Přehled ověřených výroků

Přestože je nesporné, že technologický vývoj směřuje prudce dopředu, není pravdou, že by Česká republika zažívala propady v průměrné délce života, jak dokazují údaje Světové banky z roku 2013. Totéž říkají data Eurostatu (.xls, tabulka č. 1) a Světové zdravotnické organizace aktuální ke stejnému roku. Podobně hovoří i o něco aktuálnější data Českého statistického úřadu.

V porovnání se Slovenskem a Polskem je navíc průměrná délka života o něco vyšší, naopak srovnáme-li Česko s Německem a Rakouskem, tyto sousední státy jsou na tom lépe. Ani pokud bychom zohlednili výkyvy v rámci stoupajícího trendu, nelze hovořit o propadech, což činí výrok nepravdivým.

Zdeněk Škromach mluví o aktuální kauze kolem hejtmana Jihomoravského kraje Haška.

Kauzu neexistující tiskové mluvčí poprvé zveřejnila MF Dnes 19. července 2016. Díky zájmu, který tato kauza u médií vyvolala, bývalá mluvčí Denisa Kapitančiková potvrdila Deníku Referendum a MF Dnes, že tiskové oddělení několik let zveřejňovalo tisková prohlášení, pod kterými byla podepsána fiktivní osoba Lucie Proutníková. Tato údajná mluvčí Michala Haška byla však ve skutečnosti lobbistka Jana Mrencová. Kapitančiková si tedy "nevzpomněla najednou" v kontextu předvolebního období, její vyjádření následovalo až po medializaci kauzy Mladou Frontou Dnes.

Rovněž není pravdou, že v současné době pracuje jako tisková mluvčí politického subjektu jdoucího do voleb. Denisa Kapitančiková momentálně pracuje jako tisková mluvčí Odboru kanceláře starosty a vnějších vztahů pro městskou část Brno-střed. Kapitančiková je tedy zaměstnankyní městské části. Přestože starostou této městské části je Martin Landa z hnutí Žít Brno, které se (v koalici s TOP 09) chystá do krajských voleb, Kapitančiková formálně ani fakticky nefunguje jako tisková mluvčí tohoto politického subjektu.

Kauza kolem Haška posléze nabobtnala o další informace, např. že kraj platil za pozitivní PR serverům Parlamentní a Krajské listy nebo také že firmě Jany Mrencové kraj vyplatil za PR služby 3,7 milionu korun.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Kapitančiková jednak nepracuje jako tisková mluvčí pro politický subjekt, který jde do krajských voleb, a není to také tak, že by "si najednou vzpomněla" na okolnosti kolem Haška a tím spustila jeho kauzu. Tu odstartovala média, která průběžně přináší další informace kolem nakládání s veřejnými penězi na PR v rámci Jihomoravského kraje zhruba o 2 týdny dříve, než rozhovory s Kapitančikovou v MF DNES a Deníku referendum vyšly.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou k počtu uváděných kapitol. Těch je celkem 13. Bělobrádek má ovšem pravdu v zákonné povinnosti, v jejímž rámci musel návrh předkládat.

Podle Zákona o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 SB. § 4 a § 8b návrh střednědobého výhledu překládá ministerstvo po spolupráci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Je pak předložen spolu s návrhem státního rozpočtu, a to do 31. května.

Podle webu vyzkum.cz (.pdf - Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace) se výdaje pro roky 2015 a 2016 týkají celkem 13 kapitol státního rozpočtu. Konkrétně to jsou: Úřad vlády ČR, ministerstva obrany, vnitra, životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství, školství, kultury, zdravotnictví, spravedlnosti a dále pak Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR a Akademie věd ČR.

Struktura státní správy s ohledem na vědu, výzkum a inovace je vidět na diagramu z dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016-2020 z roku 2016:

Ministerstvo životního prostředí vypracovalo na základě pokynu Vlády ČR č.434 z 11. května 2016 návrh novely zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh předkládá dvě varianty novelizace zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), z nichž obě obsahují toto nové ustanovení:

"(3) Vláda může ve výjimečném odůvodněném případě rozhodnout, pokud je naplněn účel tohoto zákona, že předmětem posuzování není záměr, jehož účel by mohl být posuzováním nepříznivě ovlivněn. Součástí návrhu na postup podle věty první je vždy vyjádření Ministerstva životního prostředí. U záměru vyloučeného podle věty první je vláda povinna

a) zajistit provedení posuzování v rozsahu, který je možný, popřípadě zvážit jinou formu posouzení vlivů záměru na životní prostředí; u záměrů podle § 4 odst. 1 písm. e) se vždy provede posouzení ve smyslu § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny,

b) zveřejnit informace o vyloučení podle věty první, jeho důvodech a výsledku posouzení podle písmene a), a

c) před vydáním rozhodnutí, které povoluje umístění nebo provedení záměru, informovat Evropskou komisi o důvodech vyloučení podle věty první a poskytnout jí informace zveřejněné podle písmene b)."

