hannigově volebním webu existuje odkaz na přehled financování volební kampaně, který obsahuje i výdaje pro spolupracovníky prezidentského kandidáta: Adama B. Bartoše, Josefa Votrubu a Jana Sedláčka.

K 10. lednu obdržel Votruba za práci během kampaně (například za „shánění podpisů a doprovod na akce“) 32 400 Kč, Bartoš za činnosti od příprav tiskových konferencí po vytváření webových stránek 19 350 Kč a Sedláček pak za práci na Facebooku a pomoc s grafikou 11 250 Kč. O bezplatné dobrovolnictví tedy nejde.

Neověřitelné

Během debaty Jan Outlý, člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH), napsal na svém twitterovém účtu, že do chvíle, kdy výrok ve vysílání zazněl, nebyl obeznámen s tím, že by byl úřadu takový seznam odevzdán (přiznává, že může být ještě na cestě).

Zároveň Outlý připomíná, že takový seznam ÚDHPSH po lidech vedoucích kampaň bez vědomí kandidáta nevyžaduje. Naopak tento seznam finančních přispěvatelů musí být vyvěšenna webových stránkách této tzv. třetí osoby, která je zároveň povinna zřídit transparentní účet. Spolek Přátelé Miloše Zemana však provádí kampaň na podporu s jeho vědomím, proto nemusí mít transparentní účet, prostředky kampaně musí obsahovat pouze informaci o zadavateli a zpracovateli jednotlivých reklam, jakuvádí ÚDHPSH.

Martin Nejedlý, člen spolku Přátelé Miloše Zemana, zároveň prohlásil, že seznam dárců a sponzorů spolku zveřejní až několik měsíců po volbách, jak je zmíněno včlánku Respektu analyzujícím problematiku financování kampaně spolku.

Financování kampaně podporující Miloše Zemana prošlo kontrolou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí jen zčásti. Respekt totiž 24. ledna uvedl, že nakladatelství Olympia bude udělena pokuta, poněvadž se neregistrovalo jako třetí osoba podporující prezidentského kandidáta.

Petr Hannig

Advokát Kalvoda zastupoval i tehdy toho slavného poslance Melčáka.

Výzva: Prezidentský souboj, 13. prosince 2017
Pravda

Petr Hannig svým výrokem odkazuje na situaci z roku 2009, kdy byl Sněmovnou a Senátem schválen ústavní zákon o zkrácení volebního období v té době činné Poslanecké sněmovny. Poslanec Melčák proti tomu zákonu podal ústavní stížnost – Ústavní soud dal pak poslanci za pravdu a poprvé v historii České republiky zrušil ústavní zákon.

Jak vyplývá z článku věnujícího se nálezu Ústavního soudu, Melčákův právní zástupce v tomto řízení byl skutečně Jan Kalvoda. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.