Bělobrádek vs. Schwarzenberg v OVM

Předsedové TOP 09 a KDU-ČSL se střetli v diskuzi v Otázkách Václava Moravce a řešili celou řadu témat. Diskuze se zprvu týkala aktuální situace okolo 2 osvobozených žen z pákistánského zajetí. Pak již následovala politická agenda, kdy se oba pánové věnovali problematice biopaliv či zdravotnictví.

Ověřili jsme

Otázky Václava Moravce ze dne 29. března 2015 (moderátor Václav Moravec, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Pavel Bělobrádek

0

Karel Schwarzenberg

0
0

Výroky

Pavel Bělobrádek KDU-ČSL
Karel Schwarzenberg TOP 09
Pravda 9 výroků
Nepravda 5 výroků
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 3 výroky

Pavel Bělobrádek

(Takže jak jste slyšeli, tak pan docent Havlíček říkal, že zaplatí více, než kolik vyčerpají, pan premiér říká, že je to obráceně, takže to, co je potřeba, tak přestat jaksi mluvit v dojmech a začít skutečně hovořit v tvrdých datech.)

Pavel BĚLOBRÁDEK: My u všech těch materiálů, které jdou do koaliční rady nebo na vládu, tak chceme, aby tam byla RIA, aby tam byla dopadová studie. Bohužel u některých jsme se jich nedočkali.

Václav MORAVEC: Teď mluvíte například o elektronické evidenci tržeb?

Pavel BĚLOBRÁDEK: Například. A například hovoříme i o energetickém zákoně, kde se ani nedodržují nebo nerespektují, tak jako u registru smluv.
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť u všech zmíněných zákonů byla RIA vypracována.

Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) návrhu zákona o evidenci tržeb je dostupná ke stažení (pdf). Je také dostupná jako příloha k důvodové zprávě samotného zákona ve vladních materiálech.

Asociace podnikatelů a manažerů (pdf, s. 8) podává komentáře k důvodové zprávě a RIA, návrh zákona považuje za zpracovaný nekvalitně, fakta jsou bagatelizována, zveličovány, nejsou vyčísleny náklady.

Stejně tak je dostupná RIA pro energetický zákon (pdf). I když celkový dokument, Dopadová analýza k zákonu o registru smluv, tzv. „malá RIA“ existuje, byla dokončena před několika týdny ministerstvem vnitra, nepodařilo se ji dohledat. O Dopadové studii píše např. Rekonstrukce státu. Podle Centra aplikované ekonomie (pdf) analýza operuje s řadou odhadů, které jsou podle dosavadních zkušeností a studií přehnané a nerealistické.

Pavel Bělobrádek

To, co je evidentní, že živnostníci jaksi platí méně, ale také je potřeba si na druhou, a také se víc starají o sebe, nemají nárok na dovolenou placenou a podobně.
Pravda

O platbách do systému zdravotního pojištění, respektive o rozdílech odvedených částek mezi zaměstnanci a živnostníky se zmínil už Václav Moravec během OVM. „Zatímco zaměstnanec s hrubým platem 25 tisíc korun měsíčně odvede spolu se svým zaměstnavatelem na zdravotním pojištění přes 3300 korun, živnostník se stejným hrubým příjmem a 60% paušálem zaplatí 1800 korun, více viz změny v platbě zdravotního pojištění.“ Pokud se podíváme na zákoník práce, můžeme vidět, na co má zaměstnanec na rozdíl od živnostníka nárok. Například: právo na dovolenou, povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance po dobu jeho dočasné pracovní neschopnost, či určitá ochrana proti ztrátě zaměstnání.

