Přehled ověřených výroků

Počet exekucí ročně skutečně dosahuje statisíců.

Musíme zde rozlišovat dva údaje, a to počet exekucí a počet exekuovaných osob, přičemž z tiskové zprávy Exekutorské komory České republiky z října 2015 vyplývá, že počet občanů v exekuci nadále (lépe řečeno od roku 2011) klesá, avšak přibývá lidí, kteří čelí mnohačetným exekucím.

Pro počet exekucí za loňský rok existují zatím pouze předběžná data, která hovoří o 730 tisíc zahájených exekučních řízeních, čili konečné číslo řádu statisíců dosáhne (více v grafu níže).

Stále existuje množství stížností na necitlivý přístup exekutorů, jejich pochybení při provádění exekuce či vůbec neoprávněnost exekuce. Exekutorská komora České republiky uvádí, že za šest let (do roku 2014) připadá na 4,5 milionu vedených exekučních řízení 173 podaných kárných žalob. Z toho však bylo zjištěno porušení předpisů pouze v 73 případech. Mezi množstvím exekucí, které probíhají standardním způsobem, se vždy najdou mediálně vděčné kauzy, třeba exekuce kvůli jízdě bez jízdenky či dluhu původně extrémně malé částky, což ve výsledku může působit dramatickým dojmem.

Pro přehled vývoje připravil ihned.cz přehlednou infografiku:

Při hodnocení výroku vycházíme ze seznamu udělených investičních pobídek od agentury Czechinvest, který jsme porovnali se seznamem firem patřících do koncernu Agrofert. Z tohoto porování vyplývá, že výrok Zbyňka Stanjury není pravdivý.

Z přehledu jsme zjistili, že v roce 2014 byla udělena investiční pobídka následujícím firmám z holdingu Agrofert: Fatra, a.s., Lovochemie, a. s., OLMA, a.s., Pekárna Zelená louka, a.s., PENAM, a.s., PRECHEZA a.s., PREOL, a.s. Celková veřejná podpora pro tyto firmy byla a 1,5 miliardy korun, firmy ale slíbily proinvestovat více než 4,7 miliardy korun a vytvořit více než 200 pracovních míst.

Celkem však bylo v roce 2014 uděleno 149 investičních pobídek ve výši více než 25 miliard korun. Nedá se tedy říct, že podpora pro Agrofert by byla nějak častá.

V roce 2015 pak firmám z koncernu Agrofert nebyla udělena žádná pobídka.

Zmíněné zákony byly skutečně schváleny v tomto volebním období. Je ale nutné připomenout, že zákon o registru smluv byl projednáván již v minulém volebním období, schválit jej však tehdejší sněmovna nestihla. Fakt, že byl zákon schválen poměrně brzy v tomto volebním období, lze přičíst k dobru ani ne tak vládě, jako široké parlamentní shodě, ke které jistě přispěla i kampaň protikorupčních organizací sdružených v Rekonstrukci státu. Z toho důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Co se týká služebního zákon, je pravdou, že ten byl vstoupil v účinnost v tomto volebním období. Přijetí tohoto zákona řešíme v předchozím výroku předsedy Faltýnka. Schvalování zákona o registru smluv Faltýnek ovšem popisuje zavádějícím způsobem. Předně není pravda, že by v minulém období byl pouze diskutován.

V červnu 2012 předložila skupina poslanců v čele s Janem Farským novelu několika zákonů, které registr smluv zaváděly. Předloha se dostala do výborů, po pádu vlády Petra Nečase a následném rozpuštění Poslanecké sněmovny pak ovšem spadla pod stůl.

V tomto volebním období byl registr smluv znovu předložen do Poslanecké sněmovny a to jako jeden z prvních návrhů. Šlo o sněmovní tisk 42. Předkladateli nebyl vláda či poslanci koalice, ale šlo o poslance napříč politickým spektrem, jejich zástupci byl opět Jan Farský z klubu TOP 09 a Starostové.

Šlo o jeden ze zákonů tzv. Rekonstrukce státu. Ta k tomu uvedla: " 160 nových poslanců se před volbami zavázalo, že zákon prosadí. Rekonstrukce státu je týden po volbách oslovila, aby se přidali k Janu Farskému a předložili návrh společně. Přidali se zástupci TOP09, KDU-ČSL a ANO."

V závěrečném hlasování 24. listopadu 2015 pak pro návrh hlasovalo 110 poslanců ze všech stran vyjma poslanců KSČM.

Česká republika na základě vládního usnesení (.pdf, str. 1) uvolnila pro Řecko 5 milionů z prostředků Ministerstva zahraničních věcí a 5 milionů v rámci realizace Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.

