Přehled ověřených výroků

Jiří Hynek se ve výroku o novelizaci Ústavy České republiky skutečně nemýlí – Ústava byla opravdu osmkrát změněna. Změnové ústavní zákony se týkaly kupříkladu zřízení vyšších územně samosprávných celků nebo proměny vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva; dále Poslanecká sněmovna získala možnost odhlasovat své rozpuštění. V roce 2012 byla přijata přímá volba prezidenta republiky a poslední ústavní novela pak přinesla omezení imunity poslanců a senátorů.

Andrej Babiš uvádí částečnou pravdu, proto je výrok hodnocen jako zavádějící. Babiš opravdu třikrát vyhrál spor se slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN) o to, zda jej oprávněně vedou ve spisech StB. Ústavní soud však případ vrátil krajskému soudu s tím, že ÚPN neodpovídá za obsah spisů. Tam Babiš nakonec prohrál a jedná se zároveň o poslední rozhodnutí. Soud totiž vyslovil, že ÚPN není osoba zodpovědná za obsah svazků, pro tento nárok měl tedy žalovat někoho jiného. Zavádějící je výrok i proto, že soud v případě jeho žaloby ani nemohl říci, zda byl nebo nebyl estébák - otázkou bylo, zda jej ÚPN vede ve svazcích oprávněně, či nikoli.

Poté, co Okresní soud pro Bratislavu I dal Babišovi zapravdu, ÚPN se odvolal, ale rozsudek potvrdil krajský i Nejvyšší soud. Zvrat způsobil Ústavní soud (ÚS), který celý případ vrátil na začátek. Podle něj ÚPN neodpovídá za obsah vedených spisů. Odmítl také výpovědi bývalých agentů StB, kteří svědčili ve prospěch Babiše. Jeho rozhodnutí následoval Krajský soud, kterému se spor vrátil. Babiš tedy zůstal dále vedený jako agent a zároveň podal dovolání na Nejvyšší soud Slovenské republiky.

Jiří Drahoš zde s největší pravděpodobností mluví o situaci z roku 2009, kdy Akademii věd (AV ČR) hrozily zásadní rozpočtové škrty. Jeho poněkud silné tvrzení, že šlo o cílené likvidační tažení proti AV ČR, nelze z veřejných zdrojů nikterak objektivně doložit. Nicméně je pravdou, že zmíněné rozpočtové škrty se v rámci reformy začaly připravovat za Topolánkovy vlády.

Jednalo se o rozpočet pro vědu na rok 2010 (s výhledem na roky 2011 a 2012), za Fisherovy úřednické vlády, konkrétně po usnesení vlády 29. července 2009. S přípravou reformy však začala již Topolánkova vláda. V průběhu ledna 2008 byla schválena východiska reformy a v březnu pak dokument o samotné reformě.

Původní plán rozpočtu z roku 2009 počítal s 20% poklesem rozpočtu Akademie věd. Zejména ale návrh počítal s dalším, postupným krácením výdajů pro AV ČR . Z výdajů ve výši 5,8 miliardy, které AV ČR měla rozpočtovány pro rok 2009, šlo o snížení až na 2,8 miliardy v roce 2012. To se však nakonec nestalo.

Tomuto výroku jsme se již dříve při ověřování věnovali detailněji zde.

Miloš Zeman se skutečně za celou dobu svého prezidentského mandátu žádných debat s politiky nezúčastnil. Poslední z nich, s Karlem Schwarzenbergem, proběhla na České televizi v rámci druhého kola prezidentských voleb v roce 2013.

Záměr neúčastnit se debat během právě probíhajících prezidentských voleb Zeman oznámil spolu se svou kandidaturou už v březnu 2017. Toto rozhodnutí je samozřejmě legitimní, proto tuto část nijak nehodnotíme.

Od svého zvolení v roce 2013 se Miloš Zeman třikrát samostatně účastnil Otázek Václava Moravce. Bylo to 27. října 2013, kde bylo hlavním tématem rozhovoru sestavování nové vlády, 12. ledna 2014, kde se rozhovor točil kolem stále probíhajícího sestavování koaliční vlády, česko-palestinských vztahů nebo ústavních pravomocí prezidenta, a 1. června 2014, kdy rozhovor reflektoval volby do Evropského parlamentu, legislativní plány vlády, ekonomiku České republiky, sestavování státního rozpočtu a krizi na Ukrajině.

