Československo osvobodila Rudá armáda… a také Američané

Příspěvek na facebooku naráží na výrok Danuše Nerudové, která v Otázkách Václava Moravce (video, 56:18) 16. března 2025 řekla, že „tuto zemi osvobodili Američané“. Europoslankyně následně úryvek z debaty sdílela na svých sociálních sítích a uvedla, že americká armáda osvobodila Plzeň a že – nebýt zásahu Stalina – mohla osvobodit i zbytek Československa.

Autor příspěvku toto tvrzení rozporuje s tím, že podle něj při osvobozování přišli o život pouze čtyři američtí vojáci: „ČTYŘI, a to navíc ožralí v jednom z džípů, když bourali“. Dále tvrdí, že následkem amerického bombardování zemřelo více Čechů než kvůli Hitlerovým vojákům. Naopak zdůrazňuje roli Rudé armády a dodává, že 140 tisíc jejích příslušníků při osvobozování Československa zemřelo.

Osvobození Československa v roce 1945

Území Československa v roce 1945 osvobodila Rudá armáda směrem z východu a severu, zatímco americká armáda pod vedením generála George Pattona osvobodila západ a jihozápad Čech. Sovětské jednotky překročily československé hranice 30. září 1944 na východě Slovenska a postupně osvobozovaly území směrem na západ. Americké síly vstoupily na československé území 18. dubna 1945 a osvobodily ČSR ze západu, do Plzně dorazily 6. května 1945. Postup amerických jednotek byl následně zastaven na základě dohody mezi Američany a Sovětským svazem, která stanovila demarkační linii na ose Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice.

Dne 5. května 1945 vypuklo v hlavním městě Pražské povstání se snahou Prahu osvobodit. Boje mezi českými povstalci a ustupujícími německými jednotkami trvaly do 9. května 1945, kdy do Prahy přišla Rudá armáda. O den později, 10. května 1945, se sovětská a americká armáda oficiálně setkaly v Borku u Rokycan.

Ztráty osvobozeneckých vojsk

Autor příspěvku poukazuje na vysoké ztráty Rudé armády, konkrétně udává 140 tisíc padlých sovětských vojáků. Stejné číslo uvádí i projekt Ministerstva obrany Válečné hroby a pietní místa, který patrně vychází ze sovětských statistik.

Naopak padlých amerických vojáků bylo podstatně více než čtyři, o kterých se zmiňuje autor příspěvku. Odhady ztrát na straně Američanů se liší, projekt Válečné hroby a pietní místa uvádí 116–⁠⁠⁠⁠⁠⁠180 padlých v rámci pozemních sil, a to bez letců a nezvěstných. Podle závěrečné zprávy armády Spojených států by mělo jít o 116 padlých příslušníků pozemních vojsk (.pdf, str. 80–⁠⁠⁠⁠⁠⁠82 ze 122).

Ztráty na životech Rudé armády jsou tedy výrazně vyšší než v případě osvobozujících amerických jednotek, Sověti ostatně na území Československa bojovali déle a osvobodili většinu území. Autor příspěvku nicméně opomíjí, že více než 100 amerických vojáků při osvobozování Československa také položilo život.

Oběti války v Československu

Autor facebookového příspěvku dále tvrdí, že „více českých životů stály americké bomby než Hitlerovi vojáci“. Zjevně tak poukazuje na americké nálety z let 1944 a 1945.

Následkem amerického bombardování Moravy a Slezska v listopadu 1944 zemřelo několik set lidí, jen nálet na Brno si vyžádal přes 500 obětí. Původním cílem amerických bombardérů byla rafinerie na jihu Polska, kvůli nepříznivému počasí ale zaútočili na města na Moravě a ve Slezsku. Ačkoliv bylo cílem ochromit zejména železniční uzly, bomby zasáhly i celou řadu civilních objektů.

Ve stejný měsíc Američané shodili pumy také na holešovickou elektrárnu, útok byl poměrně přesně zamířený přímo na daný objekt, a tak ztráty na životech byly nízké (.pdf, str. 3 ze 16). Významný nálet na Prahu cílil v březnu 1945 na polní letiště a tankové továrny (.pdf, str. 12 ze 16). Nejvíce obětí si ale vyžádalo bombardování Prahy v únoru 1945, které připravilo o život 701 lidí. Podle Američanů vzniklo omylem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hustá oblačnost zkomplikovala navigaci a došlo k záměně Plzně se saským městem Zwickau a následně Prahy s Drážďany. S tímto vysvětlením souhlasí kurátor Národního technického muzea Michal Plavec i historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

Některé americké nálety z konce války si tedy vyžádaly stovky obětí, v souhrnu jsou ale ztráty na životech způsobené nacistickou okupací Československa řádově vyšší. Tehdejší československý Státní úřad statistický napočítal v roce 1946 na 212 tisíc přímých obětí nacistické okupace (z toho 138 tisíc Židů a 74 tisíc nežidovských obyvatel). Dalších 100 tisíc osob zemřelo vlivem vyšší úmrtnosti způsobené válkou a okupací.

Pokud bychom se zaměřili na přímé oběti „Hitlerových vojáků“, o kterých píše autor příspěvku, jen během bojů Pražského povstání v květnu 1945 padlo podle publikace Vojenského historického ústavu 2 898 českých povstalců. Dále 1. československý samostatný armádní sbor, který se podílel na osvobozování ČSR, přišel během bojů o 3 500 mužů a žen. Okupační správa na území protektorátu popravila 8–10 tisíc (.pdf, str. 73) lidí. Jen těchto obětí je tak víc, než kolik si jich vyžádalo americké bombardování.

Závěr

Československo osvobodila společně jak Rudá, tak americká armáda. V rámci bojů skutečně přišlo o život asi 140 tisíc sovětských vojáků, Američané ale nepadli čtyři, jak uvádí facebookový příspěvek, nýbrž nejméně 116. Americké bomby během války zabily na území Čech a Moravy přes tisíc lidí, počet obětí nacismu v Československu se nicméně pohybuje v řádu statisíců. Není tedy pravda, že by americké bomby měly na svědomí více životů než nacistická okupace. Příspěvek proto v rámci naší spolupráce s Facebookem hodnotíme jako nepravdivý.