Pavel Bělobrádek

Bohužel to, co jsme chtěli na koaliční radě už před mnoha měsíci po ministerstvu financí, a to je právě, aby vznikla speciální skupina pro živnostníky, abychom se bavili právě o těchto věcech, protože tady zaznívají takové řeči, že živnostníci parazitují na zdravotním a sociálním systému a na druhé straně, že živnostník se stará jenom sám o sebe, říkáme výborně, ale přestaňme hrát politické hry a řekněme si, jak to je. Bohužel zatím žádná skupina na ministerstvu financí nevznikla.
Nepravda

Pan vicepremiér Bělobrádek v předchozí debatě pracovní skupinu definuje v tomto rámci: " Já myslím, že tady je důležité skutečně, abysme si řekli, jak to je, aby vznikla ta pracovní skupina. A když řekneme, ano, je tady určitá skupina lidí, která jako dramaticky méně přispívá než čerpá, tak je to nespravedlivé zase vůči těm, kteří přispívají vysoce, protože to zdanění práce je u nás poměrně velké. "

Již v srpnu 2014 ministerstvo financí však "v souladu s koaliční smlouvou" dle své tiskové zprávy (a zprávy ČT24) zřídilo pracovní skupinu pro otázky zdanění příjmů zaměstnanců a podnikajících fyzických osob. "Úkolem pracovní skupiny je provést analýzu současné úrovně zdanění zaměstnanců a podnikajících fyzických osob v České republice. Analýza porovná zdanění jednotlivých skupin poplatníků na trhu práce mezi sebou a zároveň provede mezinárodní srovnání. Analýza bude zohledňovat specifické podmínky (např. náklady) jednotlivých skupin poplatníků."

Tato skupina však již v březnu 2015 (podnikatel.cz) přerušila svoji činnost, neboť prý není údajně politické zadání výdajové paušály nějak měnit. I přesto ale není není pravdou to, že by žádná skupina věnující se těmto otázkám na ministerstvu financí nevznikla.

Pavel Bělobrádek

A když řekneme, ano, je tady určitá skupina lidí, která jako dramaticky méně přispívá než čerpá, tak je to nespravedlivé zase vůči těm, kteří přispívají vysoce, protože to zdanění práce je u nás poměrně velké. Samozřejmě nedosahuje toho, co v Německu a podobně, nicméně je na tom založen vlastně i ten náš celý systém.
Pravda

Dle zprávy organizace OECD Taxing Wages 2014 (možno prohlížet zde) se v porovnání zdanění práce pro rok 2013 umístila Česká republika na devátém místě s 42.4 %.

Německo se ve stejném srovnání umístilo na druhém místě s 49.3 % za první Belgií s 55.8 %.

Pavel Bělobrádek

Jakkoli, tak my už jsme lehce sáhli na ty, na paušály
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, vláda skutečně prosadila v loňském roce úpravu paušálů. Tato úprava má podle návrhu přinést inkaso ve výši půl miliardy korun.

Vládní koalice skutečně upravovala zmíněné paušály a to prostřednictvím novely zákona o daních z příjmu. Tento zákon byl projednán a schválen v druhé polovině roku 2014.

Samotný zákon (.pdf - str.70) k tomu uvádí:

"Paušální výdajeNa základě Programového prohlášení vlády se u činností spadajících do paušálů ve výši 80 % a 60 % absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezuje na 1 600 tis. Kč resp. 1 200 tis. Kč (tedy maximálním možným odpočtem rovným 80 % nebo 60 % z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 mil. Kč)." K potenciálnímu dopadu novely návrh uvádí (str. 76): " Dle údajů z ADISz daňových přiznání očekáváme pozitivní dopad na inkaso ve výši cca 0,5 mld. Kč v roce 2016."

Pavel Bělobrádek

Václav MORAVEC: Takže podporovat nebudete. Pane vicepremiére, vy jako lidovci jste tlačili obrazně řečeno právě na tu dopadovou studii. Teď Andrej Babiš zmírnil ono zavedení registračních pokladen nikoli na 600 tisíc, ale na 300 tisíc subjektů.

