Přehled ověřených výroků

Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) ve svém výroku uvádí, že pokud by vláda Petra Fialy neudělala důchodovou reformu, a valorizace důchodů by zůstala beze změn, dnešním čtyřicátníkům bude vyplácen důchod v hodnotě dnešních 12 000 Kč. Zmiňuje, že se jedná o informace z analýzy společnosti Cyrrus.

Investiční společnost Cyrrus v březnu tohoto roku vydala analýzu s názvem „Tahle země není pro mladý“ (.pdf), která komentuje stávající český důchodový systém. Zmiňme, že společnost ve své analýze pracovala (.pdf, str. 2) s vlastními prognózami a materiály, daty Národní rozpočtové rady, Evropské komise, Českého statistického úřadu, České národní banky a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Analýza předpokládá, že se důchody upraví pouze tak, aby se snížil podíl průměrné penze k průměrné mzdě, který dle společnosti v letošním roce činí 48 % (.pdf, str. 2). Minima pak má dosáhnout v roce 2059 (tedy v době, kdy budou dnešní čtyřicátníci, ale také třicátníci v důchodovém věku), kdy průměrný důchod podle analýzy dosáhne 27,2 % průměrné mzdy, což by dnes odpovídalo 12 000 Kč (.pdf, str. 2).

Společnost Cyrrus ve své analýze zároveň předpokládá, že k úpravám parametrů důchodového systému dojde až v roce 2032 (.pdf, str. 6), kdy se dle jejího odhadu zadlužení České republiky přiblíží zákonem stanovené dluhové brzdě ve výši 55 % HDP (.pdf, str. 2). Aby poté Česko tento dluhový strop dodrželo, pracuje analýza s tím, že stát bude deficit systému důchodového pojištění řešit snížením důchodů.

Dále Cyrrus uvádí, že jak mladá generace, tak dnešní padesátníci, si budou muset na penzi spořit. Analýza dodává, že v nejhorší situaci jsou lidé narozeni kolem roku 1985, kteří „budou muset v penzi vyžít průměrně s 28 % soudobé mzdy,“ pakliže by se zajištěním penzí spoléhali jen na stát (.pdf, str. 6).

Analýza investiční společnosti Cyrrus tedy předpokládá, že se důchodový systém změní pouze snížením podílu průměrného důchodu k průměrné mzdě. Pokud by nastala pouze taková změna, průměrná penze by v roce 2059, kdy zmiňovaní čtyřicátníci, ale také třicátníci budou v důchodovém věku, odpovídala pouze dnešním 12 000 Kč. Výrok Marka Výborného proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Výborný (KDU‑ČSL) svým výrokem obhajuje nutnost provedení důchodové reformy, kterou vláda Petra Fialy zveřejnila 11. května (tedy až po námi ověřované debatě). Poslanci Aleši Juchelkovi (ANO) vyčítá, že vláda hnutí ANO za dobu svého působení žádnou takovou reformu nepředstavila.

Pokusy o důchodovou reformu během vlád Andreje Babiše

První (2017–2018) i druhá (2018–2021) vláda Andreje Babiše se ve svých programových prohlášeních zavázaly k tomu, že budou usilovat o důchodovou reformu. V programových prohlášeních obou vlád je konkrétně uvedeno: „Chceme důchodovou reformu. (…) Podstatou bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem.“

Babišova vláda důchodovou reformu ovšem nevypracovala. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1) a jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), první pilíř – zásluhová část – pak měla zůstat nezměněna. Odborníci se nicméně neshodli, jestli se návrh dá označit za skutečnou důchodovou reformu.

Z činnosti a výstupů důchodové komise se však zrealizovalo pouze výchovné, tedy příspěvek 500 Kč za každé vychované dítě, které poslanci schválili v létě 2021. Důchodovoureformu se Janě Maláčové tedy již schválit nepodařilo. Nepočítala (video, čas 3:54:11) s ní ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády.