Premiér Sobotka uvádí, že rozhodnutí o nepotřebnosti vydání nové EIA učiní Vláda ČR nebo Ministerstvo životního prostředí. Nicméně z výše uvedeného paragrafovaného znění návrhu je zřejmé, že rozhoduje pouze vláda v kontextu nutné podmínky existence vyjádření MŽP k samotnému (výjimečnému a odůvodněnému) rozhodnutí o nepotřebnosti nové EIA. MŽP tedy v tomto ohledu dle návrhu samostatně rozhodnout nemůže.

Na základě výše uvedeného výrok hodnotíme jako zavádějící.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, není možné doložit, že by Běhounek v Poslanecké sněmovně toto téma opakovaně otvíral. Na plénu sněmovny toto neřešil prozatím vůbec, jak dokládá přehled jeho vystoupení.

Běhounek také není členem žádného z výborů, který by toto přímo řešil, sedí ve zdravotnickém výboru a také v podvýborech pro ICT průmysl a E-government a pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci.

Je možné, že poslanec toto téma řeší v rámci poslaneckého klubu nebo se svými kolegy přímo mimo zasedání, není ale možné tento fakt potvrdit.

Dle historie transakcí transparentního účtu Ladislava Kose můžeme výrok označit jako pravdivý, všechny zmíněné částky odpovídají pohybům na účtu.

Strana zelených kandidáta podpořila kampaň částkou 100 100 Kč.

Česká pirátská strana podpořila Kose částkou přesahující 135 tis. Kč (100 tis. Kč vložila strana v červenci a 35 200 Kč. v září.)

KDU-ČSL přispěla na kampaň částku necelých 100 tis. Kč. (1. září přišlo na účet 84 106 Kč. a o 14 dní později 15 273 Kč.)

Hnutí pro Prahu 11 podpořilo kandidaturu Kose částkou 50 tis. Kč.

Ladislav Kos vložil do kampaně 50 tis. Kč. (10 tis. Kč vložil v květnu a 40 tis. Kč v červnu).

K 7. říjnu, tedy dne voleb byla suma příjmů na účtu ve výši 450 tis. Kč. Kromě zmíněných čtyř subjektů a peněz ze strany Ladislava Kose přišly na účet ještě menší částky od podporovatelů.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je příliš zjednodušené omezit otázku vyhlášení opakovaného referenda o nezávislosti Skotska na většinu Skotské národní strany (SNP) ve Skotském parlamentu. Předně jsou ve Skotském parlamentu i zástupci dalších stran, kteří opakování referenda o nezávislosti podporují. Dále pak při prosazení otázky referenda nejde pouze o rozhodnutí Skotského parlamentu, ale je nutná i součinnost na centrální úrovni Velké Británie.

Pokud jde o většinu SNP v současném Skotském parlamentu, je pravdou, že i přes výhru v letošních volbách (SNP získala 63 křesel ze 129) nezískala tato strana parlamentní většinu 65 hlasů. Zároveň je však nutné dodat, že i po těchto volbách může být parlament většinově pro opakování referenda, neboť hlasování Skotského parlamentu probíhá na zásadě prostého většinového principu (článek 11.11). SNP totiž může za určitých podmínek počítat s hlasy Zelených (6 křesel) a otázkou zůstávají i skotští labouristé, kteří dle jejich předsedkyně zvažují v otázce referenda "všechny možnosti".

Otázka opakovaného referenda o nezávislosti Skotska je však komplikovanější a nezáleží jen na jeho prosazení ve Skotském parlamentu, jehož fungování a pravomoci (dohromady se skotskou vládou) definuje zákon Scotland Act 1998. Ten na parlament přenáší některá práva a povinnosti, například předkládat zákony či vybírat některé daně. Britský parlament si ale nechává možnost mít poslední slovo v zásadních tzv. rezervovaných otázkách jako je například vztah k EU. Např. i první referendum o nezávislosti Skotska nebylo postaveno čistě na rozhodnutí Skotského parlamentu a k jeho prosazení byla nutná např. i dohoda nazvaná Edinburgh Agreement, kterou podepsal mj. britský předseda vlády D. Cameron a skotský první ministr A. Salmond. Z této dohody vyplývá, že vláda Velké Británie, která má odpovědnost za ústavní záležitosti, dává omezené pravomoci Skotskému parlamentu k uspořádání jednoho konkrétního referenda o skotské nezávislosti do konce roku 2014.

