Přehled ověřených výroků

Ministryně v polovině ledna 2016 prohlásila (eng), že „služby na ochranu dětí odvádí dobrou práci, ale v některých případech není tato práce dostatečně kvalitní a ministerstvo se chce podívat na možnosti zlepšení“.

Nepodařilo se nám dohledat zdroj, který by potvrzoval, že norská ministryně hodlala prozkoumat určitý vzorek případů o rozhodnutí Barvernetu.

Metodika pro posuzování případů opravdu byla v polovině prosince vydána. Odkaz na ni byl sdílen na twitterovém profilu (nor) norského Ministerstva pro děti, rovnost a sociální inkluzi. V samotném textu (nor) je pak zdůrazňováno, že pokud má dítě vazby mimo Norsko, měly by se brát v úvahu. Počítat se tedy musí i s možností, že dítě bude v péči v jiné zemi než v Norsku.

Přímo se pak hovoří o nutnosti komunikovat se zahraničními autoritami, především pak s ambasádami.

V případě adopce se pak zdůrazňuje, že pro ni musí být opravdu silný důvod, jelikož trhá všechny vazby na původní rodinu.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat prohlášení norské ministryně, o kterém předseda vlády mluví, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

ČR poskytuje humanitární pomoc v zemích, které premiér zmiňuje. Do Jordánská například proudí humanitární pomoc ve spojení se situací v Sýrii a různé aktivity probíhají již od roku 2012. Od tohoto roku do roku 2014 bylo v rámci humanitární pomoci do zemí Blízkého východu v rámci projektů investováno 76 milionů korun podle výročního souhrnu MZV.

Podle Úřadu vlády bylo v roce 2014 na správu uprchlického tábora Zátarí v Jordánsku poskytnuto prostřednictvím UNHCR 45 milionů korun. Po návštěvě premiéra v upchlickém táboře v Jordánku v říjnu minulého roku se premiér vyjádřil, že je tuto pomoc potřeba navýšit a jordánskému král narvhl podporu ve výši 100 milionů korun, tak jak uvedl v rozhovoru pro Rozhlas.cz.

V Turecku se jedná zejména o pomoc v uprchlických táborech jako společnou spolupráci EU. Mezi roky 2016–2017 by mělo Turecko dostat od Evropské unie 3 miliardy eur (cca 81 miliard Kč), které „primárně půjdou na zlepšení podmínek zejména pro syrské uprchlíky“. Lepší sociální situace, lékařská péče a vzdělávání dětí syrských uprchlíků v Turecku mají dále sloužit jako prevence migrace, která pak ve svém důsledku může snížit i migrační tlak na Evropu. V prohlášení z 29. listopadu je přímo psáno, že se „EU a Turecko dohodly na provedení společného akčního plánu, který přinese pořádek do migračních toků a pomůže zastavit nelegální migraci“. Součástí prohlášení je taktéž uvedeno, že Turecko a EU „znovu potvrzují, že boj proti terorizmu zůstává prioritou“.

Jedním z projektů v Turecku byla psycho-sociální péče pro vnitřně přesídlené osoby v rámci projektů Člověka v tísni v přehledu MZV. Dalším projektem ČvT byla přeshraniční spolupráce Turecka se Sýrií, kdy byl zajišťován rozvoz mouky do pekáren, odvoz odpadků, zásobování léky a provoz škol jak informovalo MZV v přehledu humanitární pomoc pro rok 2014. Přes Ministerstvo vnitra byla Turecku poskytnuta finanční pomoc na podporu lokálních samospráv při zvládání počtu upchlíků a o vzájemné policejní spolupráci nebo podpoře českých výrobců zbraní pro turecké bezpečnostní složky.

Ambasáda České republiky v Sýrii je stále otevřená. Jednu z posledních návštěv, kterou zaznamenala podle webových stránek velvyslanectví, byla návštěva náměstka ministra zahraničních věcí v listopadu minulého roku týkající se politické a ekonomické situace v Sýrii podle informací MZV ze schůzky.

V roce 2012 začala česká ambasáda v Damašku zastupovat zájmy USA v Sýrii. Stalo se tak poté, co se ze země stáhla polská reprezentace, která do té doby zájmy USA zastupovala, jak informovalo Idnes.cz. Mezi aktuálně řešené úkoly české ambasády v Sýrii využívající její potenciál by mohlo být přerozdělování humanitární pomoci podle informací poskytnutých Ihned.cz.

Co se týká Sýrie jako jedné z hlavních příčin migrační krize, můžeme toto konstatování demonstrovat na datech Eurostatu o počtu imigrantů do EU za rok 2015. 30 % z nich právě ze Sýrie pochází.

Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)

Podle statistik Ministerstva vnitra (.pdf, poslední dostupná data ke konci listopadu 2015) bylo z 1382 žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR 636 z Ukrajiny, 124 z Kuby, zmiňovaná Sýrie je na třetím místě s 122 žadateli. U dalších 410 ukrajinských občanů byla odeslána žádost o vrácení do jiné členské země na základě Dublinských dohod. Těchto žádostí však bylo celkově odesláno 1865.

