Přehled ověřených výroků

Letiště v Českých Budějovicích zahájilo provoz v dubnu 2006 (.pdf, str. 7) jako akciová společnost Jihočeské letiště České Budějovice. O rok později se stal vlastníkem (.pdf, str. 3) letiště Jihočeský kraj, přičemž druhým hlavním akcionářem je město České Budějovice. Všechny tři strany spolu sepsaly memorandum (.pdf), které zavázalo město i kraj k poskytování finanční podpory letišti.

Město a kraj podporují letiště prostřednictvím dotací. V účetních uzávěrkách letiště jsme dohledali, že Jihočeské letiště přijalo každý rok průměrně 30 milionové provozní dotace.

Za deset let fungování letiště tak přijalo v dotacích až 300 milionů korun. Jihočeský kraj dále investoval do projektu jeho modernizace, přičemž původně byly náklady vyčísleny na miliardu (.pdf, str. 6) korun. Očekávalo se přitom, že až 413 milionů korun přispěje Evropská unie. K tomu ale nakonec nedošlo a do modernizace letiště investoval Jihočeský kraj, který byl nucen náklady snížit.

Modernizace byla rozdělena do dvou etap. I. etapa modernizace trvala od prosince 2009 do června 2010 a stála kraj 110 milionů korun. II. etapa byla zahájena v červnu 2015. Její první fáze si vyžádala 120 milionů korun a byla ukončena v květnu 2016. Modernizace stále nebyla dokončena a budoucí náklady na druhou fázi II. etapy jsou odhadovány na půl miliardy korun.

To dohromady, pokud počítáme každoroční dotace na provoz a také investiční výdaje spojené s další předpokládanou modernizací, činí zhruba onu zmiňovanou miliardu korun z krajských peněz. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Tato kauza se týká podaného oznámení NKÚ v lednu roku 2015 kvůli špatnému nákupu vybavení do zdravotnických zařízení od ROP (Regionální operační program Jihozápad), který má na starosti správu evropských dotací pro Jihočeský a Plzeňský kraj.

Toto vybavení kupovaly nemocnice od ROP za překvapivě nízkou cenu: „Například při nákupu vybavení jednotky intenzivní péče v Nemocnici Tábor by optimální cena byla podle indikátorů rady téměř 260 milionů korun. Skutečná cena ale činila 21 milionů,“ řekla mluvčí NKÚ Olga Málková (viz ČTK/Ihned.cz).

Dále mělo NKÚ podezření, že nemocnice schválně nízké položky slučovaly do větších, aby poté mohly žádat o dotace.

„Bylo tam několik desítek kontrol a všechny se shodly na tom, že je to v pořádku,“ tvrdil předseda Regionální rady ROP Grüner. Táborská a českobudějovická nemocnice toto obvinění popíraly a ROP souhlasí.

Jihočeské nemocnice prostřednictvím předsedy představenstva pro ČTK uvedly:

„Považujeme takzvané zjištění NKÚ za účelové, což je patrné i z toho, že NKÚ zprávu poskytl tisku a nikoli finančním orgánům. Jsme připraveni bránit dobré jméno nemocnice i soudní cestou.“

Táborská nemocnice vydala pouze tiskovou zprávu, kde se k této záležitosti vyjádřila. O žalobě v tomto prohlášení zmínka není. Ani v jednom případě se nám nepodařilo dohledat, že by nemocnice podaly žalobu proti NKÚ, jak o tom Zimola mluví. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Při hlasování o návrhu poslance Bendy hlasovali jednotliví poslanci klubu ANO různě, což by potvrzovalo, že v klubu nebylo závazné hlasování. Pravdou však je, že návrh podpořilo pouze 8 poslanců, zatímco 33 bylo proti. Jeden člen klubu se zdržel, tři nebyli přihlášeni a tři byli omluveni.

Pro návrh hlasoval skutečně i předseda klubu Faltýnek i poslanec Volný. Ten ovšem není místopředsedou klubu. Ovšem je jím poslanec Kubíček, který návrh také podpořil.

Bereme-li EU jako celek, jedná se skutečně o druhou nejsilnější ekonomiku světa, hned za Spojenými státy. Právě tyto dvě uskupení vyjednávají o tzv. Transatlantické dohodě o obchodu a investicích (TTIP).