Výrok hodnotíme jako nepravdu, protože ministr Chovanec zřejmě naráží na televizní vyjádření ministra Stropnického, ve kterém se vyjadřuje k problematice změn v policii a současné aféry spojené s odchodem vedoucího ÚOOZ pana Šlachty. Ministr se vyjadřuje ve smyslu, že v současné době není dostatek jasných informací k tématu, a že se objevují informace potvrzující, ale zároveň i vyvracející dění kolem nabízení vedoucího postu v nově vytvářené Centrále proti organizovanému zločinu pro pana Šlachtu. V čase 1:47 pan ministr Stropnický říká:

"Je kolem toho spousta různých jevů a spousta výroků, které budou tvrzeny a zároveň je nelze ověřit. Kolikrát už jsme slyšeli, že panu Šlachtovi bylo něco nabídnuto, a naopak nebylo něco nabídnuto."

V mediálním výstupu deníku Blesk.cz je však tato informace přepsána takto:

„Je kolem toho spousta různých jevů a spousta výroků, které budou tvrzeny a zároveň je nelze ověřit. Kolikrát už jsme slyšeli, že panu Šlachtovi bylo něco nabídnuto, ale nebylo.“

Z výše uvedeného je možné tvrdit, že došlo k dezinterpretaci slov ministra Stropnického. A tedy, že tvrzení není pravdivé.

Během voleb ještě zmíněný sponzor obviněný z korupce nebyl, po obvinění jeho chování hnutí odsoudilo a darované peníze mu vrátilo zpět na jeho účet.

Boj proti korupci skutečně Změna prosazuje dlouhodobě ve svém programu (.pdf), první část výroku tedy můžeme hodnotit jako pravdivou.

Dále se poslanec KSČM zmiňuje o podnikateli Tomáši Absolonovi, který jemu samotnému nabídl stotisícový úplatek, když pracoval jako ředitel záchranné služby Libereckého kraje.

Změna se od sponzora v následné tiskové zprávě distancovala a 16. září 2013 mu vrátila částku ve výši 30 tisíc korun, které spolku daroval Absolon v červnu 2012, tedy ještě před krajskými volbami (nemůžeme to však dokázat výpisem z transparentního účtu, kde lze naleznout jen záznamy od 15. února letošního roku). Aktuální příjmy na účtě také dokazují, že se Absolon svým příspěvkem zařadil mezi průměrné sponzory, nikoli velké, jak uvádí pan poslanec.

Absolon byl nakonec 24. dubna 2014 odsouzen k osmnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu a k peněžní pokutě. Podle státního zástupce prý Absolon dokonce zvýšil svoji nabídku až na milion korun.

Změna pro Liberecký kraj nemohla před volbami tušit, že bude jeden z jejích sponzorů odsouzen za korupci, a vrácením sponzorského daru s mnohaměsíčním předstihem před odsouzením dala jasně najevo svůj postoj ke korupčnímu jednání.

Podle informací ministerstva dopravy bylo za rok 2015 jednotlivým krajům na opravy silnic II. a III. třídy (tedy silnic, které patří krajům, jenž je musí ze zákona spravovat) ze Státního fondu dopravní infrastruktury uvolněno celkem 4,4 mld. Kč. Z této částky měl Kraj Vysočina nárok na částku maximálně 412 280 000 Kč. Nárok na nejvyšší dotaci (778 800 000 Kč) měl Středočeský kraj a nejnižší naopak kraj Zlínský (159 720 000 Kč).

V průběhu roku 2016 stát přispívá na opravy silnic II. a III. třídy krajům celkovou částkou 3 mld. Kč. Z této částky bude moci Kraj Vysočina čerpat maximálně 281 milionů Kč. Nejvyšší částku získal opět Středočeský kraj (tentokrát však 531 600 000 Kč) a nejméně znovu kraj Zlínský (108 700 000 Kč).

Podle tiskové zprávy z dubna tohoto roku schválila Centrální komise Ministerstva dopravy celkem 400 projektů v celkové hodnotě převyšující 3,86 mld. Kč. Jak uvedl ministr dopravy Dan Ťok, projekty převyšující rámec přidělených finančních prostředků se budou financovat vlastních rozpočtů krajů.

Celková částka za roky 2015 a 2016, kterou stát poskytl krajům na opravy silnic, činí 7,4 mld. Kč (tedy zhruba 7,5 mld.). Stejně tak odpovídá i částka, na kterou má Kraj Vysočina ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic II. a III. tříd nárok. Ta činí za roky 2015 a 2016 celkem 693 280 000 Kč.

Nahlédneme-li do rozpočtu kraje (.pdf, str. 3), pak za rok 2015 bylo na dopravu vydáno celkem 1 494 000 000 Kč a v roce 2016 se plánuje celkem 1 550 000 000 Kč.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.