Přehled ověřených výroků

Součástí dohody mezi Pražským hradem a Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze a Náboženskou maticí a Římskokatolickou farností u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Praha – Hradčany a Kolegiátní kapitulou Všech svatých na Hradě pražském je vzdání se restitučních nároků na několik parcel a budov.

Dohoda (.pdf) o vypořádání restitučních nároků obsahuje Článek IV. - Vzdání se části restitučních nároků, kde se vyjmenovávají jednotlivé budovy, na které církev dříve vznesla nárok a nyní se tohoto nároku vzdává.

O které budovy se jedná zobrazuje přehledně mapa ČTK.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě navrhovaného zákona o spotřebitelském úvěru, který právě rozličné poplatky a pokuty omezuje, čímž by měl předejít praktikám poskytovatelů, kterými vydělávají z větší části na sankcích a úrocích spojených s poskytováním úvěrů.

V září minulého roku předložilo ministerstvo financí vládě návrh zákona, který představuje transpozici evropské směrnice o spotřebitelském úvěru. Ve svém obsahu se zaobírá jak sjednocením regulace, tak i ochranou spotřebitele a přísnějšími pravidly pro podnikání nebankovních subjektů.

Ve své důvodové zpráv ě mimo jiné uvádí k § 122: „Cílem ustanovení je zamezení praktik, kdy poskytovatel vydělává nikoli na sjednané odměně, ale na sankcích spojených s (...) prodlením spotřebitele.“ Dále zpráva mimo jiné vysvětluje, že novela zahrnuje i omezení poplatků spojených se zmeškáním plateb, ale také strop pro smluvené pokuty a omezení jejich účtování.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože v případě schválení tato úprava skutečně výrazně posune ochranu spotřebitele při navyšování výloh úvěru.

Jedná se o návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který vládě předložilo ministerstvo financí. Návrh zákona v § 9 (.pdf) uvádí, že nebankovním poskytovatelem je pouze osoba, která k tomu má oprávnění udělené Českou národní bankou. Nově bude tedy poskytování spotřebitelských úvěrů podléhat licenčnímu systému.

Jak uvádí Robert Pelikán, věřitel má již dle § 9 odst. 1 nyní účinného zákona o spotřebitelském úvěru povinnost odborně posoudit dlužníkovu schopnost splácet. V návrhu byla tato povinnost poněkud rozšířena a přenesena do § 86. Přibyla navíc povinnost zavést a dodržovat pravidla a postupy pro přijetí a ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení (§15). Klíčové je ovšem to, že plnění těchto povinností se stalo předpokladem udělení licence subjektu. Sankcí je navíc neplatnost takto uzavřených smluv.

V tomto výroku má tedy Robert Pelikán pravdu. Povinnost je dána i dnes, v nové formě by měla být lépe prosaditelná a systém je opravdu navržen jako licenční.

Výrok je označen jako zavádějící, protože dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR nemocnice v České republice hospodařily s relativně vyrovnaným a stabilním rozpočtem již od roku 2011, jak uvádí tabulka č. 2, kdy z celkových 163-167 nemocnic, které odevzdaly statistický výkaz bylo vždy více než 100 s kladným meziročním hospodářským výsledkem. Z těch, které měly záporný výsledek, se většina pohybovala v kategorii do -10 mil. Kč.

Pokud bychom se podívali na oficiální tiskovou zprávu (.doc) Ministerstva zdravotnictví, která se věnuje přímo řízeným nemocnicím (často se jedná pouze o fakultní nemocnice), tak lze v letech 2013-2015 také pozorovat vyrovnané hospodaření.

Pravdivou částí výroku je tedy to, že nemocnice v České republice mají stabilní a veskrze vyrovnaný rozpočet. Protože se však ve zdravotnictví jedná o dlouhodobější trend, kdy i navzdory hospodářské krizi zůstal sektor po finanční stránce vyrovnaný, tak nelze tyto zásluhy přičítat pouze současné vládě a ministru zdravotnictví.

Podle čl. 64 Ústavy ČR má prezident právo se účastnit obou schůzí Parlamentu a promluvit kdykoliv o to požádá.

