Přehled ověřených výroků

Miroslava Němcová pro LN v listopadu 2014 kritizuje tým okolo prezidenta Miloše Zemana, vytýká mu neprofesionalitu jeho týmu, v čele s kancléřem. Miloš Zeman podle ní: „Neustále a rád mluví o odbornících, ale jeho kancléř (Vratislav Mynář) dělá ostudu za ostudou. Například lži kolem účasti Vratislava Mynáře na zasedání NATO či nekonečná trapnost ohledně jeho bezpečnostní prověrky." Kritika prezidentova poradce Martina Nejedlého se týká jeho vlivu na prezidentovy postoje k Rusku. „V personální rovině mi vadí, že prezidentův poradce Martin Nejedlý má značný vliv na postoje českého prezidenta ve vztahu k Rusku," uvedla Miroslava Němcová pro časopis e-Polis.cz v červnu roku 2015.

Miroslava Němcová rovněž interpelovala v říjnu 2015 na ministra zahraničí ve věci diplomatického pasu Martina Nejedlého. Z této interpelace vyplývá i kritika směrem k Nejedlému, v níž Němcová tvrdí, že jí vadí nejistá pozice Martina Nejedlého - má přiděleny kanceláře na Hradě, ale není v žádné oficiální struktuře zaměstnanců, není známo proč mu byl udělen diplomatický pas a co vlastně dělá pro ČR.

Dan Ramzer mluví o týmu, který vede jako starosta města Frýdlant. Zřejmě tak naráží na své podřízené, kteří pracují v rámci dané obce. Nejsme schopni korektně popsat jejich počet ani je vymezit konkrétně, tím pádem je pro nás nemožné sledovat, zda jsou tito lidé spojeni s některou kauzou. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Hnutí ANO v Libereckém kraji nemá ve svém volební programu žádnou zmínku o uprchlické krizi nebo migrantech. V programu mají body, které se týkají obecné bezpečnosti v kraji.

V programovém prohlášení vlády týkajícím se priorit Ministerstva zdravotnictví stojí: "Vláda zavede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce.“ 30.5. 2016 bylo schváleno, že platby za státní pojištěnce budou zvýšeny o 3,6 miliardy korun.

Vláda se také dohodla na zvýšení platů lékařů a sester od 1. ledna 2017, a to o 10 %. Navýšení ještě nebylo potvrzeno usnesením vlády, podle premiéra Sobotky i ministra financí Babiše se však koalice na tomto kroku již shodla.

Zuzana Kocumová byla roku 2012 zvolena do krajské rady Libereckého kraje. O dva roky později však byla ze své funkce radní resortu zdravotnictví odvolána. Poté dočasně převzal řízení resortu náměstek hejtmana Marek Pieter, nicméně již při jeho dosazení bylo jasné, že funkci přebírá jen na dobu dočasnou. Hned v únoru 2015 se pak novým radním stal Petr Tulpa.

V čele resortu zdravotnictví se tak od voleb v roce 2012 skutečně vystřídali tři radní, nejde ovšem o tak dramatickou fluktuaci, jak Mackovík předkládá - ve skutečnosti bylo odvolání dočasně vyřešeno dosazením náhradníka, který byl krátce nato řádně nahrazen jiným, dlouhodobě vhodným kandidátem. Mackovík tedy v tomto svém tvrzení zavádí.

Protikorupční útvar, tedy Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, vedl stíhání a zadržení Davida Ratha. Policisté protikorupčního útvaru vyšetřovali také nákup letadel CASA a kauzu Pandur spojenou s lobbistou Markem Dalíkem. Protikorupční útvar je také součástí týmu Daňová kobra.

Výrok je však zavádějící kvůli naznačenému porovnání protikorupčního útvaru s ÚOOZ. Oba útvary mají odlišnou působnost, ač se místy prolínají, jak popisujeme v odůvodnění jiného výroku. Není tedy na místě zdůrazňovat, kdo participoval v jednotlivých kauzách a evokovat dojem, že útvary "soutěží" o to, kdo se dané kauzy ujme. I kdyby tomu tak nebylo, je zcela irelevantní porovnávat výkon represivních orgánů na základě toho, jaký počet kauz řešily, jak byly obtížné či rozsáhlé nebo jen mediálně známé. Takové srovnání je zcela bezcenné a výrok ministra Chovance o "lepších výsledcích" činí zavádějícím.

Tato kauza se týká podaného oznámení NKÚ v lednu roku 2015 kvůli špatnému nákupu vybavení do zdravotnických zařízení od ROP (Regionální operační program Jihozápad), který má na starosti správu evropských dotací pro Jihočeský a Plzeňský kraj.

Toto vybavení kupovaly nemocnice od ROP za překvapivě nízkou cenu: „Například při nákupu vybavení jednotky intenzivní péče v Nemocnici Tábor by optimální cena byla podle indikátorů rady téměř 260 milionů korun. Skutečná cena ale činila 21 milionů,“ řekla mluvčí NKÚ Olga Málková (viz ČTK/Ihned.cz).

Dále mělo NKÚ podezření, že nemocnice schválně nízké položky slučovaly do větších, aby poté mohly žádat o dotace.

„Bylo tam několik desítek kontrol a všechny se shodly na tom, že je to v pořádku,“ tvrdil předseda Regionální rady ROP Grüner. Táborská a českobudějovická nemocnice toto obvinění popíraly a ROP souhlasí.