Miloš Zeman se rozhodl dalších debat v tomto pořadu neúčastnit po chybném uvedení jistých údajů, které moderátor zmínil během debaty 31. srpna 2014. Zeman Moravcovi vytýkal, že špatně zmínil, že měl v letech 1998–2002 za politické náměstky členy sociální demokracie. Zeman následně ujasnil, že všichni jeho náměstci byli náměstky odbornými, protože měli na starost konkrétní odbory. Tyto jeho slova ale Česká televize odmítla a postavila se za moderátora, jehož výrok byl podložen důkladnou rešerší.

S politickými náměstky, o kterých je řeč, počítal nový služební zákon, o němž Moravec v nedělním pořadu diskutoval s Bohuslavem Sobotkou. Zeman v té době požadoval, aby byli ze zákona vyřazeni, vládnoucí koalice ale byla proti.

Po téhle zkušenosti Miloš Zeman vystupoval do konce roku 2014 v pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán, dále poskytoval rozhovory např. televizi Prima, Blesk TV, Frekvenci 1 a od března 2017 pořadu televize Barrandov Týden s prezidentem.

Dodejme, že situace, kdy by hlava státu nechodila do názorových duelů, není nijak obvyklá.

Hynek v rámci svých veřejných vystoupení popsal, že by veto využíval u zákonů „proti lidem“, přímo o bezpečnosti se však nezmiňuje. Jeho vymezení ovšem nejsou nikterak striktní, navíc nelze vyloučit, že popisuje postoj z některé diskuze či komentáře, který není dostupný. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

K plánu používání práva prezidentského veta se Jiří Hynek vyjádřil mimo jiné v listopadu 2017 pro ČTK. Tam přislíbil vetovat „hloupé zákony a právní normy, které jdou proti lidem“, a také vždy své důvody k využití práva veta zveřejnit. O právu veta se také píše na oficiálních stránkách Hynkovy kandidatury (sekce „Co chci“, bod 3.): „Budu vetovat zákony, které šikanují poctivé občany. Stát musí být pro lidi, ne proti nim.” Své preference pro případy, kdy by použil právo veta, udává jako „škodlivé zákony“, konkrétně zmiňuje inkluzi nebo veterinární zákon. Dále jako příklad uvedl zákony, které jdou proti přání většiny českých občanů. To jsou dle jeho osobního názoru především zákony, které zavádí přílišné regulace (ani to ale není blíže specifikováno).

Jiří Hynek se v žádném ze svých vyjádření o právu veta nezmiňuje konkrétně o bezpečnosti. Například ale uvádí (11:49), že by považoval bezpečnost za nejdůležitější aspekt svých prezidentských povinností, proto by se dalo předpokládat, že se bude promítat do využití prezidentského práva veta k zákonům, které by ji případně mohly ohrozit.

Jiří Drahoš se skutečně, stejně jako ostatní kandidáti, účastnil řady veřejných debat. A to jak v médiích, tak na půdě veřejných vysokých škol či na dalších místech.

Níže vypisujeme několik příkladů debat (jde o velmi omezený výčet), jichž se Drahoš účastnil:

Šestice

• Debata Seznam Zprávy
• Debata Deníku

Osmice

• Debata DVTV na Právnické fakultě Masarykovy univerzity
• Superdebata ČT

Duely

• Duel Drahoš-Topolánek na Seznam Zprávy
• Duel Drahoš-Topolánek v Českém rozhlase

Miloš Zeman se těchto debat skutečně neúčastil. Při oznámení své opětovné kandidatury 10. března uvedl, že do debat chodit nebude. Konkrétně řekl:

„Zavazuji se, že nebudu útočit na žádného ze svých protikandidátů, a pokud on bude útočit na mě, nebudu na tyto útoky odpovídat. Zavazuji se, že i když i moji oponenti považovali televizní diskuse za moji nejsilnější zbraň, nebudu se účastnit z důvodu, který jsem teď právě uvedl, žádných rozhlasových ani televizních diskusí.“

Zeman do debat s protikandidáty skutečně nechodil, pouze od března 2017 (tedy od ohlášení kandidatury) každý týden navštěvuje TV Barrandov, kde má pořad Týden s prezidentem. Zeman byl během kampaně svými soupeři vyzván, aby se debat účastnil (vyzval jej veřejně např. Pavel Fischer), to ovšem Zeman s poukazem na svůj slib odmítl.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož ministerstvo financí dle veřejných zdrojů nezasahovalo do průběhu vyšetřování a zprávu OLAF předala příslušným orgánům. Zároveň nezveřejnění kompletní zprávy bylo na doporučení Státního zastupitelství s ohledem na probíhající vyšetřování. Na druhou stranu zveřejnění celé věci ministerstvo oficiálně neučinilo. Mluvit o pozdržení je tedy spíše věcí názoru, kterou nejsme schopni korektně hodnotit.