Jak uvádí Národní ústav pro vzdělávání: („Podpůrná opatření) pomohou překonávat jejich znevýhodnění - ať už se jedná o děti a žáky ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí, děti a žáky zdravotně postižené a znevýhodněné nebo žáky (mimořádně) nadané.“

Dotčená vyhláška, která společné vzdělávání upravuje, je ostatně i nazvána jako vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Jejich kategorizace je dále rozvedena v jednotlivých částech - vzdělávání nadaných žáků je například upraveno v části čtvrté. V části třetí jsou upraveny podmínky pro žáky se zdravotním postižením nebo znevýhodněním. Úprava části druhé je pak základní úpravou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, která se podpůrně aplikuje i na výše zmíněnou kategorii žáků se zdravotním postižením nebo zvýhodněním.

Nadaní žáci a žáci se zdravotním znevýhodněním mají například jinak upravené předpoklady individuálního vzdělávacího plánu.

Kurdové v Sýrii bojují proti Islámskému státu od roku 2014. Podle analytiků Asociace pro mezinárodní otázky Tomáše Kaválka se symbolem kurdského odporu stalo město Kobanî, které Kurdové za pomoci amerických náletů před islamisty ubránili.

Co se týká snah o osamostatnění Kurdistánu, lze je jen stěží označit za skryté. Již Sévreská smlouva uzavřená v roce 1920 v důsledku 1. světové války a rozpadu Osmanské říše ve svém článku 64 říká: „Pokud během jednoho roku od vstoupení této smlouvy v účinnost se kurdské obyvatelstvo z území určených v článku 62 obrátí na Radu Společnosti národů takovým způsobem, jímž ukáže, že většina obyvatel těchto území si přeje nezávislost na Turecku, a pokud Rada poté uváží, že toto obyvatelstvo je schopné takové nezávislosti a doporučí, že by mu měla být udělena, Turecko tímto souhlasí, že provede takové doporučení a zřekne se všech práv a nároků na tato území.“ To však nebylo nikdy realizováno.

Boji Kurdů za samostatnost se věnuje např. článek iDnes.cz, který informuje o kurdské straně PKK, která od roku 1984 bojuje za kurdskou nezávislost nebo o iráckých Kurdech, kteří o nezávislost usilovali celé 20. století.

Web On War/On Peace věnující se bezpečnostním otázkám pak v článku věnovaném kurdskému boji za autonomii píše: „Přestože byl Kurdistán rozdělen, tak hlavní myšlenka jeho obyvatel – vytvoření samostatného Kurdistánu – nikdy nezanikla.“

Na konci roku 2015 podpořil spolupředseda prokurdské strany HDP Selahattinem Demirtaş rezoluci kurdských stran, ve které požadují vytvoření autonomního regionu pro turecké Kurdy. V reakci na to státní zástupci zahájili jeho vyšetřování pro pobuřování a narušování ústavního pořádku, prezident Erdogan se nechal slyšet, že Demirtaş dostane lekci od lidu i justice a premiér Davutoglu vzkázal, že nebude nikdy jednat s někým, kdo ohrožuje tureckou celistvost a integritu.

Tvrzení Miroslava Kalouska jsme porovnali s údaji ve státních rozpočtech. Z těch jasně vyplývá, že Kalousek správně popsal realitu u platů i výdajů na obranu. U dotací agropotravinářského komplexu je situace opačná, než tvrdí - nejsou jednou z nejrychleji rostoucích položek, naopak, meziročně klesají. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Současná vláda Bohuslava Sobotky každý rok nominálně zvyšuje výdaje na obranu, v roce 2015 se zvýšily oproti předcházejícímu roku o necelé 2 miliony, pro letošní rok pak dostala armáda více o 4 miliony. Srovnává-li ale Miroslav Kalousek se stavem z roku 2011, musíme mu dát zapravdu. Nominální výdaje kapitoly Ministerstva obrany byly na úrovni roku 2015 a v podílu k HDP se jednalo o 0,11 procentních bodů více.

Zdroj dat: zákony o státním rozpočtu 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016. HDP podle údajú ČSÚ (2010-2014), prognóza MFČR (2015-2016).

Oproti tomu výdaje na platy rostou jak nominálně, tak v poměru k HDP (vycházíme z kapitoly 50 - Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné z druhového třídění výdajů státního rozpočtu). Mezi lety 2015 a 2016 se navýšily o 0,09 procentního bodu. Klesá naopak položka Podpora agropotravinářského komplexu, která je jedním ze specifických ukazatelů rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství. Oproti roku 2015 se v letošním rozpočtu tato položka snížila o více než 2 miliardy a tvoří 0,87 % HDP.