Z makroekonomických dat Mezinárodního měnového fondu (IMF) agregovaných na serveru Knoema vyplývá, že v roce 2015 byly Spojené státy největší ekonomikou světa, druhá byla Čína. Pokud by se Evropská unie brala jako jeden ekonomický subjekt, její HDP by byl vyšší než ten čínský a USA a EU by tak byly největšími ekonomikami světa. Dohromady by jejich nominální HDP činil přes 34 bilionů dolarů, 46,7 % světové ekonomiky.

EU jako ekonomický celek je silnější než jiné uskupení, které rovněž jedná s USA o obchodní dohodě, tzv. transpacifickém partnerství (TPP). Vysčítáme-li HDP těchto zemí, dostaneme je "jen" na 9,44 bilionu dolarů. Tyto země navíc nejsou sdruženy v podobném uskupení, jako je Evropská unie, jedná se pouze o multilaterální dohodu mezi skupinou států.

Podle statistik OECD z roku 2013 připadá na každý milion obyvatel České republiky 7,4 přístrojů magnetické rezonance. Mezi členskými státy OECD, které se zapojily do statistik, je tak na 22. místě z 31. Podprůměrně je na tom ČR i s přístroji CT. Na milion obyvatel připadá 15 přístrojů a je na 21. místě z 36 států. V žebříčku vlastnictví těchto přístrojů se tak ČR řadí zhruba do druhé třetiny ze všech států OECD.

Co se týče počtu výkonů, v případě magnetické rezonance je ČR na 14. místě z 26. U vyšetření CT na 17. místě z 26 zemí.

Navrhovaná směrnice Evropské komise zpřísňuje pravidla pro držení zbraní, a to ve snaze čelit teroristickým hrozbám. Součástí návrhu je i zákaz poloautomatických zbraní, které využívají myslivci. Jak ale Evropská komise upozorňuje ve své zprávě (.pdf, str. 1), zákaz se myslivců netýká.

Návrh Komise je však označován za velmi nejasný a od myslivců zaznívají obavy, že zákaz se může vztahovat i na velkou část loveckých zbraní. Směrnice se však netýká všech mysliveckých zbraní, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Podobný výrok zazněl i z úst Zdeňka Škromacha, který jsme rovněž ověřili.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť na základě informací o působení Roberta Šlachty ve služebním poměru neumíme určit, ve které platové, respektive tarifní třídě se nachází. O informace jsme zažádali policejní prezidium.

Na základe dostupných informací o vzdělaní a délce služebního poměru Roberta Šlachty a stanovených platových tabulek pro rok 2016 se Šlachta může nacházet i v 11. platové třídě, pokud by se užilo zákoníku práce, čemuž by odpovídala charakteristika této třídy uvedená v příloze zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že byl ředitel Šlachta ve služebním poměru, spíše než platové třídy se užijí třídy tarifní, které jsou vymezené nařízením vlády v návaznosti na zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Zde by se v souladu s tabulkami se svou více než pětadvacetiletou kariérou zařadil do 9. tarifního stupně a 9. či vyšší tarifní třídy dle charakteristiky uvedené v příloze zákona o služebním poměru.

Co se týče nové pozice ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu, stránky Policie ČR informují o změnách takto:

"NCOZ bude mít ředitele (10. tarifní třída), který bude mít tři náměstky(..)"

a také, že:

"Na volné místo ředitele NCOZ se bude v nejbližších dnech konat tzv. nabídkové řízení, do kterého se mohou přihlásit i (zejména) stávající ředitelé útvarů s celorepublikovou působností, ale také například krajští ředitelé."

Dle tohoto sdělení by měl mít bývalý ředitel Šlachta do tohoto řízení přístup jako každý jiný. Dodáváme, že NCOZ vznikne sloučením v současnosti oddělených útvarů - Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (UOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (UOKFK).

O bližší informace o zařazení bývalého ředitele Šlachty jsme zažádali policejní prezidium i ÚOOZ. Doposud jsme bez odpovědi.

Kandidátka na hejtmanku za hnutí ANO má ve svém volebním programu skutečně vytvoření takového registru. Na webu se dočteme o snaze zavést detailní registr krajských budov. Dále se v programu píše o vykonání revize majetku s cílem ušetřit zbytečné výdaje.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože skutečně popisuje trendy ve vývoji důchodového systému a demografického vývoje v ČR.