Pavel BĚLOBRÁDEK: Já jsem rád, že pan ministr financí přistoupil na tu naši argumentaci, protože co se týká restaurací a podobně, tak tam už to velká část z nich má, všelijaké PC kasy a podobně, kde to mají kvůli personálu, takže pro ně to tak zásadní nebude.
Neověřitelné

Výrok hodnotím jako neověřitelný, jelikož k dispozici nemáme žádnou studii, která by vypovídala o počtu provozoven, ve kterých již registrační pokladny fungují. Pravdou však zůstává, že KDU-ČSL se aktivně zasazovalo o snížení počtu subjektů, kterých se povinnost zavedení elektronické evidence tržeb dotkne v první vlně.

Na brífinku po jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL ze 17. března předseda Bělobrádek uvádí, že stále ještě ministerstvo financí nedodalo všechny potřebné analýzy a podklady. Dále vyjádřil podporu zákonu o zavedení elektronické evidence tržeb pro restaurační zařízení a maloobchody, ale zároveň vyjádřil obavy ohledně zavedení evidence tržeb pro další typy podnikání, jako je malíř, truhlář apod... (video z brífinku, čas: 4:01)

Spolu se zavedením elektronické evidence tržeb podpořil ve stejném výstupu také snížení DPH na jídlo prodávané v restauracích z 21 na 15 procent.

Hospodářské noviny čtenáře informují, že Andrej Babiš vzal při předkládání návrhu zákona v potaz námitky Lidovců. List doslova citoval ministra financí:"Povinnost evidovat tržby budeme zavádět postupně, takže zatím jsme navrhli jenom restaurace a maloobchod. To je 50 procent z celkového počtu subjektů, kterých se to týká. Další sektory budeme přidávat výhradně na základě rizikové analýzy daňové správy. Takže u každého sektoru zvážíme přínosy a náklady a na drobné řemeslníky nebo například kadeřnice se elektronická evidence tržeb vztahovat nebude".

Pavel Bělobrádek

Teď jsme na straně koaliční smlouvy a zároveň to, že má být větší efektivita a že jsou velké mezery v systému zdravotního pojištění, o tom asi nemůže být sporu a ty odhady někdy jsou až k 10 %, že jsou nevyužity efektivně nebo že zmizí někde.
Nepravda

Z dostupných dokumentů české vlády, Ministerstva Financí a Ministerstva Zdravotnictví je zřejmé, že skutečně existuje shoda v tom, že v systému zdravotního pojištění jsou mezery a je třeba přijmout opatření ke zvýšení jeho efektivity. Tato shoda se ovšem neopírá o žádnou zastřešující studii, která by vyčíslila (ne)efektivitu systému, ale spíše o znalost konkrétních prvků systému, které mají prostor pro úspory.

Například Programové prohlášení vlády ČR uvádí konkrétní chystané kroky ke zvýšení efektivity a transparentnosti zdravotního pojištění, jakými jsou zveřejňování smluv zdravotních pojišťoven s poskytovateli péče a zdravotnických zařízení se svými dodavateli, posílení státního dozoru nad toky zdravotního pojištění nebo oddělení vlastnictví zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení. Analýza MF z letošního února dochází k poznatku o existujích rozdílech v úhradách za srovnatelnou péči mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi.

Ministerstvo zdravotnictví pak ve svém materiálu " Návrh systémových změn v oblasti veřejného zdravotního pojištění s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost systému veřejného zdravotního pojištění " uvádí, že je třeba zavést do praktického využívání indikátory, které "bude možné použít pro hodnocení kvality a efektivity poskytování zdravotních služeb" (.doc str. 8). Tato formulace naznačuje, že v tuto chvíli není stanoven mechanismus vyhodnocování efektivity systému zdravotního pojištění.

