Přehled ověřených výroků

Jiří Pospíšil byl ve třech vládách, ve všech jako ministr spravedlnosti. Mezi roky 2006 a 2009 ve dvou vládách Mirka Topolánka, a ve vládě Petra Nečase v letech 2010-2012.

V té době se nemocenské pojištění měnilo k 1. 1. 2008, kdy byly za Topolánkovy vlády novelou 261/2007 Sb. zrušeny výplaty za první tři dny pracovní neschopnosti, a upravena výše nemocenské takto (vlevo do roku 2008, vpravo po reformě):

1. až 3. den25 % denního základu04. až 30. den69 % denního základu60 % denního základu31. až 60. den69 % denního základu66 % denního základuod 61. dne69 % denního základu72 % denního základu

Vláda Jana Fischera pak od 1. 1. 2010 zavedla dočasnou sjednocující sazbu 60 % denního základu, platnou ale pouze po dobu roku 2010.

S účinností od 1. 1. 2011 tuto sjednocenou sazbu (Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu) zavedla bez časového omezení vláda Petra Nečase, zákon 347/2010 Sb. ale zrušil Ústavní soud svým nálezem ke konci téhož roku.

S platností od 1. 1. 2012 zavedla stejná vláda totožné opatření v novele 364/2011 Sb. (Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu). Takto je výše nemocenského stanovena i v aktuálním znění zákona.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť naznačuje, že vyšetřování korupce v této zemi stojí výhradně na ÚOOZ a dodává, že ÚOKFK, se kterým se má Šlachtova jednotka sloučit, je zkorumpovaná. Přitom právě protikorupční policie v minulých letech vyšetřovala kauzy jako byla kauza Rath, Parkanová (doposud neproběhl soud a je třeba na exministryni pohlížet jako na nevinnou), Dalík či ProMoPro. Je tedy evidentní, že i tato složka vyšetřuje korupci ve sféře politiky

Podle dokumentu (str. 8) Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 bylo k 1. listopadu 2015 (námi nalezená nejaktuálnější data) v Útvaru pro odhalování organizované zločinu SKPV vedeno 440 policistů a dále 48 zaměstnanců, tedy necelých 500 lidí.

Pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu původně spadal odbor pro násilí, nelegální obchod, obchod lidmi a nelegální migrace, odbor zločineckých struktur, padělání a odbor závažné majetkové trestné činnosti. Dále byly jeho součástí odbory pro terorismus a extremismus a kybernetickou kriminalitu. Právě poslední dvě části se v rámci reformy oddělí a budou z nich dvě samostatné sekce nové Národní centrály:

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) si své vyšetřovací odbory ponechá (.pps, str. 14). Jedná se o odbor pro korupci, závažnou hospodářskou trestní činnost, odbor daní a odbor výnosů a praní špinavých peněz.

Šlachtův ÚOOZ v květnu provedl vyšetřování ve vnitřních strukturách policie, zadržel přitom jednoho člověka z protikorupčního útvaru, a to Radka Holuba, který je zatím vazebně stíhán. Je otázkou, zda toto lze považovat za vyšetřování stejného útvaru.

Zda tímto skončil boj proti korupci politiků, je otázkou do budoucna. Nicméně Babiš svým prohlášením říká, že boj proti korupci politiků vedl pouze ÚOOZ a jeho "rozprášením" tento boj končí. To ovšem není pravda. Právě ÚOKFK byl angažován např. v kauzách Davida Ratha, ProMoPro či Vlasty Parkanové (v jejím případě ovšem doposud nezačalo soudní projednávání ve věci a je na ni nutno pohlížet jako na nevinnou.)

Obrázek vychází z Prezentace výsledků ÚOKFK za rok 2012 (.ppt) .

Další kauzu, kterou vyšetřovala Protikorupční policie, byla tzv. kauza Pandur, kdy ÚOKFK zatkla také Marka Dalíka.