Jihočeské nemocnice prostřednictvím předsedy představenstva pro ČTK uvedly:

„Považujeme takzvané zjištění NKÚ za účelové, což je patrné i z toho, že NKÚ zprávu poskytl tisku a nikoli finančním orgánům. Jsme připraveni bránit dobré jméno nemocnice i soudní cestou.“

Táborská nemocnice vydala pouze tiskovou zprávu, kde se k této záležitosti vyjádřila. O žalobě v tomto prohlášení zmínka není. Ani v jednom případě se nám nepodařilo dohledat, že by nemocnice podaly žalobu proti NKÚ, jak o tom Zimola mluví. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť na základě informací o působení Roberta Šlachty ve služebním poměru neumíme určit, ve které platové, respektive tarifní třídě se nachází. O informace jsme zažádali policejní prezidium.

Na základe dostupných informací o vzdělaní a délce služebního poměru Roberta Šlachty a stanovených platových tabulek pro rok 2016 se Šlachta může nacházet i v 11. platové třídě, pokud by se užilo zákoníku práce, čemuž by odpovídala charakteristika této třídy uvedená v příloze zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že byl ředitel Šlachta ve služebním poměru, spíše než platové třídy se užijí třídy tarifní, které jsou vymezené nařízením vlády v návaznosti na zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Zde by se v souladu s tabulkami se svou více než pětadvacetiletou kariérou zařadil do 9. tarifního stupně a 9. či vyšší tarifní třídy dle charakteristiky uvedené v příloze zákona o služebním poměru.

Co se týče nové pozice ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu, stránky Policie ČR informují o změnách takto:

"NCOZ bude mít ředitele (10. tarifní třída), který bude mít tři náměstky(..)"

a také, že:

"Na volné místo ředitele NCOZ se bude v nejbližších dnech konat tzv. nabídkové řízení, do kterého se mohou přihlásit i (zejména) stávající ředitelé útvarů s celorepublikovou působností, ale také například krajští ředitelé."

Dle tohoto sdělení by měl mít bývalý ředitel Šlachta do tohoto řízení přístup jako každý jiný. Dodáváme, že NCOZ vznikne sloučením v současnosti oddělených útvarů - Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (UOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (UOKFK).

O bližší informace o zařazení bývalého ředitele Šlachty jsme zažádali policejní prezidium i ÚOOZ. Doposud jsme bez odpovědi.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Do problémů se Zlínský kraj dostal sám svým protiprávním chováním, o kterém rozhodlo opakovaně ministerstvo vnitra a pravomocně Okresní soud ve Zlíně. Luděk Maděra postupoval dle zákona a judikatury správně.

Případ, o kterém se radní Mařák zmiňuje, je případ Luďka Maděry, který požadoval (.pdf) po krajském úřadu ve Zlíně informace o výši mimořádných odměn, které dostali:

• vedoucí odborů krajského úřadu ve Zlíně
• ředitel krajského úřadu ve Zlíně
• hejtman Zlínského kraje
• náměstci hejtmana Zlínského kraje

Krajský úřad devatenáctkrát odmítl vydat údaje o výši odměn vedoucích odborů a ředitele krajského úřadu ve Zlíně. Luděk Maděra se pokaždé odvolal k ministerstvu vnitra, které vždy rozhodlo (.pdf, str. 1) o zrušení rozhodnutí krajského úřadu a předalo mu věc k novému projednání.

Vzhledem k tomu, že ministerstvo vnitra nemohlo rozhodnutí krajského úřadu změnit a krajský úřad se rozhodnutím ministerstva odmítl řídit, se situace dostala do mrtvého bodu. Luděk Maděra se poté rozhodl podat žalobu na vydání informace (dle Práva ve veřejném zájmu), ale úřad nakonec informace vydal.

Kromě žaloby na vydání informace Luděk Maděra podal zároveň žalobu na zadostiučinění za nesprávný úřední postup Zlínského kraje. Okresní soud ve Zlíně shledal postup kraje za protiprávní a uložil (.pdf, str. 1) mu k zaplacení částku 46 571 Kč na účet Luďka Maděry. Totéž potvrdil odvolací Krajský soud v Brně, který pouze zvýšil (.pdf, str. 1) částku za uhrazení nákladů z 6400 na 30 774 Kč.

Poskytováním informací o platech úředníků se zabýval (.pdf, str. 7) Nejvyšší správní soud v květnu 2011, přičemž došel k závěru, že příjemcem veřejných prostředků je jakákoliv osoba, které je vyplacena byť i minimální částka z veřejných rozpočtů. Mezi takové osoby tedy patří i ředitel či vedoucí odborů krajského úřadu. Zároveň výše těchto prostředků patří dle NSS mezi údaje, které povinný subjekt musí na požádání poskytnout. Krajský soud měl už od května 2011 povinnost při svém rozhodování zohlednit judikaturu, což při sporu s Luďkem Maděrou neudělal.

Zlínský kraj dostal hlavní anticenu Zavřeno za rok 2015 za rozsáhlé obstrukce v oblasti přístupu k informacím. O několik let dříve, konkrétně v letech 2008–2012, se Luděk Maděra dostal do sporu s Magistrátem města Zlín, jehož primátorem je od roku 2010 Miroslav Adámek, který je zároveň zastupitelem Zlínského kraje.

KSČM je v Evropském parlamentu součástí frakce GUE/NGL. Její zástupci v rámci debaty 11. května 2016 v EP uvedli, že Turecko skutečně musí splnit všechny podmínky v rámci dohody s EU ohledně vízové liberalizace.