Doplňme, že zmíněný návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Závěr

Komplexní důchodovou reformu tedy vláda Andreje Babiše skutečně nepřipravila. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová pouze představila návrh několika změn, které měly zajistit spravedlivé důchody. Výrok poslance Výborného proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext je nejdříve vhodné uvést, že poslanec Aleš Juchelka (ANO) mluví o hospodaření systému důchodového pojištění ve spojitosti s vysokou inflací. Výrokem konkrétně kritizuje (video, čas 20:03) vládu Petra Fialy za to, že dle něj s inflací „nic nedělá“ a poukazuje na to, že právě kvůli vysoké inflaci a souvisejícím mimořádným valorizacím penzí z roku 2022 je důchodový systém v deficitu. Ve svém vyjádření také v souvislosti s řešením deficitů v dalších letech zmiňuje, že „v tuto chvíli ten balonek je samozřejmě na straně vládní koalice,“ která připravuje důchodovou reformu.

Systém důchodového pojištění

Průběžný systém důchodového pojištění je založený na příjmech z pojistného na důchodové pojištění. Výdaje systému pak představují náklady na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody, dále také zahrnují i náklady na správu systému. Pracující lidé, kteří jsou povinni odvádět důchodové pojištění, tak financují penze lidí v důchodovém věku. V České republice je tedy zavedený tzv. průběžný důchodový systém.

V případě schodku hospodaření, kdy výdaje penzijního systému převyšují příjmy, a vytvoří se tak dluh na důchodovém účtu, stát musí využít jiné zdroje financování v rozpočtu, aby tyto vyšší výdaje pokryl.

Mimořádné valorizace penzí

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí, kterou ve výroku zmiňuje Aleš Juchelka. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K překročení této hranice kvůli vysoké inflaci došlo v roce 2022 hned dvakrát, a důchody se tak v mimořádném termínu zvýšily v červnu a v září 2022. Doplňme, že minulý rok stát přistoupil k mimořádné valorizaci poprvé po čtrnácti letech, naposledy se tak stalo v roce 2008.

Výsledky hospodaření důchodového systému

Podle zprávy o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2022, kterou zveřejnilo Ministerstvo financí, v loňském roce odpovídaly výdaje na uvedené mimořádné valorizace přibližně 27,6 mld. Kč (.pdf, str. 70). Schodek důchodového systému v roce 2022 přitom odpovídal 21,5 mld. Kč. Lze tedy říci, že pokud by v roce 2022 k mimořádným valorizacím penzí nedošlo, a stát by tak nemusel na důchody vydat navíc 27,6 mld. Kč, hospodaření důchodového systému by v daném roce skončilo v kladných číslech. 

Kvůli mimořádným valorizacím z června a září 2022 došlo k navýšení všech dávek důchodového pojištění (vyplácených důchodů) až do konce roku 2022, tyto zvýšené výdaje se ale automaticky promítly také do výdajů důchodového systému v celém roce 2023. NRR v tomto roce očekává deficit, který „i při snížené mimořádné valorizaci přesáhne 70 mld. Kč a bude se pohybovat kolem 1 % HDP. Při valorizaci v původní výši (bez započítání schváleného snížení červnové valorizace, pozn. Demagog.cz) půjde o schodek přes 90 mld. Kč“. Tento deficit je podle NRR primárně způsoben nastavením valorizačního mechanismu v podmínkách vysoké inflace.

Jak lze vidět v grafu níže, důchodový systém naposledy skončil v přebytku v letech 2018 a 2019. V roce 2020 následoval propad a deficit dosáhl 40,6 mld. Kč. Ministerstvo financí k tomu později uvedlo (.pdf, str. 7), že propad souvisí především s pandemií covidu-19, poklesem příjmů z pojistného a současně s nárůstem výdajů, který „byl umocněn výplatou mimořádného příspěvku důchodci ve výši 5 000 Kč s celkovým dopadem ve výši 15,0 mld. Kč.“ Kromě toho v roce 2020 vláda Andreje Babiše navýšila nad rámec zákonné valorizace i procentní výměru důchodů. V roce 2021 poté důchodový systém skončil s deficitem 2,3 mld. Kč.