Zdroj dat: Platy a pojistné: kapitola 50, Druhové třídění výdajů státního rozpočtu: rok 2015-2016 (t0617000013.pdf), rok 2013-2014 (t0006000012.pdf), rok 2011-2012 (t0498000014.xls, t0498000015.xls), rok 2010 (t0913000013.xls). Podpora agropotravinářského komplexu: zákony o státním rozpočtu 2010, 2011, 2012,2013, 2014, 2015, 2016. HDP podle údajú ČSÚ (2010-2014), prognóza MFČR (2015-2016).

Zbyněk Stanjura hovoří o vládním návrhu zákona o změně zákona v souvislosti s prokazováním původu majetku (sněmovní tisk 504). Tento návrh však Stanjura nesprávně interpretuje a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Podle § 38zb tohoto zákona bude spolu s doměřenou daní nutné zaplatit také penáleve výši 50 nebo 100 % z částky daně s tím. Penále ve výši 100 % je vyměřeno pokud neposkytnutí součinnosti poplatníka závažně ztížilo nebo bránilo stanovení daně. Daňový řád v § 259a sice upravuje podmínky, za kterých lze ve výjimečných případech penále, resp. jeho část prominout, nikdy však nelze odpustit část doměřené daně, jak tvrdí Stanjura.

Rovněž také rozhodně nedochází k jakékoli legalizaci majetku. Otázka porušení daňového práva stojí v tomto případě vedle otázek jiných právních odvětví, které řeší právě například legální původ majetku a nakládání s ním. Existuje-li podezření, že majetek byl nabyt nelegálně, nastupují další nástroje trestního, správního či civilního práva, jak se ostatně píše v důvodové zprávě (.pdf, strana 14) tohoto zákona:

Návrh zákona směřuje na zdanění nepřiznaných příjmů, nikoli na odčerpání nelegálního majetku

Na základě diskuzí vedených na politické nebo odborné úrovni a vypracované Analýzy prokazování původu majetku a možnosti jeho odčerpávání (k analýze viz dále) bylo vyhodnoceno, že pozornost by neměla být soustředěna na odčerpání nelegálního majetku (k tomu je nutné lépe využívat již existujících nástrojů zejména z oboru trestního práva), ale na efektivnější zdanění nepřiznaných (nezdaněných) příjmů. Návrh zákona tedy necílí na odčerpání nelegálně nabytého majetku či sankcionování pachatelů potenciálně trestné činnosti prostřednictvím daní, ale na zdanění nepřiznaných a utajených příjmů. K odčerpání nelegálně nabytého majetku slouží jiné standardní prostředky:

• trestního práva (objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, vyšetřování, další fáze trestního řízení a tresty, zajištění, ochranná opatření),
• správního práva (správní řízení, kontrolní činnost a sankce, zajištění, ochranná opatření),
• civilního práva (iniciativa poškozeného, vydání bezdůvodného obohacení, reivindikační žaloba).

Výrok je hodnocen s ohledem na stav písemných interpelacích Zbyňka Stanjury ze 44. schůze Poslanecké sněmovny jako pravdivý.

Předseda poslaneckého klubu ODS podal své interpelace na začátku března tohoto roku, konkrétně 1. a 3. března. Interpeloval ministry zemědělství a financí. Dotaz vůči Marianu Jurečkovi směřoval k personálnímu obsazení dozorčích rad státních podniků. Na ministru financí pak zajímala poslance věc daňového výběru.

Pokud se podíváme na jednací dny, kdy byly interpelace projednávány, tak šlo o 14. a 21. dubna. 14. dubna nebyl přítomen ani jeden z ministrů, jak dokládá seznam omluvených členů vlády, který načetl předseda Poslanecké sněmovny Hamáček.

Stanjurova interpelace tedy projednána nebyla, v obou případech poslanci schválili, že se bude o odpovědích Babiše a Jurečky jednat až v době, kdy budou přítomni. O týden později se situace opakovala, ani zde nebyli ministři přítomni. To dokládá záznam z jednání. Konkrétně místopředsedkyně sněmovny Jermanová uvedla:

" Pak je zde interpelace pana poslance Zbyňka Stanjury ve věci personálního obsazení dozorčích rad státních podniků. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 766 a i ta byla přerušena do přítomnosti ministra zemědělství Mariana Jurečky. Ten zde není.
Tudíž i tuto interpelaci odkládáma přistoupíme k další interpelaci a to je interpelaci na místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, který odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci daňového výběru. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 775 a i zde dle zápisu bylo přerušeno toto projednávání do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra financíAndreje Babiše, který je z dnešního jednání taktéž omluven. Tudíž i tuto interpelaci odkládám do přítomnosti pana ministra. "