Ve výroku kandidáta v krajských volbách je hned několik faktů. První statistika, o kterou se opírá, hovoří o vysoké závislosti českých důchodců na státním důchodu. O tomto trendu v ČR informoval i portál idnes.cz, který se opíral o analýzu OECD a vyjádření generálního ředitele Raiffeisen penzijní společnosti. Podle této analýzy jsou čeští důchodci závislí na státní penzi dokonce až z 99,3 procenta, což podporuje Geistovu argumentaci. Jinývýzkum (str.169) z dílny OECD hovoří o víc jak 75% financovaní příjmu českých důchodců státním důchodem. Přesnou statistiku, která by byla absolutně v souladu s informacemi, které uvádí, se nám ale dohledat nepodařilo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože popisuje skutečné trendy.

O schodku v důchodovém systému informuje i ministerstvo financí ve svépublikaci, (pdf., str.31). Tento trend v ní popisuje a předpokladá až do roku 2018, avšak s postupným snižováním tohoto dluhu. Vysoký dluh kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad, informoval portálidnes.cz.

Posledním faktickým výrokem je informace vyšší úmrtnosti než porodnosti v ČR. K tomuto výroku je možné nalézt různé statistiky, Světová banka například informuje o kladném, i když velmi nízkém přirozeném přírůstku (rozdíl míry porodnosti a úmrtnosti v zemi) v ČR za rok 2015 na úrovni 0,2%.

Novější údaje ČSÚ konstatují stejných 0,2 % za první půlrok 2016, avšak v detailnějšítabulce můžeme vidět měsíční změny v přirozeném přírůstku, které na začátku roku 2016 dosahovali i záporných hodnot, teda přirozeného úbytku. Tyto tendence velmi nízkých přirozených přírůstků jsou v součastnosti běžné v rámci EU, která v průběhu roku 2015 zaznamenalacelkově vyšší počet úmrtí než narození. Celkově k růstu populace přispívá teda jen migrace, jako dokazuje i grafika znázorňující pohyb obyvatelstva ČR, opět z dílny ČSÚ.

Současná vláda, o které Petr Fiala hovoří, skutečně zavedla třetí sazbu DPH a udělala i řadu dalších změn v daňových zákonech, které schvalovaly předchozí vlády vedené ODS. Daňový systém se sice dramaticky nezměnil, jednalo se spíše o drobnější úpravy, mnohé z nich ale skutečně mohly vést ke komplikacím pro daňové poplatníky. Jedná se zejména o poslední velké úpravy - kontrolní hlášení a EET.

Jak popisujeme podrobněji u výroku Vojtěcha Filipa výše, vlády vedené ODS zavedly do systému takové úpravy jako například tzv. superhrubá mzda, jediná sazba pro daň z příjmu fyzických osob (byť později dočasně navýšena o tzv. solidární přirážku pro vysokopříjmové poplatníky), institut nespolehlivého plátce a ručení za daň či nový daňový řád. Tyto zákony byly současnou vládou pouze novelizovány.

Druhá snížená sazba (tedy celkově třetí sazba v našem zákoně o dani z přidané hodnoty) byla zavedena novelou č. 262/2014 Sb. s účinností od 1. ledna 2015.

Výčet změn daňových zákonů od roku 2015 i od roku 2016 je sice poměrně obsáhlý, při pohledu na jednotlivé položky se však nedá souhlasit s tvrzením, že by tyto změny vedly k výrazné komplikaci daňového systému. Došlo ke zpřísnění podmínek pro uplatnění daňového paušálu nebo daňového zvýhodnění pro životní pojištění, rozšířila se povinnost komunikovat s finanční správou elektronicky, byl rozšířen režim přenesené daňové povinnosti (reverse charge) na další položky a byl také zrušen tzv. II. pilíř důchodového pojištění. Došlo také ke zrušení již platné části zákona o dani z příjmů, který zaváděl tzv. Jednotné inkasní místo. Zřejmě největší změnou a zásahem do daňového systému je zavedení kontrolního hlášení DPH od 1. ledna 2016 a elektronická evidence tržeb, která bude postupně zaváděna od 1. prosince 2016.