Kromě inflace samotné mají ale na vývoj hospodaření důchodového systému vliv i další faktory, jako jsou například zaměstnanost, legislativní úpravy jednotlivých vlád a zejména negativní demografický vývoj, kam patří (.pdf, str. 26) např. rostoucí podíl důchodců na ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Podle Národní rozpočtové rady vlády (NRR) v současnosti nerovnováha mezi příjmy a výdaji vzniká i přes dosud „relativně příznivou demografickou strukturu“ a „je dominantně způsobena nastavením valorizačního mechanismu, který v podmínkách vysoké inflace a propadu reálných mezd vede ke značným deficitům důchodového účtu a k motivaci lidí v předdůchodovém věku k odchodům do předčasných důchodů či žádostem o ně“.

V dalších letech, zejména po roce 2030, se ale podle NRR kvůli značnému nárůstu počtu důchodců penzijní systém „začne posouvat do výrazných deficitů“. To stejné vyplývá i ze Zprávy o stavu důchodového systému (.pdf, str. 70–71) Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) z roku 2019 či ze Zprávy NRR o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí z června 2021 (.pdf, str. 29).

Závěr

Poslanec Juchelka zdůvodňuje velký schodek v důchodovém systému v roce 2022 povinností státu vyplácet mimořádné valorizace. K těm v minulém roce došlo hned dvakrát, a to právě kvůli vysoké inflaci, na kterou Juchelka svým výrokem poukazuje. Podle Ministerstva financí stát tyto mimořádné valorizace v roce 2022 vyšly na 27,6 mld. Kč, schodek důchodového systému přitom odpovídal 21,5 mld. Kč. Lze tedy říci, že kdyby k těmto valorizacím nedošlo, důchodový systém by v roce 2022 skončil v mírném přebytku.

Je však třeba brát v potaz i to, že na systém důchodového pojištění mají vliv také další faktory, především stárnutí populace. Vzhledem k tomu, že Aleš Juchelka mluví o současné situaci, kdy jsou deficity důchodového systému skutečně způsobeny zejména inflací a s ní souvisejícími mimořádnými valorizacemi důchodů, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v kontextu výroku kritizuje schválení stavu legislativní nouze (.pdf), ve kterém byla projednána úprava parametrů mimořádné valorizace důchodů, jež prosadil kabinet Petra Fialy. Aleš Juchelka naznačuje, že vláda už od 8. září díky vyjádření Národní rozpočtové rady věděla, že se během roku 2023 zvýší výdaje na důchody o 20 miliard korun, a dle něj tedy na toto zvýšení výdajů měla čas se připravit.

Stanoviska Národní rozpočtové rady

Národní rozpočtová rada (NRR) je nezávislý odborný orgán, který se věnuje vyhodnocování rozpočtové politiky státu. Tento orgán kromě jiného každé tři měsíce publikuje „Stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky“, které podle NRR slouží jako podklad pro vládu, Poslaneckou sněmovnu a územní samosprávy, aby mohly plánovat svou rozpočtovou a fiskální politiku.

Poslanec Aleš Juchelka svým výrokem poukazuje na stanovisko NRR publikované 8. září 2022. NRR v tento den své stanovisko skutečně vydala. Konkrétní částku, kterou by vláda měla do svého rozpočtu pro rok 2023 na mimořádné valorizace vyčlenit, dokument nicméně neobsahuje (.pdf). NRR pouze zmiňuje, že během loňského roku „výdajovou stranu významně zatížily a dále zatíží zejména mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění“ (.pdf, str. 2).

