Přehled ověřených výroků

Ministr Chovanec hovoří o 25 křesťanských uprchlících z Iráků, kteří pobývali na Jihlavsku v rámci projektu Nadačního fondu Generace 21. Skupina se vydala v sobotu 2. dubna autobusem do Německa, kde byla zadržena. Jak informovala ČTK, německá policie původně chtěla uprchlíky vrátit do Česka.

V pondělí však Německo svou žádost o předání stáhlo. Důvodem přitom mělo být právě to, že uprchlíci žádají v Německu o azyl, protože tam mají příbuzné. Později německé úřady opět změnily stanovisko a požádaly Česko o vzetí uprchlíků zpět. Jednaly přitom na základě Dublinského nařízení EU.

Miroslav Zámečník tento výrok použil v tom smyslu, že poslanec Okamura by byl sám proti svému zájmu, pokud bychom vystoupili z EU, což by komplikovalo turismus ze 3. zemí.

Tomio Okamura je veden v obchodním rejstříku v několika firmách. Z nich MIKI TRAVEL PRAGUE, spol. s.r.o. se zabývá přímo cestovním ruchem. Okamura je zde jednatelem, firmu tedy nevlastní. Účetní uzávěrky za roky 2012, 2013 a 2014 (poslední 3 dostupné) uvádějí následující výsledky hospodaření společnosti; za rok 2012 šlo o ztrátu 600 tisíc, v roce 2013 byl zisk 2,8 milionu a za rok 2014 skočila společnost v zisku cca 1 milion korun. Pro Českou televizi v roce 2012 Okamura uvedl, že jako jednatel získává za svou činnost v této společnosti „100 - 250 tisíc korun podle období.“

Poslanec Okamura osobně vlastní společnost MEBIUS s.r.o, ta se zabývá zajišťováním průvodcovských služeb pro výše uvedený Miki Travel Prague.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť z účetních uzávěrek firem, které se zabývají cestovním ruchem a v nichž je Okamura angažován, nelze doložit, nakolik on osobně je finančně ohodnocován. Firma, v níž je jednatelem, v posledních 3 doložitelných letech vykázala zisk cca 3,2 milionu korun.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť Fiala korektně uvádí, že ODS vystupovala proti kontrolnímu hlášení a podala také jeho prostřednictvím pozměňovací návrh, není už pravdou, že by byla ve své kritice vůči návrhu osamocena. Tento systém kritizovala také TOP 09 nebo hnutí Úsvit.

Kontrolní hlášení se v Poslanecké sněmovně projednávalo na konci roku 2014 a to v rámci novely zákona o DPH. Šlo o sněmovní tisk 291.

Konkrétně v prosinci jednali poslanci o vráceném návrhu ze Senátu. V rámci schůze 22. prosince byl zákon kritizován zejména opozičními TOP 09 a ODS, z nichž ODS skutečně brojila proti kontrolnímu hlášení, zatímco TOP 09 kritizovala primárně legislativní činnost ministra Babiše a jeho údajný přístup ke státu obecně. Ze stenozáznamu můžeme citovat např. právě předsedu ODS, který ke kontrolnímu hlášení uvedl:

"Já bych připomenul v několika bodech naše hlavní argumenty proti povinnému kontrolnímu hlášení. Opravdu jenom velmi stručně:1. Zasáhne to čtvrt milionu podnikatelů, kteří jsou plátci DPH.

2. Ročně to bude stát tyto podnikatele až 1,37 mld. korun.

3. Každý měsíc jim to vezme, a to je odhad vlády, tři a půl hodiny jejich času.

4. Znamená to minimálně šestou a rozhodně ne poslední změnu daňových zákonů v tomto období.

5. Je to přípravný krok k zavedení registračních pokladen.

6. Je to vlastně další touha státu evidovat, kontrolovat, sledovat každý náš krok. "

Je také faktem, že k danému návrhu ODS podala pozměňovací návrh (konkrétně předseda Fiala), který měl vyjmout z povinnosti podávat hlášení pro podnikatele s ročním obratem nižším než 1 milion korun.