Zdroj: Statistické zprávy Ministerstva vnitra. Data jsou sesbírána ze zpráv za jednotlivé měsíce.

Můžeme také sledovat data o cizincích (.xls) s povoleným pobytem (jak přechodným, tak trvalým), tato čísla ovšem také neposkytnou odpověď, kolik uprchlíků prochází ČR a kolik z nich pochází ze Sýrie.

Neznáme bohužel přesná čísla počtu uprchlíků, kteří přes Českou republiku prošli, statistiky je nejsou schopny postihnout, neboť řada z nich může projít aniž by byli identifikováni. Výrok tedy s ohledem na nedostatek těchto dat hodnotíme jako neověřitelný.

Česká republika je součástí mezinárodní koalice proti Dáiš (Islámskému státu), a to nejen jako suverénní stát, ale i jako součást Evropské unie. Česká republika dodává bitevníky L-159 irácké vládě (usnesení vlády ze dne 9. března 2015; .pdf) či náboje a pravděpodobně i zbraně regionální vládě autonomního iráckého Kurdistánu (podrobnosti viz příloha k usnesení vlády ze dne 27. srpna 2014; .doc). Taktéž se zapojila do humanitární pomoci směřující k obětem konfliktu v Sýrii.

Pokud jde o defensivu Dáiš v Iráku, je pravdou, že v roce 2015 v Iráku tato teroristická organizace území pouze ztrácela (viz obrázek níže). Důležitými příklady jsou města Tikrít či Ramádí, dobytá jednotkami spojenými s centrální iráckou vládou, či město Sindžár dobyté jednotkami Kurdistánu.

Zdroj: This map shows how much territory ISIS has lost this year

S Pákistánem má Evropská unie readmisní smlouvu od roku 2010, Ministerstvo vnitra k ní dodává (.doc, strana 8): „ČR (členský stát) a Pákistán mohou sjednat prováděcí protokol; dohoda se nevztahuje na osoby, které vstoupily na území Pákistánu a členských států po vstupu dohody v platnost (s výjimkou vlastních státních občanů – dohoda odkazuje na mezinárodní zvykové právo stran přijímání svých vlastních státních občanů). ČR dosud nesjednala prováděcí protokol."

Podle údajů z Ministerstva vnitra (.pdf) přišlo v roce 2015 nejvíce žadatelů o azyl z Ukrajiny, na druhém místě je Kuba a na třetím Sýrie (data za leden až listopad). Pákistán ani nefiguruje v TOP 10 státech, jedná se tedy o jednotky žádostí. U dalších 219 však byla odeslána žádost o přijetí zpět ostatním členským zemím podle Dublinské úmluvy.

Zdroj: Statistické zprávy Ministerstva vnitra. Data jsou sesbírána ze zpráv za jednotlivé měsíce.

Pokud se podíváme na celoevropská data, tak v roce 2015 z Pákistánu do EU přišla 4 % ze všech imigrantů.

Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)

Česká republika rozvojově pomáhá dle Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce na období 2010–2017 v pěti programových zemích (Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko), v pěti zemích projektových (Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území, Srbsko) a ve čtyřech zemích dříve programových, s nimiž bude pomoc pokračovat v jiném rozsahu a zaměření (Angola, Jemen, Vietnam, Zambie).

Informace o návratových dohodách (jinak také readmisních) nabízí Ministerstvo vnitra k roku 2012, kdy je měla Česká republika s celkem 14 státy světa: Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko, dále pak Slovinsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Moldavsko, Kanadu a Vietnam. „Jednání s dalšími zeměmi proběhla či probíhají na úrovni Evropského společenství. V současné době je platná readmisní dohoda s Albánií, Hongkongem, Macaem, Srí Lankou, Ruskem, Ukrajinou, Moldavskem, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Makedonií a Srbskem.“ Další dohody byly k tomuto roku v různé fázi rozpracovanosti s Francií, Švýcarskem, Pákistánem, Tureckem, Marokem, Alžírskem, Čínou, Gruzií, Kapverdskou republikou, Arménií a Egyptem.