NRR pak na skutečnost, že zákon o státním rozpočtu pro rok 2023 nepočítá s výdaji na mimořádnou valorizaci, upozorňovala v prosinci minulého roku (.pdf, str. 2–3). Konkrétně k tomu tehdy uvedla: „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (…) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány“ (.pdf, str. 2–3).

Státní rozpočet na rok 2023

Uveďme, že podle zákona musí vláda Poslanecké sněmovně předložit návrh státního rozpočtu do 30. září. Ministerstvo financí má pak povinnost předložit návrhy výdajů vládě už do 31. května a návrh celkového rozpočtu pak předkládá vládě do konce srpna.

Návrh rozpočtu na rok 2023 tedy kabinet Petra Fialy Poslanecké sněmovně předložila 30. září 2022, přičemž poslanci jej schválili na konci listopadu (.pdf). V návrhu (.pdf) rozpočtu na rok 2023 vláda na mimořádnou valorizaci skutečně žádné výdaje nevyčlenila. V dokumentu pouze stojí (.pdf, str. 80 z 516): „Na výdajové straně návrhu jsou oproti rozpočtu na rok 2022 o 141,4 miliard Kč vyšší výdaje pro kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů.“

Z dalších částí návrhů však vyplývá (.pdf, str. 98 a 99 z 516), že tyto výdaje byly navýšeny kvůli mimořádným valorizacím, ke kterým vláda Petra Fialy v loňském roce musela přistoupit. Návrh dále uvádí (.pdf, str. 129 z 516): „Oproti očekávané skutečnosti roku 2022 se navrhuje zvýšit výdaje na důchody o 81,2 mld. Kč. V tomto nárůstu jsou zohledněny mimořádné valorizace důchodů z roku 2022, výdaje na zákonnou valorizaci důchodů i prostředky na nárůst počtu důchodců.“ Tato zmínka o zákonné valorizaci se zjevně vztahuje na pravidelné zvyšování penzí, které nastává na začátku každého roku.

Závěr

Národní rozpočtová rada tedy v minulosti skutečně uvedla, že pro rok 2023 se kvůli očekávané mimořádné valorizaci zvýší výdaje na důchody o 20 miliard korun. Toto zvýšení výdajů pak rozpočet na letošní rok skutečně neobsahuje, jak zmínila i NRR. Stanovisko obsahující tuto informaci však orgán nepublikoval 8. září, jak tvrdí poslanec Aleš Juchelka, ale až 8. prosince 2022.

Běžně bychom podobný výrok hodnotili jako pravdivý s výhradou. Nicméně s ohledem na to, že vláda musí Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona o rozpočtu nejpozději do 30. září, se při jeho přípravě kabinet Petra Fialy o stanovisko NRR, které zvýšení výdajů na penze o 20 mld. Kč zmiňovalo, nemohl opírat. Aleš Juchelka přitom svým výrokem vytváří dojem, že vláda touto informací disponovala již při přípravě rozpočtu. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Červnové navýšení důchodů

Podle zákona vznikají podmínky k mimořádné valorizaci důchodů ve chvíli, kdy index růstu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhne alespoň 5 % oproti měsíci, kdy byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K překročení dané 5% hranice došlo v lednu tohoto roku (.pdf, str. 1), podle zákona tak po pěti měsících, tedy v červnu, mělo dojít k navýšení procentní výměry o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Celkově se tak průměrný důchod měl navýšit o 1 770 Kč.

Vláda nicméně navrhla způsob výměry důchodů změnit, a to tak, aby se navýšení skládalo ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %, dohromady tedy navýšení v průměru odpovídá jen 760 Kč. Novela, kterou došlo k zavedení těchto změn, vstoupila v účinnost 20. března 2023.

Vývoj výše důchodů od vzniku České republiky

Data o vývoji výše starobních důchodů od roku 1989 do roku 2021 lze nalézt na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle nich v roce 1993 činila průměrná nominální hodnota důchodu 2 824 korun. Od té doby důchod každý následující rok stoupal a v roce 2021 dosáhl 15 453 Kč.