Ministr Zaorálek na své zahraniční cestě do Turecka, Makedonie a Řecka v únoru 2016 nabídl Řecku finanční podporu 10 milionů korun. Prostředky mají být použity na pořízení přístrojů k ověřování otisku prstů. Stejnou sumu přitom nabídl i Turecku.

Zaměříme-li se při hodnocení čistě na Řecko, kam přichází v současnosti nejvíce migrantů, výrok ministra Stropnického hodnotíme jako zavádějící. Údaje za minulý týden sice hovoří ve dvou dnech o extrémních počtech příchozích, podíváme-li se však v delší perspektivě, nejeví se tyto hodnoty jako znepokojivý trend, ale spíše jako jednorázový výkyv.

Z posledních dat (.pdf) Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyplývá, že v posledních dnech přichází do Řecka podle odhadů až 4800 migrantů v jednom dni.

Tato čísla se skutečně blíží letním počtům, kdy do Řecka přišlo například v červenci téměř 55 tisíc lidí, v průměru tedy přibližně 1830 lidí denně, v srpnu pak v průměru téměr 3600 lidí denně. Z pohledu na graf je patrné, že příliv migrantů vrcholil až v podzimních měsících.

Při pohledu na denní čísla od října však vidíme, že takto vysoká čísla, jako zmíněných 4600 lidí, můžeme nárazově najít i v průběhu prosince a ledna. Není tedy jasné, co ministr Stropnický rozumí pod pojmem "běžná zimní čísla". Srovnání s loňskou zimou je tady nekorektní, v té době do Evropy přicházelo jen několik stovek lidí měsíčně

Tomio Okamura ve svém výroku navazuje na svou argumentaci, že po případném vystoupení z EU neutrpí český obchod se zbývajícími členskými státy. Argumentuje, že Čína jako nečlenský stát nemá v oblasti obchodu s Unií žádný problém.

Čína není členem Evropské unie a opravdu se významně podílí na mezinárodním obchodu. Evropská komise uvádí, že Čína je druhým největším obchodním partnerem Evropské unie hned za Spojenými státy a EU je pro Čínu zcela největším obchodním partnerem.Takovýto obchod však vyžaduje mnohé politické dohody a vzájemné smlouvy jakou je například " EU-China Strategic 2020 Agenda "(.pdf).

Česká republika v současnosti těží z toho, že je součástí jednotného trhu EU, zatímco obchod s Čínou je postaven zejména na její schopnosti levnější produkce nejrůznějších artiklů. Případné vystoupení ČR z EU a tedy v jistém smyslu srovnání postavení ČR a Číny by ovšem vedlo k tomu, že by Česko ztratilo možnost být součástí jednotného trhu, mohlo by vést k uvalení cel na české výrobky a tedy k jisté ztrátě konkurenceschopnosti. Z tohoto pohledu je výrok hodnocen jako zavádějící, neboť případnou neúčastí na evropském projektu by ČR zhoršila svou obchodní pozici, zatímco Čína tento problém kompenzuje jinak.

Je pravdou, že v červenci roku 2014 prezident Miloš Zeman vyjádřil svou podporu zavedení eura, kterým by se podle něj mohlo platit už v roce 2017. O zprávě informovala i zahraniční média. Nemluvil však o tom, že by Česká republika musela do roku 2017 euro mít, vyjádřil pouze domněnku o možnosti v takovém časovém horizontu realizovat záměr.

Taktéž evropská vlajka zavlála vedle české na nádvoří Pražského hradu v dubnu 2013, tedy téměř devět let po vstupu České republiky do EU při příležitosti návštěvy předsedy Evropské komise. Prezident Zeman tehdy vyjádřil i svůj kladný postoj ke společné zahraniční a obranné politice, ovšem neuvedl, kdo by měl stát v čele její správy: "Já jsem vždy zastával názor, že EU potřebuje společnou zahraniční a obrannou politiku a samozřejmě také společnou fiskální politiku včetně postupné harmonizace daňové soustavy [...]"

Na to navázal v rozhovoru pro Think-tank Evropské hodnoty v březnu 2014, kdy prezident Zeman vznesl otázku:

"Zatím je tady evropská ministryně zahraničí, ale proč tady není evropský ministr obrany? Proč tady není evropský ministr financí?" Z uvedeného rozhovoru lze tedy přinejmenším usuzovat vstřícný postoj prezidenta ke zřízení zmíněných funkcí.