Na základě těchto informací zde máme Palestinu, Afghánistán, Etiopii, Mongolsko, Kambodžu, Kosovo, Angolu, Jemen a Zambii, se kterými k roku 2012 nebyla návratová dohoda uzavřena či o ní nebylo jednáno. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

ČESKO

Čísla cizinců (mimo EU) v České republice jsou dle ČSÚ následující (roky 2012, 2013, 2014):

201220132014Ukrajinci112 549105 153104 156

trvalý pobyt Ukrajinců v ČR na pracovní povolení k trvalému a dlouhodobému pobytu, potvrzení o přechodném pobytu a vízum nad 90 dní

Zdroj: Český statistický úřad

SLOVENSKO

Na Slovensko se v roce 2012 (.pdf) přistěhovalo 92 Ukrajinců, v roce 2013 (.pdf) pak 77 Ukrajinců a v roce 2014 (.pdf) dokonce 94 Ukrajinců. Čísla můžete zhlédnout také v jednoduché přiložené tabulce.

rok 201220132014 počet ukrajinských imigrantů 927794

POLSKO

Dle Polského statistického úřadu (.xls) přibylo v roce 2012 v Polsku 581 Ukrajinců registrovaných s trvalým pobytem, v roce 2013 pak dalších 606 a v roce 2014 nakonec 718.

V roce 2012 (.pdf, ukr/eng, str. 468) přibylo 20 295 Ukrajinců s pracovním povolením, v roce 2013 (.pdf, ukr/eng, str. 468) pak dále 20 416 a v roce 2014 (.pdf, str. 70) dokonce 26 315.

V roce 2013 (.pdf, str. 513) se v Polsku zaregistrovalo na dočasný pobyt nad 3 měsíce 24 728 Ukrajinců, v roce 2014 (.pdf, str. 475) pak 33 492 Ukrajinců a v roce 2012 (.pdf, str. 495) 21 417. Čísla můžete opět zhlédnout v přiložené tabulce.

rok 201220132014 počet Ukrajinců s trvalým pobytem581606718počet Ukrajinců s dočasným pobytem21 41724 72833 492počet Ukrajinců s pracovním povolením20 29520 41626 315celkem 42 29345 75060 525

Pro úplnost ještě dodáváme graf znázorňující celkový stav imigrace do České republiky.

Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Česká republika vyslala koncem minulého roku na ochranu vnější schengenské hranice celkem 95 příslušníků Policie ČR.

Konkrétně do Slovinska bylo vysláno 20 policistů, kde budou působit do konce ledna 2016. Účelem společných hlídek bude pomoc Slovinsku při zvládání aktuální migrační situace. Do Makedonie bylo vysláno 25 policistů, kteří zde budou působit od poloviny ledna do konce února 2016. DoMaďarska pak byl vyslán nejvyšší počet policistů, a to 50, kteří zde působili do poloviny prosince 2015. V Maďarsku taktéž pomáhali dvě desítky českých vojáků.

Bohuslav Sobotka ke společné ochraně vnějších hranic EU vyzval na konci srpna během návštěvy francouzského ministra zahraničí Fabiuse v Praze. Sobotka uvedl (ČTK/Aktuálně): „Bylo by vhodné, aby Evropa měla do budoucna určitý společný systém ostrahy vnějších hranic, na kterém by se mohly podílet další státy EU tak, aby se pomohlo například Řecku nebo Itálii v ostraze vnější mořské hranice.“

O nutnosti ochany hranic a zlepšení návratové politiky Sobotka mluvil během porady zastupitelských úřadů v Praze na konci srpna.

V září 2015 po summitu lídrů EU v Bruselu premiér Sobotka prohlásil, že ČR je připravena podílet se na vytvoření případné společné evropské pohraniční stráže, která by chránila vnější schengenskou hranici. Podporu pro návrhy na ochranu hranic česká vláda potvrdila i na listopadovém summitu.

Prosincový návrh Komise o zavedení pohraniční stráže komentoval premiér slovy: „Byla to právě Česká republika, která už před několika měsíci navrhla zřízení společné evropské pohraniční stráže. Opakovaně jsem toto téma otevíral i na jednáních Evropské rady. Jsem proto velmi rád, že tato myšlenka získává jasnější obrysy.“V prosinci se uskutečnil také summit nejvyšších představitelů členských zemí. Jedním ze závěrů summitu byl požadavek na zabezpečení integrity Schengenu: Je nezbytně nutné obnovit kontrolu nad vnějšími hranicemi. Předsedové vlád Visegrádské čtyřky po summitu vydali společné prohlášení, ve kterém závěry bruselské schůzky podporují.

Na začátku ledna tohoto roku přišel slovenský premiér Robert Fico s žádostí o uskutečnění mimořádného summitu Evropské rady. Fico přišel s požadavkem v reakci na události během silvestrovské noci v německém Kolíně nad Rýnem.

Český premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Česká republika je připravena podpořit všechny kroky k urychlení vzniku evropské pohraniční stráže, včetně případného mimořádného summitu.

O týden později na tiskové konferenci po jednání kabinetu svá slova premiér potvrdil a řekl: „Rozumím tomu návrhu tak, že Slovensko usiluje o to, aby se zrychlilo projednávání přípravy společné evropské pohraniční a pobřežní stráže, Česká republika je připravena podpořit tento návrh Slovenska na svolání mimořádné Evropské rady, pokud by to zrychlilo nejen přípravu této evropské pohraniční stráže, ale také další kroky, kterými Evropa musí čelit současné migrační krizi.“