Pokud se ovšem podíváme na projednávání návrhu v předchozím procesu, tak zjistíme, že např. ve 3. čtení bylo kontrolní hlášení veřejně na plénu podrobeno kritice jak TOP 09, tak např. hnutí Úsvit. Toto jednání proběhlo 7. listopadu 2014.

Miroslav Kalousek v rámci diskuze uvedl:

"Tady zatížíte tisíce lidí naprosto zbytečným hlášením, které místo jednou za kvartál by mohlo proběhnout jednou za měsíc, nic to samozřejmě nevyřeší. Myslím si, že v diskusi ve druhém čtení jsme si to řekli zcela jasně. Jenom prostě ti bílí koně budou vědět, že na to mají kvartál, že na to mají měsíc, a za ten měsíc to naprosto spolehlivě stihnou, takže ti poctiví na to doplatí, pro ty nepoctivé to nebude znamenat žádný problém navíc, ale vy budete moct slavnostně prohlásit, že bojujete s daňovými úniky, protože tisíce podnikatelů bude mít tři a půl hodiny práce navíc. Ale vy nebudete mít jednu jedinou korunu navíc."

Tehdejší předseda Úsvitu Tomio Okamura návrh kritizoval také:

"Vidíme ten problém konkrétně v kontrolních hlášeních pro malé živnostníky. Podle analýz na základě tohoto vládního návrhu se zvýší byrokratická zátěž pro malé živnostníky, respektive pro živnostníky jako takové, o tři a půl hodiny měsíčně. To znamená, představte si člověka, který nemá zaměstnance, a teď mu vláda ukládá tři a půl hodiny měsíčně, aby vyplňoval další a další a další papíry."

Ve volbách do Poslanecké sněmovny, konaných v říjnu 2013, získaly vládní strany 111 mandátů v následujícím rozložení:

ČSSD: 50

ANO 2011: 47

KDU-ČSL: 14

Počet členůposlaneckých klubů v současnosti odpovídá počtu získaných mandátů, a lze tak říci, že ke ztenčení vládní většiny za uplynulé dva roky nedošlo.

Problémy s prosazením svých rozhodnutí z důvody nedostatku hlasů měla například druhá vláda Mirka Topolánka, která musela ze Sněmovnystáhnout návrhy smluv o umístění amerického radaru v Brdech.

Jak je patrné z prostorového modelu webu Kohovolit.cz, v době vlády Petra Nečase se zvyšoval počet nezařazených poslanců (označených červeně), kteří při hlasování přebíhali mezi vládou a opozicí. V polovině funkčního období k opozici přešla celá strana Věci veřejné (označená zeleně). Tato vláda měla dlouhodobé problémy například s prosazením zvýšení DPH.

Po pádu Nečasovy vlády pak ODS kvůli vnitřní nejednotě při vyslovování nedůvěry kabinetu Jiřího Rusnokanesehnala 101 hlasů, což vedlo k rozbití teoretické koalice pod vedením Miroslavy Němcové a k cestě k předčasným volbám.

Je tedy zřejmé, že zatímco dřívější pravicové vlády měly často problém prosadit své návrhy získáním potřebné většiny, současná Sobotkova vláda se s těmito problémy zatím nepotýká.

V říjnu 2015 se Řecko na summitu EU zavázalo k navýšení kapacit pro příjem migrantů. Hovořilo se přitom o vytvoření 30 tisíc nových míst. Dalších 20 tisíc mělo být zajištěno ve spolupráci s UNHCR, v tomto případě se však nejedná o detenční centra, ale o pronájmy, ubytování v hotelech či v rodinách.

Tento závazek měl být původně splněn do konce roku 2015. Podle reportu EU z února 2016 však Řecko musí vytvořit ještě 12 342 míst.