Dalším a podstatně nejvíce problematickým bodem je kritika předchozích vlád pro jejich nedostatečnou proevropskost. Miloš Zeman sice v minulosti uváděl, že má jiný názor na Evropskou unii než kupříkladu jeho předchůdce Václav Klaus, který je známý svým rezervovaným postojem. V rozhovoru pro Euractiv z roku 2012 dokonce Zeman vidí řešení demokratického deficitu v rozšířením pravomocí Evropského parlamentu a rád by viděl Českou republiku v rychlejším proudu tzv. dvourychlostní Evropy. Nejednalo se tedy o přímou kritiku minulých vlád, ač šlo o výrazně odlišný postoj, než prezident Zeman předkládá veřejnosti nyní, když hovoří o podléhání Evropské unii.

Výrok jako celek nutně vytváří dojem, že Miloš Zeman výrazně verbálně i faktickými kroky prosazoval proevropský postoj. Nicméně přinejmenším ve dvou z uvedených případů je Fialovo tvrzení výrazně nepřesné a v závěrečné části výroku pak zcela nekorektní. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Česká republika rozvojově pomáhá dle Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce na období 2010–2017 v pěti programových zemích (Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko), v pěti zemích projektových (Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území, Srbsko) a ve čtyřech zemích dříve programových, s nimiž bude pomoc pokračovat v jiném rozsahu a zaměření (Angola, Jemen, Vietnam, Zambie).

Informace o návratových dohodách (jinak také readmisních) nabízí Ministerstvo vnitra k roku 2012, kdy je měla Česká republika s celkem 14 státy světa: Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko, dále pak Slovinsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Moldavsko, Kanadu a Vietnam. „Jednání s dalšími zeměmi proběhla či probíhají na úrovni Evropského společenství. V současné době je platná readmisní dohoda s Albánií, Hongkongem, Macaem, Srí Lankou, Ruskem, Ukrajinou, Moldavskem, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Makedonií a Srbskem.“ Další dohody byly k tomuto roku v různé fázi rozpracovanosti s Francií, Švýcarskem, Pákistánem, Tureckem, Marokem, Alžírskem, Čínou, Gruzií, Kapverdskou republikou, Arménií a Egyptem.

Na základě těchto informací zde máme Palestinu, Afghánistán, Etiopii, Mongolsko, Kambodžu, Kosovo, Angolu, Jemen a Zambii, se kterými k roku 2012 nebyla návratová dohoda uzavřena či o ní nebylo jednáno. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vzestup Mariana Kotleby se odehrál v roce 2013, kdy bylzvolen županem Banskobystrického samosprávného kraje. Podleserveru iDnes se na jeho vítězství podílel fakt, že v kraji s nejpočetnější romskou populací na Slovensku zaměřil svůj program právě na tuto problematiku. Již v roce 2009, kdy Kotleba neúspěšně kandidoval poprvé, probíhalo trestní stíhání jeho osoby kvůli výroku o „odstraňování výhod nejen cikánských parazitů“. Trestní stíhání bylo nakoneczastaveno. Stejně tak v roce 2009, při výročí vzniku Slovenského štátu, se účastnil Kotleba demonstrace, při níž se účastnici zdravili nacistickými pozdravy, načež byl sám Kotleba zadržen pro podezření z propagace nacismu.

Na webu Kotlebovy strany pak jsou dohledatelné texty v kategorii “cigánský extermizmus”, první byl publikován v roce 2010.

Největší úspěch však Kotleba zažil v nedávných volbách do Národní rady SR, kde jeho Ľudová strana Naše Slovenskozískala 8 % hlasů. Uprchlická krize měla na tento výsledek nemalý vliv –volební noviny (.pdf) LS NS krom připomínky „cikánských agresorů“ varují před „dovozem neevropských imigrantů, kteří budou mít na Slovensku vše zadarmo“ (str. 1) a upozorňují, že „nedovolí imigrantům obsadit Slovensko“ (str. 5).

Ministr vnitra zde reaguje na předchozí tvrzení předsedy Strany zelených. Jak uvádíme výše, kauza Čapí hnízdo skutečně nabrala sílu po zveřejnění informace na serveru Neovlivní.cz, který uvedl, že Evropský úřad proti podvodům zahájil vyšetřování případu, kdy společnost Agrofert získala na dotacích 54 milionů pro výstavbu farmy Čapí hnízdo. Agrofert je prošetřován kvůli dotačnímu podvodu. Text byl vydán 2. března a diskuze byla vysílána 13. března, tedy necelé 2 týdny poté.

Od vydání textu na serveru Neovlivní.cz kauza opravdu akcelerovala, média přináší zprávy téměř na denní bázi. (čtvrtek 3. března, pátek 4. března, neděle 6. března, středa 9. března, čtvrtek 10. března, pátek 11. března). To se nedá říct o době před vydáním článku serverem Neovlivní.cz.

Milan Chovanec tedy korektně uvádí, že kauza trvá asi týden a v posledních dnech výrazně akcelerovala.