Absence spolehlivého mechanismu hodnocení efektivity systému zdravotního pojištění je ještě více patrná ve zprávě OECD o kvalitě zdravotní péče v ČR z 25. července 2014. Výrazná část této zprávy se věnuje nedokonalé datové infrastruktuře v českém zdravotnictví, která je velmi fragmentovaná a výrazně znesnadňuje provádění analýz systému jako celku (.pdf, zejména s. 22 - 27).

Na stránkách Ministerstva zdravotnictví lze dohledat materiál z roku 2008 citující studii německého Institutu pro ekonomický výzkum (Ifo), podle které byla výstupní tehdejší efektivita českého zdravotnictví pouze 83,5 %, ovšem mezitím proběhla reforma zdravotnictví ministra Julínka a tato studie je tak z dnešního hlediska zastaralá. Novější data nejsou k dispozici.

Vzhledem k tomu, že výše uvedené materiály českých vládních institucí i OECD zabývajících se danou problematikou neuvádí žádnou studii celkové efektivity systému českého zdravotního pojištění, a naopak uvádějí informace, které svědčí o tom, že pro takovou analýzu nejsou dostupná data, hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Karel Schwarzenberg

Václav MORAVEC: Pane předsedo Schwarzenbergu, vy jako TOP 09 jste obhajovali a podíleli jste se na zavádění poplatků ve zdravotnictví. Pokud byste znovu teď vládli, tak vy byste přistoupili znovu k obnovení poplatků.

Karel SCHWARZENBERG: Prokázalo se, že byly rozumné. A ty peníze dneska ve zdravotnickém systému chybí.
Neověřitelné

Ministerstvo zdravotnictví vydalo v roce 2009 bilanční zprávu, ve které zhodnotilo finanční dopady regulačních poplatků zavedených předchozí rok. První rok fungování se na poplatcích vybralo pět miliard korun a dalších pět miliard představovaly úspory uvnitř systému. Kompletní zpráva k dispozici zde.

V následujících letech bohužel ministerstvo obdobnou zprávu nepublikovalo. Vycházet lze pouze z dat Českého statistického úřadu, podle zjištění ČSÚ se příjmy nemocnic z regulačních poplatků pacientů v období 2008-2012 pochybovaly mezi 5-6 miliardami korun.

Jedním z hlavních důvodů zavedení regulačních poplatků byla snaha zamezit zbytečným návštěvám lékaře. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (viz. tabulka) spadajícího pod Ministerstvo zdravotnictví docházelo ve sledovaných kategoriích v období 2007-2013 zpravidla k nižšímu počtu návštěv lékařů a ambulantních ošetření.

2007200820092010201120122013počty ošetření

lékařská služba první pomoci

dospělí (v tis.)786463510440427432445zdroj: ÚZIS

Vláda Bohuslava Sobotky se rozhodla k 1.7. 2014 výpadky příjmů z regulačních poplatků kompenzovat zvýšením vyměřovacího základu pro platbu za státní pojištěnce, a tím k jejímu navýšení ze 787 Kč na 845 Kč za osobu na kalendářní měsíc, což mělo do konce kalendářního roku bude znamenat dodatečný příjem systému v. z. p. 2,1 mld. Kč.

Komplexní analýza dopadů zrušení regulačních poplatků na systém financování zdravotnictví a nemocnic není ve veřejně dostupných zdrojích k dispozici.

Pavel Bělobrádek

No, já chci říct, že ono v podstatě ztratily svůj regulační charakter už v mnohém. Obzvláště ty třicetikorunové poplatky. Na druhou stranu to, co bylo evidentní, ty poplatky za pobyt, ty měly efekt skutečně velký a teď se ukazuje, že v podstatě na LDN a na dalších, ale i na odděleních interních a podobně dramaticky přibylo lidí, kteří tam jsou.
Nepravda

