Přehled ověřených výroků

Je pravdou, že Kopecký byl 2 roky předsedou Dopravní komise Rady Kraje Vysočina. Z této pozice byl odvolán 30. září 2014. Zda ale proběhla takováto komunikace mezi ním a hejtmanem, není možné ověřit.

Je skutečně doložitelné, že kraj Vysočina aktivně usiluje o vzbuzení zájmu žáků o technické obory. Kraj Vysočina v tomto směru vyhlašuje řadu projektů, zejména pak ve spolupráci a za podpory firmy Bosch Diesel - kupříkladu pomocí soutěže se stavebnicí Merkur či projektu Postav si své auto.

"Cílem je prostřednictvím atraktivní konstrukční aktivity – tedy stavby sportovního vozu české výroby – vzbudit zájem mladé generace o obory technického vzdělávání. Kraj Vysočina touto aktivitou přispívá do skládačky akcí zařazených do celorepublikově vyhlášeného Roku řemesel,“ uvedla radní kraje Vysočina pro oblast školství Jana Fialová.

Stavebnice Merkur se na Vysočině rovněž používá jako pomůcka na základních školách (str. 105). Koncept používání stavebnic byl rozšířen i na 1.–3. ročníky základních škol, a to prostřednictvím zcela nově vzniklé stavebnice s názvem ROTO z Vysočiny. I k této stavebnici byla vytvořena metodika a pracovní listy.

Kraj Vysočina usiluje o zefektivnění spolupráce škol a firem v oblasti technického vzdělávání a rovněž přistoupil i k finanční podpoře technických aktivit na základních školách. Žáci na vytipovaných školách mají také možnost dosáhnout motivačního stipendia (str. 105), které se odvíjí od jejich prospěchu. Ve školním roce 2015/2016 podalo žádost 1 079 žáků a podmínky splnilo 467 žáků.

Je tedy evidentní, že vůle o přilákání pozornosti žáků k technickým oborům v kraji existuje, nicméně data potřebná k podpoření efektivity těchto snah z veřejně dostupných zdrojů nebylo možné dohledat. Oslovili jsme proto odbor školství, mládeže a sportu kraje Vysočina a nyní čekáme na odpověď.

Náměstek hejtmana správně uvádí, že se podle životní úrovně řadí Zlínský kraj v ČR na deváté místo.

Kandidát KSČM patrně čerpá informace ze studie serveru Aktuálně.cz. Ten letos sestavil žebříček krajů podle indexu kvality života, kde porovnává všechny kraje i hlavní město například podle střední délky života, HDP na obyvatele nebo počtu osobních automobilů na tisíc obyvatel - celkově podle zmiňovaných 24 ukazatelů. V konečném pořadí se Zlínský kraj skutečně umístil na devátém místě.

Protože žádná jiná studie porovnávající životní úroveň napříč kraji neexistuje, výrok Ivana Mařáka hodnotíme jako pravdivý.

Občané Libereckého kraje mohou skutečně nahlédnout do relativně transparentní hospodářské politiky zmíněné oblasti.

K dispozici mají oficiální stránky kraje, výroční zprávy sumarizující počiny celého konkrétního roku i jednotlivé lokální věstníky, případně záznamy z jednání místních orgánů.

Právo veřejnosti na dostupnost informací z místa jejich trvalého bydliště, jim přiznává i zákon 128/2000 Sb. o obcích, konkrétně:

§ 16
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,

Obecnou povinnost zveřejňovat informace z oblasti vlastní i přenesené působnosti přikládá všem státním institucím, včetně územních samosprávných celků, zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (především se jedná o § 5).

S ohledem na výše zmíněné předpisy poskytuje Liberecký kraj svým občanům k nahlédnutí interaktivní dokument přehledně mapující příjmy a výdaje kraje v letech 2012-2016. Současně archivuje záznamy týkající se hospodaření až po rok 2002.

Veškerá výběrová řízení, na nichž se kraj podílí, jsou veřejně dostupná. Od roku 2007 zadal Liberecký kraj celkem 440 veřejných zakázek, jejichž celkový objem činí 4 141 413 054 Kč bez DPH.

Zdroj: vsechnyzakazky.cz

Z necelých 70 % se jednalo o zakázky z oblasti stavebnictví a infrastruktury, které tvoří asi polovinu celkových nákladů.

Pavel Svoboda (ČSSD) má pravdu, že většina zakázek, jež zadal kraj jako celek, tedy 53,4 %, je otevřená. Z krajských orgánu jsou zadavateli veřejných zakázek pouze Hasičský záchranný sbor LK a Krajské ředitelství policie LK.