Na základě zprávy EU (.pdf, str. 8) Řecko nyní disponuje více než 17 500 místy a pracuje na dalších. Vzhledem k tomu, že Řecko se zavázalo k vytvoření 30 tisíc míst (nezapočítáváme místa spadající pod činnost UNHCR), výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Podle odhadů Evropské komise z podzimu 2015 k příležitosti ekonomické předpovědi pro další období (podle deníků Independent, The Telegraph a dalších) mají v rámci migrační vlny do zemí Evropské unie dorazit do konce roku 2016 další zhruba 3 miliony lidí.

V roce 2015 podle údajů Eurostatu (. pdf, s. 1) bylo v členských zemích Evropské unie registrováno 1,2 milionů žadatelů o azyl (kteří tu o něj žádali poprvé), oproti půl milionu v roce 2014. Nejvíce lidí hledajících azyl bylo ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

Zdroj: Eurostat

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, protože druhá část výroku je spíše myšlenkový konstrukt ministra Pelikána. Ten navíc nelze ze své podstaty hodnotit, neboť ikdyby snad odpovídal skutečnosti, šlo by o faktický stav, který nelze věrohodně prokázat.

Podle průzkumu Exekutorské komory ČR, provedeného mezi vybranými exekutorskými úřady klesla úspěšnost exekutorů při vymáhání dluhů na 20%.

Druhou část výroku hodnotíme jako nehodnotitelnou. Zástupci exekutorské komory v roce 2011 konstatovali, že " v šedesáti, sedmdesáti procentech případů exekutor pracuje zadarmo a pokud exekutor dluh nevymůže, žádný nárok na odměnu nemá ". Tedy, že náklady nesou samotní exekutoři a nepřenáší je na dlužníky.

Ministr Pelikán zde však patrně tvrdí, že ve skutečnosti exekutoři uměle navyšují své náklady u dlužníků, u kterých je velká šance na uhrazení vzniklého dluhu. Tímto způsobem se tak exekutoři hojí na úspěšných exekucí. To však ze své podstaty nedovedeme dostatečně prokázat.

Výrok je možné hodnotit jako pravdivý. Jeho jednotlivé části jsou rozebírány níže:

Ministr Němeček skutečně absolvuje některé cesty do regionů společně s premiérem. Od začátku roku 2016 to byla např. Kroměříž nebo Brno.

Němeček v té souvislosti hovoří o závazku premiéra zvýšit o 10 % tarifní platy pro lékaře a pro zdravotní sestry.

V prvomájovém manifestu premiéra Sobotky z 1. května 2016 je explicitně řečeno, že "ČSSD navrhuje zvýšit od ledna 2017 tarifní platy zdravotních sester a lékařů ... o 10 %". Tento záměr vyjadřuje Sobotka také ve svém příspěvku na Twitteru z 13. dubna 2016.

Sobotka na Twitteru dále píše, že prostor pro stabilizaci zdravotnictví chce nalézt v rozpočtu na rok 2017. Podle České televize prohlásil Sobotka právě během návštěvy v Kroměříži: „Budu chtít jako předseda vlády, aby se příští rok zvýšila platba státu za státní pojištěnce. A budu chtít, aby se zvýšily tarifní platy o zhruba deset procent."

Vláda na své schůzi 2. května 2016 projednáváNávrh střednědobých výdajových rámců na léta 2017 až 2019, ve kterém by mělo být upřesněno, jaké zdroje hodlá premiér Sobotka konkrétně využít. Znění tohoto návrhu není zatím k dispozici.

Reálně vláda Bohuslava Sobotky tarifní platy zdravotníků zvyšovala již dvakrát, pokaždé o 5 %.

Návrh Evropské Komise z 6. dubna 2016 nabízí několik možností, jak změnit současný azylový systém EU. Obě varianty návrhu počítají s přerozdělováním žadatelů o azyl mezi státy Unie, tedy systémem, jenž se ukázal nepříliš efektivním a který se setkal s velkou vlnou kritiky.