Za předpokladu, že Pavel Bělobrádek naráží na hlavní účel třicetikorunového regulačního poplatku, tedy zamezit zbytečným návštěvám lékaře, pak nemá pravdu. Pokud se podíváme do tabulky níže, v roce 2007 (rok před zavedením třicetikorunového poplatku za návštěvu lékaře) evidovali praktičtí lékaři 786 tisíc návštěv pacientů, po zavedení poplatků v roce 2008 došlo k výraznému snížení. Trend nižšího počtu návštěv je kromě roku 2009 patrný i v následujících letech. Z toho vyplývá, že existence třicetikorunového regulačního poplatku se v ordinacích praktických doktorů podepsala na sníženém počtu návštěv pacientů, což byl ostatně jeden z hlavních cílů. Regulační charakter, o kterém Pavel Bělobrádek hovoří, tak dle statistik návštěvnosti ordinací poplatky neztratily.

počet ošetření v tisících 2007 2008 20092010 201120122013Počty ambulantních ošetření

(bez lékařské služby první pomoci a stomatologie)128 833106 968116 773115 130116 056115 455

116 596

zdroj: ÚZIS

Ani v druhé části výroku, který se týká Léčeben dlouhodobě nemocných (LDN), nemá Pavel Bělobrádek pravdu. Pokud srovnáme počet hospitalizovaných za první pololetí roku 2013 a 2014 (tedy šest měsíců po zrušení regulačních poplatků za hospitalizaci) dojdeme ke zjištění, že se počet pacientů v roce 2014 snížil.

Za první pololetí roku 2013 bylo v LDN hospitalizováno 22 598 osob, zatímco v roce 2014 to bylo 22 100 osob (data pocházející z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR za druhé pololetí roku 2014 zatím nejsou uzavřena - pozn. Demagog.cz). Zrušení regulačního poplatku za hospitalizaci od 1.1. 2014 tedy nemělo vliv na zvýšení počtu pacientů LDN.

Karel Schwarzenberg

No, já tady souhlasím, proto jsme ty poplatky zavedli. A byla s odpuštěním pouze z ideologických důvodů a poněvadž jste to ve volební kampani slibovali, tak byly zrušeny, ačkoliv rozumní lékaři říkali, že je to blbost.
Pravda

Regulační poplatky ve zdravotnictví dle tiskové zprávy ministerstva zdravotnictví (MZ) z roku 2009 přinesly celkovou úsporu ve výši asi deseti miliard korun, přičemž pět miliard představují vybrané regulační poplatky, dalších pět miliard úspory získané ze zamezení plýtvání. V obdobném duchu se neslo jak půlroční zhodnocení zavedení regulačních poplatků, tak i tisková zpráva z roku 2008. Dopady a zhodnocením regulačních poplatků se zabýval mimo jiné také slovenský think-tank Healt Policy Institute.

Zrušení tohoto typu poplatků, které platí od ledna roku 2015 (kromě poplatku 90Kč za lékařskou službu první pomoci), se však zatím setkává převážně s negativními ohlasy. Neplacení u lékaře si chválí senioři, kteří díky častějším návštevám zdravotnických zařízení mohou ušetřit, avšak například předseda Sdružení praktických lékařů ČR Mudr. Václav Šmatlák uvádí, že tento krok ovlivní kvalitu uzdravotnické péče a ve výsledku tak bude mít přímý dopad na samotné pacienty.

Předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko tvrdí, že příjmy z těchto poplatků tvoří částku, která se bude těžko nahrazovat.

Strana KDU-ČSL v čele s jejím předsedou Pavlem Bělobrádkem však byla jednou ze stran, která regulační poplatky zavedla, a v rámci povolebního jednání s koaličními ČSSD a ANO byla jedinou ze zmíněných stran, která se zrušením poplatků nesouhlasí.