Mimo databázi veřejných zakázek informuje kraj o svých činnostech občany v nepravidelně vycházejícím Věstníku. V něm jsou k dispozici informace o veřejnoprávních smlouvách. Ty společně s vyhlášenými veřejnými zakázkami lze rovněž najít na úřední desce.

Výrok hodnotíme z výše zmíněných důvodů jako pravdivý.

Podle několika zdrojů doporučuje Světová zdravotnická organizace 5 hospicových lůžek na 100 tisíc obyvatel. Informuje o tom web Hospice.cz, kniha o Paliativní medicína od J. Vorlíčka a kol. (str. 518) a také britská studie (.pdf, str. 14) z počátku 90. let. Primární zdroj se však nepodařilo dohledat.

Jihočeský kraj se zhruba 638 tisíci obyvateli by měl podle tohoto doporučení disponovat přesně 31,9 lůžky (v kraji je 6 x 100 000 obyvatel, tedy 6 x 5 lůžek 1,9 lůžka na zbylých 38 tisíc obyvatel).

Podle ředitele Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče Roberta Hanuše, tuto kapacitu v kraji plně saturuje prachatických hospic. Hanuš je přitom nejen ředitelem asociace, ale také hospicu v Prachaticích, jehož kapacita je 30 lůžek. V kraji tak podle statistik chybí pouze necelá 1,9 lůžka.

Vzhledem k tomu, že podle ředitele hospice je tento počet dostatečný, výrok Jiřího Zimoly hodnotíme jako pravdivý. Řeč je ovšem primárně o kapacitě, hejtman Zimola dále v pořadu mluvil také o tom, že problém může být lokalita tohoto hospice a kraj v budoucnu se pod jeho dalším případným vedením nebrání vytvoření nového podobného zařízení v Českých Budějovicích.

Dan Ramzer mluví o týmu, který vede jako starosta města Frýdlant. Zřejmě tak naráží na své podřízené, kteří pracují v rámci dané obce. Nejsme schopni korektně popsat jejich počet ani je vymezit konkrétně, tím pádem je pro nás nemožné sledovat, zda jsou tito lidé spojeni s některou kauzou. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Energetiku lze v kraji opravdu studovat na Střední průmyslové škole v Třebíči, která také spolupracuje s elektrárnou Dukovany. Z této školy již však vyšly dvě třídy vystudovaných energetiků, nikoliv jedna. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Střední průmyslová škola Třebíč nabízí každoročně maturitní obor Elektrotechnika - energetika, jehož studenti mají možnost týdenní odborné praxe v jaderné elektrárně Dukovany. Děje se tak již šestým rokem (str. 65 výroční zprávy), první ročník odmaturoval ve školním roce 2012/2013. Ve šk. roce 2014/2015 hovoří výroční zpráva o 28 žácích, kteří pokračovali na vysokou školu nebo přímo na pracovní trh. To může svědčit o úspěšnosti studentů, ačkoli tato část Běhounkova vyjádření je spíše subjektivní hodnocení. O velmi dobrých studijních výsledcích však hovoří i ředitel školy.

Dá se rovněž odůvodněně očekávat, že pokud ve školním roce 2014/2015 opustil školu první ročník energetiků a obor nadále pokračuje, pravděpodobně školu opustil i druhý ročník absolventů v roce 2015/2016, ačkoli výroční zpráva ještě není k dispozici.

To znamená, že v tuto chvíli jsou již dvě třídy absolventů (přibližně 60 lidí) a letos bude maturovat třetí. V loňském školním roce se dle výroční zprávy školy (poslední z roku 2014/2015) hlásilo na tento obor 55 studentů, počet přijatých studentů se ale každoročně pohybuje kolem 30 (str. 12-17). Škola každý rok otevírá pouze jednu třídu, přičemž obor Energetika je čtyřletý. Takto vypočítáno interpretuje Běhounek data nesprávně, v současnosti jsou na škole 4 ročníky energetiků.

Jiří Běhounek má pravdu o úzké spolupráci jaderné elektrárny se školou. Vypovídá o tom i forma přijímacího řízení na zmíněný obor, kde jednu z částí připravil útvar psychologické diagnostiky JE Dukovany, do Dukovan také škola pořádá exkurze (.pdf, str. 56). Na škole jsou také pořádány semináře pro studenty středních škol, žáci si pochvalují stáže v Dukovanech.

Tato kauza se týká podaného oznámení NKÚ v lednu roku 2015 kvůli špatnému nákupu vybavení do zdravotnických zařízení od ROP (Regionální operační program Jihozápad), který má na starosti správu evropských dotací pro Jihočeský a Plzeňský kraj.