Je tedy zjevné, že vyšetřování korupce spojené s politikou nestojí v České republice na ÚOOZ, jak Babiš naznačuje. Jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr vnitra Milan Chovanec koupil byt v Plzni od firmy Dajbych, s.r.o., která se mimo jiné uchází i o státní zakázky. Ministr Chovanec koupil byt za 3,1 milionu korun. MF Dnes se odvolává na to, že tato cena je pod cenou obvyklou a že tržní cena v této lokalitě je až dvakrát vyšší.

Sporným bodem tak zůstává, zda existuje možné spojení mezi cenou Chovancova bytu a veřejnými zakázkami firmy Dajbych, s.r.o. Tato firma patří ke kvalifikovaným dodavatelům státních zakázek.

Milan Chovanec na tuto zprávu reaguje tiskovým prohlášením, ve kterém tvrdí, že tento byt byl ve fázi rozpracování, nebyl dokončen a tedy je levnější.Zároveňse odvolává na to, že firmu Dajbych nezná a nejednal s ní přímo. Manželé Dajbychovi vydali tiskovou zprávu, ve které se distancují od nařčení, že by byt prodali Milanu Chovancovi pod cenou. V příloze (.pdf, str. 2) lze nalézt ocenění podobného bytu znalcem ve výši 3,5 milionu korun. Dále zmiňují, že vzhledem k tomu, žese účastní výběrových řízení k veřejným zakázkám, chtějí mít prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. Podle svých slov ji získali a letos jim byla obnovena. Tuto informaci není možné ověřit, protože NBÚ veřejnosti tyto informace neposkytuje.

Výrok spadá do kategorie neověřitelné, neboť se lze odvolávat pouze na prohlášení jednotlivých stran.

ČSSD v hlasování o návrhu zákona o rozpočtové zodpovědnosti nehlasovala proti, jak tvrdí Babiš, ale pouze se zdržela hlasování. Není pravdou ani to, že pravicové strany hlasovaly s ANO. TOP 09 se stejně jako ČSSD hlasování zdržela.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti (sněmovní tisk č. 411) zavádí tzv. Národní rozpočtovou radu - nezávislý odborný orgán, který působí v oblasti fiskální a rozpočtové politiky, sleduje vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotí je.

Zároveň zavádí povinnost přijmout určitá opatření v okamžiku, kdy dluh veřejných institucí dosáhne 55 % HDP (podle tzv. maastrichtských kritérií je pro vstup do eurozóny udržitelná hranice 60 % HDP). Další postup pak upravuje samostatný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (sněmovní tisk č. 412).

Návrh schválila vláda v únoru 2015 - podpořilo (.doc) jej všech 15 přítomných členů vlády. Ve sněmovně byl však zákon zamítnut ve třetím čtení. V hlasování návrh podpořili poslanci hnutí ANO, ODS, KDU-ČSL, Úsvit i většina nezařazených poslanců. Poslanci vládní ČSSD se zdrželi, stejně jako opoziční TOP 09. Postoj sociálních demokratů shrnul poslanec Votava:

„... v rozpočtovém výboru byl prohlasován pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, který do ústavního zákona dává další parametry té dluhové brzdy. Ona ta výše dluhové brzdy už v ústavním zákonu je, ale rozšiřuje to i o ten soubor opatření, která je povinna udělat vláda, a tak dále.

Náš názor je ten, že tyto parametry do ústavního zákona prostě nepatří. Ústavní zákon má být obecný a parametry patří do běžného zákona. A tím běžným zákonem jsou pravidla o rozpočtové odpovědnosti. Má to i praktický důvod. Samozřejmě my jsme povinni implementovat evropské předpisy, i co se týká fiskální politiky. A např. fiscal compact se bude znovu projednávat v roce 2018, budou se možná měnit některé parametry. Pak samozřejmě, pokud se přijmou takto natvrdo ta opatření v ústavním zákoně, pak je samozřejmě těžko implementovat evropské předpisy, evropské směrnice, evropskou legislativu. Takže to je i jeden z důvodů. Ale znovu říkám, do ústavního zákona patří pouze obecné principy, ne to rozšíření, tak jak to navrhuje Občanská demokratická strana.