Pavel Bělobrádek

Tak ministr zemědělství za to samozřejmě, za tu oblast biopaliv nese svoji zodpovědnost. To, že vlastně je to daňová záležitost, je v podstatě zase věcí ministerstva financí. Ale věcně i všechny ty směrnice patří vlastně do gesce ministerstva zemědělství, takže svým způsobem je to samozřejmě zodpovědnost především ministra zemědělství.
Pravda

Jak lze na webu Ministerstva zemědělství dohledat, otázka biopaliv tedy skutečně spadá pod gesci ministra Mariána Jurečky za KDU-ČSL.

Ministerstvo pod jeho vedením pro vládu připravilo v roce 2014 " Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na rok 2015-2020 ", což dokládá věcnou zodpovědnost Mariána Jurečky za problematiku biopaliv. o které hovořil Pavel Bělobrádek.

Je třeba poznamenat, že zákon (na což upozornili členové Demagog.CZ již dříve), který určuje parametry daňového zvýhodnění vypracovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše.

Lze ovšem konstatovat, že obecně spadá problematika biopaliv pod ministerstvo zemědělství, ministerstvo financí řeší pak konkrétní daňové dopady.

Pavel Bělobrádek

Tak já, co jsem se na to ptal, tak tam došlo k věci, kterou by vám asi lépe měl vysvětlit pan ministr zemědělství, kdy to byla vnitřní záležitost připomínkového řízení, které samozřejmě nedělá jenom, nedělá ministr, to dělají úředníci a tam došlo přes Vánoce k jakési nedohodě, takže pak to bylo korigováno.
Neověřitelné

Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Samotné připomínkové řízení a změny v něm nejsou veřejně dohledatelné. Nicméně tématu se věnovala česká média a tento konkrétní aspekt kauzy popsal server Echo24.cz ve svém textu Jurečka o biopalivech: Můžete si říkat, že ministr je idiot. V něm se k připomínce úřadu ministra Jurečky vyjadřuje sám ministr a dále pak agrární expert Petr Havel, který měl údajně připomínku podávat. Jejich výpovědi se ovšem liší a nejsme schopni posoudit, kdo z nich popisuje přesně realitu.

Je nicméně pravdou, že původní vyjádření ministerstva vůči diskutovanému zákonu bylo zmírněno.

Jak uvádí aktuální číslo časopisu Respekt: "Úřad Mariana Jurečky původně poslal k návrhu překvapivě připomínku, že s pokračováním podpor zásadně nesouhlasí, hlavně kvůli tlaku na potraviny." Ministerstvo financí připomínku zamítlo, Jurečkův úřad se stáhl.

Bližší informace, které by vysvětlovaly jednání úřadu ministra zemědělství, nejsou dohledatelné, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pavel Bělobrádek

Spousta náhod vedla i k tomu, že já jsem předsedou KDU-ČSL, takže náhoda hraje v životě roli, nicméně zase firmy Andreje Babiše nejsou dominantní, nemají většinu v tomhle byznyse. Pokud vím, tak se pohybují někde kolem 25, 30 % celého objemu.
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě podhodnocení vlivu Babiše v byznysu s biopalivy na českém trhu.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nemá pravdu s tvrzením, že firmy ministra financí Andreje Babiše mají v odvětví biopaliv kolem 25 až 30 procent podílu na trhu. Andrej Babiš řekl pro sever Novinky.cz procenta řádově odlišná: "Podíl prodeje biopaliv z výrobních závodů (firmy Agrofert, pozn. autora) distributorům a daňovým skladům na trhu všech biopaliv představuje asi 38 procent v roce 2014, (...)." Oproti tvrzení Pavla Bělobrádka se jedná o rozdíl 8 a více procent.

Co se týká dominance na trhu, tak problematiku biopaliv vyčerpávajícím způsobem zmapoval tabletový týdeník Dotyk ve svém textu Kdo ovládá trh s bionaftou. V něm v závěru uvádí (a tuhle informaci převzala řada českých médií), že Agrofert Andreje Babiše nově jako jediný bude dodávat bionaftu do státního podniku Čepro, který spadá pod ministerstvo financí Andreje Babiše. Konkurent Agrofertu, firma Kratolia, která kontrolovala čtvrtinu dodávek, již nově do Čepra dodávat nebude, to spojuje Dotyk s finanční kobrou, která částečně spadá také pod ministerstvo financí Andreje Babiše.