Pro rok 2022 ČSÚ zatím data nezveřejnil, podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nicméně k 31. prosinci 2022 (.pdf, str. 1) dosahovala průměrná penze 18 061 korun. Pro úplnost uveďme, že čísla zveřejňovaná ČSÚ a ČSSZ se drobně liší, rozdíl je zjevně dán tím, že ČSÚ uvádí data bez započítání (.pdf) důchodů vyplácených do ciziny.

Na začátku roku 2023 pak dle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) průměrný důchod odpovídal 19 438 Kč (.pdf, str. 2), což je nejvíce v historii samostatné ČR, jak zmiňuje Marek Výborný. MPSV v únoru v tiskové zprávě uvedlo, že po červnové valorizaci bude průměrný důchod přesahovat 20 tisíc Kč, přesněji bude činit 20 188 Kč (.pdf, str. 2).

Závěr

Všechny penzisty skutečně čeká navýšení důchodů, nicméně nikoli od července, ale od června 2023. Podle původního znění zákona mělo v červnu dojít k navýšení o celý růst spotřebitelských cen, tj. zvýšení o 1 770 Kč. Kvůli vládní novele v červnu se průměrný důchod nakonec zvýší o 760 Kč. Podle MPSV tak v červnu bude průměrný důchod přesahovat 20 tisíc Kč, což je nejvíce v historii Česka. Výrok Marka Výborného tak hodnotíme jako pravdivý.

Schodek státního rozpočtu za první čtyři měsíce letošního roku dle Ministerstva financí skutečně činil 200 miliard korun. V nominálním vyjádření se jedná se o nejvyšší deficit za leden až duben od vzniku České republiky v roce 1993. 

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měly na rostoucí rozpočet vliv mj. zvyšující se důchody a sociální dávky. „Takřka dvojnásobné jsou oproti loňsku také státní investice zejména na dopravní stavby a energeticky úsporné projekty. Každoročně navíc platí, že duben je slabší měsíc zejména na příjmové straně kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob,“ dodal Stanjura.

Zároveň jde o dvojnásobný meziroční nárůst salda státního rozpočtu. Za první čtyři měsíce loňského roku schodek dosáhl výše 100,1 miliard korun.

Situace je ovšem odlišná, pokud se podíváme na reálnou hodnotu deficitů. Když nominální hodnoty pro jednotlivé roky upravíme o inflaci, není schodek za leden až duben roku 2023 tím nejvyšším. V roce 2021, tedy ještě za vlády Andreje Babiše, totiž v přepočtu odpovídal 245 mld. Kč, což je o 45 mld. Kč více než v letošním roce. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Hodí se doplnit, že reálná hodnota schodku v roce 2021 by přesahovala 200 mld. Kč, i pokud bychom pro výpočet u let 2022 a 2023 použili inflaci 3,8 %, tedy stejnou míru inflace jako v posledním roce vlády Andreje Babiše. V grafu níže jsme pro rok 2022 použili skutečnou míru inflace 15,1 %, pro rok 2023 10,9 % (dle predikce Ministerstva financí).

Zdroj dat: Ministerstvo financí, Český statistický úřad

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky. Předkladatelem návrhu bylo Ministerstvo financí, které v té době vedl Andrej Babiš (ANO). Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Odhady Ministerstva financí

Zmiňme, že určit přesný přínos EET na výběru daní je značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Když vláda v roce 2015 Poslanecké sněmovně předkládala návrh zákona o EET (.pdf), v důvodové zprávě uváděla, že předpokládá roční přínos systému ve výši 12,5 mld. Kč do státní pokladny za sektory maloobchod (kromě motorových vozidel) a stravování a pohostinství (.pdf, str. 29). Zpráva hodnocení dopadu regulace (RIA) k návrhu zákona pak zmiňuje, že příjem za ostatní sektory má „potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč“ (.pdf, str. 60), v součtu se tedy mělo jednat maximálně o 17,5 mld. Kč.