Pokud neprojde ten pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, tak my samozřejmě podpoříme ústavní návrh, tak jak jej vláda dala do Poslanecké sněmovny, tak jak jej schválila vláda. Pokud ovšem projde ten pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, pak tuto ústavu, tento ústavní zákon podpořit nemůžeme.“

Poslanci ČSSD tedy odmítli návrh podpořit, protože schválený pozměňovací návrh ODS přesouvá definici některých opatření z prováděcího zákona přímo do vlastního ústavního zákona. Nehlasovali však proti zákonu, pouze se zdrželi hlasování a ve sněmovně se pak již nepodařilo získat 120 hlasů nutných pro schválení ústavního zákona, přestože jej podpořili i opoziční poslanci.

Dodejme, že zdržení se v tomto případě mělo stejnou váhu, jako kdyby poslanci ČSSD hlasovali aktivně proti. Nicméně návrh nepodpořila ani pravicová TOP 09, jak Babiš uvádí, a výrok je tak hodnocen jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, Sdružení místních samospráv ČR se aktivně podílelo na prosazení novely zákona o rozpočtovém určení daní.

Sdružení místních samospráv ČR bylo založeno podle starého občanského zákoníku jako zájmové sdružení právnických osob 5. února 2008 a jeho základními cíli je dle stanov (.pdf, čl. 1 odst. 1) „hájení společných zájmů a práv obcí, městysů a měst“. Dle zprávy SMS ČR jej založilo přes 250 starostů a dnem vzniku se stalo druhou profesní organizací měst a obcí po Svazu měst a obcí ČR, který byl založen již v roce 1995. Jan Pijáček se na ustavujícím Republikovém shromáždění v lednu 2008 stal předsedou SMS ČR a od dubna 2009 do dubna 2013 působil jako 1. místopředseda sdružení. Současný počet členů sdružení nelze z veřejných zdrojů určit. Dle vlastních stránek mělo Sdružení místních samospráv ČR „lví podíl“ na schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2013, která posílila rozpočty menších obcí. Předsednictvo sdružení v srpnu 2011 podpořilonávrh (.pdf) ministerstva financí a v září roku 2011 členové sdružení pochodovali k Úřadu vlády na podporu výše zmíněného návrhu, kde jim tehdejší premiér Nečas přislíbil schválení zákona do konce října. Novela se ale nakonec nedostala ani na program jednání vlády a SMS ČR se rozhodl protestovat.

Další novela zákona (která základními body kopírovala návrh ministerstva financí) byla předložena skupinou poslanců 28. listopadu 2011 a SMS jej znovu podpořilo, nyní opakovanědebatami v krajích se zákonodárci a apelováním na premiéra. Nakonec se ale vláda rozhodla předložit upravený návrh (.pdf) zákona sama, přičemž v návrhu zmínila (.pdf, str. 12 (poznámka pod čarou)) účast SMS ČR v rámci pracovních skupin pro zmíněnou novelu.

Již v koaliční smlouvě (.pdf, str. 7) vlády Petra Nečase se počítalo se změnou RUD na základě spolupráce s těmito organizacemi.

„Pro stabilní a předvídatelné financování života a rozvoje obcí navrhne koalice nový zákon o rozpočtovém určení daní. Návrh předloží na základě intenzivní diskuse se zástupci samospráv – Svazu měst a obcí, Spolkem pro obnovu venkova, Sdružením místních samospráv a dalšími. Východiskem bude pečlivá analýza nákladů výkonu státní správy v obcích všech stupňů.“

Podíl na schválení zmíněné legislativy tedy tato sdružení skutečně měla. Přímo v Poslanecké sněmovně je tlačili zejména zástupci hnutí STAN, kteří figurovali na společné kandidátce s TOP 09.