Obecně tedy dominantní Babiš na trhu není, v segmentu dodávek státnímu podniku (vztah podnikatel - politik zodpovědný za státní podnik) Čepro má ovšem ministr financí se svou firmou monopol. Jelikož předseda KDU-ČSL podhodnocuje Babišův vliv na tomto trhu, je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Karel Schwarzenberg

Václav MORAVEC: Pane předsedo, nezaspal jste i vy? Tady podřimujete teď, alespoň tím vizuálním kontaktem, tedy vaše politická reprezentace v čele s Miroslavem Kalouskem, že se tady nastavila podpora biopaliv první generace a teď Andrej Babiš společně s ministrem zemědělství to prodlouží o dalších 5 let?

Karel SCHWARZENBERG: No nejenom prodlouží, on to podstatně zvýší. A já se divím tady kolegovi, že to brání, neboť má, všichni vědci nám říkají, že tato politika je opravdu blbá, neboť to škodí půdě, opravdu škodí půdě, spotřebujeme mnohem víc nafty či benzínu na výrobu toho, než tady ušetříme na biopalivách. Prostě celá Evropa od toho odstupuje. Jediná Česká republika...
Pravda

Evropa, resp. Evropská komise i členské státy, skutečně ustupují od podpory biopaliv první generace, tj. biopaliv vyráběných z plodin používaných pro potraviny a krmivo. V návrhu směrnice z 10. října 2012 (.pdf) Komise uvádí, že nezaujímá stanovisko k finanční podpoře biopaliv první generace před rokem 2020, ale domnívá se, že po tomto datu by se již dotovat neměla (s. 3). Důvodem pro stáhnutí podpory je podle návrhu směrnice vědecká práce ukazující, že "emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy (...) mohou negovat některé či veškeré úspory skleníkových plynů jednotlivých biopaliv oproti fosilním palivům, jež nahrazují" (s. 2).

V pozdějším dokumentu " Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020-2030 " Komise potvrdila své výhrady k biopalivům první generace a jako alternativu nabídla biopaliva druhé a třetí generace (nepotravinářská biomasa, řasy), zlepšování účinnosti dopravního systému a vývoj elektrických vozidel (.pdf s. 7).

Členské státy pak odklon od biopaliv první generace potvrdily na zasedání Rady EU v červnu 2014, na kterém se ministři odpovědní za energetiku shodli na omezení tradičních biopaliv v dopravě. Podle nového návrhu by jejich podíl v roce 2020 měl činit 7 %, zatímco současný cíl je 10 %.

Nový plán ještě musí projít Evropským parlamentem, který jej ale odmítá schválit, protože požaduje silnější omezení biopaliv první generace a rychlejší přesun k pokročilejším verzím. Komise, Rada a Parlament dosud nenalezly shodu, zatím poslední jednání trialogu 25. března skončilo neúspěšně.

Výrok předsedy TOP 09 hodnotíme jako pravdivý, protože všichni aktéři na evropské úrovni souhlasí s ustoupením od biopaliv první generace, nepanuje pouze shoda na tempu, v jakém by jejich podpora měla mizet.

Karel Schwarzenberg

Václav MORAVEC: Ale pane předsedo, vy máte své europoslance, proč tedy nepředložíte, když tady vicepremiér Pavel Bělobrádek říká, že jsme vázáni evropskou směrnicí, znamenalo by to pro Českou republiku nějaké sankce ze strany Evropské komise nebo Evropské unie, proč nedáte nějaké dobrozdání tady vládní koalici...