Angela Merkelová patří dlouhodobě mezi zastánce kvót pro přerozdělování uprchlíků. V lednu tohoto roku sice zdůraznila důležitost zlepšování životních podmínek v uprchlických táborech v Libanonu a Jordánsku a spolupráce s Tureckem, zároveň však zopakovala požadavek na distribuci běženců právě pomocí systému kvót.

Na jednání Bundestagu před únorovým summitem EU však kancléřka prohlásila, že Evropská unie zní směšně když zmiňuje kvóty, jelikož usnesení na přerozdělení 160 000 uprchlíků mezi členské státy nebylo zdaleka provedeno v požadovaném rozsahu. Zdůraznila zároveň potřebu soustředit se na příčiny uprchlické krize, nikoliv pouze na následky - cílem EU je podle Merkelové snížit počty uprchlíků, čemuž krom zlepšování podmínek v jejich rodných zemích napomůže i silnější ochrana vnějších hranic.

Německá vláda však v souvislosti se zmiňovaným návrhem Komise vydala prohlášení, které se k návrhu rozhodně nestaví negativně, spíše shrnuje jeho hlavní body a upozorňuje, že dle spolkového ministra vnitra Thomase de Maizièreho (CDU) jde o krok správným směrem. Výrok tak sice hodnotíme jako pravdivý, nelze však říci, že by kancléřka nadobro opustila vizi systému kvót.

K případu šibenic na pražské demonstraci dne 1. července 2015 existuje oficiální vyjádření ministra Chovance. To je však v právním hodnocení velmi zdrženlivé, o přestupcích nebo trestném činu nepadlo slovo.

Jiné bylo ale vyjádření v listopadu 2015, kdy se ministr vyslovil, že pokud doprovázely šibenice nenávistné projevy nebo hesla, šlo by de facto o trestný čin.

Vzhledem k zákonnému vymezení kompetencí je však výrok Milana Chovance přinejmenším problematický. Vliv ministra vnitra na práci policie je totiž značně omezený. Prvotní práce policie spadá pod fázi prověřování (§ 158an trestního řádu.) Tato fáze v případě, že situace nesvědčí o spáchání trestného činu, může být skončena odevzdáním věci orgánu příslušnému k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu (dle § 159a odst. 1 písm. a).

Ministerstvo vnitra se však z vlastní iniciativy obrátilo na Prahu 1 s podezřením ze spáchání přestupku proti občanskému soužití a pro podezření z porušení shromažďovacího zákona.Úřad městské části Praha 1 ale makety šibenic za přestupek nepovažuje. Ministr Chovanec toto rozhodnutí neakceptoval a okamžitě reagoval v tom smyslu, že po prostudování materiálu se odvolá, bude-li to na místě. Později své odhodlání odvolat se potvrdil. Toto však nelze kvalifikovat jako snahu přispět policii k posouzení případu jako přestupek či trestný čin.

Ministr vnitra totiž ani fakticky nemá nástroj, který by mu toto umožňoval. Pokud by policisté nesprávně situaci nepředali k řešení jako přestupek, nezahájili trestní stíhání za trestný čin, případně by situaci neřešili vůbec, šlo by o porušení jejich zákonných povinností, což by však řešila Generální inspekce bezpečnostních sborů. Je možné, že ministr vnitra apeloval na policii k řádnému prošetření. Jelikož vedení fáze prověřování je však ve výlučné gesci policie a státního zastupitelství, jak objasňuje § 158 trestního řádu, není přímé vedení těchto orgánů možné. Bylo by nezákonným zásahem do jejich činnosti, kdyby se řídili pokyny ministra vnitra a nikoli zákonem.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť ministr se sice v tomto směru vyjádřil, nemohlo to však mít vliv na posouzení a právním hodnocení případu.