Co se týče členství, Svaz měst a obcí podle svého webu sdružuje zhruba 2600 obcí a měst, konkrétní údaj o počtu členů ve Sdružení samospráv se nám nepodařilo dohledat. I přes tuto chybějící informaci je výrok hodnocen jako pravdivý.

Hnutí ANO v Libereckém kraji nemá ve svém volební programu žádnou zmínku o uprchlické krizi nebo migrantech. V programu mají body, které se týkají obecné bezpečnosti v kraji.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou vzhledem k záměně instituce. Je pravdou, že se zmíněné směrnice připravují, chystá je ovšem Evropská komise a nikoli Evropský parlament.

Balíček návrhů nařízení a směrnic o sjednocení azylové a sociální politiky připravuje Evropská komise a nikoli Evropský parlament. Komise v květnu představila první a v červenci druhou část návrhů nařízení o sjednocení azylové politiky, v březnu vypracovala návrh směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.

Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu, tou disponuje dle Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf, str. 126) až na výjimky pouze Evropská komise. Role Evropského parlamentu dle již zmíněné smlouvy (.pdf, str. 126) spočívá v podílení se společně s Radou na přijetí návrhů legislativních aktů (směrnic, nařízení, rozhodnutí), které vypracovává právě Evropská komise.

Slovensko podalo 2. prosince 2015 k Soudnímu dvoru EU žalobu na rozhodnutí Rady EU, které zavedlo relokační mechanismus nebo-li tzv. kvóty, které každému členskému státu EU přidělily určitý počet migrantů z Itálie a Řecka. O den později se ke Slovensku připojilo žalobou proti stejnému rozhodnutí Rady i Maďarsko.

Technicky sice nejde o připojení k slovenské žalobě, Maďarsko podalo žalobu samostatnou a dokonce jeho žalobní návrhl byl jiný. Netrváme však na přesné právní terminologii, prezidentovo sdělení je pravdivé.

Problematikou vytvoření jednotné evropské armády se zabývali předsedové vlád V4 na společném setkání, které se konalo 26. srpna 2016 ve Varšavě. Téma během jednání přednesl premiér Sobotka i maďarský premiér Viktor Orbán. Orbán během tiskové konference před jednáním nadnesl několik témat, mezi nimiž bylo i to o společné evropské armádě: „Musíme dávat prioritu bezpečnosti, a to vytvářením společné evropské armády.“ (Studio ČT24, 9:49) Zásadně proti znovuotevření otázky společné evropské armády nebyli ani ostatní účastníci schůzky, včetně hosta jednání, německé kancléřky Merkelové.

Setkání ve Varšavě mělo mimo jiné za cíl otevřít možná témata a pozice pro budoucí jednání o směřování evropského bloku, proto by otázka bezpečnosti a možnosti společné obrany mohla zaznít také na neformální schůzce hlav států EU konané 16. září 2016 v Bratislavě.

Senátor a kandidát Soukromníků Valenta správně uvádí počet zaměstnanců firmy i informaci o hrozbě jejich propouštění.

Bývalý Let Kunovice, dnešní Aircraft Industries, podle svých webových stránek zaměstnává okolo tisíce zaměstnanců.

O ekonomických problémech firmy informovala mimo jiné Česká televize. Přestože 23. září odvolali zaměstnanci společnosti stávkovou pohotovost, budoucnost podniku je stále nejasná. Problémy způsobil loňský propad rublu vůči dolaru. Pro převážně ruské zákazníky společnosti se tím stala kunovská letadla příliš drahá.

O personální situaci ve firmě píše web ČT24 takto: „Jejich počet (zaměstnanců, pozn. Demagog.cz) kvůli špatné ekonomické situaci klesl oproti konci minulého roku z 1021 na 918. Asi 80 jich je navíc zapůjčeno do jiných firem, kolem 200 lidí je doma se sníženou mzdou.“