Toto vybavení kupovaly nemocnice od ROP za překvapivě nízkou cenu: „Například při nákupu vybavení jednotky intenzivní péče v Nemocnici Tábor by optimální cena byla podle indikátorů rady téměř 260 milionů korun. Skutečná cena ale činila 21 milionů,“ řekla mluvčí NKÚ Olga Málková (viz ČTK/Ihned.cz).

Dále mělo NKÚ podezření, že nemocnice schválně nízké položky slučovaly do větších, aby poté mohly žádat o dotace.

„Bylo tam několik desítek kontrol a všechny se shodly na tom, že je to v pořádku,“ tvrdil předseda Regionální rady ROP Grüner. Táborská a českobudějovická nemocnice toto obvinění popíraly a ROP souhlasí.

Jihočeské nemocnice prostřednictvím předsedy představenstva pro ČTK uvedly:

„Považujeme takzvané zjištění NKÚ za účelové, což je patrné i z toho, že NKÚ zprávu poskytl tisku a nikoli finančním orgánům. Jsme připraveni bránit dobré jméno nemocnice i soudní cestou.“

Táborská nemocnice vydala pouze tiskovou zprávu, kde se k této záležitosti vyjádřila. O žalobě v tomto prohlášení zmínka není. Ani v jednom případě se nám nepodařilo dohledat, že by nemocnice podaly žalobu proti NKÚ, jak o tom Zimola mluví. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

K tématu se pan ministr Babiš vyjádřil v reportáži časopisu Reportér Magazín. V tomto článku tvrdí, že se panem Šlachtou seznámil, až v době kdy se stal ministrem financí.

"Seznámili jsme se v rámci jednoho z případů, kdy jsem byl vydírán,“ říká Babiš a dodává: „Byli jsme v kontaktu v případech, kdy byl ohrožen můj život, což bylo za dobu, co jsem ministrem, asi třikrát. K těm případům mě také vyslýchala policie."

Ve stejné reportáži pan Šlachta schůzky s Babišem přímo nekomentoval. Potvrdil ale, že ze své funkce v nutných případech může provádět tzv "schůzkovou činnost", o které ale informuje své nadřízené.

"Jako ředitel ÚOOZ v nutných případech provádím schůzkovou činnost, kterou stejně jako v případě svých podřízených nijak komentovat nebudu. I já v těchto výjimečných situacích o tom pochopitelně informuji své nadřízené a omezuji se při tom výhradně na důvod schůzky, který se zpravidla týká osobní bezpečnosti osoby, se kterou schůzka probíhá, nikoliv s jakoukoliv nesouvisející kauzou, kterou se útvar zabývá či zabýval."

Reporter článku Janek Kroupa ještě zmiňuje policejní zdroj, který mu naznačil, že oba zmínění se měli setkat již dříve. a to na přelomu let 2012-2013. Tuto informaci ale ministr Babiš odmítl. Sám reportér dochází k tomuto závěru: "O stycích mezi Andrejem Babišem a Robertem Šlachtou – kromě již zmíněného policejního zdroje – žádné další informace k dispozici nejsou."
Vzhledem na nedostatek dalších důkazů musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť na základě informací o působení Roberta Šlachty ve služebním poměru neumíme určit, ve které platové, respektive tarifní třídě se nachází. O informace jsme zažádali policejní prezidium.

Na základe dostupných informací o vzdělaní a délce služebního poměru Roberta Šlachty a stanovených platových tabulek pro rok 2016 se Šlachta může nacházet i v 11. platové třídě, pokud by se užilo zákoníku práce, čemuž by odpovídala charakteristika této třídy uvedená v příloze zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že byl ředitel Šlachta ve služebním poměru, spíše než platové třídy se užijí třídy tarifní, které jsou vymezené nařízením vlády v návaznosti na zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Zde by se v souladu s tabulkami se svou více než pětadvacetiletou kariérou zařadil do 9. tarifního stupně a 9. či vyšší tarifní třídy dle charakteristiky uvedené v příloze zákona o služebním poměru.

Co se týče nové pozice ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu, stránky Policie ČR informují o změnách takto:

"NCOZ bude mít ředitele (10. tarifní třída), který bude mít tři náměstky(..)"

a také, že:

"Na volné místo ředitele NCOZ se bude v nejbližších dnech konat tzv. nabídkové řízení, do kterého se mohou přihlásit i (zejména) stávající ředitelé útvarů s celorepublikovou působností, ale také například krajští ředitelé."

Dle tohoto sdělení by měl mít bývalý ředitel Šlachta do tohoto řízení přístup jako každý jiný. Dodáváme, že NCOZ vznikne sloučením v současnosti oddělených útvarů - Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (UOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (UOKFK).

O bližší informace o zařazení bývalého ředitele Šlachty jsme zažádali policejní prezidium i ÚOOZ. Doposud jsme bez odpovědi.