Minsterstvo financí dostalo zprávu a následně předalo příslušným orgánům o případu Čapí hnízdo od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) 27. prosince minulého roku. O den později poslanec Dominik Feri a Piráti zažádali na základě jednacího řádu sněmovny o poskytnutí celé zprávy úřadu OLAF, zároveň ministerstvo obdrželo přes 40 žádostí na základě zákona od svobodném přístupu k informacím. Následující den mluvčí ministerstva financí prohlásil, že ke zveřejnění části zprávy by mohlo dojít po patnáctidenní zákonné lhůtě.

Ještě téhož dne ministerstvo doplnilo, že je potřeba vypracovat právní analýzu, která by rozhodla, zda je možné zprávu zveřejnit. Tento týden server Irozhlas.cz, který si o právní analýzu zažádal na základně zákonu o svobodném přístupu k inforamcí, přinesl zprávu, podle které žádná psaná právní analýza neexistuje. Ministryně Alena Schillerová potvrdila, že analýza byla ústního typu.

O týden 4. ledna na základě žádostí ministerstvo financí zveřejnilo tří odstavce z celé 50 stránkové zprávy. Server Aktualne.cz následně celou zprávu zveřejnil 11 ledna. Ministerstvo financí však celou zprávu nikdy nezvěřejnilo a podle výroku ministryně Schillerové ani nezvěřejní. Až skončí vyšetřování, bude možné se na základě nové žádosti o svobodném přístupu k informacím dostat ke kompletní zprávě.

Ministerstvo financí dokonce na svém webu uvádí:

"Ministerstvo financí nebude potvrzovat ani vyvracet autenticitu informací, které se o Zprávě OLAF objevují v médiích. Není nám známo, že by byl obsah zprávy veřejný a i kdyby zveřejněn byl, nezbavuje to Ministerstvo financí povinnosti respektovat vůli státního zastupitelství a postupovat v souladu s českým a evropským právem."

Odvolává se přitom na Státní zastupitelství, které skutečně prohlásilo, že zvěřejnění celé zprávy OLAF by mohlo ohrožit vyšestřování kauzy Čapí hnízdo.

Proti zvolení Zdeňka Ondráčka do čela komise GIBS vystupoval Michal Horáček v otevřeném dopisu Andreji Babišovi z prosince 2017. Hnutí ANO několikrát žádalo KSČM o návrh jiného kandidáta. Zdeněk Ondráček opravdu třikrát nebyl zvolen předsedou komise GIBS. Volba je však tajná, proto nelze přímo ověřit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny je dvoukolová. První kolo první volby předsedů proběhlo 15. prosince 2017 (Ondráček získal 85 hlasů, potřeboval 94), druhé kolo první volby se konalo následující týden (19. prosince) a bylo zpochybněno kvůli špatně určenému kvóru. Ve třetí volbě, dne 17. ledna 2018 (tedy v opakovaném druhém kole první volby) získal Ondráček 83 hlasů, pro zvolení bylo třeba 94 hlasů. Při čtvrtém pokusu (při prvním kole druhé volby, s návrhy nových kandidátů na funkci) byl Ondráček zvolen (získal 79 ze 78 nutných hlasů), avšak následně z funkce odstoupil.

Volba probíhá tajně, není tedy možné zjistit, kdo z poslanců jakého kandidáta podpořil. Stejně tak nelze říci, zda za Ondráčkovým nezvolením stáli poslanci hnutí ANO. Je však pravdou, že se Babiš několikrát nechal slyšet, že by uvítal jiného kandidáta KSČM na tuto funkci (podle iDNES.cz ještě před první volbou), a to právě v reakci na výzvu Michala Horáčka, jak uvádí ČTK. Vzhledem k tomu, že však nelze hnutí ANO jasně přiřknout, že by právě jeho poslanci stáli za nezvolením Ondráčka do funkce, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Miloš Zeman za posledních pět let navštívil mnoho zemí, jak ukazuje např. grafika webuAktuálně.cz, která se vztahuje k březnu 2017. Od té doby Miloš Zeman podnikl obchodní návštěvy v Rusku, Číně, Chorvatsku, Kazachstánu a Vietnamu.