V únoru 2019 pak ministerstvo (stále ještě pod vedením hnutí ANO) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 7,9 mld. Kč v roce 2017 a 12,3 mld. Kč v roce 2018. V součtu se tedy měl zisk z EET za první dva roky fungování dostat na 20,2 mld. Kč. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

V červenci 2019 pak NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

Dodejme, že Ministerstvo financí –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Závěr

Je tedy zjevné, že neexistuje jednotná metodika, která by roční přínos EET kvantifikovala, jeho přesnou výši proto nelze spolehlivě určit. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a předpokládal, že reálné příjmy do rozpočtu jsou ve skutečnosti nižší. Přínos EET do státního rozpočtu nedokázal určit ani ČSÚ. Jelikož tedy máme pouze údaje Ministerstva financí, které jsou ostatními státními orgány zpochybňovány, nedokážeme určit přesný přínos EET. Výrok Aleše Juchelky z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný mluví o ústavní „žalobě“ (respektive návrhu na zrušení zákona), kterou hnutí ANO napadlo novelu zákona o valorizaci důchodů. V kontextu výroku uvádí, že nesouhlasí s námitkami hnutí, ale respektuje právo jak poslanců, tak senátorů, se na Ústavní soud obrátit.

Návrh na zrušení zákona od hnutí ANO

Kvůli nově přijaté novele zákona, kterou podepsal i prezident Petr Pavel, se při mimořádné valorizaci penzí v červnu zvýší důchody v průměru jen o 760 Kč (.doc, str. 1). Podle dříve platných pravidel přitom měl průměrný důchod narůst o 1 770 Kč. Podle vlády je změna nutná, protože bez úprav by v tomto roce došlo k nárůstu „deficitu veřejných financí o více než 34 miliard korun“. Nyní vláda počítá s tím, že výdaje na důchody vzrostou pouze o 15 miliard Kč (.doc, str. 5–6).

Opozice uvádí více důvodů pro podání návrhu Ústavnímu soudu. Jako první je tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdí, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace. „Domníváme se, že vznikl 31. ledna," odůvodňuje Alena Schillerová retroaktivitu jako jeden z pilířů připravovaného návrhu, protože novela vstoupila v účinnost až po zmíněném datu, konkrétně 20. března 2023.

Jako druhý důvod pro podání návrhu na zrušení novely hnutí ANO uvádí vládou vyhlášený stav legislativní nouze, díky kterému se předložený vládní návrh projednává ve zkráceném jednání. Takový stav lze podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyhlásit v mimořádné chvíli, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody". Opozice chce vyvrátit argument vlády, že byl stav legislativní nouze vyhlášen právě kvůli riziku „velkých hospodářských škod“, jelikož se domnívá, že to bylo neoprávněné. Je zde vhodné dodat, že i když prezident Pavel novelu zákona podepsal, i on podotkl, že je nezbytné, aby ji přezkoumal Ústavní soud.

Hnutí ANO chce, aby o návrhu na zrušení části zákona nerozhodoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Server Seznam Zprávy informoval, že opoziční hnutí má pochybnosti o jeho podjatosti vzhledem k jeho některým předcházejícím výrokům v médiích.

Návrh na zrušení zákona od senátorů

Již den před hnutím ANO nicméně obdobný návrh na zrušení novely zákona k Ústavnímu soudu podala také skupina senátorů, za kterou jednal Michael Canov (STAN). Podle mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové přitom senátoři svůj návrh podali dříve než hnutí ANO. V pátek 5. května konkrétně uvedla: „Ústavní soud obdržel už v pořadí druhý návrh na zrušení zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění. Včera nám byl doručen návrh skupiny senátorů prostřednictvím datové schránky“ a dodala, že „v pátek nám byl osobně na podatelnu doručen návrh skupiny poslanců.“

V pondělí 8. května (tedy již po námi ověřované debatě) nicméně skupina senátorů svůj návrh na zrušení novely zákona stáhla zpět. Návrh ANO je tak nyní prvním návrhem, a proto by se jím měl Ústavní soud standardně zabývat. 11. května Michael Canov řekl, že svůj návrh stáhl kvůli tomu, že nakonec nesehnal dostatečný počet podpisů ostatních senátorů pro podporu jeho návrhu. Původně počítal s 20 členy horní komory, čtyři mu ale podporu odřekli. Návrh na zrušení zákona přitom musí podat 17 senátorů.