Karel SCHWARZENBERG: Upozorňuji na to, že žádné sankce by nebyly. To není pravda.
Pravda

Výrok Karla Schwarzenberga navazuje na tvrzení, že prodloužení daňového zvýhodnění biopaliv a navýšení objemu jejich výroby jakožto podpora první generace biopaliv je jediným řešením, jak splnit mezinárodní závazky vůči Evropské unii aniž by České republice byly uděleny sankce. Šlo by konkrétně o sankce za neplnění závazku vycházejícího ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Schwarzenberg toto popírá a má pravdu. Česká republika se zavázala do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie z 6.1% na 13% (viz příloha I. směrnice.) Za nesplnění kvót daných směrnicí přitom sankciována být může, ze samotné podstaty směrnice ovšem plyne, že stát si může volně vybrat způsob, jakým kýženého cíle dosáhne. Co se týče obnovitelných zdrojů, patří zde zdroje první, druhé a třetí generace. Ty je možno zajistit buďto svépomocí nebo z externích zdrojů. Ve směrnici jsou dále demonstrativně uvedeny dva druhy opatření, kterými lze zvýšit podíl biopaliv na spotřebě energie, a to podporou či spoluprací mezi státy (článek 3 směrnice). Existuje tedy větší množství cest, jak závazku dostát bez hrozby sankce a od vládní koalicí prosazované varianty se lze tedy odchýlit několika možnými způsoby, aniž by za to byla Česká republika postižena.

Uzavíráme tedy, že Schwarzenbergovo upozornění se zakládá na pravdě.

Pavel Bělobrádek

No tak to, tak rozhodně bychom neplnili cíle, a pak to je otázka asi dalšího vyjednávání, protože ten závazek tam pořád je, je do roku 2020, je tam 10 %, a pokud my nejsme schopni je nahradit jinak, a já bych byl radši, kdybychom je nahradili jinak, tak jak to máme řešit jinak, to si neumím představit.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Biopalipa tzv. první generace (vyráběné z potravinářských plodin) již delší dobu ztrácejí podporu v rámci Evropské unie. Jejich přinosy jsou totiž značně diskutabilní. Evropská komise tak navrhuje, aby se biopaliva první generace na oněch 10 % podílely maximálně z poloviny. Naopak více se mají podporovat biopaliva nové generace (odpadky a řasy), která jsou ekologicky efektivní. Bělobrádek má pravdu v tom, že se ovšem tato biopaliva u nás zatím neprodukují.

Karel Schwarzenberg

Podívejte se, Ruská federace sleduje nás, sleduje politiku. Když my například vykážeme jednoho nebo dva prokázané agenty, tak ihned vyhodí taky dva naše diplomaty. Když bráníme někomu, o kterým víme, že je vlastně příslušník tajných služeb, aby zde nastoupil na velvyslanectví, tak zabrání našem diplomatu, aby nastoupil v Moskvě. A poněvadž tam máme podstatně méně lidí samozřejmě, než Rusové u nás, tak ten souboj můžeme těžko vyhrát.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na vyvedení ruských diplomatů, kteří jsou podezřelí ze špionáže, ihned navázalo okamžité vykázání dvou českých diplomatů z Ruska.

Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila nejprve jednoho a posléze dva další ruské špiony. Ti po odhalení opustili ČR. Ruské ministerstvo zahraničí pak následně zamezilo přístup do Ruska dvěma českým diplomatům.

Podobná situace nastala již v roce 2009. Tehdy byli dva ruští diplomaté vypovězeni z ČR kvůli podezření ze špionáže. Na to zareagovala ruská strana a nařídila dvěma českým diplomatům opustit Moskvu.

Neobvyklý je taktéž počet zaměstnanců na ruské ambasádě v Praze. 125 zaměstnanců a z toho 80 diplomatů je značný nepoměr v poměru k pouhým 15 zaměstnancům na Velvyslanectví České republiky v Rusku.

Výrok předsedy Schwarzenberga tak hodnotíme jako pravdivý.