Za dobu svého mandátu Miloš Zeman skutečně absoloval 19 podnikatelských cest. V roce 2013 to byloSlovensko,Ukrajina aIzrael. Za rok 2014 pakČína,Rumunsko a Moldavsko,Srbsko a Slovinsko, během roku 2015Jordánsko, SAE aÁzerbajdžán, v roce 2016Portugalsko,Arménie a Makedonie a během posledního roku jeho mandátuRusko,Vietnam, Kazachstán, znovuČína aChorvatsko.

Kolik na své podnikatelské cesty vzal firem či podnikatelů však ověřit nelze, zprávy o obchodních cestách prezidenta republiky zvěřejňují přesný počet účastníků obchodní delegace pouze v některých případech.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože pokud mezi Andrejem Babišem a Petrem Fialou probíhají uzavřená jednání, nelze ověřit, co na nich bylo řečeno. Alexandra Udženija i Marek Benda ve svých rozhovorech v ČT kritizovali hnutí ANO za ochotu k vyjednávání a spolupráci s KSČM a SPD místo jiných politických stran.

ODS opravdu iniciovala snahy o koordinaci zahraniční politiky s vládou a ostatními stranami ve Sněmovně. Petr Fiala ocenil snahu Andreje Babiše zvýraznit roli premiéra na poli zahraniční politiky, rozhodně ale odmítl ohodnotit její obsah, dokud nebudou konkrétní výsledky.

V reakci na slova Andreje Babiše Petr Fiala vyjádřil na svém Twitteru:

„A.Babiš možná umí dělat titulky, ale zatím nepředvedl, že umí dělat vládu. Jeho řečnické triky nestojí za komentář. Prozatím bych ocenil, kdyby alespoň mluvil pravdu. Nikdy jsem ho nepochválil za zahr. politiku. Jen jsem přivítal, že se ji začal věnovat. Ocením až reálné výsledky.“

Na konci února se Petr Fiala vyjádřil k zahraniční politice nynější vlády pozitivně,

„Snaží se být aktivní. Bere zahraniční politiku vážně a jako svůj úkol premiéra. A to je podle mě správně.”

Zároveň však zatím nehodnotil, zda je její obsah dobrý, či nikoliv, dokud nebudou konkrétní výsledky práce premiéra. Šéf ODS také navrhl možnou koordinaci zahraniční politiky vlády s opozičními stranami, což bylo Andrejem Babišem přijato pozitivně.

Zahraniční politiku a spolupráci s menšinovou vládou Andreje Babiše či možnou koalici opravdu komentovala (52:55) i Alexandra Udženija v Otázkách Václava Moravce 4. března 2018.

UDŽENIJA: „Předseda Fiala inicioval tu schůzku s panem Babišem, kde mu navrhl, že bychom se měli bavit o tom, jak by měla vypadat zahraniční politika naší země, protože to nemůže být ani o jedné straně, někdy ani o koalici. Ten konsensus nad tím by měl být širší. Proto to náš předseda udělal a my docela vítáme, že se k tomu pan Babiš hlásí. Protože tady alespoň vidíme jednu takovou věc, že se nehlásí právě ke komunistům a že nechce vystupovat z NATO nebo z EU. A my budeme rádi, pokud takovou zahraniční politiku budeme prezentovat všichni.“

MORAVEC: „Mohlo by to vést k tomu abyste tolerovali vládu Andreje Babiše?“

UDŽENIJA: „V žádném případě, my nebudeme tolerovat žádnou menšinovou vládu Andreje Babiše,“

MORAVEC: „I když se s ním dohodnete na podpoře zahraniční politiky?“

UDŽENIJA: „Ne. V žádném případě, my jsme to jasně řekli, máme usnesení kongresu. Opravdu teď vidíme, že my jsme alternativa vůči Hnutí ANO. Pan Babiš 10 dní po volbách řekl, že chce menšinovou vládu, včera to zopakoval. On vůbec nechce vládnout s nikým, ale hledá si ty nejlevnější sluhy. A tady KSČM, SPD I ČSSD se mu velmi pěkně nabízejí.”

Marek Benda o den dřív pak v Událostech, komentářích 3. března 2018 zmínil (12:30), že hnutí ANO se není schopno bavit s jinými politickými subjekty než s komunisty a SPD.

„Bavíme se o tom, že vítězné HA pracuje od prvního okamžiku s komunistickou stranou (…) místo toho, aby se dokázali bavit s nějakými jinými subjekty.“