Závěr

Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková tedy skutečně oznámila, že Ústavní soud obdržel nejdříve návrh na zrušení novely zákona o důchodovém pojištění od skupiny senátorů, kterou zastupoval senátor Canov. Až o den později pak k soudu doputoval návrh opozičního hnutí ANO. Výrok Marka Výborného tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Jiří Kobza (SPD) zjevně mluví o učitelce Martině Bednářové, která pracovala na pražské škole Na Dlouhém lánu. Ta loni na jaře podle státního zastupitelství během vyučovací hodiny před žáky popírala, zpochybňovala a ospravedlňovala ruskou agresi na Ukrajině. Údajně 5. dubna 2022 např. tvrdila, že „v Kyjevě se nic neděje“.

Připomeňme, že jen pár dní předtím média informovala o tom, že ruské jednotky za sebou v Buči na předměstí Kyjeva zanechaly několik stovek těl ukrajinských civilistů. Oběti byly nalezeny poté, co se na začátku dubna 2022 Ukrajině podařilo vybojovat kontrolu nad územím, na kterém do té doby operovaly ruské vojenské síly.

Na základě nahrávky, kterou ve třídě pořídili žáci a jež zachycuje její slova, dostala učitelka ve škole později výpověď. Proti oprávněnosti výpovědi následně podala žalobu k obvodnímu soudu, ten ji ale zamítl. Policie poté učitelku letos v lednu obvinila z trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

V březnu pak policie vyšetřování ukončila a navrhla učitelku obžalovat. Dozorový státní zástupce měl rozhodnout, zda na Martinu Bednářovou podá obžalobu nebo záležitost vyřídí jiným způsobem. Na konci dubna ji pak skutečně obžaloval. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala pro ČTK uvedl: „Obžalovaná se nedopustila pouze obecných projevů podpory, ale proaktivně předkládala taková tvrzení, kterými válečnou agresi ospravedlňovala ve smyslu toho, že se jedná o ospravedlnitelný nástroj či omluvitelný způsob řešení v té době panující situace.“

Učitelce podle trestního zákoníku za přečin hrozí půl roku až tři roky vězení. O její případné vině bude ale teprve rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6, Martina Bednářová tedy nebyla odsouzena, pouze obžalována. Tvrzení poslance Kobzy, že již byla za své výroky o ruské agresi na Ukrajině odsouzena, je tedy mylné. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) reaguje na slova poslance SPD Jiřího Kobzy, který uvedl (video, čas 16:44), že se na Ukrajině vede občanská válka. Lipavský s tímto tvrzením nesouhlasí a odkazuje přitom na protiprávní ruskou anexi Krymu z března 2014 a na zapojení Ruska do bojů na východě Ukrajiny už před rokem 2022, ve kterém Ruská federace proti Ukrajině zahájila otevřenou válku.

Anexe Krymu

Na konci února 2014 začali strategická místa na Krymu včetně krymského parlamentu obsazovat neoznačení ozbrojenci – v médiích přezdívaní „zelení mužíčci“ – spolu s krymskými separatisty. Podle techniky, kterou byli neznámí vojáci vyzbrojeni, je již tehdy odborníci označili za jednotky vyslané přímo ruskou vládou. Že mezi těmito ozbrojenci byli ruští vojáci, nakonec později připustil i sám ruský prezident Vladimir Putin.

Na přelomu února a března 2014 tak Krym obsadilo přibližně 30 tisíc ruských vojáků. Vedení Ukrajiny tehdy rozhodlo, že vojensky nezasáhne. 6. března 2014 následně krymský parlament schválil připojení poloostrova k Rusku, na 16. března 2014 vyhlásil referendum, které mělo toto rozhodnutí potvrdit. Upřesněme, že k vyhlášení tohoto referenda došlo v rozporu s ukrajinskou ústavou a rovněž o jeho průběhu panovaly pochybnosti. Např. Evropská unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) své volební pozorovatele na Krym vzhledem k protiústavnosti tohoto referenda ani nevyslaly.

Podle oficiálních, Ruskem zveřejněných výsledků, se v referendu, které probíhalo již v době okupace Krymu, vyslovilo pro připojení k Rusku téměř 97 % hlasujících. K dokončení anexe Krymu došlo 21. března 2014, kdy připojení tohoto poloostrova k Rusku definitivně stvrdil svým podpisem ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajinské síly následně Krym začaly opouštět.

Doplňme, že anexi řada zemí odsoudila s odkazem na to, že je tento krok v rozporu s mezinárodním právem. Proti Rusku jsou pak dlouhodobě vedeny sankce ze strany Spojených států, Evropské unie a dalších západních zemí.

Zapojení Ruska do bojů na Donbase před rokem 2022

Krátce po ruské anexi Krymu začali proruští radikálové obsazovat na východě Ukrajiny části Doněcké a Luhanské oblasti a vyhlásili zde dvě lidové republiky. Konflikt mezi nimi a ukrajinskou armádou konkrétně vypukl v dubnu 2014.

Moskva dlouhodobě popírala, že na území Donbasu separatistům vojensky pomáhají ruští vojáci. V roce 2015 nicméně Vladimir Putin na tiskové konferenci v reakci na otázku, který zmiňovala zadržení dvou ruských vojáků v Luhanské oblasti, uvedl: „Nikdy jsme neřekli, že tam nejsou lidé, kteří vykonávali určité úkoly i ve vojenské sféře.“ Podle něj to není to samé jako vysílání ruských jednotek.

O zapojení ruských jednotek do bojů na východě Ukrajiny svědčí také výpovědi některých ruských vojáků. Například ruský voják speciálních jednotek Dimitrij Sapožnikov v roce 2015 britské stanci BBC řekl, že všechny operace vedli ruští důstojníci a generálové.

Doplňme, že Rusko proruským separatistům na východě Ukrajiny také poskytovalo (video) těžkou vojenskou techniku. Podle mezinárodních pozorovatelů OBSE tak měli například k dispozici ruský raketomet Buratino.

Jako „klíčovou bitvu“ ministr Lipavský ve výroku zjevně označuje boje o město Debalceve na východě Ukrajiny, které se odehrály na začátku roku 2015. Sapožnikov v rozhovoru pro BBC zmínil, že se do bojů o Debalceve zapojily právě i jednotky z ruské Burjatské republiky. Podle něj tuto bitvu vyhrála samozvaná Doněcká lidová republika díky ruským tankistům, jmenovitě právě díky burjatské tankové jednotce. Město na východě tak musely ukrajinské síly opustit.

Závěr

Na přelomu února a března 2014 obsadili Krym neoznačení ruští vojáci, v polovině března poté došlo k protiprávní anexi Krymu Ruskou federací. Rusko také popíralo, že by do bojů na Donbase byli zapojení ruští vojáci, sám ruský prezident Vladimir Putin ale v roce 2015 tuto možnost připustil. O ruském zapojení do bojů na východě Ukrajiny po roce 2014 svědčí také vyjádření několika ruských vojáků. Podle tvrzení jednoho z nich se do tankové bitvy o Debalceve zapojili také ruští tankisté z ruské Burjatské republiky, a pomohli tak Doněcké lidové republice město vybojovat. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok ministra Lipavského jako pravdivý.